Sebrané povídky II. přehled
Saul Bellow
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/3161/bmid_sebrane-povidky-ii-dkh-3161.jpg
5
7
7
Kniha je druhým dílem povídkového díla držitele Nobelovy ceny za literaturu a Pulitzerovy ceny. Bellow i tentokrát nechává čtenáře nahlédnout do svého jedinečného vnímání světa a nabízí několik nesmírně hlubokých příběhů.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sebrané povídky II.. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (2)
Mistr Bellow opět na jedničku. I když mají jeho povídky spíše málo děje, hrdinové jsou neodolatelní a tak vystižení, že se z nich při čtení stanou vaši kamarádi.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sebrané povídky II. v seznamech
| v Přečtených | 6x |
| v Knihotéce | 10x |
| v Chystám se číst | 6x |
| v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
americká literatura výbor z díla
Část díla
- Bratranci 1984
- Jaký jste měli den? 1984
- Mosbyho paměti 1968
- Podle toho si mě budeš pamatovat 1990
- Ten, co si pouštěl hubu na špacír 1982
Autorovy další knížky
| 1968 |  Herzog |
| 1999 |  Henderson, král deště |
| 2009 | Dobrodružství Augieho Marche |
| 1992 | Humboldtův dar |
| 1966 | Ani den! |
Vyrostl jsem na tradici českých povídek, proto mi moc neříká Bellowova intelektuálština. Píše:
Ještě horší jsou křečovité slovní hříčky, od nichž se nedokážu odpoutat. Tohle je žena, která slyší „kost“ v lidskosti. Tohle je muž, který slyší „myš“ v myšlenkách. Děj v zlodějinách. Stopy krys v krystalu.
Bellow skáče v povídkách z jednoho detailu na druhý, je obtížné sledovat, zda ty stopy krys v krystalu jsou či nejsou.
Není pochyb, že jsme se ztratili v lese tištěných slov, praví se v doslovu, kde je adorován smysl Bellowa pro stručnost. Naopak. Je to snaha o komplexnost vyjádření, každé hnutí mysli je dočista popsáno a vyjádřeno. Dějovost je téměř rovna nule. Tak jestli vás zajímá psýcha tohoto nositele Nobelovy ceny, zde jsou jeho povídky. Na milost beru jen tu poslední. Ne, že by Bellow neuměl psát, leč jeho psaní ke mně mluví neznámou řečí… A když jsme už u těch kamarádů – jedině ten sedmnáctiletý kluk by se mohl stát mým kamarádem.