kramlinka88
přečtené 394
Obchodníci s dětmi
2023,
Hana Hindráková
Ze začátku se nám může zdát příběh lehce zmatený, jelikož se nám hned rozjíždí několik různorodých dějových linek. Jedno však mají společné - děti - miminka, malé děti, starší děti.... každé z nich tam má ten svůj tragický příběh plný utrpení a bolesti. Musím říct, že mi vcelku běhal mráz po zádech z jednotlivých životních útrap. V knize jsou na denním pořádku únosy dětí, těžké osudy sirotků - tedy především dívek, ze kterých si udělali chodící inkubátory a továrnu na děti a na peníze :( Do toho všeho sledujeme příběh novinářky Izabely, která se svým manželem touží po dítěti, ale nedaří se. Začne se tedy zajímat o adopci Keňského dítěte a podaří se jí odhalit otřesné informace a zákulisí tzv. legálních zahraničních adopcí... Vidíme zde díky Izabel i paradox toho, že někdo po dítěti touží a nemůže ho mít a tzv. továrnou na děti :( Nucené těhotenství, malé miminka vyrůstající na ulici, opakované znásilňování, chování se k ženám jako k odpadu, voodoo rituály ?...Trhalo mi to srdce :( Nebudu vám lhát, nebylo to lehké čtení, a jak sama autorka zmiňuje v závěru knihy, buďme rádi, že je to fikce, a že si ten závěr mohla přikrášlit, jelikož v reálném životě by to všechno dopadlo úplně jinak :(... celý text
Vykořenění
2021,
Ivo Skopal
Představte si, že se najednou ocitnete v alternativní realitě velmi blízké budoucnosti. V takové realitě, kde je na homosexualitu opět nahlíženo jako na něco špatného, nemocného, nepřirozeného, je to něco, co je třeba ze světa vymýtit. Takovou realitu, kde se pálí knihy jako Harry Potter (u tohohle mi bylo opravdu špatně, vybavila se mi kauza s J.K.Rowling :-( )...sci-fi, vše je považováno za kacířské a všechno tohle zlo musí být zničeno. Stačí k tomu jedno malé městečko v pohraničí - na Jesenicku, jeden velmi přesvědčivý kněz, stádo jeho věrných oveček a honba za vymýcením zla v režii a jménem církve může opět začít. Upřímně hodněkrát jsem měla pocit, že jsem se ocitla v hluboké minulosti a říkala jsem si, že tohle se přece nemůže dít a bylo mi hodně úzko. Autor si s námi pěkně pohrál, a předložil nám velmi depresivní vidinu budoucnosti. Nejstrašidelnější jsou vždy vize, které se nezdají úplně nereálné a tady to opravdu platí. Zlo prorostlo úplně všude ať už do školy, k policii, ale bohužel i k obyčejným lidem. Opět skvělá ukázka, jak jeden člověk dokáže zfanatizovat dav lidí. A tedy klobouk dolů před autorem, ale tolik postav, které by mě štvaly jsem v jedné knize už dlouho nezažila :-D Líbilo se mi to propletení postav, zápletka, jen ten konec mě trošku zklamal, ale asi naplnil podstatu celého příběhu ;-) Knihu určitě doporučuji a je škoda, že není víc vidět. Doufám, že se brzy dočkáme další knihy z pera tohoto nadějného autora. Já si ji určitě nenechám ujít :-)... celý text
Varování
2020,
Kathryn Croft
Zoe, Jake, Ethan, Harley - čtyřčlenná rodina, každý z nich má svá tajemství... Příběh začíná celkem ostře, dozvídáme se, že Ethan a jeho nejlepší kamarád Josh se utopili při nehodě na řece. A po třech letech Zoe dostane záhadný email, který říká, že nehoda nebyla tak úplně nehoda. A to odstartuje celou řadu událostí. Příběh je napínavý, každý něco skrývá, postupně se nám všechna tajemství odkrývají a vyvrcholení příběhu je super :-) Musím říct, že mě trošku iritovalo chování a jednání některých postav, hlavně Zoe, ani jako truchlící matka pro mě nebyla moc sympatická :-/ Adrian - Joshův otec byl taky velmi nesympatický a hlavně násilnický prostě takový ten macho typ, což nesnáším. Naopak se mi velmi líbila postava Harleyho. Líbilo se mi také, jak byl příběh vystavěný a že vlastně každou chvíli jsme podezřívali někoho jiného, autorka si s námi hezky pohrála :-) Tento thriller můžu určitě doporučit. Spíš tedy možná začínajícím thrillerovým čtenářům. Ti, co už mají načteno, pravděpodobně odhalí zápletku dříve, ale i tak stojí kniha určitě za přečtení :-)... celý text
