Nikidree přečtené 356

Rozetmění 2020, Jay Kristoff

Musím říct, že jsem nadšená i zklamaná zároveň. Kdyby mi někdo po dočtení prvního dílu dal možnosti, jak kniha skončí, rozhodně bych netipovala správně. Ačkoliv svým způsobem všechny 3 knihy míří k Miině pomstě, každá je vlastně úplně jiná. Nebo spíš.. Mia je v nich značně jiná. Sice je to pořád ona, ale v každém díle je v podstatě někým jiným, což jako celek působí podivně. První díl mě oslovil sakra moc. Druhý nebyl špatný, ale teď zpětně si říkám, že se tam toho zase až tak moc nedělo. No a tento poslední je taková všehochuť, u které mi přišlo, že vlastně už vůbec nejde o Miu, ačkoliv ona je stále hlavní postavou. Na druhou stranu musím říct, že mi to vlastně ani moc nevadí. Jedná se o mé první setkání s autorem a tak nevím, zda tímto stylem píše i ostatní knihy, avšak mě to zaujalo. Ano, když se člověk nad tím víc zamyslí, je tam dost okecávacích věcí, které jsou mnohdy zbytečné. Možná, že kdyby se vynechaly záležitosti s božstvem (protože sice se pořád zmiňuje ale působí jen jako výplň, jelikož se vlastně téměř neprojevuje), že by se autor mohl víc věnovat Miině dráze nájemného vraha a s tím i trošku lépe pojmout její pomstu. Vlastně celý její příběh. Tak jako tak, rozhodně nelituji přečtení a času stráveném nad trilogií Nikdynoc. I přes to, že bych si dokázala spoustu věcí představit jinak, příběh jako celek se mi zamlouvá. Oslovil mě. Život Mii, její osobnost i styl psaní autora. Takže osobně sérii doporučuji, ačkoliv jsem si jistá, že část čtenářů nezaujme / neosloví.... celý text

Boží hrob 2019, Jay Kristoff

Druhý díl je krapet jiný a to proto, že se tu děj soustředí hlavně kolem Mii a její brutální cesty za pomstou skrz zápasení v arénách. Musím říct, že její chladnokrevnost je vážně děsivá. Chvíli jsem měla tendenci ji za rozhodnutí, která udělala, kritizovat, ale řekla jsem si, že s tím případně počkám až po posledním díle. Doufám totiž, že on dost věcí vysvětlí / objasní. Ačkoliv mi způsob psaní stále sedí, u tohoto dílu jsem potřebovala mít tu správnou náladu, abych si knihu užila. Nevnímám to však jako negativní prvek. Série Nikdynoc je prostě tak trochu jiná, alespoň já ji tak vnímám. A i to je jedna z věcí, co se mi na ní líbí.... celý text

Nikdynoc 2019, Jay Kristoff

Zajímavý příběh s ještě zajímavějším způsobem vyprávění. Ostatně autor sám zmiňuje, že ne všechno nám prozradí "hned". Osobně mi vsuvky z minulosti a poznámky od autora nijak nevadily. Pouze na začátku knihy jsem z toho byla trochu zmatená, ale jakmile jsem si zvykla, bylo to v pohodě. Takřka všechny postavy, které se objevily víc, jsou poněkud záhadné. Minimálně já to tak vnímala. Musím však zmínit, že mi to vůbec nevadí. Přijde mi totiž, že s tím jak je příběh podaný, to k tomu prostě sedí. Většinu hlavních postav jsem si oblíbila. Líbí se mi, jak jsou rozmanité. Mia má krásně ostrý jazyk a tudíž jakýkoliv dialog s ní jsem si naprosto užívala, stejně tak i s ne-kocourem. Celkově dialogy mají šťávu a nezní jako plané tlachání. Co se týče světa, je vidět, že je hodně propracovaný a musím říct, že se mi velmi zamlouvá. Obzvlášť mě fascinuje Boží hrob a jeho Žebra. Po dlouhé době čtu něco neobvyklého (hlavně způsobem psaní) a mám radost, že mi to sedlo. Z toho důvodu nemám knize příliš co vytknout a hned se jdu vrhnout na druhý díl.... celý text

