jasmina.kralova
přečtené 40
Okamžiky
2022,
Veronika Jonešová
Zcela bez skrupulí si troufám tvrdit, že mě Okamžiky překvapily. Propracované kapitoly, aby každá předala své malé velké poselství. Každá mě vtáhla do děje tak, že jsem zapomněla na celý svět kolem sebe. Už v Minutkách jsem si oblíbila Emmu a mám velkou radost, že dostala i v Okamžicích tolik prostoru. Nejvíc se mi ale do srdce propsala kapitola s názvem Polárka, přiznám se, že jsem při čtení plakala a věřím, že se každý úplně každý najde v nějaké malé situaci, které Veronika popisuje. A do duše se mi nejvíc propsal rozhovor Emmy a Patricie: "Vím totiž, že většina věcí, které považuji za problémy, nakonec odezní a občas je největším štěstím, že se člověku nesplní, co si vysnil. Myslím, že každý máme v životě přání, které by mělo zůstat nenaplněné." Vlastě mě napadlo ještě několik dalších vět, na které budu myslet a ke knihám se budu zajisté ještě několikrát vracet.... celý text
Tajemství
2021,
Radka Třeštíková
Tajemství mě naprosto pohltilo. Možná pro tu komplikovanou jednoduchost, s jakou je psané. Možná proto, že se v těch občas až primitivních dialozích skrývají tak očividné kusy všednosti, až mě to rozčilovalo, protože jsem se v nich poznávala. Možná prostě proto, že musí být neskutečně těžký napsat takovýhle příběh. Nemůžu se dočkat další knihy!... celý text
Minutky
2021,
Veronika Jonešová
V Minutkách paní Veronika odhaluje v příběhu mnohem větší syrovost a nebojí se bodnout čtenáře přímo do srdce. Protože, kdo by čekal, že Minutky začnou právě takhle?! Poplakala jsem si a z knihy si odnáším zážitek, za který jsem neskutečně vděčná. Styl, jakým jsou i Minutky psané je opět chytlavý, moc mě baví autorčiny vyjadřující schopnosti. Opět krásné zpracování, líbí se mi, že neklesá úroveň textu, ani celkového vzhledu knihy.... celý text
Daisy Jones & The Six
2020,
Taylor Jenkins Reid
Daisy Jones and The Six jsem četla jako druhou knihu autorky a přečetla jsem ji v anglickém originále poté, co kolem knihy opadlo na českých sociálních sítích davové šílenství, které mě ve čtení odrazovalo... S naprostým nadšením ale skládám poklonu této talentované autorce. Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude bavit kniha, která je o rockové kapele ze sedmdesátek psaná formou interview, ale opak nemůže být víc pravdou. Já si celý příběh naprosto zamilovala! Forma, jakou je kniha psaná je naprosto pohlcující, jazyk není nijak složitý, nejedná se o nijak košatě poskládané věty, ale i tak je v té jednoduchosti textu řečeno úplně všechno. Prostě od srdce. Prostě tak, jak si svá nejlepší léta s kapelou pamatují. Nutně potřebuji, aby kapela existovala, abych si mohla u čtení poslechnout všechny jejich písničky.... celý text
Životem na zelenou
2021,
Matthew McConaughey
Kniha mě bavila jak obsahově tak graficky. Líbí se mi, že je za řádky této knihy cítit lidskost. Bavila jsem se a neměla pocit, že louskám klasickou biografii, doporučuji.... celý text
Pomalu hořící oheň
2021,
Paula Hawkins
Překombinované. Přepřemýšlené a nedotažený potenciál v postavách a událostech, které by dle mého stály za to, aby byly víc rozvinuté. Ani jedna z toho množství postav mě nebavila, k žádné jsem si nenašla cestu, žádná z těch všech pokřivených myslí mě neoslovila natolik, abych ani na konci knihy stále netápala v tom, kdo je kdo. A to si troufám tvrdit, že mi nevadí číst knihy, kde je hodně postav, například Kingovo Pod Kupolí má asi padesát postav, ale orientovala jsem se v nich líp, než v téhle smutné desítce... Nepotřebuji postavy chápat, nepotřebuji s nimi souhlasit, ale myslím si, že by měla autorka aspoň docílit toho, že mě budou aspoň trošku zajímat... Atmosféra nebyla nic moc, celý děj na mě působil, jako by byl seskládaný z tak pěti různých příběhů, které byly nakonec seskládány do sebe v celku, který mi prostě nesedl.... celý text
