lordes7975
přečtené 277
Metro 2033
2010,
Dmitry Glukhovsky
Předchozí komentáře už asi řekly všechno za mě. Kultovní klasika? Jednoznačně. Děsivé neznámé síly co denně zabíjejí poslední z přeživších? Zvyknete si. Nové mytologie posbírané z trosek všech původních? Hrůzy jaké jsou schopni vymyslet a připravit jen lidé lidem? A ten konec? Přesné. Skvělé. Bohužel- nedostatečné. Příběh nemá jiskru. Hlavní postava (není hrdina) se utápí ve filozofii a neustále čeká na záchranu. Jedná jako postrčená ovce (k naší smůle ve všech třech dílech). Navíc mně osobně se celá trilogie Metra četla strašně nepříjemně. Snad kromě postavy Chána a dýmkařů s kočkou tam není jediná, JEDINÁ charakterní postava co by si vytáhla hlavu z **** a vlastně cokoli udělala sama za sebe. Jak ruské, jak poučné. Ale kdo to má číst?? :D... celý text
Metro 2035
2016,
Dmitry Glukhovsky
odpad!
Předchozí komentář + komentář LiberX- nemám co dodat. Přes 400 stran chaotického a zhusta blábolícího plácání v hnusu, v doprovodu protivného protagonisty který neudrží myšlenku, meč ani moč. Veškeré tajemno z Metra (tak sporadicky přítomné v 2034) zmizelo, aby ho nahradilo vyžívání se v popisech de facto 2. války. Utrpení, hlad, svévolná krutost, zmar, bezdůvodné odvrhnutí milujících osob a následné plácání se v „nikdo mě nechce mít rád, nikdo mi nevěří“. Silný závěr? Silný záběr to mohlo mít tak kolem strany 300, když teda došli do XXX a nahodili traktor- jenže jako obvykle, jak se na Arťoma bů, tak se z lesa... Napsala bych, že kniha je koncentrovaná bolest hlavy. Ale těch 400 stran není moc koncentrát. TL;DR: Přečtěte si radši 1984 a Jeden den Ivana Děnisoviče. Nebo Byly jsme tam taky. Nebo vlastně cokoli o 2. válce. Tady se po tajemném Metru stejně slehla zem.... celý text
Metro 2034
2011,
Dmitry Glukhovsky
Postapo drama pokračuje- s jinými postavami, které ale nejsou o nic sympatičtější než Arťom. Sebelítost, filosofie, hnus se dá přehazovat lopatou- ale bez východiska, bez jakéhokoli náznaku vlastní volní aktivity kterékoli z postav. Ústřední postava je celou knihu tak tajemná, že při odhalení už nikoho nezajímá- ani své společníky, natož čtenáře. Všichni jsou poražení. Důvod to číst? Myslím si, že když se vrhnete po 2033 rovnou na 2035, budete ještě zmatenější a znechucenější, než když se alespoň lehce seznámíte se Sašou a Homérem. Ne že by tahle kniha přes svých cca 300 stran nabídla něco víc než lehké seznámení. A jako bonus se mi to (opět) strašně špatně četlo. A neznámého zla v metru jako by podstatně ubylo- velká škoda!... celý text
Kosáku, co to máš v zobáku
2019,
Michal Šanda
Nejedná se o klasické „rozkládací“ leporelo, formátem je to listovací kniha pro nejmenší s velmi tvrdými listy. Kouzelné říkanky o ptáčcích- spoustu z nich je možné potkat na krmítku, jiní (drop) jsou bohužel spíše pohádková a neuvidíte je ani v ZOO (narozdíl od orla). (Asi nepojedete s malým ornitologem pozorovat dropí tance do maďarských stepí, že? :D ) Jediné co bych knize vytkla je příliš pastelová kresba. Ptáci jsou krásně poznat do rodu v siluetách i barvách (nejde o „univerzální ptáky“) a vlastně by stačila jen černá obrysová linka, aby celá stránka barevně nesplývala. Takhle má na některých stránkách dost co dělat i dospělý čtenář aby odlišil která hnědá je pták a kde už je strom.... celý text
