lucyvase4 přečtené 105

Pád a hnev 2023, Jennifer L. Armentrout

,, Človek nemôže žiadať iných, aby bojovali za svoje domovy a životy, ak sám nie je ochotný bojovať." Ona - Lis (Calista) nízkorozená, sirota se schopností intuice a vidinami budoucnosti. On - Thorne, lord, Zhorn, něco jako bůh. Velmi mocný a silný se schopností regenerace. Lis pracuje jako konkubína pro pána města Archwood. Ten ji chce mít neustále ve své blízkosti. Ne však pro tělesně potěšení, jako většinu konkubín, ale právě kvůli jejím schopnostem, kterým je čtení myšlenek a vize budoucnosti. Nejednou mu tak poskytne cenou výhodu při vyjednávání a rozhodování. Jednoho dne uslyší Lis rozhovor dvou strážců, kteří se chlubí, že zajali a mučí Zhorna. Lis se rozhodne poslechnout svou intuici a Zhorna zachránit. A tady potkává právě Thorna. Už při prvním setkání je jasné, že to mezi nimi jiskří. Co všechno je ale spojuje? A co Thorne dělá právě v Archwoodu? ,,Pravda nikdy nie je drzá, len sa nám nemusí páčiť." Musím říct, že knihu jsem chtěla přečíst díky úžasné obálce. Nečetla jsem anotaci ani recenze. Takže tady vážně zafungovala pouze krásná obálka. A byla to chyba. Kniha mne totiž hodně zklamala. Čekala jsem skvělé fantasy, dobře vykreslený svět a nějakou tu romantickou linku. Dostala jsem však čistou erotiku ve fantasy světě. 400 stran sexu na všechny způsoby. Dej téměř žádný. Ale vydržela jsem. Nakonec jsem se všemi těmi pulzujícími body a vlhkými místy prokousala a dostala se až k posledním 80 stránkám, na kterých konečně bylo to super fantasy. Bitva, krev, intriky a surovost. I svět a bytosti v něm žijící nakonec autorka popsala dokonale. V knize bylo kromě sexu i spousta otravných dialogů. Hlavně mne štvaly ty mezi Lis a Thornem. Např. 20x jí řekne, aby mu neříkala jeho milosti, ale normálně Thorne. Jak si myslíte, že mu řekne po 21??? Druhý díl si přečtu ráda, ale vážně jen kvůli posledním 80 stránkám. A doufám, že bude více fantasy než tento.... celý text

Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti 2023, Marek Müller

,,,Měl jste vážnou nehodu. V roce 2001 vás zasypala lavina a umrzl jste. Vaši rodiče zaplatili uchování vašeho těla v kryonizačním zařízení do doby, než vás bude možné rozmrazit bez velkého rizika. Nyní se píše rok 2452." Špatný vtip? Sen? Nikoliv, pro Josefa Ševčíka, zvaného Zefek, realita. Zefek se vydal v roce 2001 s kamarády na hory. Lyžovat neuměl, ale o to vlastně vůbec nešlo. Chtěl s kamarády pařit, hulit trávu a balit roštěnky. Vše se ale mělo změnit hned první noc. Kamarádi odešli z diskotéky dříve a Zefek, který potkal Mirku, se rozhodl zůstat a poté jít k chatě pěšky. Po cestě je oba zavalila lavina. A pak už se Zefek probouzí v budoucnosti. Co tu bude dělat? Jako o nejstaršího člověk se o něj zajímají všechny země a média. Popularita je velká. Je to ale to, po čem touží? A co se stane, když se dozví, že Mirka je možná také rozmražena, akorát v jiné zemi. Vydá se ji hledat? Musím říct, že jsem z knihy měla malinko strach. Nemám moc ráda cestování v čase. Tady se ale nikam necestovalo. Zefek se prostě jen probudil v jiné době. První polovina knihy se mi hodně líbila. Autorova představa budoucnosti, popisy vynálezů, to jak funguje politika, práce, normální život i měna. Wow, smekám před obrovskou fantasií. Pak ale přišla druhá polovina knihy. Čas na pořádný příběh. Čas, kde se v knize objevuje i druhá hlavní postava. A tady začalo mé zklamání. Tuto postavu jsem úplně nesnášela. Blbka, která ví vše nejlépe. A navíc její "TY VOLE" mi drásalo nervy. To má být křehká žena? I Zefkovo označování žen: "ZLATOVLÁSKA a MISS BUDOUCNOSTI" mi lezlo krkem. Mají snad normální jména. Stereotyp, že Rusko je špatné, kdežto Evropa a USA super, se dostal i sem. Hodně věcí se mi zdálo i nelogických. Např. proč by je proboha pustili z Ruska? Samotný úplný závěr byl ale zase fajn a navíc mne překvapil. Zefek prošel výraznou změnou. Od kluka, který nic neřeší a jen si užívá život. Po muže, který se umí postavit za svou budoucnost.... celý text

