NinaStikova
přečtené 311
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
No, páni. Pár knížek o stavu světa v budoucnosti už jsem četla, ale tahle byla zdaleka ta nejdepresivnější. Autor dokázal tak nějak zaonačit, že ač se skoro nic neděje (jak název vypovídá, dost se tam putuje), vůbec jsem se nenudila. Pokud je ale v příběhu schovaný nějaký hlubší význam Cesty, pak jsem ho neobjevila. Dost mi vadila absence jakéhokoliv oddělování kapitol, i když s tím jsem se postupem času smířila. Jenže nevyjasněná přímá řeč (kdo kdy mluví a kterou větu řekl kdo, protože "on" je přece chlapec i otec) mě mátla po celou dobu. Příběh mě natolik pohltil, že jsem sama sebe přistihla u přemítání, jak bych podobné situace řešila já. Pak jsem se ale dívala na svého psa a přemýšlela o tom, že na jeho zadních nožičkách by bylo docela dost masa (pomoc, přemýšlím o snězení svého psa), a od té doby jsem se nemohla dočkat, až knížku dočtu. A konec mi málem zlomil srdce. Už to mám konečně za sebou a teď si přečtu něco pozitivněji naladěného.... celý text
Dívka na klíček
2011,
Paolo Bacigalupi
Na Dívku na klíček jsem se dost těšila, ač to byla moje první knížka od Bacigalupiho. Ze začátku jsem se se zatajeným dechem seznamovala s hrdiny, ale... Zdá se mi, že autor vykreslil zajímavou (a ne nepravděpodobnou) budoucnost, do které ale bohužel zasadil mimořádně sucharský příběh. Stále ještě přemítám, jestli měl děj vůbec nějakou zápletku. Více než polovinu knihy se autor vypisuje s postavami (velice zajímavými postavami s propracovanou minulostí) a omáčkou kolem nich, ale když už čtenář čeká konečně pořádný zvrat, nastane nějaká ta politika a konec. Asi to sem vůbec nepatří, ale hrozně mě mrzelo, jak dopadl Bacigalupiho Sandokan, úplně mi trhal srdce způsob, jakým se nějakou dobu choval ke Kanye. To ostatní ignorovali jeho phí nebo její samomluvu? Ve výsledku jsem poněkud rozčarovaná, ale rozhodně přečtení nelituji.... celý text
Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda
2014,
Robert Louis Stevenson
Podivný případ dr. Jekylla a pana Hyda je klasika. Už jen tohle označení může spoustu lidí odehnat, a tak jen ti nejstatečnější dobrovolně sáhnou po knize, která je na seznamu povinné četby. Stejně jako spoustu dalších teď hloubám nad tím, proč jsou Jekyll a Hyde ve filmových zpracováních zobrazováni tak, jak jsou. Jejich knižní podoba je přeci docela jiná! Knížku jsem i navzdory pomalejšímu toku příběhu přečetla poměrně rychle. Způsob vyprávění je příjemný, Stevenson dovede navodit pocit napětí i bez nějakých zvratů a nenadálých soubojů. Atmosféra jeho příběhu je trochu jako londýnská mlha, připlíží se tiše a nenápadně, zastudí na kůži a člověka rozechvěje zevnitř. Jen ten konec mě trochu zarazil. Musela jsem si ověřit, že mi skutečně žádná stránka nechybí a že se autor zkrátka ději po posledním dopise už nevěnuje.... celý text
Nádherná temnota
2011,
Kami Garcia