U severní zdi
2023,
Petra Klabouchová
„Nejvíc ve stáří bolí, když už vaši lásku nikdo nepotřebuje, když ji není komu dát. To je ta největší samota.“ Kdybych měla shrnout hodnocení této knihy do jednoho slova, bylo by to „srdcervoucí". Přečetla jsem už několik příběhů o druhé světové válce, Osvětimi, osvobození - a tímto všechny ty příběhy končí....svoboda ? Opravdu byli lidé po válce svobodní? Spousta z nich se neměla kam vrátit.... Židé nebyli žádoucí, nic jim nepatřilo, málokdy přežil někdo z jejich rodiny....a to nevěděli, co je čeká po skončení války, ale svoboda to opravdu nebyla, jen taková ta naoko :-( O procesech v 50.letech jsem dosud slyšela jen zřídka. Vždy jen takové útržky, političtí vězni? Tam jsem měla mlhavou představu možná o Miladě Horákové. Ale že se v Československých věznicích děly taková zvěrstva, dokonce i na ženách, na dětech....to jsem opravdu netušila. Ano moje hanba, že jsem se více nezajímala o historii po skončení války. Tuto knihu jsem si chtěla přečíst už delší dobu, ale vůbec jsem netušila, co mě čeká. A možná je to dobře, jelikož kdybych to věděla, nevím, jestli bych našla odvahu :-( Opravdu je to kniha pro silnější povahy, bravurně napsaná, velmi emoční, velmi smutná, ale přes to všechno velmi poučná a historie v ní popsaná by v žádném případě neměla zůstat zapomenutá. Celým příběhem nás provází záhadný Muž s dírou v srdci, kterému právě režim v 50.letech vzal vše. A to odstartovalo jeho honbu za pomstou. Sedm případů v černých deskách, sedm příběhů, sedm hrůzných lidských osudů. A co mají všechny společného? Důvěru v nesprávného člověka, odsouzení, neštěstí, lhostejnost okolí a hlavně Ďáblický hřbitov, konkrétně jedno místo tam někde u severní zdi :-( Musím říct, že kniha pro mě byla emočně velmi náročná, plakala jsem, několikrát, ale stálo to za to, poselství opět předáno, další člověk, který nezapomene na hrůzy komunistického režimu.... „Já vím, že vám bude dnes spousta lidí říkat, že to tenkrát nebylo zas až tak zlý. Že obyčejný člověk se měl dobře. Zlatý dobrý časy. Ale to nebyly. To opravdu nebyly. Byly...“ Ještě bych ráda vyzdvihla jednu část příběhu a to pasáž s popisem života přirovnání k jízdě tramvají. Jedete v jednom voze se spoustou lidí, s rodinou, občas někdo přistoupí, občas někdo vystoupí... důležité je, aby to místo vedle vás nezůstalo prázdné, i když i to se bohužel stává. Nikdy nevíte, kdy z vašeho vozu vystoupí vaši nejbližší, ani kdy budete muset vystoupit vy sami....naprosto geniální a já hluboce smekám před paní autorkou a velmi děkuji za tuto knihu, že vyšla. „Každý den se za ně modlím, aby už konečně přestal nenávidět člověk člověka kvůli těm nahoře. Aby Bůh vrátil všem zrak a narovnal záda."... celý text
Vyvrhel
2024,
Chris Ryan (p)