Králové Wyldu 2019, Nicholas Eames

Clay? Clay Cooper? Co ty tady děláš, ty starý pardále. Posaď se k nám. Zrovna jsem, tady mladým, chtěla vyprávět příběh o Vaší skupině Sága. Ale když už jsi tady, mohl by jsi jim to povědět sám. Jak to bylo tenkrát s tou záchranou Castie? Co Vám budu povídat. Už jsem si 20 let žil šťastný a spokojený život bez boje. Když se ke mně jednou v noci přiloudal můj starý kamarád a bývalý vůdce Ságy. Gabriel, kterého všichni ho znáte pod přezdívkou Zlatý Gabe, mne tu noc přesvědčil k největší hlouposti mého života. Prý znovu sjednotíme Ságu a vydáme se do Castie. Města obléhaného příšerami. Jak ale Ságu sjednotit? Proč jít na jistou smrt? Chtěl jsem odmítnout. Když mi ale řekl, že jeho dcera Rose je v Castii uvězněna a čeká jen na smrt, mohl jsem mu, jako otec vlastní dcery, říct ne? A tak začalo naše dobrodružství. Ano. To, o kterém se zpívají písně ještě dnes. Před 20 lety nám říkali Králové Wyldu, byli jsme obávanou skupinou, ale dnes jsme jen staří muži. Jak tohle dopadne? Co vše je otec schopen udělat, aby ochránil své dítě? Tak tohle byla, aspoň pro mne, naprostá pecka. Skvělá epická fantasy. Svět byl naprosto dokonale promyšlený i s jeho historií. Přesně to, co mám na fantasy ráda. Spousta magických prvků a nadpřirozených bytostí (draci, obři, kyklopové, kentauři, minotaurus, obří pavouci, chiméra, druini, čarodějové atd.) Hrdinové - král a bývalý zloděj Matrick, čaroděj Moog, rozený válečník Ganelon, krotký mlčenlivý Clay a jejich vůdce Gabriel. Směs různorodých charakterů, kde si určitě vyberete svého oblíbence. Ačkoli každý z nich má svůj charakter, svůj příběh, své světlé ale i temné stránky, dohromady se neskutečně doplňují a harmonie z této skupinky úplně sálá. Celou knihu provází humor, sarkasmus a dokonale popsané bitvy. Příběh mne hodně bavil. Dej plynul velmi rychle a já se nestihla ani jednou nudit. Oceňuji, že se jedná pouze o jeden díl. Po všech nedokončených, nekonečných sérií, je to příjemná změna. Jediné, co mi malinko vadí je mapa. V knize sice je. Je krásná, ale trochu nefunkční. Spousta míst, kde se hrdinové vyskytují na mapě prostě chybí.... celý text

Než zjistíš pravdu 2023, Elena Minářová

"Musím svůj plán dokončit dřív, než zjistíš pravdu." Amanda a Iris. Dvě kamarádky, které mají dokonalý život. Dokonalý dům, dokonalé děti i dokonalé muže. A jelikož jejich manžílci vydělávají velké peníze, mohou být ony nezaměstnané. Ženy v domácnosti. Ráno si udělají své zeleninové smothie, připraví dětem svačinu do školy, manželovi dají pusu na rozloučenou a poté vyrazí na ranní jógu. Celý den stráví s kamarádkou u kadeřnice, jdou na manikúru, nákupy, nebo si prostě udělají holčičí den. Večer pak přípraví své rodině skvělou večeři. Nádherný život. Ale je skutečně takový, jaký se zdá? Co se děje za zavřenými dveřmi luxusních domů? Existuje něco, co jim nedá spát? Co vše se změní, když se do jejich ulice přistěhuje tajemná Maddie? Ta pracuje, nemá děti ani muže a navíc se při každé otázce na svou minulost chová divně. Psychologický román, který jsem hltala každou stránkou. Je zajímavé pozorovat jak se z takového dokonalého "Stepfordu" (připomínalo mi to totiž Stepfordské paničky), stane doslova noční můra. Postavy se mi moc líbily. A nakonec jsem vlastně chápala, proč se chovaly tak, jak se chovaly. Jediná Amanda na mne byla až moc naivní a hloupá. Pomalu zarůstající napěti a akce, to bylo také fajn. Jen bych možná začala s tou akci malinko dříve. V jednu chvilku jsem si říkala, že by se konečně mohlo začít už něco dít. Musím říct, že na prvotinu hodně povedené. I když byl příběh hodně předvídatelný, rozhodně to neberu jako chybu. Dokonce si myslím, že to byl trochu i autorky záměr. Ukazuje nám totiž více pohledů na jednu situaci, a z nich mnohé prostě zjistíme. Na druhou stranu právě díky tomu můžeme pochopit obě dvě strany mince. Na čí straně nakonec budete, koho budete chápat a na koho budete naštvaný! To nechám na každém z vás.... celý text

Dny v knihkupectví Morisaki 2024, Satoši Jagisawa (p)

Opustil Vás přítel? Váš život je v troskách? Nemáte proč žít? Zbalte si svých pět švestek a vyrazte vstříc novým dobrodružstvím. ,,Přece nezáleží na tom, jestli se v knize vyznáte, nebo ne. Důležitější je, když najdete aspoň jednu knihu, která vás zasáhne. " Kniha mne bohužel zklamala. Čekala jsem více děje z knihkupectví a práci v něm. O tom, jak nakonec Takako přijde knihám na chuť . Bohužel tohle byl jen jakýsi doplněk k jinak obyčejnému příběhu. Navíc, více než v knihkupectví, se děj odehrává v kavárně. Děj není moc zajímavý a postavy jsou ploché. Vše se vyvíjí, na mne, až moc rychle. To, že v knihách máme často naivní hrdinku, to už jsem si zvykla. Ani Takako nebyla výjimka. Ale že i strýček Satora bude tak naivní? Dospělý člověk, který radsi než aby problém řešil, jednoduše uteče? SPOILER: Ruku na srdce chlapy, kdo z vás by po 5ti letech přijal svou manželku, která se vrátí z kdoví odkud, s otevřenou náručí zpět domů? A na nic by se neptal? KONEC SPOILERU. V knize se zmiňuje hodně japonských spisovatelů a jejich děl. Bohužel pro nás (tedy aspoň pro mne) naprosto neznámí lidé. Ze stránek na nás dýchá úplně jiná mentalita a kultura. Pro mne opět trochu nepochopitelná. Domluvené sňatky, omlouvání se za úplně normální věci, vykání v rodině a neustále klanění se. Lidem, kteří mají tuto kulturu rádi a aspoň trochu se o ní zajímají, by se příběh ale mohl hodně líbit. Já bohužel nejsem ten případ. Za mne příběh, který neurazí, ale ani nenadchne. Jediné, co mne trochu dostalo byl konec. Dokonce i slza ukápla. Hodnotím: 2,5/5... celý text

