Kachora přečtené 80
Bojovník
2007,
Jan Wiener
"Vršovice Střešovice", i na to jde balit slečny. Panem Wienerem osobně vyzkoušeno. Dala jsem "jen" tři hvězdičky - kniha je takové krátké prolétnutí částí života pana Wienera, ale jemu jako člověku a věcem, které dokázal, bych dala hvězdiček pět. Pro mě člověk, který udělá dojem už jen tím, jak vypadá, jak se tváří, a co teprve potom, co začne mluvit. Od té doby, co ho "znám", nemůžu nikdy před jeho jménem vynechat slovo "pan", které má pro mě ve spojení s ním význam "velký člověk". Prostě "pan Wiener". Doporučuji podívat se třeba na Krásný ztráty, kde byl hostem spolu s Arnoštem Lustigem.... celý text
Čaroděj
2008,
Vladimir Nabokov
Kraťoučká předverze Lolity. Kvůli rozsahu ne příliš hluboká, ale i tak pro mě zajímavá (ač jsem ji četla až po Lolitě).
Honorární konzul / Doktor Fischer ze Ženevy
1987,
Graham Greene
Několik podnětných myšlenek: *V opravdovém vztahu má člověk o ženu zájem, protože je jiná než on. *Chovám podezření vůči každému citu, který se dá vyléčit orgasmem nebo indiánkem. *Jediné důležité otázky jsou ty, které člověk klade sám sobě. *Umírání je ohromně účinný lék, když se chceš dozvědět pravdu. *Život není vznešený, ani důstojný. *Nic není neodvratné. Život přináší překvapení. Život je nesmyslný, a jelikož je nesmyslný, existuje vždycky naděje...... celý text
Ilustrovaná žena a jiné povídky
2009,
Ray Bradbury (p)
...Žít znamená chtít věci. V životě pořád musíš chtít věci... ...Neboť pouze docela mladí vidí život před sebou a jenom hodně staří vidí život za sebou. Ostatní jsou životem tak zaujatí, že nevidí nic... ...Ne všechno, co je pravdivé, je správné... ...my jsme dostali tělo a on ducha a může proto přemýšlet o věcech, o kterých my nemáme ani potuchy... ...Musíte věřit. I když je všechno v háji, musíte pořád ještě doufat, že se něco stane... ...Nesmíš udělat nic, co já myslím nebo vím nebo ti říkám. Ode dneška si musíš říkat ty, co máš vědět, na co se podívat, co dělat... A jestli to dokážeš, buď šťastný... ...Jsou otázky, které by se nikdy neměly klást. Protože na ně nejsou odpovědi... ... Život jsou otázky, ne odpovědi... ...ať uděláš cokoli, prosím tě, prožívej to, nepospíchej...... celý text
Kronika ohlášené smrti
2005,
Gabriel García Márquez
Pro mě hodně zvláštní, vlastně dodnes (četla jsem ji před půl rokem) nevím tak úplně, co si o ní myslím. Na jednu stranu mě třeba chvílemi až vytáčelo jižanské "machismo" (G. Greene), na druhou stranu mě uchvátilo, jak jde knihu postavit na jednom dni. Co mě ještě nenechalo chladnou, ač se trochu stydím, bylo setkání nevěsty a ženicha po x desítkách let. Možná trochu prvoplánové, ale mě se to prostě příjemně dotklo. Byla v tom taková jednoduchost (v okamžiku setkání, v popisu setkání), až tomu člověk musel uvěřit.... celý text
Kytice z pověstí národních
1970,
Karel Jaromír Erben
Kytice je moje srdcová záležitost. Poprvé jsem ji četla snad v páté třídě, kdy pro mě fungovala jako takový zvedač adrenalinu před spaním (Svatební košile, Vodník). Dnes už ji čtu jinýma očima, ale pořád ji mám ráda. Kdo by neznal alespoň pár veršů...... celý text
Lolita
2007,
Vladimir Nabokov
