wimpzk přečtené 83
Muž a žena
2018,
Michal Viewegh
Kniha je tvořena dvěma novelkami či dlouhými povídkami, jak kdo chce. V obou jde o vztahy mezi muži a ženami. Vše je kořeněno typickým vieweghovským humorem (situační humor, sex, pití). První novelka Family frost je velmi rozpustilá česká variace na „road movie“, která mi ve svém hořkosladkém podání tak trochu připomněla film W.Allena Pozor na Harryho. Druhá novelka Čarodějka z Křemelky je o poznání umírněnější. Staví na ne příliš originálním prvku umění čtení myšlenek, ale četba nenudí a celkem baví. A to je také důvod, proč Viewegha mám rád. Nenudí a celkem baví. Mně to stačí, víc od tohoto autora nežádám.... celý text
Společenstvo Prstenu
2006,
J. R. R. Tolkien
Opus magnum J.R.R. Tolkiena a nedostižný vzor snad všech spisovatelů fantasy. Už poněkolikáté jsem se vnořil do světa Středozemě, abych si vychutnal nejen dramatický a osudový příběh, ale nemálo i proto, abych nasál atmosféru dávno zapomenutého (nerad píšu vymyšleného) světa s jeho nádhernou přírodou a podivuhodnými národy, rasami, kouzelníky, elfy, skřety, lidmi a především hobity, kteří jsou tak jiní a přesto nám současníkům ve svém způsobu života podobní. Pomalu a plíživě se zde začne odvíjet příběh souboje dobra a zla, který má kořeny v knize Hobit a čtenář postupně se zatajeným dechem žasne, o co v tomto příběhu a následných dvou dalších pokračováních jde. S úsměvem vzpomínám, jak jsem kdysi před 30. lety četl tuto knihu poprvé. Nemohl jsem ji odložit, byla to strhující jízda plná pro mě dosud nepoznané čtenářské vášně. Dnes čtu s rozvahou a všímám si hlavně propracovanosti příběhu i světa Středozemě a obdivuji (a objevuji), co jsem při předchozích čteních opomenul.... celý text
Deníky 1909–1912
2009,
Franz Kafka
Na tyto deníky jsem se velmi těšil. Jednak mám rád Kafku a to již od svých gymnaziálních let a za druhé mě fascinuje deníková literatura obecně. S touto knihou jsem však poněkud zápasil. Samozřejmě jsem očekával, že deník nebude asi možné číst na jeden zátah jako román, takže mě nepřekvapilo, že jednotlivé zápisy spolu často nesouvisí, resp. nenavazují na sebe. Ale s čím jsem nepočítal, tak byla pro mě místy jistá nesrozumitelnost napsaného, což je ale asi logické, Kafka si psal deník pro sebe, ne pro čtenáře, takže mu jistě stačilo, že svým zápiskům rozuměl především on sám. Zde je třeba pochválit neuvěřitelnou redaktorskou a editorskou práci v podobě bohatého poznámkového aparátu, který napomáhá pochopit mnohá obtížná místa. Na druhou stranu se zde objevuje pro Kafku tak typický básnivý jazyk s mnoha nevšedními a obraznými přirovnáními a tím mi tento deník nakonec učaroval. Neznám jiného spisovatele s tak bohatou fantazií a takovým citem pro jazyk při popisování nejen pocitů, úvah a snů, ale i zcela všedních situací a lidí s jejich gesty, grimasami, postoji těla atd. Nevšední a krásné.... celý text
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
2020,
Josef Klíma
Knihu jsem zkonzumoval jako audioknihu téměř na jeden zátah a moc dobře mi z toho poslechu nebylo. Popis všech notoricky známých kauz zevnitř, tedy z pohledu bývalého ředitele ÚOOZ je jaksi nekompromisní a drtivý. Propojení politiky s organizovaným zločinem a justicí skutečně děsí. Doufám, že se najdou odvážní politici s odvahou tuhle chobotnici vyzvat na souboj.... celý text
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
2006,
J. R. R. Tolkien
Už ani nevím pokolikáté jsem Hobita přečetl. Určitě více než pětkrát. A proč jej stále dokola čtu? Toť tedy otázka! Je to stále ještě dětsky pohádkový příběh, ale již odhaluje leccos z vážného a dramatického příběhu Pána prstenů, který se má teprve v budoucnu vyjevit. Je zde humor a lehká nadsázka, ale často tu jde také o kejhák. No a drak na konci příběhu je prostě okouzlující i hrůzný současně. V Tolkienovi se vzácně snoubila inteligence jazykového vědce s vypravěčským nadáním spisovatele a to věru není málo.... celý text