Růženky 2018, Stephen King

Milé děti, hezky si vlezte do peřinek, zavřete očička a poslouchejte pohádku. Bylo nebylo jedno království. A v tom království žila krásná dívka jménem Růženka. Jejím osudem bylo usnout na 100 let...STOP!!!! Že tuhle nechcete? Že chcete tu od KINGA? Takže znova. Bylo nebylo jedno městečko jménem Dooling. V něm žili muži i ženy. Ale vše se mělo jako mávnutím kouzelného proutku změnit. Když se ve městě objeví záhadná Evie Blacková, začnou se dít nevídané věci. Příběh začne vraždou dvou dealerů, a aby toho nebylo málo po celém světě se ženy, které usnou neprobouzí, ale začnou se obalovat vlákny do kokonu. Chtěli by jste je probudit? Neradila bych Vám to. Jakmile se totiž taková žena v kokonu probudí, je značně agresivní a většinou svého prince zabije. Co tedy dělat? Jaký bude svět bez žen? Jedinou nadějí je pro muže záhadná Evie, která se ze spánku normálně probouzí, jako kdyby se nic nedělo. Jde o genetickou anomálií, která by se měla zkoumat? Nebo je za tím něco jiného. Evie navíc všude provázení myši a můry. ,,Je fuk, jestli se trochu unavím, budu spát až po smrti." W. Zevon Můj první KING. Já vím, že tahle kniha pro mnoho KINGOFILŮ vlastně KING není. Ale i tak jsem byla hodně natěšená. Musím říct, že prvních 150 stran, jsem knihu chtěla několikrát odložit a nedočíst. Ještě, že jsem to neudělala a vydržela. Na začátek bylo v knize strašně moc postav. Jejich příběhy se proplétaly a já se naprosto ztrácela. V úvodu knihy byl seznam postav. Uff. Za mne velké plus. Hodně často jsme se k němu vracela a hledala, kdo je kdo. Postavy jsou vykresleny do naprostého detailu. Úplně vám před očima ožívají. Myslím, že potkat některou v realitě, ihned bych ji poznala. A věděla, co od ní mohu čekat . Oceňuji také, že se autoři s ničím a nikým nemazali. Hlavní nebo vedlejší postava? Sympatická nebo ne? Každá mohla zemřít. Což mám hodně ráda. Je pravda, že pár úmrtí bych oželela a byla v knize zbytečná. Ale vlastně proč ne. Růženky nejsou ani tak horor, jako psychologický thriller. Jak se bude chovat syn bez matky, násilník bez své oběti, manžel bez milující manželky nebo otec bez dcery? Mnohdy jsem si říkala, jak by se chovali ti moji chlapi, nebo já. V knize bylo hodně věcí k zamyšlení. Už při covidu jsme poznali, jak se dokážeme v krizových situacích chovat. Vzpomeňme si, na konflikty mezi skupinami očkovaných X neočkovaných. A tohle by byla ještě větší katastrofa. Tolik emocí, které jsem při čtení cítila. Zlost, lásku, ať už k muži nebo tu mateřskou, touhu, odloučeni, pocit beznaděje a prázdnoty i smutek. Dvakrát jsem si i probrečela. Hodnocení: 4,5/5... celý text

To nejhorší v nás 2023, Viktória Dominová Drgoncová

Ruku na srdce. Záviděli jste někdy kamarádce nebo kamarádovi jeho drahou polovičku, lépe placenou práci, větší dům, rychlejší auto? Ne? Vážně? Nikdy, jste si neřekli, že by bylo super, kdyby jste byli na jeho místě ? Někdy se špatnou zkušeností, traumatem nebo jen tím, že se nám zrovna v něčem nedaří, může probudit TO NEJHORŠÍ V NÁS. Malý človíček uvnitř hlavy, který nám našeptává, že vše a všichni, kteří nás obklopuji, nás ve skutečnosti nemají rádi. A tohle malé, nové JÁ je uchlácholeno teprve tehdy, když se nám zase něco povede. Příběh Ivana a Soni je přesně takový. Když se jednoho dne náhodně potkají a přeskočí mezi nimi jiskra, vypadá vše jako idylka. To je ale bohužel jen zdání. Jako každý vztah, i tento má své mouchy. Oba dva mají navíc své bolístky z minulých vztahů, které si sebou nesou. A do toho se ještě přidají lidé, kteří jim lásku nepřejí. Kam až je ochotna zajít kamarádka, která vás chce mít jen pro sebe? A co je ochoten udělat muž, kterého podvadei žena? "V tomto věku dávno věděl, že žádný vztah není ideální a neobejde se bez hádky. To, zda bude fungovat, záleží jen na těch, kdo ho tvoří. Zda se o něj postarají a nechají ho vykvést, nebo se na něj vykašlou." Musím říct, že kniha se mi do 1/2 vážně hodně líbila. Vzájemné oťukávaní Ivana a Soni, začátky jejich vztahu, to bylo parádní počteníčko. Pak se to celé ale nějak zvrtne. Říkala jsem si: ,, Hlavně, ať to nedopadne tak, jak si myslím." Bohužel dopadlo to přesně tak... ☹️ Jelikož moc thrillery nečtu, chyběl mi v knize větší popis emocí jednotlivých postav. Popravdě jsem si ani žádnou z nich neoblíbila. Děj plynul tak rychle, že to ani moc nešlo. Na tak málo stran dostat tak velký příběh, je za mne škoda. Klidně bych brala knihu delší. Další mínus je pro mne překlad. Ten se bohužel vůbec, ale vůbec, nepovedl. Co se ale nedá knize upřít je čtivost. Za dva dny máte přečteno, jako nic. A to, že vás autorka nutí neustále přemýšlet, zda je vaše teorie správná a podsouvá Vám i jiné možnosti, bylo také fajn. Kdyby to nakonec nedopadlo tak prvoplánově, byla by to super kniha. Hodnocení : ⭐⭐⭐, 5/5 Je to teprve můj druhý thriller a musím říct, že tento žánr určitě nebude mým nejoblíbenějším... celý text

