jarrmilla
přečtené 438
Příběh ženy
2011,
Magda Křepelková
Jak já se na ni těšila (na autorku), ještě než se mi dostala do rukou, společně s následujícími knihami, jsem věděla, že souzním, že mám stejné naladění, že mě to pohltí a nepustí, že si upamatuju, zapřemýšlím, zavzpomínám, že se tam najdu, že pochopím, že uvidím a že si potvrdím, že tak jako lidé lidé i knihy přichází v pravý čas. Že jsem ze stejného těsta jako M.K., že mě osloví. Ne, k poruše příjmu potravy jsem se nedopracovala, ale spousta jiných věcí je velice podobná, zvláště z dob prvního manželství. Díky za ní a jdu se pustit do Tance divošky. Minimálně 65% žen veškeré české populace by ty knihy měly alespoň přečíst, když už ne koupit, a nebo zajít na stránky k Magdě a číst a nechat se inspirovat. děláme to holky pro sebe!... celý text
Mami, kdy už konečně umřeš?
2016,
Martina Rosenberg
Kdo nezažil nepochopí, kdo neztratil svobodu z důvodu péče o milovaného člověka, ani zdaleka netuší ( nemůže tušit, soudit, nemůže hodnotit), o čem je ta kniha. Kniha není silná coby literární dílo pro běžného čtenáře, ale silná svou Výpovědí, pro ty, kdo ví...a možná se potýkají se stejnou otázkou, stejným obviňováním, stejnou bezmocí...! Bože, jak já jsem se tam poznávala, přesto že péčí trávím dobrovolně od počátku už 13 rok. A to na to nejsem sama.... celý text
