ToMa33
přečtené 42
Vysněný život Ernesta G.
2014,
Jean-Michel Guenassia
Po obrovském nadšení z Klubu nenapravitelných optimistů jsem se na tuto knihu ohromně těšil a očekával stejné pocity a radost z četby. To Vysněný život Ernesta G. bohužel tak úplně nenaplnil. Nejzajímavější části knihy se autor věnoval asi nejkratší dobu a to byl pro mne Josefův úkryt v Africe před válkou. Po 200 stranách vykreslujících život hlavního protagonisty nejprve v ČSR a posléze ve FR a Alžíru, které byly prošpikovány velmi zajímavými pasážemi, viz. život Maurice a jeho odhodlanost a touha v životě něčeho dosáhnout, rozpravy o divadle (Mathé), popisy Alžíru se pro mne kniha změnila v pomalejší telenovelu.... Ano, nemůžu vytknout skvěle popsanou atmosféru komunistické ČSR, ale fiktivní pobyt Guevary byl pro moji fantazii příliš. Příběh se točil kolem 5 postav, které jako kdyby byly odsouzeny spolu pokaždé něco "mít". Vztah Josefa a Terezy bych pochopit dokázal, prostě na sebe zbyli, ale aby děti (Ludvík a Helena), kteří vedle sebe vyrůstaly a byly vychovávány jako bratr a sestra a následně spolu chodí....to mi prostě přišlo, jak to říct, prostě divnýýý.....A posléze vztah Heleny a třicátníka Guevary mi prostě přišel přitažený za vlasy... Po Klubu, který mi přišel neskutečně svěží a originální, zápletka měla spád a byla naprosto geniální a já se 570 stran skvěle bavil a hltal jednu stranu za druhou, mi příběh této knihy přišel tuctový... Snad jen hodně nečekané zjištění Ludvíkovy spolupráce s StB mě ke konci knihy vytrhlo z netrpělivého vyčkávání na konec knihy a mohl jsem si říct - JAKO FAKT? TO BYCH NEČEKAL, SKVĚLÝ.... ale takových pasáží jsem v knize já bohužel moc nenašel. Mám rád Guenassiův styl psaní, ale bohužel příběh mě opravdu příliš neoslovil...... celý text
