Franz Kafka

endtitles Myslím že F.Kafku budou uctívat hlavně pseudointelektuálové.A to Ti kteří si v jeho díle budou chtít mermomocí malovat a hloubit a pojmenovávat ony nezměrné hloubky, které tam ve skutečnosti nejsou. Samozřejmě také budou oponovat, že barbar tam přeci tu mysticko-tajemně-mrazivou záhadu a hloubku v jeho díle prý obsažené, přece nemůže najít.
Jediné co za sebe k němu můžu říci jest, že na svou dobu psal skutečně zvláštním způsobem (který je mi ale krajně nepříjemný).
A také mě napadá, kolik spisovatelů povídek z té doby znáte (jak německy, tak česky píšící), aby se dala soudit jeho údajná genialita?
Měl si to svoje dílo spálit sám, alespoň by v literatuře nevznikl bůžek, kterého uctívají lidi co ve skutečné kvalitě vidí líbivost.
(aka HYPE HYPE HYPE) (27.03.2012)

WEIL + 2 1.) Pozorohudná cesta přes beletrii sdělovat mystiku.

2.) Neskutečné množštví dopisů, které ani po sobě nečetl, takže je museli často opravovat redaktoři.

3.) Čtyřikrát se zasnoubil, ale ani jednou neoženil.

4.) psal si hlavně pro sebe, proto nechtěl,, aby se dílo vydávalo.

5.) Je mi záhadou proč právě Maxu Brodovi, kterého znal minimálně tak důvěřoval, že jeho pozůstalost zničí. (16.08.2011)

Violetti Génius! Můj obdiv patří především jemu, přestože více než dobře vím, že rozhodně nebyl v pořádku a svou genialitu si bohužel (bohudík?) vykoupil z druhé strany. Nesmírná škoda, že svá díla nedopsal... (05.06.2011)

tee + 2 Jsem naprosto okouzlena jeho zvláštním projevem, jeho tvorbou a hloubkou vět v jeho knihách. Dle všeho tento člověk byl velice depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý, ostatně jako jeho hrdinové, kteří těmto vlasnostem chodili téměř naproti. Je zvláštní, že tento muž ve své závěti prosil, aby se jeho nedokončená díla, deníky a dopisy spálily, takže velké díky Maxovi Brodovi, který díla vydal proti Kafkově vůli, protože by byla věčná škoda, kdybychom o ně přišli. (14.04.2011)

JP + 6 Ohoho, zvláštní - Kafka bez jedinýho komentáře! Přitom ovlivnil víc, než spousta lidí vůbec tuší (zrovna nemusí jít o vás). Když si pomyslím, tak málo stačilo a jeho dílo zmizelo s ním - nicméně hrabat se v jeho soukromé korespondenci - to neschvaluji a přijde mi navýsost nevkusné dokonce publikovat jeho dopisy v souborném díle o něm, to je dle mého spíš snaha o tom namastit si kapsu. A Kafkovi jen říct: Franzi, jseš těžko čitelnej, hlubokej, mrazivej, perfektní a myslím, že tě nikdo nikdy nebude schopen analyzovat v celé tvé šíři. Zcela bez ostychu se přiznávám, že na mě, moji tvorbu a styl jsi měl vliv zcela zásadní, a to jsem si uvědomil až po hodně dlouhé době, že s tebou sdílím asi několik kýblů vody ze své studny. Malé upozornění: Nedá se číst v elektronické podobě (dá, já vím), ale upřímně, tohle je podle mě pravý příklad literatury, co musí být hmatatelná. A teď, proč vlastně Kafka? Co ve mě vyvolává? To je to, čím je to kuriózní, většina lidí tvrdí, že Kafka je značně depresivní a těžký - zatímco já se u toho upřímně skoro směju, té grotesknosti, té atmosféře, co mi připomíná doby dávno minulé. Franz Kafka, to je pro mě jako stará kůlna za našim barákem - je tam plno zaprášených fošen, lopat, věcí a byly tam snad ještě v době, když Kafka psal - a jakobych cítil tu náladu té doby, ten závan toho, kdy žili naši předci, nosili obleky, chodili s dámami ven, za rámě, měli klobouky, i nižší třída nosila taková ušmudlaná sáčka a vestičky s vyhrnutými rukávy u košil, měli dýmky, sedávali v hospodách, všichni měli kníry a z čepic jim padala mouka či prach, co se třpytila v slunečních paprscích a nikdo neměl nic pestrobarevného (pokud bych měl hádat, tehdy se nosily nejvíce barvy: olivově zelená, hnědá, krémová, šedá), a mezi tímto Rakousko-Uherskem a následně První republikou, v téhle době vypisuje jistý Franz Kafka, svědomitý a osamělý úředníček svoje démony na papír, aniž by tušil, jakého literárního převratu je strůjcem. Takhle nějak to cítím. Citím nostalgii krásných časů, jež dnes spatříte možná už jen v nějakých filmech... a to od Kafky čtu teprve druhou knihu. P.S: Skoro co chvíli narazím na to, jak tu někdo píše, že ho mrzí, že ty knihy nejsou dokončené - a co na to říct? Zaprvé, má to svůj důvod. Zadruhé, kdyby se to všeobecně nevědělo, ani by sis toho nevšiml/a. Zatřetí a není to o to krásnější? O to víc Kafkovské? Není to jeden z jeho základních rysů, detailů, co dělají tohohle autora tím, čím je nám dnes znám? Ta nejasnost, nedefinovatelnost, nedokončenost? Bohužel tato nerozhodnost i mě stojí hodně sil a nervů při psaní příběhů. Kudy se vydat, kterou alternativu z těch desítek, co mám v hlavě vzít jako tu pravou a vědět, že jsem vybral správně? To je to. A na závěr úvaha ke Kafkovi a k umění celkově: Jestliže nakonec člověk skončí tak, že píše o sobě pro sebe, nebude to znakem naprostého svébytného génia, kráčejícího skrze čas? (24.02.2011)