Hodina anatomie
2014,
Philip Roth
Nathan Zuckerman opět v akci. Po pár desítkách stran si říkám, že asi knihu odložím, přeci nebudu číst knihu, v níž je neustále hypochondricky líčeno fyzické strádání hlavní postavy (Nathana) a jinak se tam téměř nic neděje. Ale chyba lávky, úvod knihy klame tělem, příběh se rychle rozvine a hořkosladce odvíjí dále po své tragikomické ose a čtenář se rozhodně nenudí a to i přesto, že se opět opakují stará známá témata: židovství, úděl spisovatele, sex, sex, sex. Ale je to jiné než v předchozích knihách, i když tak podobné. Inu, jen skutečný mistr pera se dokáže opakovat a přitom být stále nový a ještě navíc zábavný.... celý text
Ne vrah, zavražděný je vinen (7 povídek)
1990,
Franz Werfel
Franz Werfel mě nezklamal ani v této knize. Mistrné vystižení postav, jejich zvládnutá a uvěřitelná psychologická kresba, oživlá atmosféra časů z doby Rakousko-Uherska i období mezi světovými válkami a samozřejmě napínavý děj s často překvapivým rozuzlením. Tyto charakteristiky mě napadají spontánně a nemyslím, že bych příliš přeháněl, nebo že bych vůbec přeháněl. Nadto jsem se při četbě často i velmi bavil, ačkoli humor je v jeho příbězích jaksi jen vedlejším a jen slabě postřehnutelným prvkem na pozadí vesměs tragických příběhů. Werfela jsem si zkrátka zamiloval a jsem hrdý na to, že Werfel je i mým krajanem.... celý text
Špión, který se vrátil z chladu
1992,
John le Carré (p)
Můj druhý Le Carré, první byl před dvěma roky Tajný společník. Dobře napsaný špionážní příběh, jehož překvapivé rozuzlení přijde očekávaně až na konci příběhu. Poprvé se zde objevuje George Smiley.... celý text
Pád Gondolinu
2019,
J. R. R. Tolkien
Jedna z posledních knih editovaných Chr. Tolkienem vzešlá z odkazu jeho otce. Těšil jsem se na ni velice, ale ještě více jsem se bál nenaplněného očekávání, jak jsem tak četl některé z čtenářských recenzí. Bál jsem se zbytečně, byť kniha neobsahuje jeden celistvý příběh, ale několik verzí a různé varianty vývoje příběhu. Přesto jsem byl knihou okouzlen, protože Chr. Tolkien dává nahlédnout do myšlenkové kuchyně svého otce a je to dobrodružné nahlížení. Ano, je škoda, že Tolkien senior tento příběh dostatečně nerozvinul, bylo by to jistě úžasné čtení. Ale i tak může být Tolkienův fanoušek nadmíru potěšen, opět je zasazen další z kamínků do obrovské mozaiky světa Středozemě. A český čtenář se navíc může ještě tento rok těšit na Berena a Lúthien.... celý text
Dějiny královského města Kolína nad Labem 2.
2015,
Josef Vávra
Nejprve jsem si chtěl přečíst první díl, ale v místní knihovně měli k dispozici pouze dvojku, tak jsem se do ní pustil. J. Vávra se zhostil vskutku nelehké práce, zvlášť když uvážíme, že musel pročítat desítky archiválií psaných starou češtinou, případně německy a latinsky. Čtení je to místy nezáživné, ale jen místy. Jinak převládá hutný obsah, autor kromě dějinných události popisuje i majetkové poměry, proměny náboženského vyznání obyvatelstva těsně před a během rekatolizace, nastupující průmyslovou revoluci, spolkovou činnost a dotkne se také historie okolních obcí. Škoda, že dějiny Kolína autor popisuje jen do r. 1888, ale je to logické, autor v té době žil, zemřel r. 1912.... celý text
Tufova dobrodružství (8 povídek)
2014,
George R. R. Martin
Jak jsem mohl tušit, že když zabloudím do Levných knih s cílem pořídit si nějaké to kratochvilné čtivo, tak narazím na tuhle knížku, která mě zanese na mezihvězdnou klonoloď Archu, kterou do svého majetku získá prapodivný obchodník Haviland Tuf, o kterém zpočátku netušíte, zda je duševně omezený nebo naprosto geniální. Brzy se ale ukáže, jak na tom je a během čtení jednotlivých spolu souvisejících povídek se navíc královsky bavíte. Byť SCI-FI, tak na své si přijdou milovníci humoru, chytrého humoru. Skvělá četba.... celý text
