Nikidree přečtené 355

Magie změny 2016, Ilona Andrews

Zloději dýmu 2019, Sally Green

Vypadalo to jako zajímavý příběh s různými postavami, které nemají téměř nic společného. Jenže ať jsem se snažila sebevíc, nechytl mě. Do čtení jsem se nutila a skoro jsem to chtěla vzdát. Ačkoliv je nápad zajímavý, provedení za mě velmi pokulhává. Vlivem toho, že sledujeme 5 hrdinů, kteří sem tam dostanou prostor, se to celé neskutečně táhne. Některé kapitoly mi přišly naprosto zbytečné. Troufám si říct, že mají spíš informativní obsah, aby čtenář lépe pochopil osobnost některého z hl. hrdinů, ale mě to tedy úplně minulo. Navíc když vám sednou jen 2 hrdinové z 5, je těžké si knihu užít.. Bohužel jsem si neužila ani konec, který je z celé knihy nejzajímavější. A jelikož mě ani moc nezajímá, jak to dopadne, nejspíš se do dalších dílů v brzké době pouštět nebudu.... celý text

Magie ničivá 2015, Ilona Andrews

Jelikož už od 3. dílu nečtu anotace, abych byla co nejvíc překvapená z děje, byla jsem dost zaskočená z úvodních slov autorky a říkala si, co se tu sakra stane. Musím říct, že tento díl byl docela pecka. Hlavně kvůli událostem, které se tam odehrály. Jsem moc zvědavá na poslední díly, co mě čekají. Jak se to všechno vyvrbí a jak to s Rolandem dopadne. Také se udály velké změny se Smečkou a jsem hodně zvědavá, jak to s osudy Kate a Currana zamává. Jediné, co bych zmínila, je změna u Kate. Nemůžu si pomoct, už mi nepřijde tak soběstačná, jako na začátku. Samozřejmě že vztah s Jeho Chlupatostí v tom udělal své a je to v pořádku. Ale nemůžu si pomoct, už ji nevidím jako drsnou tvrďačku, jakou mi přišla na začátku. Neříkám, že je to chyba, jen jsem si toho všimla. A jako druhou věc bych podotkla to, co už u nějakého dílu předtím. Hrozně moc bych uvítala rozepsanější konce. Epilogy mi nestačí. Obsah v nich je většinou několik dní po události v poslední kapitole a stejně je takový.. že to člověku moc neřekne. Ano, naláká ho na další díl, ale prostě je to takový útržek "ničeho".... celý text

Magie na vzestupu 2014, Ilona Andrews

Magie zabíjí 2013, Ilona Andrews

Další díl za mnou a nadšení ze série stále přetrvává. Sice mi chybí větší provokace mezi Curranem a Kate, ale na druhou stranu alespoň to mezi nimi není natahované do posledního dílu. I přes to je Kate naštěstí pořád stejně sarkastická a autorka to prostě umí dobře napsat, za což tleskám. Opravdu se mi to zamlouvá. Tento díl mi přišel docela drsný. Z těch všech dosavadních nebezpečí pro Kate i celou Atlantu mi přišel (zatím) nejhorší. Nejspíš proto, kdo za tím stál, a co + jakým způsobem se chystali udělat.... celý text

Magie krve 2012, Ilona Andrews

Magie útočí 2011, Ilona Andrews

V podstatě bych mohla zkopírovat komentář u předchozího dílu a jen lehce poupravit dějové věci, aby seděly, a hotovo. Kate mi prostě sedí svou povahou. Většina postav, které se tam objevují nejvíc, mi sedí. Jeho chlupatá výsost, Jim, Derek a dokonce i Saiman. Sice je to strašný egoista, ale je napsaný tak dobře, že mi nevadí pasáže s ním. Opět bych jen zmínila, že ty konce jsou takové hrozně rychlé. Ale už jsem si zvykla a vlastně mi to ani tak nevadí.... celý text

