Neviděli jste Melody?

recenze

Nádherný lázeňský areál je dokonalým místem k odpočinku a relaxaci. I vhodným koutem k přemýšlení. Nesmíte ovšem vstoupit do nesprávných dveří… Pak se z vás nechtěně může stát amatérský detektiv, kterému jde o krk…

Britská spisovatelka Sophie Hannah je známa čtenářům detektivek po celém světě. Zasloužila se o to nejen vlastní prózou a poezií, ale také tím, že vdechla život nejznámějšímu belgickému detektivovi - Hercule Poirotovi - a napsala se souhlasem dědiců tři nové příběhy, v nichž si tento puntičkář znovu trénuje své šedé buňky mozkové.

Nejnovější do češtiny přeložená autorčina kniha nese název Neviděli jste Melody?, a zavádí čtenáře do luxusního rezortu ve Spojených státech, které se stává místem podivné záhady.

Hlavní hrdinkou knihy, tedy alespoň její první poloviny, je 38letá Angličanka Cara, která právě přijíždí na dva týdny do luxusního lázeňského rezortu Swallowtail. Rozhodla se strávit čas přemýšlením o budoucnosti co nejdál od své rodiny.

Cara jako matka dvou už odrostlých dětí právě zjistila, že neplánovaně čeká dítě třetí. Což se u manžela ani dětí nesetkalo s nadšením, a tak si zklamaná a smutná Cara, které se nikdo nezeptal na její pocity ani její názor, ve vší spontánnosti sbalí kufry a odletí na dva týdny pryč. Přemýšlet a ujasnit si, jak dál.

Ještě dříve, než však Cara vůbec stačí vybalit kufry a poznat krásy a širokou nabídku služeb lázeňského komplexu, stává se z ní chtě nechtě amatérský detektiv. Nejprve ji totiž recepční pošle do pokoje, kde je už někdo ubytovaný, a následně se začnou šířit řeči, že někdo viděl Melody. Dívenku, která se před sedmi lety ztratila, a za jejíž vraždu byli odsouzeni její rodiče na doživotí. Co se tehdy vlastně stalo, a co se děje nyní?

Sophie Hannah je jako vždy velmi příjemnou vypravěčkou, která zaujme už od první stránky. V kulisách tradiční detektivky rozehrává příběh ztracené a (ne)nalezené dívenky. Buduje atmosféru, do děje začleňuje nezbytné postavy, zasévá semínka pochybností, nastoluje otázky, nutí přemýšlet a hledat odpovědi, snaží se přimíchat mezilidský přesah.

Ve druhé části mění Sophie Hannah, zprvu nenápadně, pravděpodobně ve snaze udělat z detektivky přeci jen o trochu dynamičtější thriller, svoji pózu a vyprávění stačí jiným směrem. Děj nabírá na otáčkách. Je veliká škoda, že tím se zároveň začíná i zamotávat a ztrácet na věrohodnosti.

Lehkost a přesvědčivost první poloviny tak střídá ve druhé části těžkopádnost o zbytečně okatá snaha překvapit za každou cenu. Sophie Hannah se do svého klubka přimotává, a zůstává v něj až do poslední kapitoly a posledních odstavců, které mají čtenářům říct… Co? Ví to vůbec ona sama?

Neviděli jste Melody? nepatří mezi to nejlepší, co tato nadaná autorka napsala. Ale pořád to lze směle zařadit do kategorie čtivých detektivek, které milovníkům žánru stojí za přečtení!

Komentáře (0)