TaJiná
přečtené 203
Odsouzeni k bolesti
2023,
Agnieszka Lingas-Łoniewska
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou, ale když jsem si přečetla podtitulek pod názvem knihy, věděla jsem, že tuhle knihu musím mít. Víte proč? Protože z nějakých 70 % vystihuje jeden z mých bývalých vztahů. Vážně. Až tedy na ten konec, který jsem upřímně nečekala. Bylo mi jasné, že někdo umře, ale spíš jsem sázela na to, že "bratrstvo" konečně někdo chytí a zavře do vězení, takže by tam skončil i Aleks. Ale hlava mi nebrala to, že po "odhalení" chtěli Amelii všichni zprovodit ze světa, ale pak ji díky předvídatelné události "vzali na milost??" Jinak jsem knihu přečetla jedním dechem, dělalo se mi psychicky špatně, když jsem četla "zátahy" Aleksovy bandy, protože mi to připomnělo nepříjemné pocity právě z mého bývalého vztahu. Jinak super pohled!... celý text
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Tak tahle kniha ve mně probudila emoce, jaké jsem ani netušila, že můžu cítit! Autorčina práce se slovem je tak přesná, že si postavy mnohem lépe představíte, pochopíte vývoj jejich charakteru a přestože je v knize přímé řeči poměrně pomálu, děj se nám vysvětluje v popisech a nenudí. Když jsem četla kapitoly Otce, ucítila jsem právě ty emoce, o kterých se zmiňuji na začátku recenze - to, z jakých důvodů se Svatopluk stal zarytým komunistou, jak moc věřil ve stranu a jak ho ovlivnila výchova matky... To v člověku něco zanechalo... Zároveň realistické popisy komunistické doby, kterou jsem nezažila, mě utvrdily v tom, že si o to víc vážím toho, co teď už nemusíme řešit (např. stranické schůze apod.). Moje čtvrtá přečtená kniha od autorky. Zatím vede pořád Hana, ale Tiché roky bych možná zařadila hned za ni.... celý text
Uvnitř mé hlavy
2016,
Francesca Zappia
Upřímně nic moc... Kniha mě bavila asi do půlky, pak už jsem přeskalovala pasáže, abych se dozvěděla, jak to dopadne. Alex mi přišla strašně nesympatická.
Holky z porcelánu
1976,
Jaromíra Kolárová
Film mám moc ráda a knížka se téměř v ničem nelišila, jen jsem díky ní lépe pochopila dej.
MOŽNÉ SPOILERY: Knížku jsem četla až po zhlédnutí filmu. A byla jsem šokovaná, jak se od filmu liší! Samozřejmě chápu, že hodně scén nemohlo být použito, aby byl film přístupný, ale udělat z hodně sprostýho, urážejícího a život ničícího hlavního hrdiny někoho, kdo poslouchá, jaké je pod vodou ticho, byl docela markantní rozdíl. Ale to bych hodnotila film. Dál. Z Hardina v knize mi bylo psychicky špatně, nechápala jsem Tessu, proč mu nedá pěstí. Kniha byla na čtení snad nekonečná, bylo mi zle, jak se pořád hádali a zase usmiřovali. Nejvíc mě Hardin naštval tím, jak Tesse vše nařizoval. I to, že MUSÍ začít brát antikoncepci, protože jeho famfulín chce větší pohodlí... Jinak se mi ale knížka líbila, hodně věcí z filmu jsem líp pochopila, ale to nemění nic na mým nazoru, že Hardin patří do cvokhausu. Pro ostatní - pokud vyjdou v dalších dílech najevo ještě další jeho důvody chování, neříkejte mi to, tohle je můj první přečteny díl. Jednu hvězdičku přidávám za tu nádhernou obálku s oběma hlavními představiteli.... celý text
