Lenka1386
přečtené 153
Paní Bovaryová
2008,
Gustave Flaubert
Tak s touhle paní jsem měla už od prvních stránek trochu komplikovaný vztah. Myslím, že by potřebovala naplácat a vysvětlit, že mužům se takhle bláznivě nepodlézá a nevnucuje, že se tím tak maximálně ztrapní, vyděsí je a nebudou ji brát vážně - samozřejmě až na toho jednoho, kterého má doma a kterého nechce. Čtení mě vyloženě vytáčelo. Nahlas jsem citovala a řešila situace s každým, kdo se kolem mě nachomýtl. Děsná ženská a děsná kniha, říkala jsem si. Ovšem pak mi došlo, jak moc mě to vtáhlo a nadzvedlo ze židle. Flaubert byl vážně mistr. Plný počet.... celý text
Strom duchů
2015,
Ray Bradbury (p)
Knížku jsem četla na Dušičky a ještě si k tomu zapálila svíčku v okně, abych navodila tu správnou atmosféru, bohužel se ale moc nedostavila. Autor hodně používá citoslovce a excentrické výrazy, ale to až tolik, že to působí trochu nuceně a kodrcavě. Oceňuji ale spoustu faktů a zajímavostí, které jsou v příběhu zakomponovány.... celý text
V Brooklynu roste strom
1970,
Betty Smith (p)
V Brooklynu roste strom jsem dostala od babičky už dávno, ale číst se mi nechtěla. A ještě že jsem si počkala! Teď jsem ji určitě docenila mnohem víc, než bych kdy v pubertě byla schopná. V knize je tolik poezie! Třeba to jak se fanynka učila počítat, jak spořili do plechovky, to jak měl tatínek svůj hrneček u holiče, anebo jak měla teta vždy jen "svého Jana". Báječná kniha! Doporučuji.... celý text
Betonová zahrada
2002,
Ian McEwan
To byla ale divná kniha... Ale celkový pocit z ní je pro mě pozitivní. Bavilo mě číst, děj plynul a gradoval. Nic moc jsem nečekala, ale o to víc jsem dočkala.
Robinson Crusoe
1975,
Daniel Defoe
Moje nejmilejší dětská knížka, která zabránila nudě na propršených dovolených.
Kvítek karmínový a bílý
2014,
Michel Faber
Tlusté knihy, to je moje, takže Kvítek byl jasnou volbou. Začátek mě moc bavil - to jak jsem sledovala zpovzdálí, co se děje, i ty dlouhé popisy všeho - lahůdka! Pak se to ale vytratilo, změnil se styl vyprávění a od té doby, co se Sugar tlačí Williamovi do domu, to pro mě byla za vlasy přitažená nuda. Vlastně mě vývoj Williama zajímal víc, než hlavní hrdinka. Takže vtažená do děje jsem byla, ale pak mě vyvrhl. Konec zklamal. Pokračování nepotřebuji.... celý text
Navzdory básník zpívá
2003,
Jarmila Loukotková
Tato kniha byla naprostým balzámem. Přečetla jsem ji jedním dechem a zamilovala se do Villonových básní. Doporučuji všem.
Slavík
2016,
Kristin Hannah
I já měla slzy v očích. Tuto knihu už jsem doporučila pěti lidem, nejdřív se každý vyděsil, že je moc tlustá a že to nedá. Nakonec byla vždycky dočtena nejpozději za týden :) Nejde od ní odejít...... celý text
Krycí jméno Verity
2015,
Elizabeth Wein
Verity jsem vytahovala z tašky a četla i když jsem jen dvě minuty čekala na autobus. Nevnucuje se, nepodbízí, nemusíte zbožňovat hlavní hrdinky - ale nejspíš budete :) . Je to styl, který mi mimořádně sedl.... celý text
Štěstí je zadarmo
2016,
Michaela Klevisová
Od povídkové knížky o kočkách asi nikdo nečeká žádnou velkou hloubku, ale spíš příjemný oddech - a přesně to taky dostane. Za mě spokojenost.
Temné vody
2006,
Kodži Suzuki
Velice příjemné překvapení, přečetla jsem jedním dechem, ačkoliv si na duchařinu příliš nepotrpím. Nejvíc mě dostala Sádka.
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Začátek mě úplně bleskově dostal, ovšem pak to šlo stejně bleskově dolů. Dočetla jsem jenom proto, že knížky prostě dočítám...
Hlava XXII
2005,
Joseph Heller
Začátkem jsem se musela prokousat... Začala jsem, odložila, znovu začala a tak asi po dobu dvou let. Ale pak jsem dočetla a rozhodně ji teď můžu zařadit mezi svých pět nejoblíbenějších knih!... celý text
Příliš mnoho Kateřin
2015,
John Green
Jako první jsem od Greena četla Papírová města a ty pro mě měly mnohem větší kouzlo. Kateřiny mě moc neučarovaly...