Kouzla rodu Thornů 2021, Margaret Rogerson

Maličko naivní ale jinak milý příběh. Naivní je tu především zamilovanost hl. postav, která vzplane tak nějak sama skrz nic. Alespoň tak mi to přišlo. Když už jsem začala tím horším, zmíním i fakt, že mě to ke konci už moc nebavilo, a nejsem si úplně jistá proč. Možná tím, že jsem čekala něco trochu jiného. Závěrečný souboj jsem si představovala trochu jinak. Námět knihy je skvělý. Dokonce tak moc, že mi přijde, že se mohl využít lépe. Nebo alespoň trošku jinak. Avšak autorka to takto vymyslela a já to beru. Co se mí líbí je styl psaní, díky kterému se kniha velmi snadno četla. Líbí se mi svět, do kterého je příběh zasazený a přišlo mi, že i postavy jsou velmi slušně vykresleny. Určitě mohly být lepší, avšak jako celkem kniha působí dobře a to je hlavní. Dala bych 3,5* ale jelikož to nejde, dávám 4, protože knihovna plná živých knih je prostě pecková.... celý text

Krev pro rusalku 2018, Kristýna Sněgoňová

Už z anotace je patrné, že nepůjde o nic veselého. Celá kniha je ponurá, temná, syrová a místy sprostá. A ve mně nezanechala vůbec, ale vůbec nic. Hl. hrdina je naprosto nesympatický, pro mě až odpudivý, typ závisláka na lécích, který vlivem trauma z dětství nenávidí všechno a všechny a rád to dává najevo. Až mě zaráží, že někdo takový vůbec může cokoliv vyšetřovat. Ale budiž. Léto je poměrně zajímavá postava, ale jelikož nemá příliš prostoru cokoliv udělat, její potenciál je značně nevyužit. Detektivní zápletka je neuvěřitelně rozvleklá a vlastně se nijak neposouvá. Nejzajímavější je až konec knihy, kde se konečně něco děje. Ačkoliv musím říct, že ani to mě nijak zvlášť neoslovilo. Věřím, že se najdou čtenáři, kteří knihu ocení. Já mezi nimi nejsem a proto hodnotím jak hodnotím.... celý text

Království těla a ohně 2022, Jennifer L. Armentrout

Jsem trošku na vážkách, jak knížku vlastně hodnotit. A tak začnu tím, čím jsem si jistá. Druhý díl se mi líbil a moc. Sedlo mi autorčino psaní, díky čemuž mě to vtáhlo a stránky ubývaly rychlostí blesku. Casteela mám moc ráda a stejně tak i jeho vlkodlačího parťáka Kierana. Ten jeho humor je naprosto skvělý! Co se týče Poppy, je to už horší. Ona je.. komplikovaná. Velmi komplikovaná. Jsou chvíle, kdy ji miluji a přeji vše nejlepší. A potom jsou chvíle, kdy je naprosto blbá. Myslím, že minimálně 3x došla k rozhodnutí ohledně Casteela ale vlastně se podle něj vůbec nechovala, nebo stačilo něco malého a už opět byla na začátku všech pochyb a domněnek ohledně svých i jeho citů. Já si vlastně z knihy nejvíc pamatuji jen jejich váhavost ohledně toho druhého, spoustu osahávání a nakonec události posledních 4 kapitol, které jsou opravdu bombové. Tak moc až si člověk nadává, že se zas a znovu pouští do nedokončené série a teď prostě musí čekat na další díly, protože je nutně potřebuje, jak ho zajímá, co bude dál. A že se mám asi na co těšit. Každopádně abych to trochu shrnula, má to spoustu stránek ale nejvíc se toho točí kolem Poppy a její snahy získat kontrolu nad tím, co cítí. Nebo spíš přijmout to co cítí a vyjasnit si to s Casteelem. Takže nějaký větší posun v ději opravdu nečekejte. Mě to nevadí, ale nedivila bych se, když jiným bude.... celý text