Jako sama smrt 2022, Jakub Hoza

Hej ty!!! No ano, tebe myslím! Pojď sem! Sedni si tady na tu svoji řiť a našpicuj uši. Dneska ti totiž budu vyprávět příběh, o kterém jsem četla. A nebude to věru nic hezkého. Slyšel jsi o území Karach? Ne? Tak buď rád. Tamní kníže se totiž s nikým nemaže. Ukradeš chleba a jdeš na smrt. A tady začíná náš příběh. Ve vězení na území Karach. Příběh o 10 věžních, kterým se podaří utéct před pomalou a jistou smrtí. Byl pro ně ale útěk skutečně vysvobození? Nebo něco horšího než smrt. Kníže v jejich stopách totiž vyslal nejobávanější zkurvysyny v kraji, kteří si říkají Vyvrženci. Pokud je uvidíš zatluč petlice, schovej se a doufej, že tě minou. Protože pokud ne, ty, tvá žena a děti zažijí něco horšího než smrt. A to není vše. Nejsou totiž jediní, kdo naší partičku honí. V patách jim je i obávaný lovec lidí Nathaniel Darnsworn. ,,Domníváš se, že z toho na poslední chvíli vyklouzneš? Mýlíš se. Tvůj příběh nemá šťastný konec." N. Darnsworn Tento citát na začátku knihy vystihuje mnohé. Když jsem autora oslovila, zda by byl ochotný poskytnout knihu do štafety, byla jsem upozorněna, že kniha rozhodně není pro každého. Po přečtení musím s autorem souhlasit. Rozhodně se totiž nejedná o YA nebo romantické fantasy. Tady se pohybujeme úplně po jiném ledě. Temné dark fantasy plné morbidity, nechutných scén, zvráceností a sprostých slov. Rozhodně nic pro citlivé dušičky. Musím říct, že jsem nečekala, že se u knihy tak nasměji. Autorův humor mi sedl jako hrnec na prdel. Sprostý a sarkastický. Některé jeho hlášky vážně neměly chybu a asi je začnu i sama používat Příběh je vlastně velice jednoduchý celou knihu sledujeme osud utečenců. Uděláme si mezi nimi své oblíbence, kterým přejeme, aby se dostali z území Karach a také ty, kterým to přejeme méně. Každý má svůj určitý charakter a příběh, se kterým se postupně seznamujeme. Každý má i svá tajemství, která před ostatními musí skrývat. Skvělé popsané souboje a bitvy ukazují, že autor rozhodně ví, o čem mluví. Když jsem si tedy na konci knihy přečetla, že pan Jakub Hoza se více než 30 let zabývá teoretickým i praktickým studiem boje zblízka, nebyla jsem nikterak překvapená. Kniha mne naprosto dostala. A určitě to není poslední kniha, kterou od autora přečtu. Takový český Q. Tarantino. Co na tom, zda je postava vaše oblíbená, i tak může zemřít a ne právě hrdinskou smrtí.... celý text

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Ahoj ,,No bodejť, to mám od svý prabáby, ta toho byla plná, a věřila tomu. Vyprávěla, že Orlický hory maj mocného ochránce a že se s ním musí opatrně, protože takový bytosti jsou náladový, vznětlivý. A tak každej rok, když se blížil Popelec, vzala kuře a šla ho podříznout do lesa." Petr Valeš. Novinář z Prahy se po 20letech vrací do své rodné vesnici v samém srdci Orlických hor. Co zde ale před dvaceti lety zanechal, to tu na něj stále čeká. Jak jeho kamarádka z dětství Helena, tak ale i případ nezvěstného Vojty. Nejlepšího kamaráda z dětství. Petr zjišťuje, že Vojta nebyl první, ani poslední dítě, které se v této oblasti ztratilo. Když ho navíc Vojta kontaktuje a chce, aby TO ZASTAVIL, vydává se Petr na velmi tenký led. Že se může zkazit charakter člověka nebo jídlo víme. Co když se ale zkazí les? Musím říct, že kniha mne na první dojem zaujala hlavně svoji obálkou a prostředím, ve kterém se děj odehrává. Orlické hory mám totiž doslova přes kopec. Nic jsem tedy od knihy nečekala a o to víc jsem nadšená. Jedná se o multižánr. Horor, mysteriózní thriller a detektivka? Od všeho tu něco najdete. Nebála jsem se sice tak moc, jak jsem se bála , ale nepříjemně mi místy bylo. Duchařina, staré zlo, lidská nenávist, odsouzení bez důkazů, zhrzená láska ale i odvaha a čest. Prostředí vesnice a krajiny je bravurně vylíčené. Všechny postavy byly do detailu vykreslené, až jsem měla pocit, že je znám. Že s nimi chodím do hospody, potkávám je v obchodu. Nejvíce jsem si ale oblíbila Petra, paní Urbánkovou, ve které jsem viděla svou babičku a ezoteričku Květu. Obdivuji, jak mne autorka příběhem pohltila. Hodně jsem při čtení i googlila a hledala. Musím říct, že vše je dokonale propracované. Slovanská mytologie a dokonce i počasí v našem regionu v období, které autorka zmiňuje. Wow, úplně mne to dostalo a říkala jsem si, zda se i samotný příběh Petra vážně nestal. Autorka má i vytříbený jazyk. Moc se mi líbí jak střídá lidové nářečí našeho kraje s dobovou řečí v kronikách a mluvou v Praze. Ano pár nelogických věci jsem také našla. A konec jsem čekala jiný. Ale nic hrozného to nebylo, natož aby to kazili příběh samotný.... celý text

