Nikidree přečtené 355

Krvavé koleno 2009, Laurell K. Hamilton

Rozhodně lepší než předchozí díl. Přesto v druhé polovině jsem měla problém se prokousat dialogy mezi Anitou a Larrym. Ačkoliv to chápu a vlastně je fajn, že se Anita vlivem okolností mění, najednou její "správňácký postoj" za ni převzal Larry. A když k tomu připočtu, že se ho stále snaží chránit, ale zároveň mu povolit vodítko, aby se něco naučil.. Nevím no. S postojem Anity vůči nestvůrám a celkově pohledu na svět trochu bojuji. Nerozumím ji. Přesto rozhodně plánuji pokračovat. Chci vědět, co se z ní ještě vyklube, s kým skončí a co vše se ji ještě přihodí.... celý text

Kavárna šílenců 2008, Laurell K. Hamilton

Tento díl mě neoslovil. A to jak zápletkou tak převážně chováním hl. hrdinky. Zápletka by byla zajímavá, kdyby měla víc prostoru a hlavně byla lépe podaná. Ačkoliv konec byl trošku napínavý, knihu to v mých očích nezachránilo. Většina obsahu se točí kolem Anitina osobního života, se kterým si neví rady. Neví co chce, neví jak se chovat k partnerovi, očekává, že ji každý všechno řekne ale ona sama nic říkat nemusí. Všichni ji mají brát takovou jaká je, nebo si mají jít po svých... Nevím no. V tomto díle mi vůbec sympatická nebyla. A mrzí mě, že autorka hodně sází na metodu "buď to uděláš nebo něco/někoho zabiju". Nezbývá mi nic jiného než doufat, že se to trochu zlepší.... celý text

Rozesmátá mrtvola 2006, Laurell K. Hamilton

Rozhodně lepší, než první díl. Akce je tu spousta a je občas těžko uvěřitelná, ale snažím se to brát tak, že je to prostě autorčin svět, kde fungují jiná pravidla. Anita je stále zmítaná strachem a přesto se do všeho vrhá skoro až neohroženě. Tedy takhle. Mám pocit, že cílem je ukázat Anitu ne jako chladnokrevného zabijáka, ale jako někoho kdo je sice drsný ale cítí strach (spoustu a spoustu strachu) a že má jisté (nejen) morální zásady atp. Jenže s tím, jak se do všeho vrhne a je šíleně obětavá.. V mých očí se to prostě hrozně bije. Obzvlášť jak prostě prohlásí že to nechce, nechce, vážně nechce a vzápětí s tím souhlasí. Někdy to chápu, někdy ne. Jinak nemám moc co napsat. Snad jen, že trochu doufám, aby tam začala být nějakou linka, která celou tu sérii potáhne. Protože jestliže to má záviset jen na kočkování Anity s jistým upírem, tak to bude dost slabota.... celý text

Cirkus prokletých 2006, Laurell K. Hamilton

Provinilé slasti 2006, Laurell K. Hamilton

Sérii jsem nakousla již před 5 lety a skončila snad někde u 7. nebo 8. dílu. Matně si vzpomínám, že mě přestalo bavit, jak je to stále stejné a neděje se tam nic, kvůli čemuž bych se těšila na další díl. Ačkoliv mi tento typ sérií vyhovuje (oddechové čtení), Anita mi oproti jí podobným hrdinkám, není příliš sympatická. Jak jsem při čtení zjistila, pamatovala jsem si jen pár nepotřebných drobností. Což o něčem vypovídá.. Výhodu v tom vidím akorát takovou, že alespoň pro mě další díly budou "skoro jako nové". Ačkoliv by Anita mohla být dost zajímavou hrdinkou, je plná různých přesvědčení a skoro až morálních zásad. A ty jsou někdy dost v rozporu. Je sice fajn, že není dokonalá, jenže ona se chová tak.. zvláštně. Prostě mi k ní nesedí to, kým je (mj. Popravčí). Z prvního dílu se zatím nedá moc soudit, co všechno může reálný svět s nadpřirozenými prvky poskytnout. Mám však pocit, že se zde vyskytne nejedna podivnost tak, jak se to autorce bude zrovna hodit. Řekla jsem si, že zkusím sérii přečíst tentokrát celou, tak snad se mi to podaří. Prve jsem dala 3*, kdyby to šlo, dám nyní 2,5. Avšak to nejde a tak dávám 2* a budu doufat, že mě další díl osloví víc.... celý text