Musím říct, že jsem z této knihy byla příjemně překvapená. Ač mi chvilku trvalo se začíst, stálo za to vydržet a pak už stránky letěly jedna za druhou :-) Příběh je hodně napínavý a i když se může zdát, že je to čtení pro muže, nenechte se mást. Kniha je akčňák jako vyšitý a hlavní hrdina Jamie Carter je prototyp toho správného chlapa, který ženám prostě musí imponovat :-D Člen Pluku 22 SAS, čestný, spravedlivý, nebojácný, obětavý, pravdomluvný - což je tedy zároveň i jeho slabina, jelikož ve zkorumpovaném světě britské a americké armády se mu to často stává přítěží :-) Jamie za svou kariéru absolvoval spoustu misí, ale zatím žádnou podobnou, o kterou jej požádá jeho velení teď. Jamieho jediný přítel Dave Vann se během operace přestal ozývat a na Carterovi je, aby ho vypátral. Bohužel se Dave ztratil zrovna v Afghánistánu, což není zrovna bezpečná oblast pro nikoho, natož pro samotného britského vojáka. A tak sledujeme Jamieho napínavou, lstivou a nebezpečnou cestu do Afghánistánu a pak dále po stopách Vanna. Najde ho ? Pomůže mu vrátit se domů? Co ho to bude stát? :-) Malé negativum pro mě bylo, že ze všech těch zkratek mi šla občas hlava kolem :-P A vadilo mi to šílené nářečí :-D Jinak byl příběh skvělý a najdete v něm snad vše. Politikaření, korupci na denním pořádku a je jedno o které organizaci se bavíme, jestli o CIA nebo MI6 :-P Američané, Britové, Tálibán a jejich přetahování se o území, zbraně, zabíjení... Knihu určitě doporučuji ;-) Je to zároveň první díl série, takže se můžeme těšit na pokračování, já se těším už teď :-) „Furt ten samej krvavej příběh, pomyslel si Carter. Sotva jedna velmoc vodtáhne, hned se na její místo cpe jiná, aby využila příhodnou situaci. A místní lidi si nemůžou ani vydechnout.“... celý text
Jako tygr ve sněhu
2024,
Juhea Kim
„Život je snesitelný jen díky tomu, že vás nakonec přinutí na všechno zapomenout. Zároveň však stojí za to, protože skrze lásku si vzpomínky uchováte.“ Příběh začíná v roce 1917 a pokračuje až do roku 1965. Na pozadí nejen neutuchajících bojů mezi Japonskem a Koreou, ale také druhé světové války, sledujeme životy a občas kruté osudy více postav, ale hlavní jsou Jade a Džung Ho :-) Oba pochází z chudých poměrů, Jade matka prodala cechu kurtizán a Džung Ho byl syn lovce tygrů, který osiřel a díky tomu se z něj stal ve 13 žebrák, který žije s bandou podobných chlapců na ulici :-/ Jednoho dne se jejich osudy střetnou, propletou a prolínají se během celého jejich života :-) Musím říct, že víc se mi líbila a bavila mě linka Jade. Bylo zajímavé sledovat její kariéru kurtizány a později umělkyně. Bylo fascinující, kolik toho musely ty ženy umět, jelikož se učily tančit, zpívat, hrát na hudební nástroj a další věci, aby muže něčím zaujaly. Vcelku děsivá představa byla, že jejich kariéra končila nejpozději ve 30 letech :-O Mimo hlavní dějové linky můžeme také sledovat vyhrocené konflikty mezi Koreou a Japonskem, Japonskou nadvládu, občas až nelidské zacházení s korejskými občany, třeba i to, že si korejští občané museli změnit své jméno na japonské, jejich kruté hladovění - asi nikdy nepochopím tu jejich hrdost, umírat hlady, ale hrdost jim nedovolí říct si o jídlo nebo o peníze :-( Říct si o pomoc a tu pomoc přijmout.... Setkáváme se zde také s ranými začátky automobilového průmyslu ;-) Příběh určitě doporučuji všem čtenářům historických románů, čtenářům, kteří mají rádi japonskou kulturu :-) „Už mi nezbylo nic, o co bych mohla bojovat“...„Ach na tom nesejde. Bojuješ, dokud nezemreš - o tom to celé je.“ „Divoké šelmy ji ale nikdy neděsily - to z lidí a jejich krutosti na ni šla hrůza.“... celý text
Zvedá se vítr
2023,
Kateřina Surmanová
