TerraNova přečtené 89

Krysař 2005, Viktor Dyk

Ze začátku se mi příběh moc nezdál, ale postupem času mého čtení se mi líbila víc a víc a ten konec mě přesvědčil o tom, že si zaslouží pět hvězd. Rozhodně slušný základ, který by neměl chybět v žádné povinné četbě.... celý text

Všechno, úplně všechno 2015, Nicola Yoon

Wow, opravdu krásný příběh. Obálka je zajímavá, ilustrace uvnitř knihu ozvláštňují a dokonale doplňují. Olly je nejchytřejší kluk, kterého jsem "poznala" a Maddy zas nejzajímavější holka, kterou jsem "poznala". :D Knize ani nemám, co vytknout. Nebyla přeslazená, nebyla nudná, nebyla jednotvárná, nebyla neoriginální, nebyla dlouhá, nebyla krátká, byla prostě akorát ode všeho. Tahle kniha má prostě všechno, úplně všechno.... celý text

Marley a já aneb Život s nejhorším psem na světě 2007, John Grogan

Tisíc polibků 2017, Tillie Cole

Tahle kniha mě v mnoha ohledech opravdu zklamala. Nevím, jestli jsem jen já takový kámen, ale za celou knihu se mi nechtělo brečet kromě konce, kde jsem přece jen potřebovala jeden kapesník. Ale i tak nechápu lidi, co píšou, že brečí už od poloviny knihy. Vážně, vždyť máte v podstatě celý děj vyspoilerovaný zezadu knihy, protože ten, kdo navrhoval obal a měl možnost vložit část z knihy na zadní stranu obalu knihy, evidentně chtěl všem čtenářům zkazit celý příběh. Anotace je napsaná tak, aby vás donutila se ptát na otázky: "Proč mu přestala odepisovat?". Jenže díky zadní straně knihy to ani nemusíte číst, abyste na odpověď přišli. Takže ano, další minus knihy je její obal - hlavně konkrétně zadní část. Další věc, co mi přišla nereálná nebo alespoň... divná, byl fakt, že jim bylo osm let a už se políbili? Pardon, ale kdo se v osmi letech s někým líbal? Sice je to milé gesto, ale i tak je to nepravděpodobné - minimálně v naší době. Prostě mi příběh přišel až moc přeslazený a pohádkový, ačkoli takový konec se k pohádce nehodí (dopadlo to špatně, ale vlastně dobře - nejde ani vlastně říct, jestli je to happy nebo sad end). Co ale musím uznat, že bylo pěkné, byly některé věty, které, když si člověk uvědomí jejich význam, tak zjistí, že opravdu nejsou zbytečné. Většina by se mohla použíti jako citáty, protože jsou pravdivé nebo minimálně literárně krásné. Taky vztah Poppy s Runem. Co mě ale naopak mrzelo bylo chovaní Runeho, když se dozvěděl co se stalo a před tím). Vím, taky bych asi byla naštvaná, kdyby mi vzali moji druhou polovičku, ale dva roky nenávidět jednu osobu za to, že jeli kvůli práci pryč (v podstatě kvůli penězům, aby měli jak se živit) a naprosto ji díky tomu ignorovat, mi přišlo fakt přehnané. A to nezmiňuji chování k jeho mladšímu bratrovi, kterého mi bylo líto víc, jak Poppy - minimálně tři čtvrtiny knihy ano. :( Nakonec jsem ale byla ráda, že se všichni nějakým způsobem dali do kupy a srovnali se (hlavně Rune :D). Konec (především epilog) mě překvapil. Ale upřímně? Nevím, jestli pozitivně nebo negativně. Uvítala bych definování, co se vlastně stalo, že to skončilo tak, jak skončilo. A jedna věc, která byla nádherná, byly lampióny - kdo četl, ví. Tohle gesto bylo fakt něco, co jeden nezapomene! Ale i přes všechny ty negativy, co jsem psala ta kniha nebyla zas tak špatná. Spíš průměrná. Kdyby to šlo, dala bych jí 3,5 hvězdičky. Bohužel to nejde. Možná, že by se mi líbila víc, kdybych byla mladší (třeba okolo čtrnácti let), jelikož v tomhle věku jsem měla ještě trošku zkreslenější představy o lidech a světě jako takovém. Možná se to zdá jako pitomost, ale řekla bych, že i dva roky jsou velký rozdíl - minimálně v období dospívání.... celý text

