Údolí slz

recenze

V okolí chlapeckého semináře Panny Marie Bolestné dochází k sérii brutálních vražd. Co mají společného soudkyně, servírka nebo mladý chlapec studující na kněze? Kdo je pachatelem? Jaký je jeho motiv? A proč se snaží představený semináře otec Garcia za každou cenu zastavit otce Murphyho, který chce zjistit pravdu? Má snad otec Garcia co skrývat?

Hned v úvodu se přiznám, že ačkoliv anotace zněla zajímavě a žánrově je tato kniha „mým šálkem kávy“, neměla jsem od tohoto románu přehnaně velká očekávání. A snad právě proto mne O’Brienovo Údolí slz tolik překvapilo a pohltilo.

Kevin O’Brien svůj temný příběh začal velmi svižně. Již od úvodní scény jsme vtaženi do akce a již zpočátku zjišťujeme, že pachatel, kterého autor dokázal skrývat před čtenáři poměrně dlouhou dobu, si při svém vražedném řádění rozhodně nebude brát žádné servítky. Tuto kombinaci musím O’Brienovi pochválit. Jednak umí čtenářovu pozornost upoutat velmi rychle a umí ji i dlouhodobě udržet, jednak umí velmi solidně mlžit to, kdo by mohl být pachatelem. Informace se dozvídáte postupně, vždy ve správný moment – to načasování má O’Brien vymyšlené velmi dobře.

V průběhu děje vám autor nabízí hned několik možností, kdo je za vraždy zodpovědný. A protože je do případu zapleteno celkem dost lidí, včetně otce Murphyho, máte opravdu z koho vybírat. Ačkoliv pachatelovu totožnost vytušíte již zhruba ve dvou třetinách, přesto máte chuť číst dál, protože O’Brien má konec knihy skvěle vygradovaný. Vy jako čtenář pak samozřejmě chcete vědět, zda jste pachatele odhalili správně. I za to musím autora pochválit, protože přesně tohle já od thrillerů očekávám. A zde se mi toho dostalo ve vrchovaté míře.

Jediné, co bych snad v tomto bodě autorovi vytkla, je to množství lidí, které do případu zahrnul. Je to klad, ale zároveň i tak trochu zápor. Osobně jsem měla v počátku trochu problém se v jednotlivých postavách vyznat – kdo je kdo a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými charaktery.

Ráda bych však pochválila závěrečné rozuzlení, které zde bylo velmi uspokojivé. Temná mysl pachatelova je skvěle rozklíčována – motiv je postaven na solidních základech a všechny otázky, proč a k čemu vlastně došlo, jsou zde zodpovězeny. Pokud nemáte rádi otevřené konce, zde se nemusíte obávat nevyřčeného – dozvíte se vše, co potřebujete.

Co musím také vychválit, je ta atmosféra. Je hutná a temná, autor ji výborně vykreslil. A i když se nebudete přímo třást strachy, budete jistě pohlceni a celá kniha se vám dostane pod kůži. To, že O’Brien zanesl celý děj do církevní školy, do jejího kostela a ještě do příběhu zapojil místní pověry, jistě umocnilo celý pocit něčeho tajemného a neuchopitelného, co může v člověku vyvolávat mrazení v zádech.

Kniha byla pro mne příjemným překvapením. Sice to nebude asi to nejlepší, co jsem kdy v rámci tohoto žánru četla, ale nakonec hodnotím solidními 80 % a určitě doporučuji k přečtení.

Komentáře (0)