K tomu, abych dočetla druhý díl Kroniky prokletých zaklínačů, jsem se musela vyloženě nutit. Víc než předtím mi vadila občasná nelogičnost (nedovysvětlené skoky v čase a místech; rozhovor "Teď ti řeknu všechno, co vím", který se stočí na úplně jiné téma a vlastně se slíbené 'všechno' neřekne; pokud všichni starší jsou schopní daný úkol splnit, proč posílají mladé, kteří nemají žádnou šanci ani schopnosti?). Dále tu máme neustálé porušování zavedených pravidel. Pokud si jako spisovatel vytvořím svět s jasně daným řádem, proč si pokaždé, když se mi to hodí, vymyslím nějakou třetí možnost? Zdálo se mi, že má autorka trochu potíže s vykreslováním napětí. Jé, hele, tamhle se něco blíží a jde nás to zabít! Tak si pojďme povědět, co to vlastně je, a vysvětlit si věci, které nám stejně s odstraněním aktuální hrozby vůbec nepomůžou. Navíc se jakýsi pomyslný vrchol příběhu natáhne na celou druhou polovinu knížky a rozuzlení tohoto zdlouhavého procesu zabere jeden odstavec. Cože? A Lena. V půlce knihy už jsem prosila Ethana, aby se na ni konečně vykašlal. Vždyť i když ta holka není zrovna poblíž, všechno všecičko se točí kolem ní! A zrovna když už to vypadalo, že se chudák kluk z toho kolotoče dostane, autorka zmáčkla knoflík a atrakce se rozjela nanovo. Nějaká pozitiva by se samozřejmě našla, ale těch kladů je prostě výrazně méně. Slabé dvě hvězdičky.... celý text
Zůstaň se mnou
2014,
Gayle Forman
Navzdory pochmurnému tématu byla kniha příjemnou a rychlou oddychovkou, kterou jsem mohla vyplnit volnou chvíli mezi dokončením jedné knihy a příští návštěvou knihovny. Příjemně mě překvapilo, že zamilovanost není přeháněná a jejich vztah bezchybný, jak tomu ve většině příběhů bývá. Líbilo se mi nevšední prostředí Miina příbuzenstva a přátel, všechno bylo tak uvěřitelné, jako by autorka popisovala vlastní rodinu. Obtěžovalo mě ale neustále přeskakování v čase, které mi vadilo i ve filmu, flashbackové příběhy asi nejsou nic pro mě. Závěr mi přišel uspěchaný, nějak jsem nepostřehla, kdy že se vlastně rozhodla, prostě to najednou bylo. Možná to byl záměr, který jsem nepobrala. Myslím, že hrdinka by si měla trochu přerovnat priority, protože ztráta rodičů ji nijak výrazně nezasáhla (zdálo se mi), ale hodinová nepřítomnost přítele je pohroma. Na druhý díl jsem zvědavá, možná do něj nakouknu.... celý text
Nádherné bytosti
2011,
Kami Garcia
V případě tohoto příběhu jsem viděla nejprve film a teprve o pár let později jsem četla knihu. Díky tomu jsem konečně pochopila některé záležitosti, které byly ve filmu vysvětleny jen okrajově. Celý svět Zaklínačů tak nabral nové rozměry, protože byl rozšířen o celou spoustu věcí, které film knize velice často sebere. Nicméně konec mi přišel strašně nenadálý a useknutý, citová vazba mezi hlavními hrdiny přeceňovaná (který šestnáctiletý pár si myslí, že se vezmou a budou spolu mít děti?), stížnosti Leny jako kolovrátek. Rozhodně mě ale knížka bavila a do druhého dílu se pustím.... celý text
Zimní měsíc
2010,
Tanja Heitmann
Jelikož jsem si předem přečetla některé z recenzí na tuto knihu, přistupovala jsem k ní obezřetně a s nepříliš vysokým očekáváním. Možná právě proto mě autorka příjemně překvapila. Její pojetí vlkodlaků je originální a mně se moc líbilo. Styl vyprávění také není příliš obvyklý, nicméně já problém se čtením neměla. Autorka se vyloženě zaměřuje na popis počasí a prostředí, čímž lehce zanedbává své hrdiny a nedává čtenáři příliš možností se s nimi sžít, nechává vztah mezi čtenářem a postavou jaksi neosobní. Na druhou stranu mě vyloženě obtěžovalo zdržování na začátku každé kapitoly, než se vyjasnilo, kterou z postav právě sledujeme. Člověk se pak poněkud ztrácí a místo vnímání děje přemýšlí, o kom je právě řeč. Bylo to zajímavé čtení, ale znovu se do této knihy nejspíš pouštět nebudu.... celý text
