panjan panjan přečtené 335

☰ menu

Dilema

Dilema 2020, B. A. Paris (p)
2 z 5

O tom, že je toto řemeslně dobře zvládnuté, není pochyb. Dobrý truhlář dokáže udělat dobré schody, truhlář který miluje dřevo, mu dokáže dát duši a udělat krásnou věc. Tohle jsou dobré schody. Myšlenka je jednoduchá, ale celé je to přepnuté, přeždímané. Takový přepnelismus - snažíte se dál napínat něco, co již prasklo.... celý text


Částice na konci vesmíru

Částice na konci vesmíru 2014, Sean M. Carroll
5 z 5

Na záček jen podotknu, že o tom co je Higgsův boson jsem neměl příliš ponětí, ale zajímalo mne to. Po přečtení této knihy, mám nanejvýš mlhavé tušení a stále mne to zajímá. Ale toto není kniha jen a pouze o jedné "částici." Pravdou je, že pro člověka, který se částicovou fyzikou zaobírá rekreačně, jsou odborné části i místy srozumitelné. Nicméně nabízí pohled do zákulisí stavby LHC a vůbec toho jak funguje obec částicových fyziků, jaké ohromné úsilí je za tímto projektem a tím i polidšťuje tento skoro mimozemský projekt. Ukazuje, že vědci jsou "normální" lidé se svými zájmy, povinnostmi, problémy. Jeden z aspektů, proč se tato kniha navzdory nepředstavitelně složitému problému (a to doslova, nepředpokládám, že někdo si dokáže předsatvit desetimiliardtinu milimetru) čte dobře, je i autorův smysl pro humor. Nebudu přesně citovat, ale je to nějak takhle na adresu LHC: Je to, jako když koupíte dětem hračku za 17 miliard euro a oni pak sedí a rozbíjejí věci a koukají, co z toho vyleze.... celý text


Ten, koho přece znám

Ten, koho přece znám 2020, Mike Gayle
3 z 5

Ano, tohle přece znám. To je mainstreamová, prvoplánová záležitost. Těch je. Ale bude patřit do té lepší poloviny z podobných záležitostí na vypnutí mozku.


Pohlédnout do slunce

Pohlédnout do slunce 2010, Julian Barnes
4 z 5

Barnesovy knihy se vždy potácejí někde mezi filosofickou esejí a podivným románem. V tomoto případě zřejmě byl pohled do slunce až příliš oslepující, čemuž díky bylo zakopnuto a spadnuto do bažiny filosofické eseje s náznaky příběhu. Ne, že toto bylo špatně samo o sobě, nicméně nějak mi unikali souvislosti, ačkoliv Basrnese mám docela rád.... celý text


Tělo

Tělo 2013, Paolo Giordano
5 z 5

Je uvozeno citátem z Remarquovy knihy na Západní frontě klid a myslím si že toto dílo se bez ostychu, může do knihovny postavit vedle děl tohoto velikána válečné literatury. Je citllivou sondou do duší vojáků ve válečném konfliktu, aniž by bylo nějak rozptylováno politikou, jedná se o válku jako takovou, její důsledky které má na životy zúčastněných, jejich pocity a myšlenky. Atmosférou to trochu připomíná 70. léta a formanovy Vlasy, ikdyž je to Tělo.... celý text


Šikmý kostel

Šikmý kostel 2020, Karin Lednická
5 z 5

Kniha má trošku zavádějící podtitul, dle kterého jsem si představoval spíše dílo historické a faktografické, prolnuté příběhy rodin zde žijících. Nicméně je to spíše naopak, je to román zasazený do historického období jedné vesnice a jednoho kraje, což mne příjemně potěšilo. Psáno s pokorou a pochopením ke kraji a lidem, jazykem přímým, jednoduchým hodícím se ke zvolenému tématu. Vnitřně konzistentní a opravdové. Nabízí se srovnání s p. Mornštajnovou jakožto současnou hvězdou české literární scény. Za mne je toto skromné, méně pompézní a proto i upřímnější a sympatičtější styl. P.S.: Velice rád bych se někdy podíval na slezského bratříčka slavného italského sourozence.... celý text