Miluju jižní Moravu, miluju ten pohled na vinice, celý ten kraj jako takový. Bohužel události s tornádem máme ještě všichni v celkem živé paměti :-( A jsem moc ráda, že se z toho krajina vzpamatovala a lidé se svými těžkými osudy snad také :-) Musím říct, že mě se to tehdy dotýkalo i osobně, jelikož mám kousíček od Hodonína rodinu, naštěstí tam vše dobře dopadlo, okolní vesnice už tolik štěstí bohužel neměly :-( Ale tato kniha není jen o tornádu, ale zmiňuje také povodně v roce 1997, kterými vlastně celý příběh začíná. Ovšem hlavním tématem je příběh vraždy, odehrávající se na pozadí této živelné pohromy. Respektive kniha je vyprávěna z pohledu malého chlapce Filipa a jeho kamarádů, kdy během toho přelomového léta roku 1997 najdou v lese tělo mrtvé ženy. A tím vše začíná. A roztáčí se zde příběh plný tajemna, a o mysteriózní a duchařské prvky zde také není nouze. Přiznejme se, kdo v dětství alespoň jednou nezkusil vyvolávat duchy ? ;-) A tak příběh pokračuje, vražda se vyřeší a z dětí se stanou dospělí a už nemají čas vídat se, každý má své dospělácké starosti, ale šelma nezmizela, jen spí a vyčkává až přichází červen 2021 a s ním další živelná pohroma, taková, jakou bychom v našich končinách nikdy nečekali. Přichází šílená devastace, nejen krajiny, ale také lidských osudů... Já v tomto příběhu miluju nejen symboliku, ale hlavně miluju autentický vypravěčský styl autorky a její květnatý český jazyk. Ty přirovnání, a ještě s tím krásným jihomoravským nářečím :-) Neuvěřitelný zážitek. Pro mě má tento příběh neskutečný osobní přesah, možná nejsem objektivní, ale amatérské recenze jsou téměř vždy subjektivní ;-) Velmi knihu doporučuji, stejně jako Šepot z lesa, a věřím, že třetí kniha Tři sekery, která vychází letos v červnu bude stejně skvostná :-)... celý text
Zítřek ti nikdo neslíbil
2020,
Kateřina Karolová
Má první kniha od Katky a určitě ne poslední. Já jsem nadšená a ohromená. Vysvětlení zápletky mi vzalo dech, absolutně jsem to nečekala a musím říct, že takto originální příběh jsem ještě nečetla :-) Jedním slovem wow, jak tady napsat recenzi a nevyzradit zápletku? Bude to těžké, ale pokusím se :-) Představte si, že se probudíte v koupelně, je vám špatně, nemůžete si vzpomenout z čeho. Nemůžete si vzpomenout kde jste, jak jste se tam dostali, jediné co víte je, že máte strach. Strach vám velí opustit ten divný, prázdný dům, ale bude to venku lepší ? Nebude lepší vrátit se dovnitř? Kde máte svoje věci? Kde to jste, a především kde jsou všichni? Tyto otázky jsem si kladla téměř celou knihu. Už delší dobu jsem nečetla knihu, která mě nutila otáčet stránku za stránkou, bez ohledu na denní či noční dobu, já prostě potřebovala vědět, jak to skončí a hlavně, kde se to Julie ocitla. Z vyprávění se také dozvíme, že nebyla jediná, máme zde ještě kapitoly z pohledu Viktora a Patrika. Každý z nich se probere na jiném místě a cítí něco jiného, podaří se nám zjistit, co se vlastně stalo ? Co mají společného ? Nebojte vysvětlení se dozvíte, ale ještě před tím vás čeká zhruba 200 stránek napětí, kdy nebude absolutně tušit co se děje :-) Já byla nadšená, doufám, že vy budete taky ;-)... celý text
Ester
2024,
Markéta Prášková
Kniha má dvě hlavní dějové linky, ta vedlejší se odehrává v roce 1990, tady sledujeme Aničku, která se po převratu konečně může vrátit zpět do republiky. A v té hlavní sledujeme osudy mladičké Lídy od roku 1942 až po konec války. Mimo to je nám také nastíněn případ vraždy, která se stala víc, než 20 let po válce. Jak se nám tyto linky nakonec prolnou ? Jak to vše spolu souvisí? Musím říct, že příběh Lídy mě velmi zaujal a skvěle se četl. Bavilo mě sledovat její vývoj a přerod z Pražské paničky, zlomené zármutkem, na vesnickou holku, která levou zadní zvládá všechny možné práce na statku, kam se tak