2+2= 5...?

recenze

Obsah: Kniha vypráví o městě v Londýně jménem Oceánie, ve které vládne tvrdá diktatura. Všichni její občané jsou, pod neustálím dohledem Strany v čele s Velkým bratrem, který hlídá, zda nemají něco proti současnému politickému systému a jeho odpůrce tvrdě trestá. Hlavním hrdinou je Winston Smith, který se pokouší diktatuře postavit. I přesto, že šance na úspěch jsou téměř mizivé…

Na knize mě nejvíc uchvátil autorův popis samotné společnosti, ve které Winston žije. Neustále jsem musel při čtení myslet na to, jaké to asi musí být žít s vědomím, že nemůžete věřit vůbec nikomu a všechno co uděláte, může být vnímáno jako pokus o vzpouru proti vedení a mít za následek potrestání.

Velmi zajímavý je na knize podle mého názoru styl psaní. Veškerá slovní zásoba je totiž Stranou pozměňována tak, aby nebylo možné vyjádřit žádný odpor. O nových slovech se říká, že patří do takzvaného newspeaku, který je v knize psán v angličtině. Při čtení mi to několikrát připomnělo knihu Mechanický pomeranč.

V příběhu je několikrát ukázáno jak snadné je člověka změnit pokud máte dostačující přesvědčovací metody. Z toho mi doslova běhal mráz po zádech.

Jediné, co mi vadilo, byly pasáže, které popisovaly fungování Strany a její motivaci. Připadaly mi napsané docela složitě a dělalo mi docela problém se jimi prokousat.

Shrnutí: 1984 je jednou z nejlepších klasik, se kterými jsem zatím měl tu čest. U některých scén jsem opravdu neměl daleko k slzám a všem doporučuji, aby si toto dílo přečetli.

Komentáře (0)