Z krve a popela 2021, Jennifer L. Armentrout

Skoro bych přísahala, že ještě včera/předevčírem v anotaci byla zmínka, že je tato kniha přirovnávána k dílům Sarah J. Mass nebo tak něco (což by možná vysvětlilo, proč to zmiňuje nejeden komentář). A jak tak čtu komentáře pod sebou, nedivím se, že někteří knihu chválí a jiní jsou naopak dost zdrženliví. Myslím, že to přirovnání k Maas byla/je chyba. Na mě to působí jako snaha se přiživit na někom již slavném, s čímž se pojí i fakt, že čtenář rozmlsaný díly Maas tuto sérii nemusí tolik ocenit (?). Já se do série Z krve a popela pustila prostě ze zvědavosti, nezáleželo mi na tom k čemu je to přirovnané. Anotace na mě sice nepůsobila zrovna wow dojmem, ale říkala jsem si, že by autorka mohla překvapit. A i kdyby to byl spíš průměr, tak by třeba mohla mít dobře popsané jiskření hl. hrdinů, tak že bych si užila alespoň to. Asi začnu tím, že osobně nejsem vůbec zklamaná. Šla jsem do toho s čistým štítem a myslím, že to dělá hodně. Souhlasím, že z velké části se tam vlastně nic velkého neděje. Že jen sledujeme Poppy, jak se prodírá svázaným životem, chvilku je taková a chvilku maková, hodně řeší sebe a jen sebe, a je velmi vznětlivá (ačkoliv hlavně tím "uraženeckým holčičím způsobem"). Hawke je trochu lepší, ačkoliv s jeho egem musí jen stěží projít dveřmi. Všechny postavy, které jsou v knize víc, jsou bohužel poměrně ploché. Mají své povahy a manýry, ale přijde mi, že s tím autorka (snad jen zatím) neumí příliš pracovat. Že jim nedokáže dát uvěřitelnost, šmrnc, cokoliv díky čemuž by čtenář měl pocit, že to opravdu všechno prožívají. A hlavně díky čemu by mohl prožívat případné zvraty a číst s bradou až na zemi. Ačkoliv se jedná o poměrně podstatné nedostatky, musím se přiznat, že mi to až tak moc nevadilo. Knihu jsem zhltla velmi rychle a rovnou se vrhla na druhý díl. Prostě mi to sedlo a i přes ty nedostatky jsem si dovedla příběh užít, ačkoliv mě zpočátku knihy dost rozčilovalo, co vůbec znamená být Panna a co jsou Povznesení zač. Sice se to člověk dozví, ale uvítala bych alespoň nějaké střípky hezky v průběhu a ne to všechno vybalit ke konci knihy. Z krve a popela je spíš fantasy romanťárna, než nějaká epická bomba. Ale jsem přesvědčená, že autorka má potenciál a že by se mohla dost zlepšit. Minimálně v tom, že vdechne svým postavám opravdový život a čtenářům bude trhat srdce na kousky, když se některé z oblíbených postav něco stane.... celý text

Šťastně až navěky 2016, Kiera Cass

Koruna 2017, Kiera Cass

Upřímně jsem ráda, že je to už za mnou. Druhý a naštěstí poslední díl o Eadlyn není o nic lepší, než první (Dcera). Nemůžu úplně říct, že by byl horší, prostě v něm není to kouzlo, které se objevilo u Americy a Maxona. Nerozumím tomu, jak se mohla zamilovat, když s dotyčným je jen velmi malá interakce. Vlastně skoro se všemi nápadníky se děje velké nic (snad kromě Kilea a i u něj to není nic velkého). Vlastně bych řekla, že spíš než Selekce, řeší se tu království (vláda, jak vše zlepšit,..) Takže první 3 díly vřele doporučuji, 4-5. jen pokud vám to prostě sedlo a nebude vám vadit, že oproti Americe je to dost strohé a z romantického hlediska nijaké.... celý text

Dcera 2016, Kiera Cass

Dcera mi vůbec nesedla. Nebýt Ahrena a pár kluků ze Selekce, nepřijde mi tam nic zajímavého. Eadlyn je prezentována jako sebevědomá žena, která ví, co chce. Mě však přijde jako nafoukaná arogantní holka, která je přesvědčená, že je nejlepší z nejlepší, byť si sem tam postěžuje na svůj nelehký osud. Upřímně mě hodně překvapilo, že z Maxona a Americy vzešel někdo takový. Nevím, možná ji jen nerozumím. Co však musím vyzdvihnout je dopis, který napsal Ahren. Klobouk dolů autorce i překladateli, protože ten je vážně nádherný. Rozhodně sérii dočtu, ale doufám, že závěrečný díl bude lepší, než tento.... celý text

První 2015, Kiera Cass

K závěrečnému dílu o osudu Americy a Maxona toho nemám moc co říct. Bylo to dobré. Stále to má milý nádech, ačkoliv události převážně v druhé polovině nejsou vůbec milé. Ovšem díky nim je to celé zajímavější. Ačkoliv si myslím, že z nápadu šlo vytěžit mnohem víc, jako celek to není vůbec špatné. Příběh Americy osloví spíš mladší čtenáře, ale troufám si říct, že to neurazí ani starší. Alespoň mě to mile překvapilo. Byť mě napadá spousta věcí, co mohla být udělaná jinak, aby to bylo ještě zajímavější.... celý text

