Jste připraveni vrátit se zpět na Titanic?

recenze

Titanic, kdo by toto honosné jméno neznal. Jeho příběh znáte všichni, buď z filmu, z historie, nebo jste název této lodi alespoň slyšeli a nenamluvíte mi, že ne. Já osobně jsem velký fanoušek a milovník Titanicu, je to moje srdeční záležitost, ať už loď samotná, nebo film. A jednou o prázdninách, už asi před dvěma lety, kdy jsem prakticky celé léto strávila jeho studováním a diskuzemi na různých fórech, hledala jsem i nějakou knihu o něm a jako první se mi naskytla tato z edice Můj příběh a hned jsem věděla, že si ji musím přečíst. K mému zklamání jsem ji nemohla nikde sehnat a pak ji najednou opět naskladnili, tak jsem pro ni běžela hned druhý den. Z téhle edice je právě tato kniha nejlepší.

Tahle série je mimochodem skvělá, mám ji moc ráda a ty obálky jsou krásné. Přečetla jsem skoro všechny, chybí mi asi čtyři, myslím. Nejsou všechny tedy od stejné autorky, ale to nevadí. Knihy jsou psány tak poutavě, že vás to bude bavit, ať už o tom něco víte, nebo ne, a pokud nevíte, ještě se něco dozvíte z historie. Řekla bych, že to může být docela dobré třeba do dějepisu, zábavné a poučné zároveň, a nebo třeba pro ne tak velké čtenáře.

Knížka to není bůhví jak velkolepá, diskutovaná ani známá, což je podle mého škoda. Je to spíše oddychové čtení, knížečka je uzoučká, má všehovšudy něco přes sto stránek, z toho třináct stran historická poznámka a fotky, takže máte za hodinku, dvě u čaje přečteno, ale vůbec není méněcenná, i tak je v ní všechno. Z hlediska historie se dozvíte plno nových faktů a z hlediska čtivosti je záživná.

"Před námi nebylo nic, jen oceán." Přede mnou nebylo nic, jen kniha.
Jak to bylo s potápějící se nepotopitelnou lodí snů ví každý, jak to ale bylo doopravdy v člověku, který to celé prožil? Pocity, které se v člověku hromadí, myšlenky, které se člověku honí v hlavě, to, že víte, že se blíží smrt, ale nemůžete nic dělat. Nakonec už je to jen boj o život a čekání na smrt. Já nevím, já jsem prostě nějak vysazená na ty skutečné příběhy, vyhrocené emoce a katastrofy a všechny osudy lidí a světa. Úplně jsem se do toho vžila a přemýšlela o všech těch lidech, o tom, co bude, i když je úplně jasné, jak to skončí, a co se asi tak stane.

Vyprávění je ze strany třináctileté Margaret Anne, která opouští sirotčinec, kde vyrůstala, a jako společnice paní Carstairsové, bohaté paní, odplouvá do Ameriky, což je její sen a těší se, že se zde setká s bratrem. Margaret Anne si zapisuje celou cestu do deníku, ode dne, kdy se setkala s paní Carstairsovou, do dne, kdy se Titanic potopil, ona se zachránila a odjela s bratrem do Bostonu.

Čte se výborně a i když na to nevypadá, je strhující a přínosná, nebo alespoň pro ty, které to zajímá. Dokáže vtáhnout do děje a upoutat až do konce. Když ji vidíte, možná vás tak nenaláká, přijde vám jen jako další o Titanicu (i když o Titanicu zase moc knih není), co tam může být nového, ale je krásná i romantická, je smutná, zábavná, zajímavá i působivá. Najde se tam zmínka i o například panu Andresowi, Molly Brownové a dalších. Je tam popsáno, co a jak vypadalo, jak lidé žili, trávení času na lodi a hlavně atmosféra, když se loď potápěla.

Každému, koho zajímá Titanic a historie, nebo má třeba rád skutečné události, ale i všem ostatním bych tuto knížku doporučila. Je jasné, jak to dopadne, ale i tak to za to stojí, ten příběh dokáže člověka vtáhnout a oslovit. Přesto, že je to smutný příběh, je to krásná kniha, moc hezky napsaná.

Při všelijakých článcích a nových skutečnostech o Titanicu mě vždycky bude mrazit, a to i při vzpomínce na tuhle knížku. Nevzpomínám si, jestli jsem u ní nějak hodně brečela, ale určitě se mi trošku chtělo.

Žádná kniha, žádné dokumenty, ani všechny informace nedokážou úplně popsat tu atmosféru a pomoci nám pochopit, jaké to opravdu bylo a jaké hrůzy ti lidé zažili, nicméně tato kniha je jednou z nejlepších, co se tohoto tématu týče.

Myslim si, že pokud hledáte zajímavý tip na knížku, tak jste ho právě našli, ne?

Komentáře (1)

27.02.2015

mayacfc

Tuhle knížku jsem četla, ale je to už strašně dávno. Asi tak čtyři roky zpátky. Vím, že jsem ji měla přečtenou rychle, protože se dobře četla. Pokud budu mít možnost, tak bych si ji přečetla ještě jednou :)