Když jsem tuhle knihu dočetl, zcela spontánně mě napadlo: 1) Proč tenhle krimi příběh nikdo nezfilmoval? 2) Proč jsem na tohohle autora nenarazil již dříve, když jsem začal číst žánr krimi? Co se první otázky týče, tak je sice pravda, že Jatka, resp. Killing floor (název v originále) ještě nikdo nepřevedl na plátno, ale Jack Reacher se samozřejmě objevil ve dvou snímcích s Tomem Cruisem v hlavní roli. A tak jsem se vlastně i já dostal k tomuto autorovi. Oba dva díly jsem zhlédl a zatoužil se seznámit s knižní předlohou Jacka Reachera. Samozřejmě jsem chtěl začít od začátku série a v místní knihovně měli Jatka k dispozici. Již po prvních 100 stranách jsem byl plně vtažen do děje a musel číst a číst. To už se mi dlouho nestalo. Dokonce jsem knihu hltal náruživěji než nedávno přečtenou Červenku Jo Nesbøho. Nechci prozrazovat nic z děje, snad jen, že zápletka kolem čachrů s penězi byl vskutku vyborný nápad a akční scény, kdy šlo o kejhák jsem si plasticky v duchu promítal a představoval si, jak by s nimi poradil ten který filmový režisér. V rámci žánru velmi dobré čtení. Doporučuji.... celý text
Radosti života
1974,
František Gellner
Klasik české poezie. To samo o sobě by stačilo napsat a nic nepřidávat. Pro mě to však bylo zvláštní setkání s tímto autorem, protože nejsem vášnivým čtenářem poezie, naopak, spíše se jí vyhýbám. Ani vlastně nevím, proč jsem v městské knihovně sáhl zrovna po této knížce, která byla již notně opotřebována a jak jsem záhy zjistil i prosta několika stránek. Obsahem knihy byly nejen autorovy verše, ale i dobové recenze na tuto sbírku. Z dnešního úhlu pohledu je samozřejmě poněkud legrační pohoršení tehdejší společnosti nad tím, jak F.Gellner syrovým a samozřejmě opovážlivým jazykem vtahuje čtenáře do světa šantánu a lehkých děv, nad tím, s jakým ironickým a sebeironickým úšklebkem popisuje své pijatyky a zahálčivý život, místo toho, aby byl oceněn vybroušený jazyk, hra s češtinou, nečekané pointy a vskutku neotřelý jazyk...Po více než 100 letech nás již samozřejmě nikterak nešokuje obsah Gellnerovy sbírky a snad i díky tomu dokážeme plně vychutnat kouzlo těchto básní.... celý text
Pomocník
2006,
Robert Walser
Na tuhle knížku jsem byl velmi zvědav. Už jen kvůli jistému autorově podivínství a osudu, který jej nakonec vedl do psychiatrické léčebny, kde asi 20 let až do své smrti žil. Také mě zaujalo, že v tehdejší době nebyly Walserovy knihy příliš úspěšné a to navzdory doporučení spisovatelů jako byli Ch.Morgenstern, F.Kafka, M.Brod, H.Hesse... Ale k samotné knize. V anotaci jsem se dočetl, že jde o autorův jediný román s klasickou příběhovou strukturou. Do jisté míry s tím souhlasím, ačkoli román! Román? Po celou dobu četby jsem se sám sebe ptal, co to vlastně čtu. Nevzpomínám si, že bych kdy narazil na tak podivnou hlavní postavu příběhu, jako je pomocník, v příběhu se jmenuje Josef Marti. Jeho myšlenkové pochody, chování, jeho způsob pozorování okolí a lidí, vztah k nim, především pak k ženám a autoritám...To všechno mě při četbě stále znovu provokovalo, někdy až drásalo, nechápal jsem pomocníka a nedokázal se s ním plně identifikovat. Po jazykové stránce (bohužel jsem četl zatím jen český překlad) jde o čtení vyžadující soustředění. Walser používá zvláštní metafory, někdy až ryze básnické, kterými si autor jako by sám pro sebe reflektuje, co vlastně vidí a prožívá a konstruuje tak jinou pro něj snad lépe pochopitelnou realitu...Napsal jsem toho už dost a přesto se zatím ještě vůbec nedostal k ději. V doslovu překladatel R.Charvát dokládá, že příběh neúspěšného vynálezce Toblera a jeho pomocníka má reálný základ a sám Walser přiznává, že kdysi sloužil jako pomocník u vynálezce Dublera a pro svůj román ani nemusel ve vyprávění příliš fabulovat. Ale stejně si myslím, že spíše než o příběh jde daleko více o hlavní postavu, tedy o pomocníka a vše, co se kolem něj děje je jakousi kulisou na níž může pomocník a jeho podivnost o to lépe vyniknout. Těším se na další Walserovy knihy a jejich bizarní postavy.... celý text