Zkáza a naděje 2018, Leigh Bardugo

Stejně jako předchozí dva díly, i tuto hodnotím jen jako dobré. Celkově vzato, jedná se o dobrou trilogii, která má slabší i silnější místa. Celý příběh má hlavu a patu, i když lze najít pár věcí, které jsem tak trochu divné, úplně tam nesedí nebo by tam prostě jen nemusely být. Jde však o nenáročné a oddechové čtení. Největší kámen úrazu vidím ve vztahu Aliny a Mala, který zabírá až moc prostoru. Naopak bych uvítala, kdyby měl třeba víc prostoru Temnyj, protože o něm bych se ráda dozvěděla víc. A ještě bych vytkla konec. Nelíbí se mi, co tam autorka provedla. Ačkoliv mi to kolem a kolem nevadí, jedna věc mi tam přijde nelogická a druhá se mi prostě nelíbí. Ale to je věc názoru. Ačkoliv hodnotím jako průměr, můžu Grišu doporučit. Asi ji ocení spíš mladší jedinci, ale řekla bych, že si v tom každý najde své (pokud ho to chytne)... celý text

Bouře a vzdor 2017, Leigh Bardugo

Druhý díl pro mě znamenal nové informace a tak jsem si ho užila víc, než první. Přesto stále hodnotím jako dobrý, možná trošku lepší, průměr. A to hlavně kvůli postavám. Vadí mi, když se dva lidé mají rádi, ale nemají odvahu si to říct/ujasnit. A tak místo toho věčně váhají, dělají blbosti, které občas promísí hezkou chvilkou, aby na sebe vzápětí začali štěkat a vyčítat si kde co. Když je to dobře napsané, zvládnu to. Avšak tady mi to přijde hlavně jako vyplnění děje. Na druhou stranu mě z postav naprosto nadchl Nikolaj. Získal si mě během chvíle. Jeho smysl pro humor, schopnost trefně reagovat a fakt, že ví kdy a co říct je prostě skvělá. A popravdě se mi líbí i jeho ego. Vzhledem k událostem na konci knihy jsem zvědavá, jak se příběh vyvine a hlavně jak dopadne.... celý text

Světlo a stíny 2017, Leigh Bardugo

Za mě dobrý průměr. Do prvního dílu jsem se pustila až po shlédnutí seriálu. Nejspíš proto jsem čekala něco trochu víc (aneb knihy bývají vždy lepší). Nejsem zklamaná, ale nemůžu ani říct, že by to byla nějaká pecka. Líbí se mi svět, ve kterém se příběh odehrává a prozatím jsem i spokojená se všemi postavami. Nenašla jsem žádnou, která by mi tu byla proti srsti. Na druhou stranu je potřeba říct, že se tu charakterově s postavami příliš nepracuje. Ano, nejsou ploché, ale za mě jim chybí větší šmrnc. Navíc je celý příběh pojat poměrně jednoduše. Ostatně cílová kategorie tomu i odpovídá. Ačkoliv popisy a styl vyprávění je příjemný, neobjevila jsem žádnou scénu, při které bych napnutě četla slovo za slovem a čekala, jak se to vyvine. Ovšem všechno to můžu mít zkreslené seriálem. Určitě se pustím do dalších dílů. Vlastně bych ráda přečetla všechny knihy, týkajícího se tohoto světa. Tak snad mi další díly/knihy sednou o trochu víc.... celý text

Noční cirkus 2012, Erin Morgenstern

Z Nočního cirkusu mám velmi rozporuplné dojmy. Vnímám ho jako naprosto úžasný nápad, který však totálně kazí způsob, jakým je napsán. První kapitola s druhou jsou odlišné jako den s nocí. A to jak způsobem psaní tak i časovým údajem. Ostatně časový údaj je v celé knize pojat velmi divně. Ačkoliv většinou jsou kapitoly chronologicky, občas se mezi nimi objeví nějaká, která je z jiného období. Taky některé pohledy na vlastně vedlejší postavy jsou mnohdy zbytečné. Obsahově občas zajímavé, ale je to jako kdybyste četli deník se zápisky vzpomínek, kdy si autorka vzpomněla, že by bylo dobré zmínit ještě to či ono. Postavy jsou kapitola sama o sobě. O většině z nich nic moc nevíte a ani se moc nedozvíte. Romantická linka je velmi divná, když vezmu v potaz že se objevila tak nějak zčistajasna - je velmi těžce uvěřitelná. Abych však jen nekritizovala, musím říct, že nápad je to opravdu skvělý. Když se popisují jednotlivé stany (ledová zahrada, strom přání...) či kouzelné prvky (zapálení vatry) tak mě čtení bavilo. Asi bych to zakončila tak, že pokud se dokážete přenést přes opravdu divný způsob psaní, čeká vás poměrně zajímavý, neobvyklý a trošičku zvláštní příběh.... celý text