Kopí protne vodu 2024, Simon Jimenez

Mé nové, křehké, lidské tělo v bezvědomí spočívalo na krvácejícím tvorovi. Pustili ke mně válečníka, který mě vyřízl z hvězd. Tichým hlasem mi připomněl, že jsem mu za odměnu přislíbila to, po čem jeho srdce nejvíce touží. ,,A co ode mne chceš?" ,,Syny. Chtěl bych mít syny." Dobrodružný příběh plný závažných témat. Kam až může zajít touha po pomstě, majetku a moci? Co vše je člověk schopen udělat, aby odčinil hříchy minulosti nebo proto, aby našel svou spřízněnou duši? Příběh je doslova nasáklý asijskou kulturou. Jedná se o lidové vypravení, pověst nebo filipínskou mytologii? Nevím, ať jsem googlila jakkoliv, žádnou zmínku o tomto příběhu jsem nikde nenašla. Doufám, že mohu tedy s klidným srdcem říct, že příběh autor vymyslel. A v tom případě, klobouk dolů. Protože má vážně obrovskou představivost. Kniha je psána velice květnatým jazykem. Místy připomíná spíše báseň. Poetické duše si tedy rozhodne přijdou na své. Popisy krajiny, charakterů postav, ale i bitev, jsou napsány tak krásně a snově, že si ani neuvědomíme jejich morbiditu. Postavy prochází velkým vývojem. Od mladých roztřesených mladíků po odvážné může, kteří se nebojí riskovat pro záchranu světa i svůj život. Moc jsem si oba dva oblíbila. Dokonce jsem chápala i chování jednotlivých Postrachů. Krev, vnitřnosti, usekané údy, kanibalismus, otcovražda nebo bratrovražda? S tím vším se v knize setkáte. Dále se tu řeší téma identity jedince, sexuální orientace a i homosexualita. Pro někoho může být zvláštní, jak je kniha napsaná. Má totiž tak 2000 vypravěčů. Což se mi strašně líbí, někoho to ale může rušit. Jak je to možné? Hnedka vysvětlím. Děje se nějaká scéna, kterou nám autor popisuje a zároveň nám do toho vloží pohled přímo osoby, která se scény účastní. Např. Juno a Keema na trhu: Cítil jsem pot koní - nemohla jsem najít maminku- a koňské koblihy a vůni pokrmů na špejli - Bylo vedro jak v prdeli a já jsem prodávala pan-pan-, jak se Keema přibližoval. Kniha byla aspoň pro mne, která má ráda sáhodlouhé popisy velmi čtivá. Jen jedna pasáz mne nudila. Za mne určitě stojí za přečtení, jen si myslím, že to nebude čtení pro každého. Pokud nemáte rádi dlouhé popisy a radši chcete akci na každé stránce sáhněte radši po něčem jiném. Děkuji za poskytnutí knihy Nakladatelství Host... celý text

Království obávaných 2023, Kerri Maniscalco

CO SE STANE PO POSLEDNÍ KAPITOLE? TO JE TA ČÁST PŘÍBĚHU, KTERÁ MĚ VŽDY NEJVÍC ZAJÍMÁ. KDO POVSTANE PŘÍŠTĚ HRDINA NEBO PADOUCH? (Lussoro - pekelný princ) Dneska se hlásím s recenzí na knihu: KRÁLOVSTVÍ OBÁVANÝCH - Kerri Maniscalco Po předchozím díle, který byl pro mne velké zklamání (recenzi naleznete také tady na Knižních zavislavich), jsem se nakonec přeci jen rozhodla přečíst i díl poslední a sérii tak dokončit. A musím říct, že nelituji. Jednoznačně nejlepší díl, z těch tří. Pokud jste nečetly první dva díly POZOR SPOILER Emilia se dozvídá, že její sestra Vittoria, kvůli které se rozhodla jít do pekla a pomstít její smrt, stále žije. Radost ale vystřídá obava. Vittoria totiž shromažďuje armádu vlkodlaků, aby se pomstila čarodějnicím i pekelným princům. Emilia se tak musí rozhodnout postaví se na stranu sestry nebo svého budoucího muže, pekelného prince Iry? Co všechno ukrývá minulost? A co vše musí Emilie zjistit, aby konečně zlomila kletbu, která existuje již 20 let? Příjemné překvapení. Ve druhém díle mne neskutečně vytáčelo, jak je Emilie (sprominutim) blbá. Tady se potkáváme, ale s úplně jinou osobou. Nevím, kde najednou tak dospěla, úplně jiný člověk. S Irou se nehádá, ale spolupracuje. Nikoho neobviňuje bez důkazů a nepotřebuje, aby ji stále někdo tahal z problémů. Konečně jsme se dočkali i fantasy. Vlkodlaci, upíři, zlomení kletby, boj s čarodějkami a magie. A také nějaká ta akce. V knize je stále, na to, že se jedná o YA, na mne moc sexu. A ještě dost detailně popsaného. Nevím, nevím číst to moje 12 léta dcera, ke stropu radostí bych neskákala. Autorce se podařilo vše zdárně dokončit. Veškeré otázky byly zodpovězeny a celý příběh byl nakonec velmi originální.... celý text

Zátah na ďábla 1993, Richard Lourie

"Posledně jste slíbil, že mi dnes padáte detailní a přesnou výpověď o svých zločinech. Přejete si tedy učinit tuto výpověď během dnešního výslechu?" "Žádný zločin jsem nespáchal," řekl Čikatilo. Dvanáct let brutálních vražd, deset dní na usvědčení pachatele. Vymámí Issa Kostojev z Čikatila přiznání? Kdo sedí naproti Kostojevovi. Neškodný dedoušek, vzorný manžel a otec? Nebo psychopat se sadistickými, pedofilními sklony se znaky kanibalismu? Všechny vraždy proběhly beze svědků a bez jediné stopy. Jak donutit Čikatila k přiznání? V sázce je svoboda nebo smrt. Kniha vznikla ve spolupráci s inspektorem Kostojevem a ukazuje nám, jak na případ nahlížel on. Kniha pro mne byla bohužel velkým zklamáním. Podle anotace jsem čekala trochu něco jiného. Jedná se o literaturu faktu. Čekala jsem tedy víc popisů vražd, detailně popsaný výslech, soud a nakonec i vynesený rozsudek. To se bohužel nestalo. 3/4 knihy pojednává o pronásledování rostovského řezníka. A občas jsem se až nudila. Mrtvol, jak na běžícím páse, jejich popisy ale žádné. Takže i slabší povahy nemusí mít strach si knihu přečíst. Autor ukazuje nedostatky sovětského systému. Četné korupce, mámení lživých přiznání, a to vše jen proto, aby byl případ rychle vyřešen a soudruzi pochváleni, za dobře odvedenou práci. Co že odsoudí nevinného? Však na to nikdo nepřijde. Moc se mi líbila část výslechu. Škoda, že mu autor nevěnoval více prostoru. Stejně tak jako soudu. V knize to nebyl soud, spíše fraška. Co se mi naopak líbilo byl pohled na případ z perspektivy Issy Kostojeva. O Čikatilovi se ví hodně, ale musím přiznat, že o vyšetřovateli jsem moc informací neměla. Tak to se aspoň změnilo. Také se mi líbil začátek knihy. To, jak Čikatilo pomalu objevoval, jaké monstrum se v něm skrývá. Určitě knihu nedoporučuji číst, pokud o případu nic nevíte. Moc Vám to o něm bohužel stejně neřekne. Já osobně bych si už knihu znovu neprečetla. Hodnotim: , 5 /5 (tedy 50%)... celý text