Láska & gelato 2017, Jenna Evans Welch

Nádherný. Na letní čtení úplně dokonalá kniha. Postavy byly vážně sympatické (dobře, Mimi z toho vynecháme), Itálie byla popisována taky sympaticky (ano, i město může být sympatické :D) a ty záhady, ačkoliv jsem pár uhádla po přečtení prvních dvou nebo tří zápisů z deníku Lininy mámy, byly skvěle vymyšleny. Jsem ráda, že to nebylo jenom o Lásce ale taky o tom Gelatu = ostatní (poznávání Florencie, poznávání památek, poznávání zmrzliny a poznávání lidí, se kterými se lina poznat měla,...). Ren byl strašně sympatický už na začátku, jediné, co mi přišlo fakt divný, byl fakt, že Lina Lorenza znala asi tak pět minut a už mu lezla do bytu, ale co já vím, třeba jsem jen hodně opatrná a lezu lidem do bytu, až po nějakém tom čase, co se ujistím, že nejsou masoví vrazi, anebo to ve Florencii chodí jinak. Každopádně to je asi jediné, co bych příběhu vytkla z těch větších věcí, co mi neseděly. Zbytek se dá považovat za maličkosti, které se ztratí a mnoho lidí si jich nejspíš ani nevšimne, protože nemá tak rýpavou povahu. :) A ta obálka? Jsem ráda, že jsme ji nezměnili, byla by to škoda.... celý text

Romeo a Julie 2008, William Shakespeare

Naprosto nádherná knížka. Příběh mě neskutečně bavil a to jsem si myslela, že nebude. Už chápu ty lidi, co říkají, že Romeo a Julie je krásná kniha. Opravdu, Shakespear to umí. Nikdy bych neřekla, že bude kniha, kterou si chci znovu přečíst., ale ona se nakonec objevila. I přes smutný konec jsem se dokázala u knížky i párkrát zasmát. Strašně se mi líbil příběh, některé slovní hry a obraty, které se vyskytují i u Zkrocení zlé ženy, jak jsem se dozvěděla. Předpokládám, že asi i u všech jeho díl se tohle najde. No prostě nádhera. Rozhodně nelituji, že jsem tohle četla. Asi snad první kniha z povinné četby, která mě bavila tak moc, že si ji chci přečíst znovu. Nebýt povinné četby, ani neví, zda bych se k ní dostala. Ale teď jsem za to opravdu ráda. Určitě doporučuji přečíst. Za prvé: je to klasika a za druhé: je to fakt krásný a smutný příběh. I když se nemůžu zbavit myšlenky, že vlastně umřeli zbytečně. Náhoda. Kvůli jedné věci - kdyby se stala jinak, možná by žili. Ale i tak, je to dokonalost.... celý text

