Borboleta
přečtené 108
Kate musí zemřít
2020,
Alex Lake
Kdybych tyto mainstreamové thrillery nedostávala, tak je snad ani nečtu. Vždycky doufám, že třeba zrovna tento bude dobrý, ale málo kdy to tak je. Kate musí zemřít je v rámci žánru možná lepší průměr, ale to neznamená, že by netrpěla klasickými nešvary podobných knih: postavy jsou ploché a hodně jednoduché a děj je předvídatelný (když odhadnu správně vraha už během první třetiny, tak to fakt není napínavý). Na druhou stranu se to konzumuje tak snadno, jako snídaně v neděli ráno, což někdy může k určité spokojenosti stačit.... celý text
Tvé překrásné já
2015,
Chuck Palahniuk
Bavila jsem se královsky! Dokonce tak moc, že jsem ochotná odpustit i některé nelogičnosti a kostrbatosti v ději. Zábava a kritika konzumní společnosti zabalené dohromady v jedné krásné růžové hračce na tužkové baterky.... celý text
Manželé odvedle
2017,
Shari Lapena
Manželé odvedle se dají snadno, rychle a bezbolestně přečíst, ale to neznamená, že by šlo o dobrou knihu. Prakticky všechny postavy jsou dost mizerně vystavené, což táhne celou knihu dolu mnohem víc než to, že "překvapující" zvraty nejsou zas tak moc překvapující. Uvítala bych, kdyby alespoň klíčové postavy, jako třeba sexy sousedka, byly něco víc, než jen karikatury. Škoda. P.S. Slovo "bodýčko" by se mělo zakázat.... celý text
Slepá mapa
2017,
Alena Mornštajnová
Ve srovnání s Hanou a Tichými roky lehce pokulhává, a celkově nepůsobí tak moc emotivě. Že je tu hodně postav by mi ani nevadilo, ale je škoda, že nejsou tak věrohodně a pečlivě vystavené, jako tomu bylo u dvou výše jmenovaných knih. Také tu většina z nich nezažije skoro žádný pořádný vývoj. To ale zdaleka neznamená, že by to snad byla špatná kniha, naopak, je dost dobrá. Ale první jsem od Mornštajnové četla Hanu, a ta nasadila laťku proklatě vysoko.... celý text
Svět v plakátech
2019,
David Rymer
Kniha pro všechny, kteří ocení krásu starých, ručně ilustrovaných plakátů. Ideální také pro ty, kteří si občas sami kreslí, a hledají insipiraci, jak ve zkratce znázornit (nejen) postavy.... celý text
Kvásek
2018,
Robin Sloan
Konečně opravdu milá kniha v tom nejlepším slova smyslu. Až mi bude smutno, založím si kvásek a taky začnu péct chleba!
Amerikána
2017,
Chimamanda Ngozi Adichie
Jsou to spíš tak 3,5 hvězdičky, na to aby to byly opravdu čtyři, by musela být kniha o něco kratší. V poslední třetině se totiž zdá už bezdůvodně natahovaná a tím pádem začíná trochu nudit. Úplně nesouhlasím s veškerým jednáním, co hlavní postava (respektive hlavní postavy) dělala, a ani si nemyslím, že bych ji vždy úplně chápala, nicméně si myslím, že nám, bílé většinové společnosti, která v našich končinách o Afričana běžně nikde nezakopne, Ifemelu poměrně dobře přibližuje, jak to vlastně s tím rasismem je, a nabízí nám funkční pohled z druhé strany. V tom je její jednoznačný přínos. A taky má kniha krásnou obálku, ale to všichni vidíte už na obrázku :-)... celý text
Za objektivem
2019,
Laura Magni
Koncept knihy, grafika, výběr osobností i výběr fotografií je moc fajn, ale ten překlad to úplně zabíjí. To se opravdu nedá číst. Chápu, že paní Magni má tak osobitý styl psaní, že překládat ji asi nebude úplně snadné, ale to není omluva pro to, aby to skončilo takovou katastrofou. Přitom jinak by to mohla být povedená knížka.... celý text
Mlčící pacientka
2020,
Alex Michaelides
Ještě třicet stránek před koncem jsem si říkala, že přestože jde o knihu extrémě čtivou, tak se vlastně úplně nepovedla, avšak konec mě přinutil přidat jednu hvězdu navíc. I tak si ale myslím, že jde vlastně o docela průměrný příběh, který trpí tím, že pan Michaelides nechtěl nebo nemohl domyslet všechny detaily a celé to tak nějak dotáhnout.... celý text