Elita 2015, Kiera Cass

Za mě je druhý díl celkem zklamání. Ačkoliv se to stále dobře čte a pořád to působí milým dojmem, váhavost hl. hrdinky mezi 2 kluky na mě byla příliš. Ačkoliv to chápu, neustále se ohání tím, že chce čas a přitom to vlastně vůbec neřeší. Rebelové tu už byli víc, ale upřímně mi stále přijdou dost zvláštní. Vážně doufám, že to má autorka nějak smysluplně vymyšlené. No a nato, že se jedna z holek má stát budoucí královnou, mi tak poněkud chyběl popis jejich vzdělávání pro ten post. Neříkám, že to má být nějak podrobně, ale sem tam něco zmínit by bylo fajn. Doufám, že další díl bude lepší a začne se v něm něco pořádného dít.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Ačkoliv to není úplně typ knihy, co většinou čtu, musím říct, že jsem mile překvapena. Děj je plynulý a ačkoliv neobsahuje žádná zásadní zvraty, čte se to vážně dobře. Vlastně na to, že čtete především o jedné (ale celkem 35 holkách) + princovi, je to zatraceně dobré. Měla jsem z toho prvotně obavy, že to nebude nic pro mě. Avšak díky povaze Mer a hlavně jejímu vtipkování se jedná o velmi příjemnou záležitost. Obecně všechny postavy, které se tam objevují víc, mají co do sebe. Mer je svá a díky tomu se mi líbí. Maxon taky není typické královské princátko. Dokonce i Celesta, která je vážně protivná, se tam právě svým charakterem skvěle hodí. Jediné, co bych vytknula, jsou rebelové. Ty útoky mi přišly takové.. divné. Hodně divné. Snad se v dalších díle dozvím víc, co jsou vlastně zač a co chtějí. V tuto chvíli mi to přišlo jen jako pokus o zpestření, který mě však nijak nezaujal.... celý text

Proměněná 2015, Morgan Rice

Těžce pubertální a poměrně naivní záležitost. Sice už nějaký ten pátek nejsem cílová skupina, avšak troufám si říct, že ani mé mladší já by to nijak zvlášť nezaujalo. Hned na začátku knihy jsou proslovy, ve kterých je tato série srovnávána s Upířími deníky a Stmíváním. Sice je to dlouho, co jsem obě série četla, ale jsem si naprosto jistá, že Upíří žurnály jim nesahají ani po kotníky. Postavy nemají skoro žádný charakter, dialogy působí velmi kostrbatě a nezajímavě, jak jsou jednoduché. Prostředí, do kterého je příběh zasazen je velmi temné, ponuré a přes dost drsné události je Caitlin naprosto v pohodě a ještě dokáže vtipkovat. Její poblázněnost do týpka, kterého vidí poprvé v životě je absurdní. A takto bych mohla pokračovat dál. Moje první kniha od autorky a úplně nevím, zda někdy budu zkoušet jiné. Pokud se všechny nesou v podobném duchu (naivní dialogy a smýšlení hl. hrdinů), tak to není nic pro mě. Trochu zvažuji, že bych přečetla ještě druhý díl žurnálů, protože první díly někdy bývají horší, ale nevím nevím. Navíc dle všeho je dílů celkem 11, v češtině jsou však jen 4.... celý text

Vzpomínky stínů 2013, Kalayna Price

Nejprve jsem chtěla napsat, že se mi tento díl líbil nejvíc. Ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mě napadá drobností, co mi v knize chyběly. Největší plus tu pro mě byl Death, protože ho mám ráda. Docela se mi zamlouvala i krimi zápletka, tento "padouch" byl velmi zajímavý. Bohužel právě v dané krimi zápletce vidím i spoustu děr. Už nebylo řečeno kdo to způsobil, jak to dopadlo s příšerami, zda Faerie zanechala nějaký dopad na jednu postavu... A potom ten konec! Bylo mi jasné, že se něco takového stane, ale když víte, že další díly přeložené nejsou a nebudou.. Ačkoliv tuto sérii hodnotím celkově jen jako slušný průměr, opravdu mě mrzí, že se nemůžu vrhnout na další díly. Jako oddechovka je to super a i když si mě hl. hrdinka stále příliš nezískala, ráda bych si o ní přečetla víc a dozvěděla se tak, co je její otec vlastně zač, jak to dopadne s jejím rozhodnutí ohledně dvorů atp.... celý text

Tanec stínů 2013, Kalayna Price

Druhý díl je stejný jako první - nemůžu říct, že by mě naprosto uchvátil, ale nejsem ani zklamaná. Vyšetřování mi v tomto díle přišlo trochu napínavější, což bylo fajn. Bohužel stále musím říct, že jsem občas zmatená z magie. Záhrobní magii chápu, chápu i éterii, ale jakmile se to začne všechno slévat dohromady spolu s dalšími rovinami a jednou svou moc použije tak a podruhé onak.. Občas se prostě úplně nechytám. Taky mi je líto, jak to v tomto díle dopadlo s Deathem, ale chápu to. No, jsem zvědavá, jak se to vyvrbí dál, hlavně co se Faeských dvorů týče.... celý text