zvaně zašila ke své tetě Marii, aby nebyla tak "na očích" během šílenství, které vypuklo po atentátu na Heydricha. A když ji jednoho dne její bratr a nejlepší přítelkyně požádají o pomoc, o záchranu života malé holčičky, nemůže jinak, než si ji vzít s sebou na statek a chránit ji zuby nehty. Takže už nemá strach jen sama o sebe, o bratra, o tetu, ale ještě navíc o tu bezbrannou osůbku, která stále po nocích volá maminku :-( Ráda bych podotkla, že to není klasický válečný příběh, popisující přesun do koncentračního tábora, a hrůzy v něm, ale ve své podstatě popisuje trošku jiné válečné děsy, se kterými se běžní obyvatelé v naší republice tehdy museli potýkat. Ať už to byl neustálý strach o život, boj o jídlo, protože Němcům se musely odvádět šílené části nejen úrody, ale i živočišných produktů, včetně mléka, vajec, spousta lidí přežívala jen tak tak, živořili, ale stejně se kolikrát dokázali semknout a ještě tajně pomáhali krmit potřebné. Je excelentní, jak na jedné straně vidíme lidskost, pospolitost a obrovskou odvahu a na straně druhé nenávist, závist, lhostejnost....a především všude strach...to byl odjakživa skvělý manipulační prostředek. A němečtí vojáci toho uměli skvěle využívat. Knihu určitě velmi doporučuji všem, kdo mají rádi historické romány, ale nezvládají číst o holocaustu, tenhle příběh vás chytí za A já mám další oblíbenou českou autorku a těším se na její další knihy, tohle se opravdu povedlo, nenudila jsem se ani minutu.... celý text
Pláňata
2023,
Petra Dvořáková
Další román paní Dvořákové a další kniha, která mě nutila přemýšlet o životě => o mém malém světě. Jsem dobrá máma? Dávám svým dětem opravdu vše, co je v mých silách ? Musím říct, že kniha je vlastně úplně obyčejná. Je to úplně obyčejný příběh jedné obyčejné čtyřčlenné rodiny vyprávěný během let 1985-2020 z pohledu matky Aleny, otce Jiřího a jejich dcery Pavlíny. Příběh z pohledu její sestry Jany nám zůstal utajen. Bylo zajímavé pozorovat vývoj všech členů rodiny, a to především po převratu. Velká očekávání, slibovaná svoboda? Jenže ono se toho zase až tolik nezměnilo :-( Se vším věčně nespokojená Alena, stále si stěžující na vše, naštvaná na celý svět, čekala, že se budou mít konečně lépe, dobře, ale s nevolí zjišťuje, že je vše při starém. Kdo neměl nic přes noc nezbohatl, žádný zázrak se nekoná. Upřímně její postava mi byla strašně protivná, kolikrát jsem si říkala, že by se měla trošku zamyslet nad tím co říká a dělá a hlavně jak se chová ke svým dcerám. Tatínek Jirka, toho mi bylo vlastně místy vcelku i líto, snažil se dělat první poslední pro rodinu, ale stále to nebylo dost. Bohužel mu to kazil především démon alkohol :-( Ale viděli jsme náznaky i jiných lidských slabostí a démonů, které se naštěstí na povrch neprodraly. Dějová linka Pavlíny byla asi nejzajímavější, vidíme její vývoj od malé holky po dospělou ženu. Její milostná vzplanutí, koníčky, i její vztah k rodičům. Díky alkoholu cítí k otci místo lásky většinou bohužel jen odpor a vlastně vůbec celá kniha je o nedostatku lásky. Láska byla postupně vyměněná za stereotyp, zvyk, "povinnost". Není to veselé čtení, spíš právě naopak, ale opravdu je to kniha k zamyšlení. A přirovnání stromku plané třešně uprostřed ničeho k životní síle / osudu / životu jako takovému? V celé knize najdeme spoustu symboliky :-) „Všude jsou problémy, všude. Někdy větší, jindy menší, ale nikdy před nimi neutečeš. Ať se vrtneš, kam chceš, vždycky tě něco potká. A lepší je zvládnout je s člověkem, kterej tě má rád. I když má svý chyby.“... celý text