Vesmír je náš svět

Vesmír je náš svět 1973, Jiří Grygar
2 z 5

Proč věděc píše knihu? Asi většinou proto, že chce veřejnosti nějakým pzpůsobem představit svou práci, popularizovat ji, předat nadšení pro věc dál....Nechápu, proč pan Grygar napsal tohle. Pro laika je to absolutně nesrozumitelné, pro vědeckou komunitu to bude zřejmě jenom souhrn toho, co již znají a co si mohli přečíst ve vědeckých publikacích. Sám se považuji trochu více než laika, prošel jsme vysokošlkolskou matematikou, fyzikou i chemií, nicméně ztrácel jsem se v záplavě číslel a informací, které ne, že bych s trochou vůle nepochopil, ale ani jsem pochopit nechtěl, tak nezážině podané to bylo. Kdež je Hawkingova Stručná historie času....... celý text


Rozšíření bitevního pole

Rozšíření bitevního pole 2004, Michel Houellebecq
4 z 5

Koukám již nějakou dobu do šedivého pole a svítí na mne " Napište komentář..." No, to bych napsal rád, ale marně sbírám myšlenky a hledám slova. Je to neutěšěný pohled na moderní společnost bez Boha, bez lásky beze smyslu. Nihilistická mozaika jednoho života k ničemu, pouhého postupného umírání. Nenabízí řešení, smysl...prostě Vás hodí do sraček a plav, nezbydou než otázky a zmatek. Proč to napsal? Je to s námi tak hrozné? Napadají mne podobné úvahy, ale odsouvám je stranou, protože pak by nešlo žít, je to normální? Moc nevím co si o to mám myslet nicméně, vzhledem k tomu, že děj je vlastně žádný a atmosféra místy nesnesitelná, pak to musí být asi hodně dobře napsané, když se mi to velmi dobře četlo a v hlavě mi to nechalo sekanou....... celý text


Úkol pro šaška

Úkol pro šaška 2016, Pavel Hrdlička
4 z 5

Pan Hrdlička si stvořil svůj vlastní žánr, svůj svět jakési historické grotesky, svého hrdinu - podrychtáře Václava následovaného bandou v čele se svérázem magistrem Šebkem, příběhy z tothoto světa mne zatím nikdy nezklamaly. Vzpomínka na tuto a jiné knihy pána Hrdličky, vžy znamenají lehký úsměv na tváři, stejně tak jako zjištění, že vychází nová kniha. Doufám že po záchraně krále Václava si tato banda odpočala a připravuje se pod taktovkou autora k dalším průserům a dobrodružstvím.... celý text


Medvědín

Medvědín 2017, Fredrik Backman
4 z 5

Je to příběh, který jsem již někde viděl, četl....je to takové klišé o strastech dospívání, mládežnickém sportovním klubu, vztazích, zákeřnostech a odvaze mladých v konfrontaci se světem dospělých, a je to výborné. Je to skvělá sonda do duší sportovců a dospívajících lidí, zároveň nastavení zrcadla nám, kteří bychom měli " mít rozum," jen jsme někde cestou poztráceli odvahu a ideály. Svěží, ostrá střela pod víko.... celý text


Velký král Přemysl Otakar I.

Velký král Přemysl Otakar I. 2011, Vlastimil Vondruška
3 z 5

Mám takovou zkušenost, že jakmile je kolem něčeho moc humbuku, za moc to nestává. Bohužel všemi opěvovaná Přemyslovská epopej mne v tom opět utvrzuje. Je to podivný paskvil. Beletrizovat historii není jednoduché, o tom žádná, ale zde co se týká historie je to naprosto nepřínosné a příběh je plochý a pohádkově jednoduchý. Je to spíše Přemyslovská telenovela v knižní podobě pro masy. Důkazem toho, že lze napsat krásný román na pozadí historických událostí mohou být díla p. Loukotkové, nebo p. Kožíka. Tohle je spíše historický bulvár.... celý text


Zapomenuté příběhy

Zapomenuté příběhy 2018, Marian Kechlibar
5 z 5

Když většina lidí použije slovo zajímavý, tak buď neví co si o tom má myslet, nechce se jim o tom mluvit, nebo nechtějí nikoho urazit a říci, že je to špatné. Jenže tahle kniha je opravdu neskutečně zajímavá a to nejen samotnými příběhy, ale i přístupem autora, který je profesí, jak jsem se kdesi dočetl, matematik. Do jednotlivých příběhů tak Vnáší pohled racionální, analytický a dívá se s odstupem a nadhledem aniž by toto nijak ubíralo knize na čtivosti. Ta kniha je návyková. Jak jsem se blížil ke konci, věděl jsem, že potřebuji další dávku Zapomenutých příběhů.... celý text


