Petr Bakalář

česká, 1970

Populární knihy

/ všech 17 knih

Nové komentáře u autorových knih

Tabu v sociálních vědách Tabu v sociálních vědách

Autor sám na sobě dokazuje, že sociologie není věda.
Saxofonista


Tabu v sociálních vědách Tabu v sociálních vědách

tak trochu rasismus podaný čtivě
SputnikV


Bůh jako psychický virus Bůh jako psychický virus

Kritice se nebráním, proto jsem se s chutí pustila i do této knihy. Bohužel z autora nečíší poznání ani intelekt, jako spíše arogance a opovržení, a po přečtení této knihy nejsem o nic moudřejší. Pravdou ovšem zůstává, že by kritické otázky měly být církví zodpovídány, nikoli schovávány do pozadí, to ale nemění nic na tom, že ani tato kniha neposkytuje žádné takové vysvětlení své strany argumentu. Pro mne proto nesplnila účel.... celý text
Momana



Tabu v sociálních vědách Tabu v sociálních vědách

Se závěry knihy zásadně nesouhlasím, mnono dílčích infomací je však správných a je důležité na ně upozorňovat. Autor si vybral velice zajímavá témata (rasové rozdíly, eugenika, židé) a zpracoval je do naprosto logického systému (ovšem – a to je důležité, některé věci zkrátka ignoruje). Autor obhajuje rasizmus a eugeniku a židovské náboženství bere jako evoluční strategii židů. Pro svoje tvrzení autor ukazuje mnoho důkazů. Pokud vás tyto témata zajímají – bez ohledu na to, zda s knihou souhlasíte nebo ne – bude pro vás kniha velice užitečná.... celý text
NGC6715


Tabu v sociálních vědách Tabu v sociálních vědách

Tabuizovaná témata si Bakalář zvolil dobře. Taky si myslím, že jsem jedním z posledních, kdo by se pral za nedotknutelnost tabuizovaných témat nebo snad za politickou korektnost. Odvahu Petra Bakaláře postavit se do krajně nepoliticky korektního pozorovatele, analyzátora a komentátora taky kvituju. Škoda ale, že nepsal například o eutanázii. Ale nezaměňujme pojmy a dojmy. Na začátku musím říct, že se tak trochu (víc) plácám v termínech a povaze Bakalářových úvah, dedukcí a logických premis. Jsou podle mého spíše biologické a psychologické, než sociologické, přičemž vlastní sociologické aspekty analyzovaných fenoménů staví spíše na okraj. Pracuje s daností IQ, genetikou a dědičností ale odhlíží od sociálního, formativního prostředí, resp. jeho roli moc neuznává. Taky seznam literatury je vážně dlouhý. Ale jde vždy o vědeckou, výzkumy podloženou a aprobovanou literaturu? Obávám se, že nikoli. Oč tedy vlastně Bakalář opírá své mnohdy jednoznačné, kategorické závěry? Chudí jsou chudí, protože se jim nedostalo těch správných „inteligentních“ genů? Židé prakticky neakceptují konvertity? Asi ano. Protože se snaží ze svého středu vyloučit lidi s horšími genetickými vlastnostmi? Na to přišel jak? Ve „šlechtění rasy“ prý Židům zároveň pomáhá pronásledování, neboť jej přežijí spíše ti inteligentnější, kteří jsou schopni předvídat nebezpečí. Holocaust tak paradoxně pomohl ke zvýšení kvality židovské populace... obávám se, že tady opět dochází k záměrné záměně, a to příčiny a následku a navíc se tu nepokrytě z nouze dělá ctnost. Neperu se za negroidy, mongoloidy nebo europoidy a se zájmem jsem si přečetla Bakalářovy teze. Něco sedí, o něčem třeba přemýšlet a zkoumat. A něco jednoduše nesedí, ani přes našroubovanou teorii. Například zahlásit, že holocaust byl vlastně židům prospěšný, to je vážně trochu moc. Mimochodem podle Bakaláře jsou Afričané méně inteligentní, protože kdo nebyl "hloupý a submisivní", byl zabit. Tak proč, podobně jako židé, naopak nepřežili, když nebyli hloupí...? Bakalář zvolená témata a teorie umně nahazuje, působí věrohodně, a ve správnou chvíli je přetváří k obrazu svému a o objektivní posuzování ustupuje stranou. Ani nenechává čtenáři možnost vlastního úsudku, ale staví do rádoby logických vzorců a daností úsudek svůj s využitím vybraných zdrojů, čímž mu dává, chce dát, punc vědeckosti, důvěryhodnosti a obecné platnosti. Tady ale platí trojnásob: důvěřuj, ale prověřuj... Zdá se mi, že Bakalář nehledal odpovědi, ale toliko oporu pro své názory.... celý text
Rihatama