Saxofonista
přečtené 356
Matka
2004,
Karel Čapek
Tohle pro mě bylo v rámci Čapkovy bibliografie velkým zklamáním až otřesem. Víc otrávený jsem byl snad už jen z První party.
První parta / Život a dílo skladatele Foltýna
1989,
Karel Čapek
Spíš by to mělo být půl. Jedna za Foltýna a odpad za První partu.
Pú a tao
1996,
Benjamin Hoff
Šel bych na pět hvězdiček, kdyby ... Kdyby autor nebyl zapšklý absolvent humanitních/uměleckých škol, kterému přírodní vědy nic neříkají a zřejmě z toho trpí nějakým komplexem, takže zcela zbytečně má potřebu prokládat svůj jinak skvělý text karikaturami "učenců", které sice v některých případech mohou odpovídat realitě, ale tím, že tyto "jednotliviny zmnožuje", se dost shazuje. Vemte si třeba jeho popis profesora a srovnejte si ho třeba s Feynmanem (a to je jen nejznámější příklad). Je sice pravda, že zrovna v negativním vztahu k pojmenovávání, klasifikacím a taxonomiím si do určité míry s Feynmanem notuje, ale jde až do extrému, když vlastně jakékoli pojmenovávání považuje za zbytečné (pták, ryba). Podle této jeho myšlenky bychom se nemohli vůbec na ničem domluvit (viděl jsem takové tamto, letělo to z jedné strany na druhou). Navíc se dostává do určité kolize, když pojmy jako pták nebo ryba jsou podle něho zbytečné, zato třeba wu wej nebo pchu - to je jiná. Celé to smrdí esoterickým rozdělováním lidí na dvě kasty - osvícené prázdné desky a tupé racionalisty. A já opravdu nevidím důvod, proč by třeba profesor fyziky nemohl být (dobrý) taoista.... celý text
Labyrint světa a ráj srdce
2019,
Jan Amos Komenský
Nechci se vyjadřovat k obsahu, protože jej považuji především za dokument určitého dobového myšlenkového diskursu, takže se vymyká možnostem nějakého ahistorického hodnocení. Ale musím se vyjádřit k vydání z roku 2019, které ilustroval Miroslav Huptych. To vyniká krásnými ilustracemi a srdce knihomola potěší "pseudobilingvním" provedením - tedy původní jazykovou verzí a na protější straně verzí současné češtiny. Jenže právě tady je zakopán pes. Snad z důvodů krácení prostředků šetřili na typografovi nebo se typograf zbláznil nebo co, ale prostě vyvedl moderní text nejen ve fontu dosti odpudivém, ale hlavně v dost odlišné velikosti písmen, takže dochází k posunu, jednotlivé části textu verzí už nejsou přímo proti sobě, dokonce i odjíždějí na další stránku. Nechápu, jak mu tohle mohlo projít, jak to mohli vypustit.... celý text
Nešťastná revolucionářka: Myšlenkový svět a každodennost Luisy Landové-Štychové (1885–1969)
2022,
Stanislav Holubec
Jako životopis Luisy Landové Štychové to moc zajímavé není (když pominu její bizarní názory na sex), už proto, že ona je postavou spíše tragikomickou než zajímavou (ony vlastně všechny její názory byly dost "zvláštní"), ale jako ilustrace počátků a úpadku anarchismu, socialismu a komunismu (jakož i politického života vůbec) v Čechách je to dobré. Za část nejvíce vypovídající o dané době a o LLŠ samotné považuji popsanou příhodu, jak se Jaroslav Hašek "účastnil" její recitace revolučních básní na Prvního máje.... celý text
Hlava k listování
2016,
Adriena Šimotová
V podstatě není co dodat ke komentáři nefernefer. Teda až na to, že mě i něco z výtvarné tvorby Adrieny Šimotové oslovuje.
Devět bran
1996,
Jiří Langer
Je sice otázka, proč je obecně (tedy ne pouze Langerem) z judaismu literárně zpracováván nejvíce právě chasidismus, který je jeho poměrně dost extremistickou formou, ale co naplat - je to uchvacující. A u Langera to ani nesmrdí tou "filosofií pro dámy" jako u Bubera.... celý text
Parfém bláznivého tance
1996,
Tom Robbins
Tak! A teď kvůli Robbinsovi po širokém okolí prozkoumávám, kde je řepa, abych mohl pak každý den hlídat, kdy začne kvést (pokud tam zemědělci nějakou nechají po sklizni na semeno), abych sakra konečně zjistil, jak voní. To je jako když jsem si po Pynchonově Výkřiku techniky musel sehnat 4711. Proč mi to děláte, pánové? Jo a Palackému nikdy nezapomenu, že v Dějinách národu českého v Čechách i v Moravě vynechal krále Alobara. Vančurovi to nakonec prominu, ten má na takovou informační zradu básnické právo.... celý text
Tabu v sociálních vědách
2003,
Petr Bakalář
odpad!
Autor sám na sobě dokazuje, že sociologie není věda.