Arcižár 2021, Eoin Colfer

Tohle bylo zvláštní čtení. První třetina mě trochu bavila a u některých hlášek jsem se opravdu zasmála. S přibývajícími stránkami však obojí upadalo a konec jsem prostě tak nějak dočetla, jen abych to už měla za sebou. Rozhodně je potřeba vzít v potaz, že se nejedná o žádné velkolepé dílo. Ostatně anotace mluví dle mě sama za sebe + vám pomalu vyzradí celý děj knihy. Kuriózní příběh, zvláštní styl vyprávění, fakt že sami chcete konstábla zabít po prvních stránkách, co se objeví... Přišlo mi to, jako taková šílená a místy značně drastická pohádka. Ačkoliv některé pasáže jsou pěkné/vtipné, kniha jako celek mě neoslovila.... celý text

Milovaná 2015, Morgan Rice
odpad!

Ačkoliv nedočtené knihy nehodnotím, tady u té udělám výjimku a rozhodně se nebudu držet zpátky. Něco tak příšerného se mi do ruky dlouho nedostalo. Rozhodně nelze říct, že by byl druhý díl lepší, než první. A že už první díl je katastrofa.. Zabalila jsem to v první třetině a opravdu nehodlám knihu někdy dočítat, natož se pouštět do zbylých dílů. Vůbec se nedivím, že jsou přeložené jen 4 z 11 a že byly k dostání zdarma. Kniha je tak pro 13 leté holky, avšak obsahuje i pár drastičtějších prvků, které by ocenil spíš starší čtenář. Kterého však pravděpodobně odradí způsob, jakým je to psané. Naivní a těžce kýčovitý příběh, kde hl. hrdinku víc zajímá, zda ji miluje týpek starý jak Metuzalém (doslova) tak moc, jako ona jeho. A že ho sotva poznala, že sotva zjistila že není člověk a že upíři vůbec existují? No a co! Těžce jednoduché dialogy, díky kterým jsou rozhovory mezi postavami očistec. Téměř nulově vykreslené charaktery postav v kombinaci s jejich chováním je očistec na druhou. A když k tomu přidáte hrozný popis, vyjde vám těžce bolestné čtení. Které bohužel ještě zhoršuje velmi nekvalitní překlad. Zvládnu přečíst kde co, ale toto je nad mé síly.... celý text

Říše upíra 2022, Jay Kristoff

Famózní záležitost. Za mě je to velká bomba hned z několika důvodů. Osobitý styl psaní, velmi temné a pochmurné prostředí, zajímavé pojetí upírů a ještě zajímavější pojetí (anti)hrdinů. K tomu spousta stránek, nádherné ilustrace které příběh krásně dokreslují a velmi čtivý děj, kde jsem našla i pár věcí k zamyšlení. Prvních pár stran mi trvalo se zorientovat, ale brzy jsem se naladila na autorovo psaní a potom již byla plně v obraze. Jediné, co mi zpočátku maličko vadilo, byla spousta označení pro upíry. Ale jelikož se to dost opakovalo, v průběhu knihy už to nepředstavovalo problém. Taky musím říct, že ačkoliv nejsem nijak nábožensky založená, dost mě fascinovala propracovanost Stříbrného Řádu a celkově celé víry. Obdivuji, jak autor dokázal popsat skoro až fanaticky oddaný a zároveň i bezvěrný pohled na víru. Sečteno podtrženo, prostě je to pecka. Pecka, která mě naprosto oslovila a já se velmi těším na pokračování.... celý text

Polibek bez duše 2022, Jennifer L. Armentrout

Série Z krve a popela mě naprosto nadchla. I proto jsem se rozhodla pustit do další knihy od autorky. Jenže nějak nevím, jak knihu ohodnotit. Sedí mi styl psaní, líbí se mi postavy, prostředí i pojetí nadpřirozených bytostí. Taky se mi líbí pojetí celé knihy, to jak příběh pěkně plyne, stále se něco děje a ten konec! Ten byl skvělý. Přesto nemám po dočtení pocit typu "Wow tohle byla jízda". Ale přeci jen pozitiva převažují a tak ty 4* dám. Je to opravdu dobrá a hlavně velmi čtivá kniha. Už se moc těším na další díly. Jsem zvědavá, co autorka Layle přichystá.... celý text