Jeho veličenstvo chrt 2012, Miroslava Malaníková

Dog pound - je místo, kde čeká smrt. Rychlá, bezbolestná, ale zbytečná a prostě k ničemu! Proč bych se měl narodit jen pro těch pár závodů a let? Vždyť mnohým, které tam posílali, nebylo víc než 4 roky!!! Tak proč jsme na obtíž? Proč nemůžeme dál dávat lásku a také ji přijímat? Proč??? Já tu odpověď znám, napovím vám, je to kvůli něčemu, co mají někteří lidé radši než své bližní.... ANO, JSOU TO PENÍZE. Četli jste Gumpa? Tak tohle je něco podobného, jen mnohonásobně horší. Tohle se totiž skutečně děje každý rok v Irsku a Španělsku. Každý lovec nebo trenér dostihu spotřebuje na jednu sezonu 10-25 psů. Spotřebuje, ano. Po sezóně se totiž starých, zraněných nebo nepotřebných psů zbaví. A to buď "humánním způsobem", což znamená dog pound, kde má pes 72 hodin na to, aby si ho někdo ještě adoptoval. Pokud se tak nestane je mu vpravena do těla uspávací injekce. Nebo pak nehumánní způsob. Který je bohužel ještě pořád častější. Buď psa vypustí někde v divočině a starej se sám nebo ho ZASTŘELÍ, VLÁČÍ ZA AUTEM či POVĚSÍ. Ano tohle barbarství se děje v dnešní době. Kniha Jeho veličenstvo chrt vznikla jako podpora organizace Chrti v nouzi. Autorka sama má doma dva adopťáky a z každé knihy jde příspěvek 50kc na tuto organizaci. Kniha má dvě dějové linky. První příběh vypráví o době Alžběty I. Chrt byl v té době velice uznávaný a vážený, měl své čestné místo u stolu a vlastnit ho směl jen šlechtic. Dostihy byly prestižní událostí a vítěz dostával privilegia. Druhý příběh vypráví o dnešní době. Adam (greyhound) z Irska mapuje svou cestu životem. Přes dostihy, zranění nohy, odhození na smetišti až po odchyt, záchranu. A nakonec cestu za novou rodinou sem do ČR. Musím říct, že tu druhou půlku knihy jsem probrečela. Kniha pro děti a mládež, kterou by si měl přečíst za mne každý. Tolik moudrosti. Pro mne o to emotivnější, jelikož jsem měla sama galga adoptovaného. A co vy? Věděli jste o tom, co se s galgy, podengy, grayhoundy děje?... celý text

Krik nevinných 2017, Roman Kulich

NESTAREJ SE O MOJMIROVU SMRT JINAK ZDECHNEŠ!!! Četli jste nějaký mysteriózní thriller? Že ne? A máte rádi mysteriózní filmy? Tak potom se Vám tento žánr bude určitě líbit. Musím říct, že potom, co jsem zjistila, jaké má kniha hodnocení na Databázi knih, se mi do čtení vůbec nechtělo a od knihy jsem nic nečekala. Čekalo mne ale překvapení. A já musím říct, že jsem si tuto knihu zamilovala. Kniha mne neskutečně dostala. Viděli jste filmy Vesnice, Ospalá díra nebo Rituál (N.Cage v hlavní roli)? Mně totiž kniha připadala, jako mix těchto filmů. V knize se objevují démoni a duchové. Proto jsem si myslela, že se budu bát. Strach se nedostavil. Zato napětí provázelo celou knihu, stejně jako akce. Žádné hluché místo, kde by jste se nudili. Vše krásně plynulo. A když už jsem si říkala, že asi vím, jak to celé je, autor si pro mne přichystal další překvapení. Úplně jsem viděla tu vesnici v horách, válící se mlhy nad loukami, temný les s jeskyní. To číhající zlo bylo úplně cítit. Všechny tyhle popisy dodávaly příběhu tajuplnou až mysteriózní atmosféru. Jediné, co mne překvapilo a trochu zklamalo, byl čas, kdy se příběh odehrává. Myslela jsem, že děj se odehrává 19-20 století. Když ale autor zmínil televizi, mobilní telefon a rok 2004 hodně mne to překvapilo. A nemohla jsem se s tím vůbec sžít. Nemyslím si totiž, že tohle by se mohlo v roce 2004 stát. Teda aspoň doufám . Ale v 19-20 stoleti určitě ano. Skvěle napsaná kniha. I samotný závěr mne dostal. Zavřela jsem knihu a asi 20 sekund jsem jen koukala do prázdna.... celý text

Pomsta 2020, Roman Kulich

Jednoduše ji musel podřezat. Jinak to nešlo. Sledoval, jak krev odtéká do vany, mísí se s kapkami vody z pozůstatků jeho předchozí sprchy a vytváří bizarní narůžovělé obrazce. Převrátil ji celou dovnitř a s údivem zjistil, že mu připadá nějaká lehká. Kniha má dvě dějové linky. V té první vystupuje Řek. Mafiánský boss. Do jehož rajónu se ale dostane škodná. Řek si proto najímá profesionálního lovce lidí Démona, aby ho škodné jednou provždy zbavil. Druhá dějová linka mapuje případ ztraceného Ivana Danice. Feťáka a drogového dealera, který je pár dní nezvěstný. Jak spolu tyto dvě dějové linky souvisí? Dokážete poznat co je realita a co pouze přelud? Na začátek mého hodnocení musím říct, že je to vůbec můj první thriller, co jsem v životě přečetla. Kniha mne překvapivě bavila, hlavně ze začátku. Četla se mi dobře, ale to množství tiskových chyb, aspoň ve vydání z roku 2020, je vážně síla. Normálně si takových věcí nevšímám, zde to bylo ale do očí bijící. Velké množství brutálních scén. Škoda, že po dvou vraždách mi to všechno přišlo až příliš podobné. Čekala jsem, že Démon bude vraždy více promýšlet, plánovat. To se ale nestalo. Většinou naběhl k oběti a jako neprůstřelný Walker Texas Ranger ji dostal. Konec byl vlastně skvělí. Příběh se nakonec rozuzlil. Takže na konci jsem pochopila i jednání samotného Démona i obětí. Ale vůbec se mi nelíbil úplný závěr knihy. Škoda, že to autor nezakončil trochu jinak Kniha je vlastně velkým varováním před užíváním drog. Hlavně nových a neznámých. Co vše se může stát, když si dáte něco, u čeho neznáte účinky? Po knize bych sama určitě nesáhla. A určitě to není kniha, kterou bych si přečetla jen tak znova. Špatná ale také úplně nebyla. Hodnotím: 3,5/5 (tedy 70%)... celý text

