katynka78
přečtené 231
Bez obilovin, bez bolesti: 30denní program, který vás zbaví hlavní příčiny chronické bolesti
2018,
Peter Osborne
Gazely
2023,
Patrik Hartl
Vždy prohlašuju, že od fanynky Patrika Hartla nemůžete čekat objektivní hodnocení, protože mám na jeho tvorbu svůj názor, který se často nesetkává s pochopením, ale to mi neva. Vždy tvrdím, že pan Hartl umí vyjádřit jak ten mužsky svět, což je logické když je sám muž, tak i ten ženský svět a to je už co říct! Umí popsat myšlenkové pochody, rozvětvit jednu myšlenku do různých směrů a z těch se vracet zase k základu, aby nebylo nic nedotaženo. A v Gazelách to dokazuje takovou měrou, že jsem koukala i já, která mu fandí. Tlusté knihy mne odrazují, ale tady mi to letělo pod rukama, pořád to jelo, to bylo tak čtivé! Tři kamarádky, naprosto správné ženské, které ve svém životě řeší běžné věci jako kterákoliv z nás. Jak se líbím, co mám dělat, jak se zachovat u dětí, co má přednost - děti, manžel nebo rodiče? Všechny tři občas nevěděly, kde jim hlava stojí a musely vše zvládnout, přes to nejel vlak. A pan Hartl to uměl napsat s lehkostí, i když ta témata byla vážná (nemoci rodičů, trable v partnerství, rozvod, konflikty v práci atd. atd. ). Zapojení Prvoka, Karla a Tečky bylo nenásilné, neměli ste pocit, že to tam musel vmáčknout, bylo to přirozené. A to se mi moc líbilo. I to, jak se jim dál daří bylo fajn čtení. Jediné, co je trošku takové diskutabilní, jsou ty časté zmínky konkrétních slavných osob, věcí a v každé knížce někdo, kdo je známý, bohatý, kdo se zná s vlivnými lidmi a tak. Ale zase proč ne, tak se můžeme aspoň trošku zasnít. A ještě taková drobnost, která není takovým spoilerem, ale jak pan Hartl ví, že totálně nesnáším klíšťata? A jak ví, jaké mám představy? No to tam napsal! Takže usuzuji, že mi asi nějakým způsobem bydlel v hlavě, když to psal. :-))) Za mne rozhodně doporučuji, protože je to pro mne hned po jeho prvotině nejlepší kniha, co napsal.... celý text
Nebýt mého muže, byla bych šťastně vdaná
2019,
Monika Bittl
Další letošní tj. 2024 humorná knížka. Prostě chce se to víc bavit a smát, než jen číst o těch mordech. Tak jsem sáhla po tak krásném názvu a s chutí se začetla. Německá autorka mne překvapila, protože to nejsou jen rádoby vtipné historky či postřehy z partnerského života, ale jsou podloženy i studiemi a lékařskými zjištěními, které tomu dávají větší váhu a to se mi líbilo. Občas jsem se i vážně zamyslela, přemýšlela, zda to tak platí i u nás a často se smála nad tím, jak je to v každém vztahu podobné, i když to má jiné kulisy, podmínky a jiné protagonisty. Rozhodně doporučuju.... celý text
Latte bez mlíka
2023,
Kristýna P.