Čtvrtý hrob pod nohama 2016, Darynda Jones

Ačkoliv jsem tento díl přečetla velmi rychle, nemůžu úplně říct, že bych z něj byla nadšená. Vlastně se spíš nemůžu zbavit dojmu, že autorka občas nemá ponětí, co před chvílí napsala. Jako ano, může to být klidně vina překladu, ale když Charley vypne telefon a hned v dalším odstavci z něj volá Cookie, vypadá to spíš na vinu autorky. Sice aby to "nebylo divné", je hned potom vysvětlení, že ho zase zapnula, ale prostě wtf? Kromě toho se nemůžu zbavit dojmu, že Charley je zatraceně špatný soukromý detektiv díky svým hláškám. Vždyť je to tak těžce neprofesionální! Se divím, že ji vůbec někdo jako detektiva bere vážně. V soukromí nebo se známými/přáteli proč ne. Ale když jede zjišťovat informace k případu, to mi už normální nepřijde. Co však musím tentokrát vychválit, je konečně pořádně dialog mezi ní a Ryesem. Hurá! Navíc se člověk dozvěděl něco málo o tom, kdo Charley vlastně je. Sice toho nebylo moc, ale rozhodně lepší, než ty kusé informace z předešlých dílů. Kolem a kolem je to prostě průměr. Pár hlášek mě pobavilo, některé scény se mi líbily, stále mě zajímá, co vše umí a jakou roli v jejím životě (se)hraje Ryes atp. Avšak nemůžu říct, že bych této sérii propadla.... celý text

Třetí hrob přímo před nosem 2015, Darynda Jones

Série o Charley je jeden z mých restů, do kterého jsem se momentálně pustila. Ačkoliv je to dlouho, co jsem přečetla druhý díl, k mému překvapení jsem se během chvilky zorientovala. Taky mě překvapilo, že jsem zapomněla, jak je to občas vtipné. Ne všechny hlášky, které Charley pronese, mě osloví, avšak některé jsou opravdu povedené. Na druhou stranu jsem si taky vzpomněla, proč přesně jsem sérii odložila po druhém díle. Osobně nemám nic proti tomu, když se informace (o čemkoliv) dávkují postupně. Avšak v případ Charley a Reyese je to opravdu extrém. On něco řekne a místo, aby to alespoň něco malého vysvětlilo, vyvstává akorát víc otázek. Ona se naopak ani nesnaží cokoliv zjišťovat. Dialogy mezi nimi jsou na zabití, pokud tedy vůbec nějaké jsou. Sice už trochu chápu, proč je to k sobě tak moc táhne, ale že jim autorka nedopřeje alespoň jednou dvakrát nějakou lepší (smysluplnější) konverzaci, mě opravdu štve. Navíc Charley ho tady nejprve vychvaluje pomalu do nebes a potom mu nevěří a pořád se v tom tak nějak plácá. Vím, že je to teprve 3. díl snad z 11 nebo kolik jich je (byť jen 4 jsou oficiálně přeložené a vydané), takže nečekám, že by se vše podstatné prozradilo hned na začátku. Přesto bych uvítala lepší dávkování informací a celkově lepší posun v ději. No uvidím, co přinese další díl.... celý text

Krvavé hry 2020, Chloe Neill

Abych pravdu řekla, čekala jsem něco trochu jiného. Víc se mi líbila drobná krimi zápletka, než události v Cadoganském domě. Způsob výběru nového krále upírů mě značně zklamal, ačkoliv to, jak to dopadlo bylo velmi zajímavé. Autorka si vytvořila nové možnosti, jak "vést" Chicagské upíry, tak snad toho pořádně využije. Docela by mě zajímalo, kolik dílů ještě bude. Merit nepatří mezi mé srdcovky, ale jako oddechové nenáročné čtení je dobrá. Takže v sérii budu pokračovat, až vyjdou další díly.... celý text

Divoká karta 2019, Chloe Neill

Hořké sousto 2018, Chloe Neill

Přečetla jsem již dost typově podobných sérií, přičemž některé patří mezi oblíbené a na jiné zase velmi rychle zapomenu, jak mě příliš neoslovily. Merit je tak nějak mezi. Vzpomínám si, že prvních 6 knih jsem přečetla velmi rychle, 7 jsem se již prokousávala značně pomaleji a (jak jsem zjistila během čtení) tento díl jsem pouze rozečetla a odložila na později (konkrétně o 2 roky). Díky tomu, že se nejdůležitější věci v knize vždy zopakují, byla jsem rychle v obraze a po té dlouhé pauze mě to zase docela bavilo. Jinak nemám moc co říct k ději, je prostě dobrý. Není to žádné super terno, ale ani nemůžu říct, že by mě to vůbec nezajímalo a nudilo. Jediné co bych vytkla, je dopadení padoucha. Jsem ráda, že od něj snad bude konečně pokoj, ale úplně mi nesedělo, že všechny důkazy proti němu se našly tak snadno. Přišlo mi, že je velmi obezřetný a mít vše důležité v XY mi u něj prostě nesedí. Každopádně konec mě pěkně navnadil na další díl a tak se na něj jdu rovnou vrhnout.... celý text