CoolMom in da house 2023, Kamila Štěpánková

"Ruku na srdce, kdo z nás ale nikdy neměl chuť své potomstvo uškrtit? Ani trochu? Každá matka své šelmy nepochybně miluje, ale přiznejme si to na férovku, děti jsou schopné někdy probudit v matkách instinkt vraha." Pokud se teprve chystáte děti mít. Čtěte knihu jen na vlastní riziko Kniha mne, jako matku podobně starých děti, velice bavila. U některých kapitol jsem se musela smát na celé kolo. Zjistila jsem, že nejsem jediná, kdo má občas pocit, že se ze svých ratolestí zblázní, že nejsem jediná, kdo nestíhá mít úplně katalogově uklizený dům a že nejsem jediná žena, která si občas musí od svých potomků odpočinout. Kniha je psána formou humorných příběhu a já si říkala:" Jo jo, je to všude úplně stejné." Navíc autorka knihu okořenila i o prostor pro vás. Můžete si, na pár na to vyhrazených stránek, napsat své příhody a postřehy. A až knihu budete číst za pár let zasmějete se, co byly schopné vymyslet Vaše děti. Přesně tohle jsem od autorky očekávala. Je to taková kniha na dovolenou. Oddechovka, u které zapomenete aspoň na chvilku na své povinnosti a okolní svět Čte se naprosto sama. Styl psaní mi totiž hodně připomínal blog. Autorka skutečně i blog vede a vy ji můžete sledovat na stránkách coolmom.cz Já už se tam mrkla Jediné co bych vytkla je hodně "fekálního humoru". Na mne bylo těch hovínek v knize až moc. Ale chápu. Děti prostě tohle téma milují. Není to kniha s nějakým hlubším podtextem. Na pobavení a podporu ostatních maminek, ale naprosto super. Hodnotím: 3,5/5 ( tedy 70%)... celý text

Zahrada 2022, Petra Dvořáková

Zdá se mi, že už není na světě kromě téhle zahrady jediné místo, jde by o mě někdo stál. Jak žít? Když člověk dostane do vínku dar, o který nestojí? Příběh vypráví o knězi, který opustil svou službu Bohu a usadil se v domku po svých prarodičich. Ve zpustlém domě a ještě zchátralejší zahradě chce začít nový život. Zahrada je vlastně odrazem jeho vlastní duše a mysli. Je plný beznaděje, úzkosti a bezmoci. Neví co sám se sebou. Pak se ale pustí do malých oprav na domě a hlavně do zvelebování zahrady. Najde si práci, spřátelí se se sousedy a nakonec začne pěstovat ovoce a zeleninu, kterou se snaží prodávat. V životě začne Jarek (náš kněz) konečně vidět smysl a po dlouhé době i radost. Nic ale není tak veselé, jak to vypadá. A vše se může v mžiku zbortit jako domeček z karet. Jarek postupně zjišťuje šokující pravdu o své sexualitě. Jaké zvíře dřímalo uvnitř něho. Oni už to vědí! Vyhodím broskve na kompost, sednu si do trávy a nenávidím celý svět. Příběh který otestuje čtenářovu toleranci, empatii i ochotu přemýšlet a důvěřovat ve věcech zdánlivě neakceptovatelných. Citlivým a nebulvarním způsobem kniha rozkrývá jedno z nejtabuizovanějsich témat intimního života. Po přečtení této knihy jsem měla hoooodně rozporuplné pocity. Popravdě jsem ale myslela, že mne tohle téma jako matku dostane ještě mnohem víc. Žádný odpor. Žádná nenávist. Nic z toho se u mne nedostavilo. Já ho spíš jen litovala. Za to, jaký se narodil nemohl. Zjistil to a bojoval s tím. Spíš mne štvalo, jak se zachovali sousedé a lidé, kteří ho znali. Jak lehké je někoho odsoudit. Ale kdo jsme abychom soudili? Navíc člověka, který ani nic neudělal? Neměli bychom se mu spíše snažit pomoci? A co kdyby se tohle stalo nám? Svět se se mnou houpá, chce se mi plakat, protože vím, že je to konec. Už nikdy neuvidím tuhle zahradu. Nic nebude, protože já už tady nebudu. Nic, nic, nic.... nejkratší cesta k Bohu. Hodně silné téma. Morální dilema na téma, které je snad největším tabu v oblasti sexuální deviace. Styl psaní autorky je úžasný. Nádherná, vytříbená čeština s detailním popisem. Měla jsem úplně pocit, jako kdybych s Jarkem stála na té zahradě a všechny jeho emoce prožívala také. Moc se mi i líbilo přirovnání jeho života k zahradě. Ale popravdě. Čekala jsem od knihy trochu více. Nějaké to boom, které se ale nekonalo. Hodně psychologie, ale děje minimum. Určitě bych ale knihu k přečtení všem doporučila. A mé ponaučení k knihy: Než někoho odsoudime, zkusme se vžít do jeho kůže.... celý text