Co mě naučil tučňák

Co mě naučil tučňák 2016, Tom Michell
1 z 5

Tenhle příběh by byl dobrý, kdyby rozsahem zabírál jednu stránku v nějakém přírodopisném magazínu pro děti, zbytek je totiž balast nijak s ním nesouvisející. Víte, co Toma Mitchella naučil tučňák? Naučil ho to, že i člověk bez talentu a schopností, když je trochu vypočítávý a umí brnknout na správnou strunu, dokáže vydělat peníze. Jedna hvězda je za to, že tenhle člověk, pokud je to pravda, zachránil nezbaběle život tučňákovi.... celý text


Zapomenuté příběhy 2

Zapomenuté příběhy 2 2019, Marian Kechlibar
5 z 5

Neskutečně zajímavé příběhy, zpracované velmi komplexně, podané čtivou formou s nadhledem a vtipem. Pan Kechlibar vydoloval zpoza hlavních svazků historických událostí na polici světových dějin ty zapadlé a malé brožurky plné zdánlivě nevýznamných příběhů, tyto prostudoval, podíval se na ně svým zvídavým a bystrým pohledem vědce a zároveň dítěte, které nutně potřebuje vědět: a proč?, a jak?, a co by kdyby?... a tyto pak naservíroval s nebývalou nonšalancí. Po dočtení této knihy jsem byl smutný a bylo mi moc líto, že poslední příběh byl opravdu poslední.... celý text


Cop

Cop 2018, Lætitia Colombani
4 z 5

Tři krátké feministické novelky, nakonec jemně spletené dohromady. Celkem nic záludného a složitého co se kompozice, stylu a nějakého hlubšího přesahu týká. Když smotáte tři prameny vlasů dohromady = cop, a je to.... celý text


Muž jménem Ove

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman
5 z 5

Přímý, jednoduchý a zároveň laskavý a vtipný příběh. Oddechové čtení v němž Ove řídí Saab. Ještě že je Ove z románu, který skončil a nedozvěděl se, jak tahle automobilka skončila.... celý text


Svět v zádech

Svět v zádech 2018, Thomas Melle
5 z 5

Ani už nevím jakou náhodou se ke mně kniha dostala, nicméně trpím stejnou psychickou poruchou jako autor jen v mnohem lehčí formě. Dokáži se tedy trochu vžít do tohoto světa, ale taky si dokáži představit, jak nepochopitelné se to může jevit člověku, který s ničím takovým nemá zkušenost. Číst v nemocné mysli, je jako žít ve světě, kde platí jiné fyzikální zákony. I pro člověka, který tento svět navštěvuje častěji, to není o moc pochopitelnější, bohužel. Vyjadřuji zde neskonalý obdiv nad tím, že autor dokáže s tímto handicapem vůbec žít, natož tvořit.... celý text


V žabím pyžamu

V žabím pyžamu 2002, Tom Robbins
5 z 5

Měl jsem tu čest poprvé a nestačil jsem zírat. Je to jako rozbitý ohňostroj, zapálíte a místo ohnivé show to začne prskat a vybuchovat načež se to za metání ohnivých blesků vydá z kopce na jehož úpatí ta věc vzlétne a pokračuje dál. Vypadá to naprosto neorganizovaně a chaoticky, ale není. Má to směr i cíl. Hendrix zemřel, Janis taky, Cocker nedávno, a ti co přežili si stěžují na hemeroidy a nespavost, zatímco Tom Robbins stále snídá LSD a je to moc velká zábava.... celý text


Tiché roky

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová
5 z 5

Styl psaní, umění vyprávět a konstrukce příběhu jsou stejně jako v Haně neoddiskutovatelně skvělé. To co mi však v Haně chybělo - opravdovost pohnutek v jednání postav tak jako jejich hlubší psychologická geneze, zde je. Příběh Hany jako byste pozorovali přes sklo, v Tichých rocích žijete. A kdo se dívá přes sklo?... celý text