kackahracka
přečtené 184
Miluju detektivky a v těch od Mo Hayder jsem začala Ostrovem sviní, který byl fantastický. Panenka, Ptáčník a Unesená mě taky nadchly, ale Pečovatelem u mě tahle autorka skončila. Je to nejnechutnější knížka, kterou jsem kdy četla, popisované scény ve mě budou v odporu rezonovat do konce života a já si nepřeju nic jiného, než na ně zapomenout. Knížku jsem dočetla jen z důvodu, že jsem pořád doufala v "lepší konec", který se nejenže nekonal, ale s pompou dokončil tuhle orgii nechutných, zbytečných a krutých scén. Ne že bych na násilí v knížkách nebyla zvyklá a že bych byla citlivka-ale tohle byla vážně síla v tom nejnegativnějším smyslu. Přečetla jsem za život stovky, možná tisíce knížek, ale tahle mě zasáhla tam, kde zatím žádná jiná. Je to o násilí na dětech, na rodinách, na osudech, ale napsané tak, že si pořád jen opakujete PROČ? Tohle je prostě něco, co NECHCETE ČÍST a NECHCETE NAD TÍM PŘEMÝŠLET. Díky téhle knížce jsem přerušila dlouhou a oblíbenou serii detektivek (od nejrůznějších autorů), protože jsem se cítila nesmírně vyčerpaná a zklamaná z toho, kam až může zajít autor ve vymýšlení zvráceností.... celý text