Magie spaluje 2011, Ilona Andrews

Nejvíc ze všeho mě hrozně štve, jak je kniha krátká. Člověk čte, čte a najednou konec. Mám přečteno ani nevím jak. Což ostatně svědčí o tom, že mi série o Kate sedla a opravdu mě baví. Sedí mi styl psaní, její sarkasmus, to jak se nebojí přiznat, že se bojí i když se to snaží nedávat najevo... Je to parádní oddechovka, u které jsem se prostě hltala stránku za stránkou, jak mě zajímalo, co se stane dál. A zajímá mě to stále. Co je Kate vlastně zač, jak to dopadne s Curranem, kdy se konečně objeví Roland.. Jsem tak ráda, že jsem teprve na začátku série a mám ještě spoustu před sebou. Jediné, co bych tomuto dílu vytkla, byl příliš rychlý konec. Osobně bych uvítala alespoň větší popis souboje a hlavně toho, co se dělo potom. Taky mě zajímá, co se stalo třeba s Esmeraldou, pokud jsem tedy její osud nepřehlédla. Jinak je to prostě pecka a už se těším na další díl.... celý text

Nejhorší večírek tvého života 2020, Andy Rowski

Příliš gamebooků jsem nečetla a tudíž nemůžu úplně hodnotit kvalitu Nejhoršího večírku. Za mě to nebylo špatné čtení. Jako oddechovka to je celkem dobré. Sice mi ze začátku úplně nesedl popis/styl psaní, ale když jsem si zvykla, tak to už šlo. Došla jsem celkem ke 3 různým koncům. Bohužel ani jednou až úplně na konec. Což samozřejmě není vina knihy. Co mi tu však chybělo, bylo napnutí, jak to sakra dopadne, co se "se mnou" stane atp. Přišlo mi, že jsem se rozhodovala prostě "jen tak", že mě kniha nedonutila se nad tím nějak víc zamýšlet a zvažovat, co by mohlo být lepší, bezpečnější,.. Označila bych to za takový průměr - nezklame ani nenadchne. Obálka se mi zamlouvá, ilustrace v knize taky, ale bez napětí tomu prostě chybí šťáva.... celý text

Krvavý lístek 2020, Crystal Smith

Jsem velmi mile překvapena. Kniha je svižná, čtivá a velmi dobře napsaná. Styl psaní je pěkně vyvážený, takže vás nečekají sáhodlouhé popisy věcí, avšak ani stručné nic neříkající věty. Hlavní postavy mají šmrnc a i ty záporné mají své vlastní kouzlo. Příběh je trochu zamotaný a moc se mi líbilo, jak se Auri propracovávala ke konečnému zjištění. A ta (nečekaná) úmrtí? Pecka! Uvítala bych však trochu víc pátrání, zkoumání či čehokoliv takového, protože chvílemi jsem měla pocit, že dost věcí k Auriel přišlo tak nějak "samo" (hlavně skrz Zana). To samé u vztahu s bratrem. Beru že je ještě dost malý, ale i tak. Prozatím mi to přijde jako celkem drsná pohádka. A nemyslím to vůbec ve zlém, naopak. Rozhodně plánuji přečíst celou trilogii. Příběh se mi zamlouvá a zajímá mě, zda se Auri povede zatnout tipec Tribunálu.... celý text

Magie mrtvých 2011, Ilona Andrews

Už po anotaci jsem tak nějak tušila, co od knihy očekávat a naprosto jsem se trefila. V podstatě by Kate Daniels šla přiřadit k Nočním lovcům, Anitě Blake, Strážkyně Riley Jensonová atp. A to mi vůbec nevadí. Jsou to skvělé oddechovky- A ani Kate není výjimkou. Líbí se mi, že je opředena tajemstvím, Pán Šelem je opravdu drsný týpek, upíři jsou vyobrazeni naprosto jinak, než ve většině knih a třeba i že magie působí tak nějak zvláštně. Po dočtení se však nemohu zbavit pocit, že mi tam něco chybělo. Knihu jsem přečetla velmi rychle, jak mě bavila, ale přesto mám pocit, že ve mně prozatím nezanechala ten "wow" pocit. Snad se ho dočkám v dalších dílech.... celý text

