Edward Morgan Forster

britská, 1879 - 1970

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u autorových knih

Kam se bojí vkročit andělé Kam se bojí vkročit andělé

Kniha príliš dobrá na to, aby som na ňu zabudol, ale nie dosť dobrá na to, aby som sa k nej ešte niekedy vrátil. Príbeh je veľmi dobre vymyslený, ale spracovanie je príliš "anglické" v tom najhoršom slova zmysle slova. Chýba tomu rozprávačské umenie Dickensa, alebo skratkovitá invencia Virginie Woolfovej. Po celý čas som sa pohyboval v pásme troch hviezdičiek, až záver to posunul na konečné, aj keď nesmelé štyri hviezdičky. Nakoľko je to prvotina, dám ešte autorovi jednu šancu, ale takú tak trochu obozretnú...... celý text
newtory


Kam se bojí vkročit andělé Kam se bojí vkročit andělé

Román, na který jsem se dlouho těšila. Mám ráda onu citovou vyhrocenost doby, která se hezky otiskla do románu. Věta, kterou si musím uchovat do budoucna: "Vlak dorazil na nádraží Charing Cross a rozloučili se - on šel na jakési matiné, ona nakupovat spodničky pro obtloustlé chudé." (str. 97). Asi se mi vždycky budou líbit tady ty příběhy o míjení lidí, to je nadčasové.... celý text
CdC


Rodinné sídlo Howards End Rodinné sídlo Howards End

Ke knize jsem se dostala víceméně náhodou, chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl, jakým je to psané, ale konec jsem román zhltla rychle.
hrusisek



Cesta do Indie Cesta do Indie

Je to velké dílo, protože je nejen politické, jak zmiňuje v doslovu Radoslav Nenadál, ale i hluboce symbolické a obecně lidské. Jde zde o možnosti a nemožnost sblížení různých světů - Angličanů v Indii a Indů, Indů - muslimů, hinduistů a sikhů, mužů a žen, lidí majících různé společenské postavení (a to se kastovnictví Forster vyhýbá). Kniha je psána velmi dynamicky, zaujatě, s plnou angažovaností, jak je u tohoto autora zvykem. Závěr vyznívá doslova prorocky - a při pohledu na dnešní Indii se znalostí toho, co Forster o Indech odhalil, trochu mrazí.... celý text
sika444


Rodinné sídlo Rodinné sídlo

Pokud je rodinné sídlo odrazem doby, pak bych v té době asi nechtěla žít. A jsem si zcela jistá, že pokud bych v té době žila, rozhodně bych byla nějakou bláznivou radikální feministkou. To, jak tam neustále ženám připomínali, ať se do ničeho nepletou, protože jsou hloupé a ať se nerozčiluji ,protože jsou hysterické, z toho by mě asi jeblo. Proto jsem si hned ze začátku oblíbila Helenu s Markétou. Svou inteligencí, vzdělaností a sebevědomím mi trochu připomněly hrdinky z knihy Malé ženy. (A Wilcoxovi zase někoho, kdo by se měl na potkání střílet.) Proto mě opravdu překvapilo, že si někdo jako Markéta, která na mě působila jako přesvědčená o zachování duševní i jiné svobody, dobrovolně vezme někoho jako je Henry Wilcox. To, že tenhle chlap typu: kdo neuhne z cesty, toho sejmu, je zbaven svých iluzí natolik důkladně, že mu ani nevadí, že na rodinném sídle bydlí s nemanželsky zplozeným synovcem, a že nafrněný synáček Karel si sedne za katr zato, že se rozhodl bránit rodinnou čest ženy, která o to hovno stála, mi připadá příznačné a spravedlivé.... celý text
roso.mak