Možná jednou 2017, Colleen Hoover

Colleen to prostě umí. O tom jsem se přesvědčila už podruhé. První její kniha, kterou jsem četla byla Odvrácená tvář lásky. Nedokážu popsat, která byla hezčí, protože to prostě nejde. Už po pár řádkách jsem poznala, že to je to, co mi chybělo. Ze začátku jste doslova vhozeni do rozjetého děje a postupně během následujících kapitol pochopíte, co se stalo před tím místem, kde začala celá kniha. Jen jsem asi pořádně nepochopila označování kapitol, ale to je mi jedno, protože obsah se mi líbil. Prostě ve zkratce, kniha je čtivá (hodně - pro mě alespoň byla). Doslovně jsem ji nedokázala ani odložit a četla a četla a to jsem pomalu už číst skoro nemohla, protože bez spánku číst prostě nejde. Postavy jsou sympatické (hlavně Bridgette). Upřímně bych byla šťastná, kdyby byl vydaní i druhý díl, která je o zmíněné Bridgette a Warrenovi, protože Warren mě fakt bavil (podle mě si zaslouží aspoň těch 130 stran, nebo kolik ta druhá kniha má). I když se chvílemi choval jako pitomec, ale to se párkrát povedlo i Ridgeovi. No a pak se ze Sydney stala Tori, podle ní, podle mě měla od Tori daleko. Občas mi ale přišli některé konverzace nereálne. Možná to způsobil překlad, možná to, že takhle bych si neumě představit, že si píšou nebo na sebe takhle promluví. Vážně, na dnešní dobu mi to prostě nesedělo. Pak taky rozhovor s Maggie. To, jak ji došlo, že její život není takový, jaký by chtěla. Přišlo mi to nucené proto, aby ta kniha mohla mít happyend - za ten jsem ale mimochodem moc ráda. Ale to byly jen detaily, které se překousnou. Na knihu mi sedí jedno slovo. Emoce. Protože tam všichni brečí, smějí se, křičí, jsou smutní, veselí, nešťastní, milují se a nesnáší se dohromady. Ale i přes to mi přijde, že takhle by se zachovalo hodně lidí. Protože ne všichni vydrží hrdě stát se vzpřímenou hlavou. Kdybych měla pozvednout pozitiva knihy, je jich tam hodně. Jedna z nich je, že autorka se tak snažila, že k tomu dokonce vznikly i písničky, což je pro knížku netypické a už za to jsem měla chuť dát té knize 5 hvězdiček. Obálka je pěkná, i když bych ji trošku upravila (nadpis je menší jak jméno autorky?), ale rozhodně se mi líbí víc, jak ta originální, ale to je asi z pohledu každého jiné. Takže ano, pokud milujete její styl psaní, bude vás kniha bavit, na druhou stranu bych i pochopila, kdyby se to někomu zdálo moc. Asi je minimální šance, že by se tohle někdy stalo a pokud jo, stane se to jednou za milion let, ale i tak se pro mě tahle kniha stala jedna z mála knih, u kterých bych i věřila (kdyby to tam bylo psané, což není), že můžou být podle reality, které naprosto miluju a nelituji to, že jsem si je koupila a četla je.... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Krásný příběh. Vlastně ani nevím, odkud Malého prince znám. Sem tam sem o něm nejspíš slyšela a pak jsem zjistila, že je i k maturitě. Knížku jsem četla poprvé, čte se sama - nebude to tím, že má málo stran. Každopádně se mi potvrdilo to, co se o ní říká a nelituji, že jsem ji četla. Možná, že se čte dobře, protože je to pohádka. Mě osobně se zatím četla nejlépe z povinné četby a můžu říct, že mě i nejvíc bavila. Znám pár lidí, kteří to četli jako malí a řekli mi, že tehdy se jim to zdálo smutný a nelíbilo se jim to. A když to četli teď, tak je to bavilo a říkali, že to jako malí nechápali. Pak je teda otázkou, jestli to opravdu každé dítě pochopí, nebo to vidí jenom jako pohádku, která se jim nelíbí. Asi záleží na věku.... celý text

Oko za oko 2017, Jenny Han

Knížka mě naprosto bavila. Je psaná ze tří pohledů a musím uznat, že nejzajímavější je asi pohled Lillie. Mary mi přišla - a i po konci prvního dílu přijde - divná (mám u ní dvě teorie - buď je nadpřirozená nebo je schizofrenik, kdo ví) a Kat je taková rebelka. Lillie mi přišla fajn, ale z jiného pohledu mi její chování přišlo celkem nesympatické a rozmazlené, takže ani nevím, co si o ní myslet. Ze začátku se možná příběh zdá nudný, ale od poloviny to nabere grády a rozjede se to. Na začátku je vlastně vysvětlování, co se stalo těm třem a pokračuje to až na konec, kde je zvrat - asi nejzajímavější část knížky, hned po vyprávění, proč se chtějí pomstít. Takové menší minus je, že první polovina knihy je fakt celkem nudná, protože se tam nic moc neděje. Pak taky to, co se stane na konci knihy. Celkem nechápu Mary, asi (doufám) nebudu jediná. Uznávám, kniha asi nebude bavit každého, ale mě v celku bavila a těším se na další díly.... celý text

Romeo, Julie a tma 1959, Jan Otčenášek

Opravdu krásná kniha. Vlastně za přečtení vděčím povinné četbě, protože jinak bych ji asi ani nikdy číst nezačala. A taky kamarádce. Knížka byla čtivá a konec byl smutný. Ono, co se taky dá očekávat od názvu? A od příběhu, který je zasazen do takové doby. Ale i tak jsem si čtení užila a kniha mě bavila. Jediné, co mi v ní vadilo byly myšlenkové pochody často dlouhé na stránku a víc, ale bez toho by to nebylo ono.... celý text