Bitva o Hex Hall 2012, Rachel Hawkins

Za mě nejlepší díl celé trilogie. I díky tomu, jak to vše skončí. Tak jako tak je to opravdu kniha pro mládež a to si troufám říct, že spíš pro tu mladší. Příběh plyne velmi rychle, až je to občas škoda. Ovšem proto má kniha tak málo stránek - žádné okecávání, jde se přímo na věc. Uvítala bych, kdyby některé události/okamžiky byly více rozepsané. Jak už jsem psala u prvního dílu, být mladší, asi to ocením víc. Avšak jako oddechové čtivo je to naprosto dokonalé.... celý text

Démon z Hex Hall 2012, Rachel Hawkins

Čarodějnice z Hex Hall 2011, Rachel Hawkins

Po Hex Hall jsem sáhla s vidinou odpočinkové četby a trefila se. Za mě opravdu sedí označení "pro děti a mládež". Jedná o studentské prostředí pro nadpřirození bytosti s "typickými problémy" dané věkové kategorie - přátelství, osobní problémy a pochyby a troška zamilovanosti,.. Hrdinka je fajn, ačkoliv její sarkasmus na mě tolik nepůsobí. Občas se pousměji, ale ke smíchu mě nepřivádí. Na to by chtělo propracovanější hlášky a tak nějak.. větší kouzlo celého dialogu/momentu. Děj je poměrně jednoduchý (stejně jako styl psaní), avšak díky nadpřirozeným bytostem, se nejedná o typický scénář ze školního prostředí. Což je dobře. Na těch pár stránkách, co kniha má, se příběh odehraje rychle, avšak poměrně plynule a má hlavu i patu. Být mladší a mít toho méně přečteného, asi mě to zaujme víc, avšak jako oddechovka super.... celý text

Dcera čisté krve 2010, Anne Bishop

Necelou první třetinu jsem hodně tápala nad světem i jeho pravidly, a hlavně co to vlastně čtu. Různé postavy, různá místa a občas odlišný způsob vyprávění. Někdy to na mě působilo až lyricko-psychologicky (existuje vůbec něco takového?), naštěstí to však většinou bylo "normální" vyprávění. První polovinu jsem si nebyla jistá, zda je to kniha pro mě. Způsob jak funguje svět mi přišel hodně ujetý až zvrácený a nemohla jsem se do toho dostat. Ovšem jakmile se hl. hrdinka objevila víc, začalo mě to celkem bavit. Rozhodně to není typické fantasy. Vyskytuje se tu dost násilí a brutality, ale i velmi hezké momenty, převážně s hl. hrdinkou. Styl psaní není špatný, ale buď vám sedne nebo ne. Jak jsem již napsala, některé úseky se trochu vymykaly. Hodlám pokračovat dál, zajímá mě, jak se to bude vyvíjet. Musím však přiznat, že se pro mě nejedná o knihu, kterou bych zhltla jedním dechem.... celý text