To
1993,
Stephen King
Ráda bych nejprve začala tím pozitivním. Četla jsem IT v angličtině a většinu času si ho užila. Chápu, že je mistr King proklamovaným králem hororu, nemohu mu ale upřít, jak krásně, citlivě a dojemně uměl popsat přátelství mezi klubem The Losers (zamilovala jsem si Eddieho). Celkově jeho smysl pro detail je super a prvních pár set stran knihy jsem do ní byla upřímně zažraná. Teď ale to negativní. Patřím do tábora, kterým se konec IT nelíbil. Posledních 150 stránek jsem protrpěla a dokonce už pochybovala o tom, že text chápu, takže jsem si ve "velkém" finále musela potvrdit ve slovníku, jestli slovo turtle fakt znamená želva, nebo jestli nemá ještě nějaký jiný skrytý význam, spoiler, nemá... K sexuální scéně dvanáctiletých dětí se nebudu ani vyjadřovat, udělalo se mi fyzicky nevolno. Další věc je, že kdyby se příběh tak zhruba o 300 stran osekal, jenom by mu to prospělo. To ale nemění nic na tom, že stejně chodím v noci do koupelny se strachem, co když začne kapat kohoutek, nebo uslyším zvuky z odtoku vany? To zas jo, to pan King umí.... celý text
Po povrchu
2021,
Tomáš Třeštík
Po povrchu a přesto do hloubky. Upřímné, občas bolestivé, melancholické a skrznaskrz osobité. Psaní pana Třeštíka funguje a jeho knihu jsem opravdu měla přečtenou na jeden zátah. Bavil mě svěží nádech, který se nesl celou knihou, líbilo se mi, že si pan Třeštík nestěžuje na život, prostě popisuje, rekapituluje a mě to vlastně nakonec i dojalo. Děkuji za krásný, neobvyklý, čtenářský zážitek.... celý text
Potrhaná křídla
2014,
Ruta Sepetys
Konečně jsem přečetla všechny knihy od této brilantní paní spisovatelky a s podivem řadím Out of the Easy (četla jsem v angličtině) na druhou příčku hned za Mlčící fontány. Opět mě Ruta nezklama a zlomila mi srdce s něžností, láskou a atmosféra New Orleans byla vykreslená s takovou pečlivostí a zároveň nevtíravou pečlivostí, že stále ještě lapu po dechu nad tímto skvělým počinem. Josie je jedna z mých nejoblíbenějších knižních hrdinek napříč všemi knihami. Jsem velice ráda, že Ruta nesklouzla k patosu a nesnažila se z příběhu vytřískat nějaký šílený zvrat (a že měla příležitostí) ale zachovala "čistotu" Josie. Děkuji, bylo to neuvěřitelně citlivé a zároveň hluboké.... celý text
Mlčící fontány
2020,
Ruta Sepetys
Od autorky jsem přečetla knihu v anglickém originále The Fountains of Silence a musím říct, že smekám. Naprosto jsem si zamilovala celý příběh. Španělsko, které prosakuje ze stránek knihy a vy cítíte, že se opravdu nacházíte v ulicích Madridu, koukáte na býčí zápasy, pijete Rioju a k tomu přikusujete jamon. Ale nenuceně, nečtete sáhodlouhé popisy míst a měst, ale s lehkostí motýlích křídel letíte příběhem a moc si přejete, aby kniha dopadla dobře. Aby Daniel a Ana byli šťastní, aby se jim splnila všechna jejich tajná příní, aby... Ach, jsem úplně na měkko, jen o knize a příběhu znovu píšu a přemýšlím. Miluju styl psaní paní Sepetys a považuji tuto knihu za její nejlepší právě svou autentičností. Je to za mě rozhodně top kniha roku!... celý text