Lo-li-ta, světlo mého života, žár mých slabin... Tak nějak tuším. Je to už několik let, co jsem Lolitu držela v ruce, ale tohle antré a ještě pár věcí mi dodnes zní v hlavě. Lolitu jsem přečetla na gymplu, kdy mě k ní táhla jakási aura "nevhodnosti", "nepřístojnosti". A musím říct, že v tomhle ohledu zklamání - Lolita vůbec nebyla navzdory mým očekáváním "zvrhlý příběh pedofila prznícího chudáka holčičku". Právě tohle "zklamání" bylo ale paradoxně zdrojem úžasného zážitku z knihy. Dostalo mě, jak citlivě je možné vyobrazit psychologickou stránku člověka, kterého by bylo tak snadné označit za úchyla - jedině ale v případě, že by člověk knihu nepřečetl. Pokud se člověk prokouše přes i několikastránkové výčty procestovaných míst "milenecké dvojice", tak se možná až zastydí, jak Humberta chápe...... celý text
Malý princ
2005,
Antoine de Saint-Exupéry
Geniální! Být teď znovu malou holkou, ale s dnešními zkušenostmi a pohledem na věci, asi bych se do Malého prince platonicky zamilovala. Být teď zase malou holkou, bez dnešních zkušeností, vůbec bych takového kluka nechápala a říkala bych si, co to plácá... Nebo právě naopak chápala lépe než dnes? Roste s věkem tunelové vidění, které dospělým brání vidět věci očima Malého prince? Tahle kniha vás tunelového vidění zbaví. Bohužel jen na čas. Všední starosti vás pomalu ale jistě vrátí k "normálu". Více takových knih... Fantastické čtení. Ale na základce se předkládá, dle mého názoru, dětem moc brzo.... celý text
Píšu a sešit mi leží na kolenou
2011,
Hana Bořkovcová
Hodně náročná kniha. Určitě to není kniha na týden. Člověk by ji asi měl číst "pozvolna", aby z ní vytěžil maximum. Při čtení mě taky mnohokrát napadlo, že je mi až hanba, co jsem ve věku Hany Bořkovcové, kdy psala tento "deník", řešila já nebo co řeší dnešní mladí. Vede člověka k takovým úvahám a tématům k přemýšlení těžká doba, víra...? Musí mít "přemýšlivost" prostě v sobě...? Taky určitě neujde pozornosti čtenáře patrný vývoj autorky s postupujícím věkem a přibývajícími hroznými zážitky - od "s holkama jsem dělala v létě to a to" po neuvěřitelné a hluboké úvahy, které mi několikrát daly pěkně zabrat a musela jsem si přečíst stránku třeba dvakrát, abych ji pořádně pochopila.... celý text
Přísaha - chirurg pod palbou
2006,
Hassan Bajev
Skromný velikán, kterému jsem měla tu čest podat ruku.
Směšné lásky
1970,
Milan Kundera
Mně tenhle styl psaní a tenhle pohled na lidi a jejich vztahy prostě seděl. Chvílemi jsem přikyvovala; jako by Kundera popisoval některé mé známé a jak to oni "mají". Podle mě dost realistické, i když si chvílemi člověk až říká, jak je vlastně ta realita někdy smutná a prázdná...... celý text
Svědectví o Mauthausenu 1942 a Dachau 1945
1946,
Miloš Vítek
U takovéhoto tématu se těžko píše "pěkné", "čtivé", není to prvoplánové hraní na city využitím smutné doby naší historie, přesto si tahle kniha oba zmiňované přívlastky zaslouží. Syrové svědectví o tom, co je člověk schopný způsobit člověku...... celý text
Veronika se rozhodla zemřít
2000,
Paulo Coelho
Nejdříve jsem od Coelha zkusila přečíst Jedenáct minut, to jsem však nedočetla. Po čase se mi do ruky dostala Veronika a s tou to už bylo jiné... Už je to spoustu let, nepamatuji si přesně pocity, které ve mně kniha vyvolala, ovšem i po té době jistě vím, že kniha mě zasáhla daleko víc, než filmové zpracování.... celý text
Vše pro firmu
1966,
Karel Poláček
Dle mého názoru jednoduché, ale ne hloupě, naopak. Chtělo by se říct "svěží čtení".