Chuť temnoty 2010, Alexandra Ivy

Nemůžu si pomoct, nadšení z prvních dvou dílů mě přešlo. Dost na to, abych velmi zvažovala, zda se pustím dál. Jsem zvyklá na mocné, prastaré arogantní a pyšné týpky, i na ženy v nesnázích, chudinky a zároveň drsné borky v jednom (ať už silou, emočně nebo ostrým jazykem), ale tohle... Tohle je na mě trochu moc. Shrnula bych to jako klišé s klišé v klišé. Nejspíš bude chyba u mě a ne u knihy. I tak to zmíním. Celou dobu jsem spíš vnímala absurdnost vztahu hl. hrdinů, než abych byla napnutá, kdo Darcy vlastně je, s kým skončí, co se stane, nebo třeba zda někomu nepůjde o život. Dante s Abby měli hodně zajímavou a dobře popsanou zápletku, Viper se Shay mě naprosto okouzlili, protože jejich zápletka mě velmi oslovila i bavila. Ale Styx s Darcy mě nezaujali vůbec. Možná že kdyby Styx se Salvatorem nebyli takový nafoukanci, mohlo to být zajímavé, ale takhle.. Ne, nesedlo mi to. Je to prostě spíš jen román pro ženy s fantasy prvky. Byť společenství upírů (obecně démonů) má autorka očividně promyšlené.... celý text

Rod země a krve 2020, Sarah J. Maas

Já tu autorku žeru. Vážně. Neuvěřitelně mi sedl její styl psaní, vyprávění i popisování. Ano, některé věci nebyly příliš zajímavé, ale stejně jsem je poctivě přečetla a hltala odstavec za odstavcem, stránku za stránkou, jen abych věděla, co dalšího se stane. A tak jsem knížku spráskla za dva dny, až toho skoro lituji. Kdo ví, kdy bude další díl. Jediné co mi zpočátku nesedlo, bylo prostředí. Oproti ST a Dvorům, je tady strašlivě moc ras + městské čtvrti, které měli pod palcem různí "vládci". Trvalo mi, než jsem si v hlavě vytvořila nějakou představu o městě, o tom jak to tam chodí a kdo má víc navrch. S hl. postavami jsem spokojená a minimálně prozatím na nich nevnímám nic, co by mi vadilo. Snad jen maličko mě mrzí proměna Hunta z totálního drsňáka na menšího drsňáka. Avšak u Jeřába (ST) i Rhyse (Dvory) to bylo stejné a tak jsem to čekala i tady. Vzhledem k jeho krutému životu, který se poté změní, se to dá pochopit, jen prostě.. vždy se nad tím trochu pozastavím. Ještě bych podotkla, že je to prostě jiné, než předchozí série. Hlavně prostředím, které je sice zasazené do fantasy světa, avšak s reálnými prvky. Osobně mi to vůbec nevadí a abych pravdu řekla, tak to k tomu příběhu vlastně dost sedí. Jak jsem psala již na začátku, autorka mi velmi sedí a tak knihu s radostí doporučuji.... celý text

Proklej svítání 2013, Karen Chance

Chtě nechtě musím říct, že mě mrzí, že je toto konec, byť série je mnohem delší (další díly nejsou přeložené). Ačkoliv jsem předchozí díly nehodnotila zrovna kladně, něco na této sérii je a štve mě, že se nedozvím víc. Zamilovala jsem si Pritkina a hrozně ráda bych věděla, co ještě způsobí v životě Cassie. Popravdě mě to zajímá u všech postav, které se tam objevují víc. Jenže zvykem autorky je, šoupnout je tam jen když se jí to hodí a nedat jim žádný prostor se vyvíjet. Což je strašlivá škoda. Ale co bych chtěla, když 4 knihy popisují události za jediný měsíc.. Abych to shrnula. Série o Cassandře Palmerové obsahuje poměrně dobrý nápad s několika nadpřirozenými bytostmi dohromady, odehrávající se převážně v Las Vegas. Ač to zatím nelze přesně říct, jeví se celý svět promyšlený, jelikož má jisté zákony, zásady a pravidla. Druhým (a posledním) významným plusem jsou zajímavé postavy, které se v knize objevují. A tím to končí. Spousta věcí je nedotažená, velmi brzy ukončená, nebo (a to je nejčastěji) prostě zmizí vniveč. A že to jsou panečku věci s velkým potenciálem! Knihy bych doporučila asi jen těm, kterým nevadí akcí přeplněný děj, který však způsobuje, že se hl. hrdinka spíš jen tak nějak veze na tom všem, než aby něco pořádně dělala (omlouvám se, tak to na mě působí). Pokud hledáte propracovaný příběh včetně rozvíjení postav a vztahů mezi nimi, sáhla bych po něčem jiném.... celý text