Letos tj. 2024 jsem se rozhodla, že budu do čtení zařazovat víc i zábavné a vtipné knihy, protože smíchu není nikdy dost a je ho potřeba jako sůl. Tato knížka má krásnou obálku a veškeré ilustrace v ní jsou moc a moc hezké, na mou notu, jak se říká. Navíc jsem kdysi od tohoto autora či autorky měla tu plátěnou tašku a moc se mi líbila, byla má oblíbená. Co se týká textu, tak jsem se bavila parádně. Ono v podstatě na toto téma vyšlo více knih, akorát byly z jiných oborů, ale byly vždy zábavné, úsměvné a vtipné. Prostě jak pracujete s lidmi, tak je to vždy k nějakému zápisu, ať k smíchu, tak i bohužel k pláči. A o tom je ta knížka, jak se občas stane, že se něco stane a je z toho něco jiného, než bylo původně myšleno. Tady naštěstí to není až tak o zdraví, i když vlastně můžete přijít o zdravý rozum, pokud nebudete dost odolní. Výhoda je, že jak pracovníci, tak zákazníci si nenechávají navzájem nic dlužni.... celý text
Prvok, Šampón, Bodka a Karol
2019,
Patrik Hartl
Vím, že svůj komentář píši v době, kdy je znám již film a hodně se o tom mluví. Ale já tu knihu četla dávno předtím než film vznikl a až teď uzrála chuť k tomu něco napsat. Tato kniha mi přivedla do mého seznamu spisovatelů pana Patrika Hartla. Na základě této knihy jsem skoupila pak všechny ostatní knihy, protože jsem je zkrátka potřebovala mít v knihovně. Stala jsem se fanynkou tohoto autora, protože mi sedí jeho povaha, jeho smích - ten mě vždy dostane, no a hlavně mi sedí jeho styl psaní. Má perfektní vyjadřování, které sedne jak zadek na hrnec. Rozumí tomu všichni. Je to jako by byl vedle vás a ty historky hlavních hrdinů vykládal. Čte se to rychle, plyne to, žádné dlouhé popisky okolí, prostě rovnou na věc. Je to mistr vyjadřování jak mužského, tak ženského světa a to mě baví. Když píše o ženách, tak jim snad vidí do hlavy či co. I když toto svoje umění pravda rozjel více až v dalších knihách. Ale tady to bylo poznat. Vůbec jsem neměla pocit, že by z žen dělal trdla, jak to někdo naznačoval. 4 kámoši, naprosto každý jiný, v jiném svém světě a ten je naprosto dokonale vysvětlen. Bavila jsem se, smála jsem se, dojímala jsem se, chápala jsem je a velice mne bavilo, že díky této knize mě pan Hartl pozval do chlapské duše. Paráda! P.S. filmové zpracování mé nadšení z této knihy ještě více vynesl do výšin. Další doplnění 23.1.2024 Knihu jsem dala jako audio a bylo to perfektní! Akorát jsem si všímala víc, co je ve filmu jinak, ale nic z toho mi nevadilo. Tato kniha je u mě top a zvládla jsem ji ve všech variantách.... celý text
Genesis
2023,
Chris Carter
Psát recenzi k jednomu z nejoblíbenějších detektivních spisovatelů je těžké. Většinou vychvalován, málo kritizován, občas opovrhován. No záleží, z jaké strany se na to díváte. Osobně se nenechávám ovlivňovat názory před tím, než knihu sama přečtu. Každý z nás má jiný žaludek, každý má jiný pohled na život a v případě knih, 100 knih, 100 názorů. Předně naprosto a odpovědně vím, že kdyby ty jeho vraždy byly natočeny tak, jak jsou popsány, tak se nemůžu dívat, protože bych dopadla jako pozůstalí těch zavražděných - s nočními můrami a traumaty na krku na pěkně dlouhou dobu. Kdyby to ale někdo natočil, tak bych byla zvědavá, jak bude Hunter a Garcia vypadat a věřte mi, že dodnes jsem nepřišla na to, kdo by je hrál, protože je považuju za nejlepší knižní detektivy - miluju je oba. No a taky - příště si počkám opět na audioknihu, protože Jakub Saic je skvělý, díky němu jsem poslechla většinu knih této série a naprosto mi to vyhovuje. Genesis jsem četla a občas jsem se fakt bála číst dál, nechtěla jsem vidět, co a jak kde trčelo a čím se to ufiklo. No prostě číst to je větší síla než to poslouchat. Aspoň pro mě. A teď k ději. Carterovo schéma mi nevadí, každý spisovatel má takové schéma, které mu pomáhá a kterého se drží. Navíc si myslím, že ve většině lidské činnosti jsou schémata, tak proč ne i u vyšetřování, které má svou posloupnost. Tady mínus nevidím. Humor, co má Garcia a Hunter je obrovským plusem. Odlehčí danou situaci a ze života každý víme, že ač se to občas nehodí, tak nadlehčení situace může dost pomoct se nadechnout a pokračovat dál. Což u obou detektivů je psychologicky dost potřeba. Omílání