Strašnější než skládat skříň z IKEA!

recenze

Horrorstör (2014) 3 z 5 / katy238
Horrorstör

V nadpisu si půjčuji název jednoho z nejznámějších nadnárodních řetězců prodejců nábytku, i když v příběhu se nevyskytuje přímo, ale jen ve zmínkách. Jedná se však o jeho příběhový klon, fiktivní obchodní řetězec ORSK.

Pokud by Vás to zajímalo, slovo Orsk jako takové skutečně existuje. Jedná se o město ležící v Rusku, nedaleko pohoří Ural. Spojitost s tímto jsem však nehledala. V knize popsána není.

Vraťme se však k příběhu, a to na druhou stranu světa, do amerického státu Ohio v USA, kde stojí jedna z mnoha krabic obchodního domu ORSK. Světu i světlu uzavřené stěny kostky jak z prefabrikátu stojící u dálnice a plné lákadel pro zákazníky. V povědomém stylu zde zákazník nalezne nastylizovaný showroom umělých pokojíčků zařízených produkty ORSK a spoustu dalších blbostí k tomu. Po projití bludiště těch nejlepších řešení sestoupí zákazník do prodejního skladu, kde si vybere to nejlepší ze showroomu v rozloženém stavu a přes pokladny s tím zamíří ven udělat svůj domov lepší.

Super!

Ale má to háček. V této konkrétní prodejně registrují už dlouho noční ničení nábytku, poškozování všeho možného zboží a potírání povrchů neznámou substancí, podobné výkalům. To musí přestat!

A tak se tři zaměstnanci rozhodnou více či méně z vlastní vůle odpracovat mimořádnou směnu, aby uličníky ničící zařízení chytili za pařáty a všem záhadám učinili již přítrž!

Samozřejmě to nebude jenom tak, jinak by kniha na nic moc nenalákala. A protože si ji možná budete chtít přečíst, více Vám nenapíšu.

Inu. Příběh přímo navazuje na tradiční duchařské příběhy strašidelných domů, pouze zasahuje děs a hrůzu do prostředí prodejní plochy s nábytkem a tomu příbuzným zbožím. V úvodu příběhu se možná leckterý zaměstnanec korporátu uchichtne, protože atmosféra pouček, vizí a blbnutí kolem toho je ve fiktivním ORSK docela pěkně uchopená, ale to bohužel po chvíli vyprchá a už se nevrátí. Pokud měl příběh ambice být tímto směrem humorný, vydrželo to ještě méně než cokoliv, co jste si koupili v podobné síti obchodů a naštvalo Vás to (dosaďte si dle libosti).

Samotná strašidelná linka prchání ve tmě mezi vystaveným zbožím a příšerami z temnot je poněkud plytká. Stokrát ohrané klišé šmatajících rukou, ledového vzduchu, dveří, kde nemají být. Jistě, do hororu to patří, ale jeden by očekával něco více. Horrorstör na první pohled působil jak designem knihy, tak nápadem neotřele. Bude to něco jiného! Jenže nebylo. Příběh i přes veškerou snahu zapadne do kolejí, za ty roky vyjetých předchůdci do mnohametrové hloubky.

Při čtení knihy si nelze nevšimnout, že má design průměrného osmikilového katalogu prodejny skandinávského nábytku. Ze začátku jsou schématický vyobrazené předměty běžné potřeby a podobají se tomu, co má doma většina z nás. Postupem příběhu se mají měnit do hrůzné prezentace nekonečného utrpení. Utrpení bylo spíše hledat v doprovodném textu pointu. Vyprchala dříve než levný šampus.

Takto mohu pokračovat dále a dále. Snaha umístit příšeru z filmu Záhada Blair Witch mezi pohovky s těžko vyslovitelnými jmény a vetknout jí inbus do ruky nakonec nevyšla. Příšera skonala u první skříně s jednoduchým návodem.

Postavy samy o sobě navíc nejsou nijak sympaticky vykresleny, a i když je zde snaha přiblížit čtenáři jejich tragické životní příběhy, nakonec při osudu mnohých čtenář ani nezapláče. Prostě jen otočí stránku na další produkt.

Na knize samozřejmě lze najít i klady a jedním z nich je rozhodně čtivost příběhu. Pokud se Vám podaří začíst, rozhodně máte velkou šanci příběh i dočíst, bude Vás zajímat, co bude dál. Zápletka je rozhodně slibně rozjetá a když máte v jedné chvíli pocit, že autor vše vysvětlil, vrhne Vás někam jinam, kde to nečekáte. O to více je politováníhodné množství klišé v příběhu. Jak by to mohlo být dál, už Vám bude jedno.

Beztak to bude něco, co znáte už odjinud.

Horrorstör bych pojala jako odpočinkovou četbu, když si chcete vyprázdnit hlavu. Není to nezajímavý nápad, ale bát se potom nakoupit si v IKEA nebudete. Mám totiž obavu, že na knihu do té doby, než tam pojedete, úplně zapomenete. Příběh není silnější než řetězec nabídky sezónního nábytku v prodejních knihách podobných obchodů a mám obavu, že z těch si zapamatujete více.

Třeba legendární koberec Hoven. To bylo fakt vtipný.

Bohužel víc než tato kniha.

Komentáře (0)

Přidat komentář