Zakázaná zóna 2: Klam přehled

28.02.2019

Kdysi jsem tyto knihy milovala. Teď, když je čtu po letech, jsem zklamaná. Autor v každém díle znovu představuje všechny postavy a situace, které všichni už dobře známe. Místo toho ten prostor mohl využít mnohem lepším způsobem a příběh více rozvinout.
Co mi ale vadí nejvíce, je chování postav. Všichni se představují jako hluboce věřící křesťané, kteří dokáží bojovat se zlými silami, ovšem chybí jim i ten naprostý základ, bez kterého by to všechno dělat nemohli. Vyrůstali v džungli jako misionáři, ale neví, že Bible reinkarnaci vylučuje? Skočí na bludy, které jim navykládá nějaký člověk jen proto, že se s nima pomodlil? Prostě veškeré základy absolutně nikde, ale pak jdou, a bojují s démony....

Haha, kolega Skeeve to vystihnul velmi pěkně. Četla jsem všechny knihy zakázané zóny, jelikož jsou mojí guilty pleasure - podobně jako smažené brambůrky a krvákové horory. Nicméně, když ponechám stranou otázku víry, tak se dá s jistotou tvrdit jedno - kdyby neexistovaly fenomény jako jsou duchové, reinkarnace, upíři, věštění z karet, horoskopy... neměl by Bill Meyers absolutně o čem psát. Dost by mě zajímalo, jak by obstál, kdyby si vymyslel něco vlastního, něco skutečně originálního. Podle mě by úplně pohořel, jeho styl psaní je nudný, zaměnitelný a o ničem. Navíc dělá v každé knížce lautr to samé. Vezme jednu věc, která je protiboží - ať už je to voodoo nebo příliš kořeněná jídla - chvíli s tou věcí pokouší hlavní hrdiny, pak je namočí do průšvihu, pak si hrdinové vzpomenou na Bibli, řeknou jednu dvě modlitby a vše se v dobré obrátí, kniha končí. Ach jo. Ukazuje to, že ač jsou hrdinové přímo ukázkově věřící, jsou taky značně dementní. Ani při třicátém osmém střetu s něčím protibiblickým si neřeknou radši hned zkraje "Počkat, Ježíš je proti, na to prdíme, zdar." Vždycky znovu zabřednou, aby se mohli na konci kát a prosit o odpuštění a s hořícím mečem zažehnat zlo. Je to velmi reálné, ani trochu naivní, přímo extrémně originální a plné skvělého humoru. Tak asi tak, no...