Saxofonista
přečtené 356
Spis Vaterland
2019,
Volker Kutscher
Samotný příběh v pořádku. Ale stále nechápu, proč autor za hlavní postavu zvolil takového ..., který nejen že je egocentrický namyšlený protekční spratek, ale ještě k tomu zvorá na co sáhne, pořád ho musí někdo kvůli jeho blbosti zachraňovat a ještě ohrožuje důkazy a svědky. Já chápu, že intelektuálně i morálně dokonalý detektiv by asi nudil. Ale tenhle člověk, to už není ani detektiv z detektivky, to je průměrnej policajt z reálného života. A trochu i k příběhu - autor si nemůže dovolit nechat konec otevřený (i když jde jen o vedlejší větev příběhu), protože ve skutečnosti by ten konec vůbec nemusel skončit tak, jak by čtenář měl předpokládat. Ono totiž vůbec nelze vyloučit, že ten patlal Gereon zvoral i tohle ...... celý text
Goldstein
2019,
Volker Kutscher
Tak jsem docela dlouho myslel, že tentokrát už půjdu na 5 hvězdiček, protože zobrazení určité diverzity Berlína děj oživilo a navíc Gereon přece jen slevil ze svého nesmyslně kreténského chování a nebyl tentokrát už tak často motivován svou přiblblou ješitností. Ale pak Volker zase neodolal použití opotřebovaných berliček ke zdramatizování děje ("po telefonu nemůžu", "nech mě mluvit, nemám moc času, už musím končit" atp. ...). Nehledě na to, že Gereonovi mohlo dojít, že by bylo lepší, kdyby řešení situace svěřil jiné organizaci ... Jo a taky by bylo fajn, kdyby autor nechal C.R. se s Rathem rozejít, nebo Ratha přjmout celibát, nebo klidně i nechat C.R. umřít. Cokoli, jen abych už nemusel snášet ta jejich melodramata.... celý text
Šest miliard Amerik
2005,
Iva Pekárková
Neocenitelné informace o USA, které se mnohdy jinde nedozvíte.
V neděli zůstal rabín doma
1995,
Harry Kemelman
Koncepce vydavatelů jsou mysteriózní. První díl, pak třetí, pak nic. Pěkně to tehdy prosrali, dneska už to nikdo překládat nebude, protože teď už by si to koupilo jen pár podivínů jako jsem já. Jinak bych chtěl pochválit překlad. V 1. díle to trochu skřípalo (prostě překlad ze 60. let), ale tenhle díl je v pořádku, tedy aspoň při zevním ohledání (chybí mi srovnání s originálem).... celý text
Rabín v pátek zaspal
1969,
Harry Kemelman
No, člověk se musí vrátit do 60. let, aby detektivka byla o intelektu, ne jen o zohavených mrtvolách (čau Larsi Keplere)
Tichý zabiják
2018,
Volker Kutscher
No, doufám, že ten insulinový šok povede ke změně osobnosti Gereona Ratha ve smyslu integrace určitého mravního zákona a ve 3. díle již bude snesitelnější. Protože (i bez srovnání s TV seríálem) se ve 2. díle chová Gereon jako naprostý kretén. Jistě, postava solitéra odchylujícího se od zaběhnutých kolejí zkostnatělého systému je oblíbená a mnohdy inspirativní, jenže u Gereona přesahuje meze rebela bez příčiny. Nejen, že v zásadě posral, co mohl, a to většinou zbytečně, ale ještě k tomu tak většinou nečinil z touhy po tom "dělat to dobře", nýbrž hnán svou odpudivou ješitností (aby mu nevzali exkluzivní případ, aby někoho jiného zesměšnil atd.). To z něj, v kombinaci s tím, že se ve skutečnosti jedná o protekčního spratka, za kterého stále někdo tahá horké uhlíky z ohně, které do něj on sám hodil, dělá dost protivnou postavu. Jo a taky srážím bod za časté užívání otravného klišé "záchrany v posledních vteřinách".... celý text
Mossad - Izraelské tajné války
2006,
Ian Black
Samotný obsah je fakticky asi v pořádku, respektive čtenář musí autorům věřit. Nenarazil jsem na nějaké hrubší nesrovnalosti, i když nedávno se objevily "zaručené zprávy" o tom, že se začátkem Šestidenní války to bylo trochu jinak, založené na jakémsi výroku Moše Dajana, který je ale nutné brát s rezervou, protože od něj mohlo jít o určitý alibismus, aby nevypadal jako takový packal, ale aby to vypadalo, že to nezvoral, ale že to tak blbě udělal schválně. Co je ale nepříjemné, je kompozice, která je občas matoucí. Jistě, vše souvisí se vším, takže nelze očekávat plynule chronologickou souvislou linii děje, ale občas to dělá dojem, že autoři měli k dispozici hotové jednotlivé články, které poskládali do kapitol, které pak časově skákají tam i zpět, takže se pak obtížněji orientuje v čase. A pak je tu ještě jeden problém, který je někdy způsoben asi přímo autory, někdy překladem (obecně dost nedobrým). Jde hlavně o nedůslednost v užití názvů jednotlivých zpravodajských služeb či jiných organizací. Nejsem v tom úplný laik, ale přesto mě mátlo, že jsou během textu střídavě používány různé termíny a zkratky pro to samé. Dost dobře vím, co je Mossad, Šin Bet (aka Šabak) nebo Aman. Ale s rozepsanými názvy, ještě v češtině (např. Hlavní bezpečnostní služba), mě autoři a překladatelé ze začátku dost mátli, než jsem si to po asi čtvrtině knihy konečně zažil. Zmatku ještě napomáhá to, že se autoři/překladatelé neobtěžovali při prvním výskytu vypsat ta synonyma do závorky, aby to bylo hned jasné. Čtenář si pak musí to přiřazení odvozovat z kontextu, což je dost matoucí. Nemluvě o tom, že by asi bylo v takové non-fiction publikaci vhodné dát abecední seznam základních pojmů a jejich synonym do nějakého úvodu. A vzhledem k tomu, že od vzniku ozbrojených složek a výzvědných služeb docházelo k jejich štěpení, reorganizaci a přejmenovávání, byl by vhodný i nějaký graf, který by to přehledně znázorňoval, protože rekonstruovat si tyto změny podle nesouvislého vyprávění je také poměrně obtížné. Kdybych nebyl už předem v této oblasti předběžně vzdělán z jiné literatury, asi bych se v knize ztratil.... celý text
Golem
1987,
Gustav Meyrink (p)
Hm, to, že se tam neobjeví opravdový Golem, jak si zde někteří stěžují (pravděpodobně by k tomu chtěli i komořího Langa a magistra Kellyho), to mi nevadí. Ale vadí mi ten dost zjevný antisemitismus ve stylu přelomu 19. a 20. století. To není nějaká přecitlivělost charakteristická naopak pro dnešní dobu, ale ty na sílu tlačené popisy židovských stereotypů mi připadají jak z novin v době hilsneriády. A teď už čistě k literatuře: to hlavní, na čem je kniha postavena, tedy imaginativní až mysteriózní pasáže (od nichž jsem očekával, že mě nadchnou, protože obecně mám tyto prostředky v oblibě) mi připadaly prázdné, kašírované, bezduché, jako od někoho, kdo se snažil z trusu vyrobit zlato. Dialogy autentické jak z rytířského románu (kdyby jejich bizarnost byla aspoň zajímavá, ať už obsahem či stylem, ale nebyla). Ale možná to bylo překladem, tak nakonec dvě místo jedné.... celý text