minulosti Huntera tady zmizelo, bylo to v náznacích a myslím si, že díky tomu by se tento díl dal v pohodě číst i jako první. Ale je samozřejmě lepší číst od prvního dílu, ať vidíte ten posun u hlavních hrdinů. Dokonce mne baví, že nám Carter naservíruje pachatele, který vlastně byl tak slabý, že nezvládl životní průšvihy, co se mu životě děly a hodlal vzít spravedlnost do vlastních rukou. Mám ráda téma pomsty, ale jen určité varianty a tady je trochu kámen úrazu, že někde mu to funguje a já se zarazím a řeknu si dobře, ale někde to nefunguje. A i kdyby se Carter na hlavu stavěl, tak to pachateli s navijákem nesním a má smůlu, nelituju ho, nechápu to, nesouhlasím. A to se stalo tady, nebudu prozrazovat co se stalo, proč se to stalo, jaký motiv, ale ač tady evidentně mířil na určitou skupinu lidí, tak za sebe říkám, že ač do té skupiny patřím, tak nesouhlasím s pachatelem, neomlouvám, nechápu. Miluju téma pomsty, ale ne tímto způsobem. Naštěstí je Carter tak bravurní spisovatel, že nenechá nic nevysvětleno, jakákoliv otázka, co mi vytanula na mysl, byla v závěru odpovězena a vím vše, co jsem potřebovala. A to se mi líbí. Jsou autoři, kteří se dovedou do příběhu tak zamotat, že na spoustu věcí zapomenou. Carter není ten typ, ten to má vymakané a to je to, co se mi na něm líbí ze všeho nejvíc. Vysvětlí, dotáhne do konce, není nic, co by zůstalo v rámci daného dílu nedotaženo. Ale co je smutné - že se dějí takové věci, ne ty vraždy jako takové (to je taky hrůza, ale to teď primárně nemyslím), ale ty emoce, ty zkušenosti, co vedou pachatele udělat to, co udělal. Ta témata, co Carter píše, jsou zkrátka moc moc hmatatelná a děje se to a to je na tom to nejsmutnější.... celý text
Pomocnice
2023,
Freida McFadden
Je to tak, konečně se stalo to, že vychvalovaná kniha do nebes mne nezklamala, jak tomu bývává zvykem. Ne že bych si z toho až tak sedala na prdel, ale bylo to dobré. Bylo to fakt dobré! Ač už několikrát probírané téma, tak za mne, pořád se o tom musí psát, dokud tyto typy lidí nebudou mít v gatích naděláno. Žádné ubližování, žádné týrání není dovoleno! A hotovo! O tom je Pomocnice, o tom, že každý si má sebe vážit, každý má chápat, že co nečiní dobře jemu, nemá činit druhému. Každý má chápat, že když se někdo rozhodne ubližovat jen tak, pro svou zábavu, protože ho to baví, protože se cítí jaksi king, tak to není správné chování, to není správné jednání a jednoho dne tomu nastane konec! A ne moc hezký! A o tom je Pomocnice. A už se těším na další díly, když už vím, že je to série, ale nebojte, tato kniha je ukončená. A velmi dobře ukončená, moc se mi to líbilo. Paráda! Můj osobní názor je, že pokud se nějaký člověk ze své vůle rozhodne ubližovat druhým jen tak, pro svou zábavu, tak prostě jaksi ztratil nárok na to, aby s ním bylo zacházeno humánně jak se s člověkem zacházet má. On ubližoval, on trápil, on trýznil, tak jaké pak co pak, potrestán budeš. Jo a nějaké hlášky typu - neklesej na jeho úroveň - neberu. Takoví lidé nikdy nepochopí, že se chovali nesprávně, dokud sami neokusí jaké to je, když ... A o tom je Pomocnice:-)))... celý text
Jak svět přichází o doktory
2023,
Adam Kay
Jsem zaujatá, protože tohoto autora jsem si zamilovala od první knížky a ač uznávám, že některé jsou slabší, tak celkově je to výborný autor. Britský humor je mi blízký, tudíž jeho vyjadřování mě velmi baví. A i když se to zdá občas za hranou, nevadí mi to a povznesu se nad tím a směju se. Troufám si tvrdit, že tato kniha se velice dobře blíží kvalitě prvotiny, kterou napsal. Je to takový mezník mezi jeho novým životem a tím, na který jsme v Bude to bolet, doktore? zvyklí. Je tu krásně vidět, jak se musel rozhodovat, s čím vyrovnat a co zvládnout, když opustil dráhu doktora. Co mi však přišlo zatraceně líto byl fakt, že i muž a potažmo gay musí bojovat s některými smutky, které bych spíše přisuzovala nám ženám. Vůbec jsem neměla páru o tom, jak to může muž vnímat a jaké pohnutky jej k tomu vedou. Adam Kay v této knize opět ukazuje, že ani muži to nemají snadné, Odkrývá bolestivé zkušenosti, které by mne ani nenapadly a bylo mi z toho opravdu úzko. Jsem ráda, že píše, jsem ráda, že to zvládl. Moc si ho vážím.... celý text
Užívej života!