Zbouchnul jsem Satanovu dceru 2019, Carlton Mellick III

"Kdybych to zaklínadlo provedla správně, vysála bych ti duši. Ale něco v sobě mám. Jestli to není tvoje duše, tak...." "Je to moje semeno." "Já mám v sobě tvoje semeno? To zaklínadlo ti mělo v téhle ejakulaci zabránit. Měl jsi ejakulovat svou duši!!! A já mám zrovna plodné dny. Teď nejspíš otěhotním. " Tak takovýhle rozhovor chce určitě vést každý chlap po svém poprvé . Milujete lego, démony a "trochu" toho bizáru? Tak to je kniha: ZBOUCHNUL JSEM SATANOVU DCERU právě pro Vás. Jonathan je muž, člověk kterého všichni z rodiny pokládají za lúzra a nedospělého, nezodpovědného jedince. Bydlí v domě z Lega, který si sám postavil a pro zajištění obživy provádí lidí, teda hlavně děti, po svém domě. Za to, co vydělá se sotva nají. Jemu ale tento život naprosto vyhovuje. Co se ale stane, když u jeho dveří zazvoní těhotná Sekuba, která navíc tvrdí, že dítě které má brzy přijít na svět je jeho? A co když Vám navíc její rodina "mile" ráda vysvětlí, že oženit se vlastně chcete? Autor splnil přesně to, co na začátku předmluvy slíbil. Béčková démonicko-romantická komedie, za kterou by se nemusel stydět ani Hollywood . Bláznivá komedie, u které si říkáte: "To je taková blbost", ale stejně čtěte dál a smějete se od ucha k uchu. Kromě romantiky je v knize i hodně brutálních scén. Vnitřnosti vyvržené mezi stehna, krev stříká na všechny strany a nějaká ta hlavička bez těla se taky najde. Autor ale scény popisuje s takovou lehkostí, že to čtěte pomalu jako pohádku a vůbec Vám to nevadí. Řidič křičí, je stále naživu, ale veškerou pozornost věnuje vnitrnostem, které se mu rozlévají mezi stehna. Na to, že to byl můj první bizárek, jsem si ho moc užila. Je to kniha, kterou nemůžete brát vážně a číst každý měsíc tohle, by mne určitě omrzelo. Každopádně jednou za půl roku je to příjemná změna. Nelíbil se mi konec. Na mne moc idylické a uspěchané. Je ale fakt, že takové jsou i ty americké komedie. Hodnotím: 3,5/5... celý text

Den trifidů 2014, John Wyndham (p)

"Každý, kdo kdy vlastnil poklad, trpěl asi věčným strachem o život." Co se stane, když je tím pokladem zrak? Co když lidstvo z čista jasna oslepne, až na pár jedinců, kteří měli štěstí? Hlavni hrdina Bill Masen se probouzí v nemocnici, kam byl převezen po tom, co na něj zaútočil TRIFID. Neobyčejná rostlina, kterou lidé pěstují na výrobu oleje. Tyto kytky jsou ale velmi nebezpečné. Jsou masožravé, velké jako člověk, mají vymršťovací chapadlo s jedem a navíc můžou vytáhnout své kořeny ze země a pohybovat se. Jak ale zjišťuje náš hrdina, ani to není vše. Trifidi mohou mezi sebou i komunikovat. Bill měl ale štěstí v neštěstí. Díky nehodě měl totiž zavázané oči, a tak zelená světla neviděl. Je tedy jedním z mála lidí, kteří neoslepli. Když vyjde z nemocnice zjišťuje, že svět, jak ho znal, už neexistuje. A že začíná doba, kdy každý bojuje jen a jen za svůj život. Své přežití. Co je ale horší? Masožravé rostliny, nebo chování lidí vůči sobě navzájem? Kdo je pro Billa větší hrozbou? "Nebylo by správné, aby jeden druh tvorstva převládl natrvalo." Úžasné postapokalyptické sci-fi. Ačkoli bylo napsáno před cca 80 lety, nic se nezměnilo. Wyndham zde řeší aktuální téma i pro dnešní dobu. Sci-fi plné akce, napění. Dej plyne rychle a já se od knihy nemohla odtrhnout. Přečetla jsem ji za dva dny a nechápu, jakto, že jsem na ni nenarazila už dávno. Moc se mi líbilo, jak hlavní hrdinové řešili morální dilema v extrémní situaci. Nevím, jak bych se zachovala já na jejich místě. Zachránit ostatní?Zachránit svůj vlastní život? Krást, rabovat, zabít někoho? Autor mne vyloženě vtáhl do děje. A i když se mi mnohdy nelíbilo, co postavy dělaly, musím říct, že v té situaci bych nejspíše jednala stejně. "Dokud trvá život, trvá i naděje." Na někoho může být v knize málo střetů lidí x trifidů. Mne ale přišlo skvělé, že ve 2/3 knihy byli lidé spíš nepřátelští vůči sobě navzájem. Byla to opravdu kometa, co způsobilo slepotu? Nebo za to může člověk? I to se nakonec dozvíte. "Smrt je jen závěr živosti. Teprve rozklad znamená definitivní zánik" A musím říct že knihu si chci koupit i do své knihovny. Ono tak moc jsem si ji zamilovala. Určitě během života ještě několikrát přečtu.... celý text

Dracula 2018, Bram Stoker

Neboť mrtví cválají rychle.... Jak vše dopadne? Podaří se pěti mužům a jedné odvážné ženě hraběte zastavit? A co se stane, když vás ochutná upír? Musím říct, že ačkoli bylo dílo psané v roce 1897 je napsané tak skvěle, že bychom to ani nepoznali. Příběh je neskutečný. Plný napětí, akce a rozhodně se při čtení knihy nebudete nudit. Já se místy i bála hlavně, když jsem četla do pozdní noci. Možná za to může i forma, kterou Stoker zvolil. Celá kniha se totiž skládá z mnoha deníku, které jsou chronologicky poskládány. Máme tedy přehled, jak se věci postupně udály, a jak je jednotlivé postavy vnímaly. Postavy a prostředí líčí Stoker tak přesvědčivě, že jsem měla pocit, jako bych skutečně v Londýně, Whitby ale i Transylvánii byla s nimi. Navíc jsem si všechny postavy zamilovala. Ať už se jednalo o Minu Harkerovou, Jonathana Harkera, Doktora Van Helsinga nebo Johna Sewarda. Teď už chápu proč je Dracula fenoménem i po více než 100 letech od napsání. Stoker byl mistr. A teď se můžu pustit do knihy Dracul od D. Stokera Četli jste Draculu nebo Dracul??? Viděli jste film? Budu ráda když mi své dojmy napíšete.... celý text