Praevka
přečtené 246
Drood
2009,
Dan Simmons
Splendidní. Nelituju čtení aní jedné z těch 512 stran potištěných záludně miniaturním písmem. Jsem nadšená. Dočtení knihy jsem oddalovala víc než týden, jen aby to ještě neskončilo. Wilkieho miluju. Nebo nenávidím. Agnes začala ječet. Ale hlavně, že vydržela dýl, než ta žena s kly a zelenou kůží. Občas zahlédnu Barrise. A Drood? Nic nemůže být horšího než Drood. Nenapodobitelný. Nesrozumitelné.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
[audiokniha] Tak nějak nevím. Mám ráda Neila Gaimana, mám ráda Pavla Soukupa. Ale tady to dohromady moc nefungovalo. I když jsem se, mimo obou už zmíněných pánů, těšila na bližší seznámení s příběhy severské mytologie, celé mi to přišlo dost nudné a do poslechu jsem se musela spíš nutit.... celý text
Ztracený symbol
2010,
Dan Brown
Skvělá oddechovka. Ač obecně zednářskou tematiku nevyhledávám, tady jsem si ji vyloženě vychutnala. Napětí bylo celkem dobře udržované, bohužel konec to trošku zazdil, už to bylo moc natahované a vůbec... Nevím, jestli to bylo záměrem autora nebo vinou překladu, ale totožnost záporáka byla průhledná velmi brzo. Ale to nevadí - jak říkám, jako oddechovka fajn kniha.... celý text
Měsíční močál
2011,
Howard Phillips Lovecraft
U čtení jedničky jsem si říkala: dobře, on se to učil psát a já se to teď učím číst. Dvojka mi přijde oproti jedničce víc nevyvážená, zajímavost a čtivost povídek se silně liší. Možná kvůli překladům? Ale povídky zařazené do jedničky taky překládali různí překladatelé. Po dočtení mnou asi nejlépe hodnocené povídky Herbert West - reanimátor, jsem absolutně ztratila jakoukoliv chuť pokračovat ve čtení. Snad i proto jsem tak útlou knížku četla tři měsíce. Za mě nejlepší povídky: Herbert West - reanimátor, Sladká Ermengarda, Krysy ve zdech, Iranonovo hledání.... celý text
Čtvrtá oběť
2015,
Peter May
Tímto dílem s Čínskými thrillery končím. Napsané to má autor čtivě, o tom žádná. Ale nechci už v dalších X svazcích dělat křena u milostných ani pracovních peripetií hlavních hrdinů.... celý text
Praha noir: čtrnáct povídek předních českých spisovatelů
2016,
* antologie
Nejsem zdaleka způsobilá k tomu, abych hodnotila, jestli všechny povídky splňují požadavky na noir žánr. Každopádně jako celek mě kniha bavila, až na pár výjimek, které prostě tak nějak vyšuměly, aniž by zanechaly zapamatovatelnou stopu. Za mě nejlepší povídky Další nejhorší den, Mrtvá holka z Čerťáku, Amatéři. A pak taky samozřejmě můj milovaný Stančík - ale tady jsem si říkala, že asi nebyl autor úplně v kondici, protože na víc než deseti stránkách povídky sice vystupoval komisař Durman, ale ani jednou se tam neobjevilo slovo moudí.... celý text
Poslouchala jsem jako audioknihu při běhání a na to je to ideální - nic složitého, trošku od krimi, trošku od lovestory, trošku té propagandy... Neurazí, ale ani nenadchne.... celý text
Černá orchidej
2014,
Neil Gaiman
Na to, jak mně začátek nesednul a dost mě rozladil, tak po dočtení jsem byla nadšená. Skvěle vystavěné, příjemně nakreslené.
Všichni mají pravdu
2019,
Paolo Sorrentino
Příliš mnoho myšlenek a slov. Taková pavučina, do které je snadné se chytit, ale není vůbec snadné se v ní zorientovat a dostat se z ní ven. Hluboké úvahy jsou tu obalené balastem slovního průjmu, květnatých přirovnání a prachobyčejného machrování hlavního hrdiny s neutuchající chutí užít si život s každým myslitelným požitkem (s něčím takovým jsem randila v pubertě, takže už mě to nemůže ani ohromit ani znechutit). Přiznávám, že Sorrentina jako scénáristu a režiséra neznám. A jako spisovatele? Inu... I když většinou mám ráda lidi, kteří jsou schopní vytvářet košaté nejen myšlenkové konstrukce, ale dokonce je i dávat do smysluplných rozvitých vět, tato kniha mě donutila se zalíbením žasnout nad prostou krásou vět holých. Aha... takže jsem to vlastně mohla shrnout velmi stručně - ukecaný, ale dobrý.... celý text
Okamžik bouře
2021,
Neil Gaiman
"Náboženství jsou, podle definice, metafory. Koneckonců, bůh je sen, naděje, žena, ironik, otec, dům s mnoha místnostmi, hodinář, který nechal svůj chronometr v poušti, někdo, kdo vás miluje - dokonce možná, navzdory, všem důkazům, božská bytost, jejímž jediným zájmem je zajistit, aby váš fotbalový tým, vaše firma, armáda či manželství prosperovaly a zvítězily nad veškerou opozicí." Někde jsem četla, že fakt dobrou knihu poznáš tak, že je ti po dočtení líto, že skončila... Toto pro mě ale nekončí - Po audioknize a komiksu mě čeká ještě 'klasická' kniha.... celý text
Vezmi kousek Ready, player one, smíchej se špetkou Minority Report, trochou YA romantiky nic nepokazíš, přidej to i ono... a vyjde ti ne zrovna konzistentní příběh s dost chatrnou akčně-detektivní linkou, která se ovšem velmi dobře čte. Tři hvězdy z 5, nebylo to zlé.... celý text
Vrány
2020,
Petra Dvořáková
Nic to ve mně nenechalo... Když to srovnám třeba se Vzdělanou, tak ta ve mně po dotčení rezonovala ještě dlouho. Toto ne, s odstupem času mi to přijde moc prvoplánové, ploché, nedotažené. Ano, slzy na konci samozřejmě byly. Ale mě není zas tak těžké dojmout.... celý text
Vzdělaná
2020,
Tara Westover
Velmi silná kniha. Při čtení mnou procházely různé pocity, vše jsem tak nějak na pozadí automaticky porovnávala s tím, co znám ať už osobně nebo z vyprávění, na vše z knihy jsem měla nějaký názor a snažila se s ním hned seznámit okolí... a teď, když mám dočteno, těžko hledám slova, jak knihu popsat. Takže snad jen tolik - fyzické vězení, které kolem vás vybudují druzí, nemusí být zdaleka tak hrozné jako to psychické, které si ve spolupráci s věznitelem (ať už dobrovolné nebo vynucené) vybudujete sami.... celý text