2022,
Halina Pawlowská
Musím říct, že jsem si nemohla na začátek roku vybrat lepší knížku než právě tuto. A troufám si tvrdit, že je to jedna z těch nejlepších, co se paní Pawlowské povedly. Nebyla stránka, kde bych se nesmála, nebyla stránka, kde bych se nezarazila a nemusela nad tím hloubat, že toto znám, že toto je mi povědomé. Navíc ač se to nezdá a je to schováno za humor a nadsázku, tak v těch řádcích je tolik pravdy!!!! Bavila jsem se, smála, na srdci mi ta psaná slova dělala dobře, hladila mne po duši a to v poslední době opravdu potřebuju jako sůl. Takže paní Pawlowská - Díky za každé Vaše slovo!!!!... celý text
Severka
2023,
Nina Špitálníková
Dlouho jsem uvažovala, jak začnu a už vím. Občas jsem si říkala, že vlastně nemám nějak vyhraněný styl, co čtu a čím se v knihách zabývám. A trošku mě to trápilo, když kolem mne každý vykládá o historických příbězích (nebaví mě to), o tématu 2. světové války (četla jsem, viděla filmy, stačí mi to, nepotřebuju číst kvanta o těchto hrůzách) a nebo třeba literaturu faktu. Prostě nijak nevyhraněná čtenářka. Až přišla Nina Špitálníková se svým Svědectvím. Začlo mě to zajímat, protože u nás komunismus byl velmi silný a zdánlivě neporazitelný. Tolik společných rysů má tento režim v obou zemích a to mne zajímalo. Říkám si, že u nás "naštěstí" to nedošlo do tohoto stavu, ale věřím, že nechybělo málo. Prostě přiznávám na rovinu, že mne toto téma fascinuje a zároveň děsí. Našla jsem své téma, ale je mi z něj smutno. Tato kniha je výborná v tom, že je vyprávěna z perspektivy slečny, která neznala nic jiného než tento systém a měla "štěstí", že byla v té lepší vrstvě, kde měla určité vymoženosti. V nevědomosti a v přesvědčení, že to tak má být, páchala svými svědectvími a sdělováním informací zlo, které režim šíří po celé zemi. Je dobře, že popsala celou tu cestu, protože tak jsme mohli nahlédnout do smýšlení tamějších lidí. Neodsuzujete ji zcela, protože nevěděla, že její jednání ubližuje, zároveň však cítíte, že ve svém nitru ona sama ví, že je něco špatně. Když dostane šanci díky svému tatínkovi, aby unikla stále trvajícímu nebezpečí, že udělá chybu a oni ji popraví, tak tomu moc nerozumí. A nerozumí novému světu v Jižní Korei. Ač se oni snaží jí pomoct a najít svobodu, tak tu vnitřní svobodu a volné jednání ji už v Severní Korei vzali a nešlo to napravit. Bohužel. Tvrdá cesta za svobodným životem, který Severka nedokázala vstřebat. Za mne výborně napsaná kniha.... celý text
Buď v pogodě
2021,
Sandra Pogodová
Smíchu není nikdy dost a kdo umí lidi rozesmát a být lidský, tak klobouk dolů. Bavila jsem se, líbilo se mi to a rozhodně doporučuju pro pohodové a milé čtení. Jinak já mám audioknihu, která je pro mě snad ještě lepší, než to číst, protože odjakživa miluju mluvené slovo - naučeno od Šimka a Grosmanna, Luďka Soboty a dalších. Myslím, že paní Pogodová je výborná nástupkyně, která umí i svým pohledem na život lidem vykouzlit úsměv na tváři.... celý text
Česká čtenářská republika
2017,
Jiří Trávníček
Díky Databázi knih jsem narazila, na tuto knížku, o které bych asi zřejmě neměla ani páru. A byla by to obrovská škoda! Každý knihomol se občas setká s pocitem, zda je jeho četba ještě v normě, nebo zda nečte málo a nebo zda čte dobré knihy a nebo jestli nemá číst hodnotnější knihy (ač teda pojem hodnotnější je relativní). A v této knize jsme přivedeni na cestu českých čtenářů a to doslova z několika pohledů - z pohledu historie, z pohledu příležitostí, z pohledu vývoje technologií. Moc mě to bavilo a sama jsem si vybavovala dané časové posloupnosti a jak jsem na tom byla já. Tak třeba já patřím do doby počítačové, ale přesto jsem knihy nikdy neopustila. Což je dobře, protože přesto všechno je vidět, jak obrovskou sílu kniha má! Jak obavy, že ji odsune internet je naprosto plochý, zbytečně jsme se báli. Kniha je nepřekonatelný prostředek ke zjišťování informací, ke zprostředkování příběhů druhých lidí a je velkým přínosem v rozvoji člověka a vůbec nevadí, když je to jenom v rovině zábavy. Prostě tato kniha mi ukázala, jak dokonalý svět je kolem knih, že je tolik možností, jak a co číst a že každý má svůj příběh o tom, jak jej knihy provázejí. Děkuju panu Trávníčkovi, protože je to komplexní pojetí o čtení a čtenářích. Bravo.... celý text