Čarodějka stínů 2012, Kalayna Price

Příjemná oddechovka ve stylu Nočních lovců (J. Frost), Strážkyně Riley (K. Arthur) atp. Jak zmiňují již někteří přede mnou, je tam i jistá podobnost s Mercedes Thompson (P. Briggs) avšak to se za mě týká pouze bytostí Fae. Prvních několik stránek mi nepřišlo nijak zvlášť zajímavých, ale jakmile se to maličko rozjelo, příběh mě vtáhl. Líbí se mi vykreslení postav a to i přes fakt, že hl. hrdinku jsem si nijak neoblíbila. Nevadí mi, jen si mě prostě nezískala. Zato si mě velmi získal Death, ačkoliv tam příliš není a svým způsobem i Falin, ačkoliv mi občas lezl na nervy. Ale doufám, že z něj se ještě něco vyloupne. Co bych trochu vytkla, je značné opakování věcí, které již byly jednou (někdy i víckrát) vysvětleny. A ještě musím říct, že konečný boj s padouchem mi přišel krapet zmatený. Upřímně jsem se ztrácela v tom, co vlastně Alex s magií dělala. Jinak je svět popsaný dost srozumitelně, takže je to opravdu nenáročné čtení s krapet morbidní krimi zápletkou. Osobně mám tento typ knih ráda, protože se většinou čtou rychle a člověk si u nich opravdu odpočne a sem tam i pobaví.... celý text

Dědictví krve 2021, Amélie Wen Zhao

Jako první počin autorky je to velmi slušné. Autorka si velmi krásně pohrává se slovy, díky čemuž je spousta vět opravdu pastva pro oči. Stejně tak dialogy mají říz a nejedná se o nevýrazné tlachání. Zaujalo mě prostředí, kde se příběh odehrává. Je na něm vidět, že si autorka svět promyslela a značně propracovala. Avšak jak to už u prvotin bývá, i tady se vyskytují poněkud nejasnosti/nelogičnosti. Nejvíc mi vadilo plavání ve vodě. Jsem si téměř jistá, že ve většině případů by určitě umrzli. Obzvlášť hned na začátku. Taky mi úplně nesedělo, že se Ana nijak nezlepšila se svou Přízní, případně se nenaučila klasicky bojovat, když hledala vraha svého otce (než došlo na setkání s Ramsonem). Kromě toho mi občas přišlo, že akce bylo místy až moc, ale to mi zas tak nevadilo. Jako poslední bych asi zmínila, že mě úplně neoslovila romantická linka mezi hl. hrdiny. Na můj vkus je to příliš nevýrazné, ploché. Myslím, že to šlo zpracovat lépe, obzvlášť když je vidět, že autorka si se slovy a celkově popisy umí dost vyhrát. Rozhodně plánuji přečíst druhý díl. Má to dobrý potenciál a jsem zvědavá, jak to dopadne.... celý text

Pouto stínů 2021, Keri Arthur

Tento díl patřil mezi slabší co se týče detektivní zápletky. Na druhou stranu osobní život Riley dostal hodně prostoru a došlo k překvapivým zvratům. Upřímně jsem z toho trochu zaskočená, protože jsem nečekala, že to dopadne zrovna takto. Čekala jsem, že se z jistého arogantního jedince vyklube něco víc. A je úplně jedno o jaké "něco" by šlo. Co se týče knihy jako takových, autorka má prostě slabší a silnější díly. Za mě byl tento dost dobrý, ačkoliv detektivní případ byl značně odfláknutý. Osobně mi to nevadí, protože série o Riley mi sedla od prvního dílu. Ačkoliv její osobní (milostný) život je mnohdy jak na horské dráze, přijde mi, že to k ní sedí. Nebo jinak, prostě mi to nevadí a baví mě to číst. Škoda jen, že jsou knihy tak krátké a že se musí dlouho čekat na další díly.... celý text

Hvězdy nad hlavou 2017, Marissa Meyer

Hvězdy nad hlavou jsou krásnou třešničkou na dortu Měsíčních kronik. Největší radost mi udělal asi poslední příběh, ale i ty ostatní mě zaujaly. Vůbec by mi nevadilo, kdyby jich bylo ještě víc. Obzvlášť z doby, kdy se odehrává právě poslední příběh. Jsem opravdu ráda, že jsem se nenechala odradil sci-fi žánrem a měla tak možnost prožít velmi zajímavé zpracování klasických pohádek, obsahující ještě zajímavější postavy.... celý text