Obejmi noc 2013, Karen Chance

Ačkoliv třetí díl čtu až rok po dokončení druhého, můžu říct, že to absolutně ničemu nevadí. Jelikož se všechno z předchozích knih zopakuje (a někdy ne jen jednou), byla jsem dokonale v obraze. Tento díl je lepší než předchozí dva, avšak i on je tak strašlivě nabušený akcí, že člověk nemá možnost si oddechnout a zpracovat, co vše se tam vlastně dělo a děje. A to bohužel na úkor postav. Ty známější se tam objeví jen když jsou potřeba. Pritkin má například brutální potenciál (obzvlášť po tom, co se v tomto díle dozvíte), ale je nevyužitý. A v podstatě se to samé dá říct i o Cassie. Mám za sebou 3 díly a ona se nijak neposunula. Ano, je z ní oficiálně Pýthie, ale to je vše. V podstatě pořád nic moc neumí, jen stále stejně naivní, nezkušená a nerozumná. Vše se děje za pochodu a tak se ani nelze divit, že postavy se nijak nevyvíjí a mají mezi sebou takové nevýrazné, mnohdy až ploché vztahy. Nevím no. Nápad super, dokonce je i vidět, že to má autorka promyšlené. Ale na můj vkus toho na Cassie navalila tolik, že jí zabránila se nějak vyvíjet. Uvidím, co přinese další díl.... celý text

Ztracené insignie 2017, Sandra Regnier

Chvíli jsem bojovala s tím, jak knihu zhodnotit. Jisté prvky mi přijdou pro "běžné" čtenáře, jiné naopak mají velký potenciál pro náročné. Jenže jsou absolutně nedotažené. Myslím, že kdyby všechny díly měly třeba o sto stránek víc, přičemž by se ubralo na osobním životě Fay (obzvlášť ve škole) a místo toho se lépe propracoval a zapojil Jiný svět včetně elfů a draků samotných, většina lidí by to ocenila - včetně mě. Takhle to pro mě byla jen milá, oddechová pohádka, kde není potřeba skoro vůbec přemýšlet. Styl psaní je velmi příjemný, dialogy též a občas jsou vtipné natolik, že se člověk opravdu zasměje. Fay má své kouzlo, byť občas jsem se v jejím chování trochu ztrácela. Lee má dvě tváře - jednu pro Fay a jednu flirtovací, které se pořád tak nějak prolínají až mi to občas lezlo krkem. Popravdě ten vztah mezi nim byl občas hodně zvláštní. Nakonec jsem si celkem oblíbila spíš Ciarana. Obrovské mínus však vidím v nedokončených a nevysvětlených událostech. • Například Ruby je věčně mimo a když není, nikdo to vlastně neřeší (jen si to Fay pomyslí) • Fayina matka, její krachující podnik a finančák. I tohle šlo vyřešit mnohem lépe. Jasně, potřebovala Fay zamaskovat pach, ale jinak je to úplně o ničem. Obzvlášť, když neřekne ani bů, když jí přestane chodit pomáhat. Nemá ani žádnou iniciativu podnik zlepšit ani nic podobného • Co Felicity vlastně je, jaké všechny schopnosti má..? • A co Richard, co Eamon (elektřina mezi ním a Fay), jak vyřešili bitvu, jak dopadli dračí děti..? Takhle by se dalo ještě pokračovat. I kdyby se to vzalo jen hopem v epilogu/doslovu, byla bych mnohem spokojenější. Ale co už. Trilogie jako takové je pěkná a já ji s klidným srdcem mohu doporučit. Jen od toho prostě nečekejte nic převratného.... celý text