Může obsahovat SPOILER. Moje třetí "Holeovka" po Netopýrovi a Švábech. Zajímavý námět kolaborace Norů s Němci za 2.sv. války; zřejmě jedno z bolavých míst moderní historie Norska. Svižně napsaná krimi, napětí až do konce ale....Zkrátka mi příběh nepřišel jednoduše uvěřitelný. Ať už jde o z mého pohledu až příliš jednoduché propašování vraždící zbraně přes půl světa do Norska a ještě lehčí její nákup, nebo ať jde o atentátnikovy schopnosti dokonale naplánovat a uskutečnit svou mstu (zvlášť když ve válce jako snajpr nepůsobil, je už dost starý a navíc smrtelně nemocný), jeho poválečná schopnost žít roky bez odhalení pod falešnou identitou, jeho rozdvojení osobnosti, Holova eskapáda s návštěvou amerického prezidenta a přeložení k tajné službě, navázání milostného vztahu s ženou, který má souvislost s životem atentátníka...No, prostě těch "Ale" mám ve vztahu k této knize až moc na to, abych se s příběhem sžil a bez výhrady jej přijal. Nicméně Nesbø psát umí, je mistrem v popisech lidí, jejich psychologie, míst, situací, má smysl pro gradaci příběhu, jeho jazyk je filmově obrazný, čili z tohoto důvodu dávám tři hvězdy, což je doslova dobré ocenění.... celý text
Biomanželka
2010,
Michal Viewegh
Vieweghovo psaní mám rád. Neočekávám Čapka, Kunderu či Hrabala, takže nikdy nebývám zklamán. Naopak téměř vždy jsem mile překvapen. Biomanželka je čtení ironické, sarkastické, kousavé, jedovaté, ale i humorné, hořkosladké. Viewegh často ironizuje i Mojmírovo počínání a myšlení, nejde tedy o prvoplánovou kritiku všeho "Bio" spojeného s emancipovaným ženstvím Hedviky a Duly. Přesto, říkám si, deset let starý román, a jak aktuální, ba v mnohém je dnešní bio bláznění a kult zdraví jdoucí ruku v ruce s ženskou snahou se osvobodit od mužského světa ještě děsivější, než si autor dokázal tehdy vyfabulovat.... celý text
Řeky Londýna
2015,
Ben Aaronovitch
Na tuhle knihu jsem narazil v antikvariátu, a protože jsem měl v živé paměti několik pozitivních recenzí, s koupí jsem neváhal. Samozřejmě že jsem markekingový slogan o Harrym Potterovi v policejní uniformě nebral vážně, prostě proto, že Harry P. je nenapodobitelný. Ale i tak jsem byl na knihu zvědav...Ze čtení jsem zklamán nebyl, ale ani výrazně nadšený; byla to místy velmi zábavná četba, někdy napínavá, jindy jsem si lámal hlavu nad všemi těmi nadpřirozenými jevy a souvislostmi mezi nimi; velmi sympatická mi byla "antihrdinnost" Petra Granta, ostatně tou se vzdáleně podobá právě Harrymu Potterovi...Knihu mohu vřele doporučit.... celý text
Báječná léta pod psa
2002,
Michal Viewegh
Knihu jsem nedávno opětovně přečetl po asi 20. letech. Bylo to nyní samozřejmě jiné čtení než tehdy, kdy mi bylo lehce přes 20 let, a kdy jsem hltal vše, co mi přišlo pod ruku. Viewegh byl tenkrát literárním objevem, román Báječná léta pod psa právem sbíral jedno ocenění za druhým. Již si nevzpomínám, co jsem při čtení prožíval tehdy, ale při svém nedávném čtení románu mnou zcela jistě procházely vlny dojetí, protože jsem byl nucen vzpomínat na své mládí, na své příbuzné, babičky, dědy atd., kteří již nežijí…Literárně a jazykově patří román k tomu nejlepšímu v české literatuře a těší mě, že M. Viewegh stále píše, byť už to tak úplně není ono. Každou jeho knihu si přesto rád vždy s chutí přečtu.... celý text