Rudá tygřice 2022, Amélie Wen Zhao

Ačkoliv stále vidím v sérii potenciál, nadšení mě velmi opustilo. Přibližně v polovině knihy jsem přestala a věnovala se jiným. Dědictví krve má zajímavý nápad. Jenže za mě dost pokulhává na postavách a průběhu děje. Ana i Ramson mi aktuálně vůbec nesedí. Ana působí mile, obětavě a přátelsky, načež se přepne do panovnického režimu a vše zazdí. A ačkoliv by něco chtěla, tvrdohlavě to neudělá a potom toho lituje. Jenže způsobem jak je to napsané, ji nic z toho nevěřím. U Ramsona je to v podstatě stejné. Jen s tím rozdílem, že on se snaží žít jen pro sebe a působí jako hrozně sebestředný sobec, kterým však být nechce. Vlastně chce a zároveň nechce . Minimálně z konce knihy to na mě tak hodně působilo. Ačkoliv je to příjemná změna, že je tu romantická linka značně upozaděná, hrdinům ji díky tomu příliš nevěřím. Sem tam nějaký pohled, úsměv či dotek. Nic víc, co by mě utvrdilo, že se mají opravdu rádi. Obzvlášť po tom, jak se (k sobě) chovají. Nebo jsem prostě jen zvyklá, že ve většině knih je to vše hodně popsané a tak to tady prostě nedokážu vycítit..? No a co se týče děje.. Na to, že se tam pořád něco děje, jsem nebyla vůbec napnutá, kam to směřuje a jak to skončí. Celkově i akční scény jsou takové prázdné nebo jak to říct. Je to stále stejný scénář, kdy nějaká z postav má sakra na mále, jen aby měla na mále znovu a znovu. Možná to je právě tím, že mě to už nebavilo, ale nedokázala jsem se do toho nijak vžít. Přišlo mi, že na ně autorka kupí jeden problém za druhým. Možná, že kdyby jich bylo méně ale důmyslněji propracované, sedlo by mi to víc. Plánuji si přečíst třetí díl (mám pocit, že to má být jen trilogie). Ale už teď můžu říct, že to pravděpodobně není série, ke které se někdy vrátím. Ačkoliv věřím, že jiné čtenáře určitě osloví... celý text

Rozetmění 2020, Jay Kristoff

Musím říct, že jsem nadšená i zklamaná zároveň. Kdyby mi někdo po dočtení prvního dílu dal možnosti, jak kniha skončí, rozhodně bych netipovala správně. Ačkoliv svým způsobem všechny 3 knihy míří k Miině pomstě, každá je vlastně úplně jiná. Nebo spíš.. Mia je v nich značně jiná. Sice je to pořád ona, ale v každém díle je v podstatě někým jiným, což jako celek působí podivně. První díl mě oslovil sakra moc. Druhý nebyl špatný, ale teď zpětně si říkám, že se tam toho zase až tak moc nedělo. No a tento poslední je taková všehochuť, u které mi přišlo, že vlastně už vůbec nejde o Miu, ačkoliv ona je stále hlavní postavou. Na druhou stranu musím říct, že mi to vlastně ani moc nevadí. Jedná se o mé první setkání s autorem a tak nevím, zda tímto stylem píše i ostatní knihy, avšak mě to zaujalo. Ano, když se člověk nad tím víc zamyslí, je tam dost okecávacích věcí, které jsou mnohdy zbytečné. Možná, že kdyby se vynechaly záležitosti s božstvem (protože sice se pořád zmiňuje ale působí jen jako výplň, jelikož se vlastně téměř neprojevuje), že by se autor mohl víc věnovat Miině dráze nájemného vraha a s tím i trošku lépe pojmout její pomstu. Vlastně celý její příběh. Tak jako tak, rozhodně nelituji přečtení a času stráveném nad trilogií Nikdynoc. I přes to, že bych si dokázala spoustu věcí představit jinak, příběh jako celek se mi zamlouvá. Oslovil mě. Život Mii, její osobnost i styl psaní autora. Takže osobně sérii doporučuji, ačkoliv jsem si jistá, že část čtenářů nezaujme / neosloví.... celý text