Třetí stříbrná kniha snů 2017, Kerstin Gier

Pane jo, nemám slov. Na tuhle knihu jsem čekala půl roku a k tomu ještě dva měsíce, než ji měli v knihovně. Hned po prvních kapitolách jsem zjistila, že mi autorčin styl psaní a její humor fakt chyběl. Vlastně to nebylo to jediné, co mi chybělo. Celý ten svět mi neuvěřitelně scházel. Protože autorka sama musí být velký snílek (já bych snad nic takového nevymyslela). Ve zkratce: první kapitola a dostala jsem záchvat smíchu, celá kniha je čtivá, originální, vtipná, obsahuje nespočet jedinečných a úžasných vět, které, když si na ně vzpomenu, mě vždycky rozesmějí. K obalu té knihy se snad ani vyjadřovat nemusím. Je nádherný a konečně k tomu všemu - je sladěný i s názvem "Třetí stříbrná kniha snů". Protože teď je reálně stříbrná. Kdo nečetl poděkovaní, měl by. Protože je to asi jedno z nejlépe napsaných děkování, co jsem kdy četla a se vším, co tam napsala naprostou souhlasím. Na konci je seznam postav, který jsem ráda, že je i v téhle knize, protože vám postavy připomene, pokud se neorientujete, což se mi stalo - přeci jenom, půl rok je půl rok, kdo to ale četl naráz po sobě, má výhodu. Vývoj postav (hlavně Anabel) byl taky celkem zajímaví (a neříkejte, že ne :D). A Secrecy? Wow, to jsem fakt nečekala (i když jsem z jedné třetiny uhodla správně, kdo to byl :D). Taky jsem došla k závěru, že vlastně není vyřešená jedna důležitá otázka motající se okolo snového světa - což je ale na konci knihy podotknuto, takže je to nejspíš naschvál a v tom případě nemám co vytýkat, pokud to byl autorčin záměr. Jedné, co mě na celé sérii mrzí je, že je tak strašně krátká, protože já nechci konec! Na závěr chci jen říct, že kdo to nečetl, podle mě o trochu (možná i víc) přišel.... celý text

Prozření 2015, Kelley Armstrong

Naprosto okouzlující třetí díl téhle série. Teda... alespoň první polovina byla fakt suprová. Ta druhá pokulhávala... no, spíš mi jde o ten konec. Dost mě mrzí, jak to skončilo. Nejenže nevíte, co se stalo s mnoha postavami, jestli žijí nebo ne, ale taky Chloe probudila někoho, kdo nevypadal zrovna dvakrát mile, ale to se přešlo během dvou kapitol a jako by se to nikdy nestalo. Nechápu, asi jsem čekala, že se stane něco víc, že probudí někoho, koho neměla. Ale tohle budí dojem, že ten... cosi, je vlastně omyl a je úplně neškodný. A taky co její schopnosti? Nebudou se s přibývajícím věkem zlepšovat/zhoršovat, až se stane něco, čeho si všimne i normální člověk? Kdo ví. Já teda ne, protože to tam absolutně nebylo řečeno. No, abych tady je nekritizovala tenhle dost divně otevřený konec, řekla bych, že Chloe se už konečně naučila doříkávat věty. A jestli ne, tak jsem si toho aspoň nevšimla, tudíž to asi autorka dobře skryla a působilo to přirozeněji (:D). Pak tam taky byl konečně posunutý vztah mezi dvěmi jistými osobami a milostná linka se tam zvýraznila asi nejvíc ze všech tří dílů. Taky bych řekla, že se autorce pěkně povedlo postupně pozměnit jejich vztahy k sobě. Protože nikdy nejde lusknout prstem a tadá, všichni se mají najednou rádi. Takže za mě? Když přehlédnu ten neúplný a nedomyšlený konec (jako kdyby autorka zapomněla dopsat další díl, který by to celé doplnil), kniha byla dobře napsaná a čtivá a celá tahle série byla fakt skvělá, možná mi i bude chybět. Pokud máte rádi u knih temnější pozadí, ale zároveň trošku toho vtipu, určitě doporučuji tuhle trilogii.... celý text

Smrt krásných srnců 2007, Ota Pavel

Nejdřív mě to nebavilo, ale postupně se to zlepšovalo a tak bych knihu popsala jedním slovem: "OK". Bavila mě spíš víc ta druhá polovina knížky a ten konec (poslední věta) byl celkem i smutnej. Na to, že je to kniha z povinné četby, tak je fajn. Chvílemi byla i vtipná, což mě překvapilo, takže pokud hledáte něco, kde je trošičku popisované, co se dělo za války (spíš střed až druhá polovina knihy), ale je to proložené různým, občas až vtipnými historkami, doporučuji.... celý text

