lusabl
přečtené 120
Stehy
2022,
Sára Zeithammerová
Tahle krátká jednohubka vás bude i po dočtení ještě chvíli tížit v žaludku. Jedná se o nepřikrášlenou, syrovou sondu do milostního trojúhelníku, kdy má čtenář možnost sledovat myšlenky obou žen, milenky Anny i manželky Lucie. Bezejmenné kapitoly se pravidelně střídají a čtenář postupně odhaluje jejich emoce, minulost i povahu vztahu s Hynkem a jeho (nepěknou) osobnost. A mně se to moc líbilo! Střídání kapitol je super nápad, čtenář pořád musí být ve střehu, aby se neztratil, protože kromě vypravěček se střídají i časové linky. Přiznám se, že druhá polovina mě chytla o trochu víc, asi proto, že příběh začal nabírat na drsnějších obrátkách. A ten konec je prostě top. Abych to shrnula, Stehy jsou pro mě knihou, kterou si budu dlouho pamatovat. Nejsou patetické ani odsuzující, k čemuž by vzhledem k tématu klidně mohly sklouznout. Přesto vyvolávají hodně emocí (aspoň u mě) i otázek k zamyšlení. Líbilo se mi, že se autorka dotkla dalších citlivých témat jako je sebepoškozování, deprese, osamělost nebo to, jak i v dospělosti člověka rodina a vztahy v ní ovlivňují, ať už ji mají, nebo ne. ... celý text
Šepot z lesa
2022,
Kateřina Surmanová
Díky vysokému hodnocení a docela velkému humbuku kolem téhle knížky jsem měla zřejmě příliš vysoká očekávání, která Šepot z lesa bohužel nesplnil. Kdykoliv během čtení jsem neměla problém knihu odložit a vrátit se k ní třeba až za pár dní, to se mi u jiných příběhů s podobnou tematikou nikdy nestalo, vždycky jsem měla nutkání číst dál. Tady jsem chvíli dokonce i přemýšlela, že to nedočtu. Nakonec jsem se rozhodla asi 40 stran přeskočit a to pomohlo (ani mi do kontextu nechyběly). Na druhou stranu knížka nebyla napsaná vůbec špatně, prostředí Orlických hor bylo vykreslené zajímavě, stejně jako jednotlivé postavy a vesnická atmosféra. Zajímavé mi přišlo také napojení na slovanské pohanské rituály a tradice, to mě obohatilo a dozvěděla jsem se něco nového. Celkově se mě ale Šepot z lesa nijak nedotkl, což je škoda - knihy čtu proto, aby ve mně vyvolaly emoce, ať už pozitivní, nebo negativní. Navíc tam vidím opravdu výraznou inspiraci Karikou, kterého mám celkem načteného, ne teda Trhlinou, jak je často zmiňováno, ale jeho Strachem, kde je dějová linka dost podobná - třicátník se vrací na rodné sídliště, kde se v hodně krutých mrazech ztrácejí děti. Škoda. Ale kdo Kariku nezná, mohl by se mu Šepot líbit.... celý text
Dva měsíce v Lisabonu
2021,
Adam Gebrian
Knihu jsem cíleně četla před svou v pořadí již druhou cestou do Lisabonu. A právě díky ní a postřehům autora jsem se najednou na město, které už trochu znám, dívala úplně jinak. Sledovala jsem víc uspořadání domů, jejich průčelí, nároží a nacházela krásu v obyčejnosti a detailech. A to mě baví. A ještě víc mě bavilo, když jsem si při čtení vybavila, že jsem na daném místě taky byla, nebo když jsem teď v listopadu při svých toulkách městem na nějaké náhodně narazila. Oceňuji doprovodné fotky a další zajímavé informace nejen o Lisabonu, které jsem se z knihy dozvěděla. Doporučuji nejen těm, kteří se tam chystají, ale i těm, kdo už tam byli.... celý text
Drak spí
2020,
Michaela Klevisová
Drak spí je moje druhá detektivka od Michaely Klevisové a opět hodnotím kladně. Nenásilný civilní příběh, ve kterém hrají prim mezilidské vztahy a místo, kde se příběh odehrává. Popisky jsou příjemně krátké a svižné, přesto si vesnici a okolí dovedu živě představit. Je to velmi osvěžující změna po tom, co jsem četla Stvůru od Kateřiny Trpkové, která sice je velmi popisná, ale zdlouhavá, nudná a v naprosto zbytečných pasážích, které příběh nikam neposouvají. Ale zpět k Drak spí. Knihu jsem přečetla během víkendu, pro mě osobně měla příjemný spád a dělení textu do kapitol. Asi ve mně nezanechá tak silný dojem jako detektivky Tany French nebo Petera Maye, ale rozhodně si ráda přečtu další, styl autorky je mi blízký.... celý text