lord-artoo lord-artoo přečtené 389

☰ menu

Dračí let

Dračí let 2007, Anne McCaffrey
2 z 5

O Anne McCaffrey jsem se dozvěděl skrze studium díla Ursuly K. Le Guin. McCaffrey je jednou z mála žen, která to dotáhla do pantheonu oceněných za celoživotní dílo v rámci Damon Knight Memorial Grand Master Award. Od knihy jsem tedy měl velká očekávání. Jaké však bylo mé rozčarování, když jsem narazil na nesympatické jednorozměrné postavy, svět, který je rozpracovaný snad jen na mapě, a styl psaní odpovídající začínajícímu spisovateli. S výjimkou začátku knihy je děj tak nějak bez napětí, nedůležitý a epizodický. Lessa je postava typu "Mary Sue" a jejím antagonistou je neosobní kometa, která mi nemohla být více lhostejná. Rozumím tomu, že se jedná o knihu určenou skupině young adult, srovnám-li však knihu s díly výše jmenované Ursuly Le Guin, která mnohdy psala pro stejné čtenářstvo, jsme kvalitativně zcela jinde. Dám šanci druhému dílu v sérii, veliký posun však nečekám.... celý text


Elrik z Melniboné

Elrik z Melniboné 1998, Michael Moorcock
3 z 5

Tři hvězdy za vleklé putování krajinou snů ve druhém díle, ALE jinak se jedná o originální fantasy, která se vydává cestou imitace mytologických příběhů a Jungovy psychologie (Moorcock sám staví na Campbellově Hero's Journey) a světe div se, daří se. Svět je hrubý a drsný jako život sám, hrdina-antihrdina Elrik je z masa a krve a příběhy (jedná se o dvě knihy v jedné) si žijí vlastním životem. Škoda jen, že se v Čechách Elrik nelíbil; na druhou stranu vzhledem k designu obálek se není čemu divit.... celý text


Mýty - Legendy dávných věků v našem denním životě

Mýty - Legendy dávných věků v našem denním životě 1998, Joseph Campbell
3 z 5

Campbella si vážím jako odborníka, ale v této sbírce přednášek výrazně překračuje rámec svého oboru a co si budeme... není nic horšího, než když si někdo myslí, že vyřešil odvěkou záhadu lidstva. Redukce mýtů, respektive náboženství na všem lidem společnou psychologickou základnu, která se v různých socio-ekonomicko-kulturních podmínkách projevuje jinak, je svůdná, ale vylučuje z rovnice jakoukoli transcendenci. Druhým bolem je opakovaně zdůrazňovaná potřeba mýtů coby "afektových images" aktivizujících a usměrňujích naše nitro (o tom žádná!), kterým však Campbell po své redukci stylem "milý pohádkový blábol, jehož je třeba zanechat minulosti, kam patří" neponechává žádné místo. O tom, jak má vypadat "moderní a univerzální sada mýtů" nevíme zhola nic, snad jen to, že budeme vždy vycházet z Junga a Freuda (děkujeme). Žlutou kartu Campbell získává za opakované kopání do křesťanství. V jeho přednáškách se, pravda, jedná o stále jednu a tutéž podobu křesťanství a bereme-li v potaz dobu, v níž píše, vše tak nějak zapadá. Ovšem kdo jiný než znalec náboženství by měl být schopen oddělit svou osobní zkušenost od reality celku. Odložím-li nyní vše, co jsem výše napsal, stranou, je kniha velmi čtivá, zajímavá a přináší na své poměry velké množství informací nejen z odlišných částí religionistického světa. Četba knihy však vyžaduje obezřetnost!... celý text


Vampyrismus & Magia posthuma

Vampyrismus & Magia posthuma 2014, Giuseppe Maiello
3 z 5

Materie, s níž kniha pracuje, je bezpochyby neobyčejná a jedná se o celkem pěknou sondu. Kdo neví nic o "skutečných" vlkodlacích, upírech, morách a revenantech nic, bude nejspíš překvapen, možná oblažen novým náhledem. Maiello odvedl dobrou práci na poli popularizace tématu. Třešinkou na knižním dortu jsou dosud v češtině nepublikované texty v přílohové části. Na druhou stranu jsem se po celou dobu četby nemohl zbavit dojmu, že čtu něčí magisterskou práci. Počínaje někde výrazně složitým jazykem, chybami v textu, prohozenými nadpisy, tristní grafikou (což dost možná není autorova chyba, dobrý dojem to však jistě nedělá) ale především kupícími se příklady téhož obsahu a s tím související nevypointovaností textu. Často mi zkrátka chybělo nějaké shrnutí toho, co jsem přečetl; zvýraznění toho, co si mám odnést dál. Druhá část textu, v níž Maiello čtenáře seznamuje s teoriemi vzniku fenoménu trpí tím stejným nešvarem a čtenář je zkrátka ponechán v situaci, kdy si musí závěr z řečeného vyvodit sám, což není ideální autorský servis.... celý text