wexina
přečtené 209
Unabomber: Manifest
1997,
Unabomber (p)
Tento text je v internetové anticiv/anprim komunitě (jestli to tak můžu říct) velké téma. Memes o autorovi je možná až přespříliš. Nutno podotknout, že je šíří hlavně zradikalizovaní náctiletí (kteří možná ani nechodí ven :-) ). Problémy, o kterých mluví jsou podle mě opravdové, některé části knihy se mi líbily – například kritika přílišného poskytování antidepresiv nebo zábavní průmysl jako útěk před stresem a úzkostmi. Příroda je na tom bídně. Technologie negativně ovlivňují náš život a už nejsou dobrovolné – v současnosti to platí o to víc. Výklad o levičáctví se mě mírně dotknul, některé věci vidím i na sobě, když si vybavím debaty z minulosti. Něco na tom bude. Ale i přesto - jak bylo napsáno v doslovu, svět není tak jednoduchý. Tedova řešení nedávají smysl. Jeho přesvědčování k násilí se mi stejně pořád hnusí. Pálením knih se myslím taky nikdy nic nevyřešilo. Jak to řešit? Nevím. Ale Tedovo řešení se mi nezdá. Manifest bych stejně doporučila k přečtení. Čte se rychle a člověk se aspoň zamyslí.... celý text
Paměti spořádané dívky
1969,
Simone de Beauvoir
Díky knize V existencialistické kavárně jsem se na další informace o životě této ženy velmi těšila. Bohužel ji tam asi nastínili v lepším světle. Simone mě v knize střídavě nudila, otravovala, znovu nudila a nakonec mě její vyprávění i bavilo. Stávalo se, že jsem čtení nesnesla a knihu jsem musela odložit - možná je to nastavením doby, které úplně nedokážu pobrat. Některé její názory a taky chování mi přišlo příšerné. Na druhou stranu čím starší byla, tím spíš jsem se s ní v některých věcech dokázala ztotožnit a ke konci se mi četlo nejlépe. Občas si sama vyčetla věci, které jsem jí v knize vyčítala já. V těchto chvílích jakoby se mi přiblížila a říkala jsem si, že ji příliš soudím. Oblíbila jsem si její přítelkyni Zazu. Pro Simone v mých představách by bylo pravděpodobně lepší, kdybych tuhle knihu vynechala, ale jen ať se mé představy srovnají.... celý text