Probouzení 2014, Kelley Armstrong

Druhý díl téhle trilogie byl napínavý minimálně stejně tak dobře, jako první. Víc tady jde lze pochopit Dereka. Tori byla pořád stejně otravná a vlezlá a Chloe se pořád nenaučila dopovídat věty. (hehe, možná to je právě na knize specifické a zajímavé a díky tomu bych ji poznala snad vždycky :D). I přes to se mi ale knížka líbila a moc. Chvílemi mě i připomínala Hex Hall (hlavně ty části s Liz – kdo četl Hex Hall, pochopí). Ke konci jsem se nemohla odtrhnout a všechny stresy a emoce jsem prožívala s Chloe, protože to snad ani nejde to neprožívat. Díl mi dal zabrat dva dny ale pokud máte dostatek času, stihnete ho přečíst i během jednoho dne. Jinak určitě doporučuji jak první díl, tak i druhý a myslím, že můžu dopředu říct, že i ten třetí bude skvělý (ale nebudu předbíhat, protože nemůžu vědět, jestli se mi bude líbit).... celý text

Přivolávání 2014, Kelley Armstrong

Naprosto luxusní kniha. Čtivá, vtipná, někdy až děsivá a to nemluvím o časté ponuré atmosféře, kterou si teda příběh uměl udělat. Pak taky ke konci ty zvraty, no já jen četla s otevřenou pusou, v mysli plno nadávek na ty, kteří zradili. Druhá polovina se mi zdála chytlavější, akčnější a tak nějak i zábavnější oproti první, která byla svým způsobem celkem zvláštní, protože si Chloe často protiřečila (nevěřím tomu, prostě ne! - vs. - z ničeho nic tomu věřím na 100% a tečka). Pak taky, jak bylo v ostatních komentářích zmíněno, nebyly často řečené celé věty, ale jen část a pak jako by jí došly slova, což bych označila jako druhé minus (hlavní hrdinka buď nemá dostatečně velkou slovní zásobu nebo má poruchu mluvení a komunikace :D). Ale i přes to se mi kniha líbila a troufám si to hodnotit pěti hvězdičkami.... celý text

Uvnitř mé hlavy 2016, Francesca Zappia

Wow. Pro tuhle knížku nemám slov. Sama vlastně ani nechápu, jak něco tak promyšleného mohla autorka vymyslet. U téhle knihy nemůžete říct nic, protože nikdy nevíte, co je skutečné a co ne. Jo, jasně, u něčeho to jde určit, ale pak se stane něco, co vám vezme dech a vy nechápete, jak to, že vám to nedošlo dřív. Pak přijde minuta nadávání a zmatenosti, co se to stalo. Sama se ještě snažím zpracovat, co vlastně bylo reálné a co ne. A už od poloviny knížky jsem věděla, že kdybych mohla, dám jí klidně i deset hvězdiček, kdyby to šlo. Určitě knížku doporučuji přečíst, pokud někdo váhá. Protože, když ji začnete číst, doslova vás vtáhne do děje a vy nemůžete přestat. Alespoň já to tak cítila.... celý text

Bitva o Hex Hall 2012, Rachel Hawkins

Nádherné zakončení téhle série. Myslím, že se povedlo, stejně jako první dvě knihy téhle trilogie. Sice bylo jasné, jestli to skonči happy nebo sad, ale i tak to nebylo čistě jenom jedno. Hlavně to na konci mě dostalo a to jsem myslela, že mě to tak nedostane, protože jsem věděla, co se stane. Určitě celou sérii doporučuji. :) Dělá radost a já jsem ráda, že mě kamarádka dokopala k tomu si to přečíst a propůjčila mi celou sérii.... celý text

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval

Knížku jsem četla k povinné četbě na radu kamarádky, které se líbila a musím říct, že mně se knížka také líbila a bavila mě. Sice jsem si Manon jako postavu takovou moc nezamilovala, ale i přes to mě to neodrazovalo a určitě doporučuji, pokud ji máte v povinné četbě. Není ani moc dlouhá, je i celkem čtivá. Dalo by se říct, že je to i taková oddechovka, co se knížek z povinné četby týče. :)... celý text

Démon z Hex Hall 2012, Rachel Hawkins

Super, tenhle díl mě bavil. Přečetla jsem ho za necelé tři dny a pořád se tam něco dělo až moc na to, abych tu knihu mohla odložit. :) Vrhám se hned na poslední dílek.... celý text

Čarodějnice z Hex Hall 2011, Rachel Hawkins

Trvalo mi, než jsem se do toho začetla, ale druhá polovina knihy stála za to. :3 Doslova a do písmene jsem to nemohla odložit. :)