Berulidemknihy přečtené 81

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Krásná kniha, nemohla jsem se od ní prakticky odtrhnout. Ano dějově to sice není nic tak světoborného, ale i tak musím říct, že jsem se hlavní postavy zamilovala (nejvíce Patrika). Nebudu lhát toužila jsem, aby byli Patrik a Charlie spolu:) Nevím, co ke knize více dodat. Už se těším až se k ní zas budu mít tu čest vrátit:)... celý text

Vůně citrónu 2021, Sam Xabyssus (p)

4,5\5 Jsem moc ráda, že jsem měla tu čest číst o lesbickém vztahu nikoli o vztahu dvou mužů. Neberte si to nějak špatně. Rozhodně nemám nic proti gayům. Naopak ve svém okolí jich mám spoustu a troufám si říci, že je nějak nediskriminuji:) Ale přeci jen knihu jen o vztahu žen držím v ruce snad poprvé. Ano, je pravda, že místy je kniha až moc naivní. Někdy bych jí příběh ani nevěřila, ale dala mi krásný pocit a touhu se opět zamilovat. A o tom, myslím, tyto knihy mají být. Nedávají nám hlubokou myšlenku, pouze jsou čtivé a nechávají v nás hřejivý pocit:) Děkuji autorce za tak krásnou knihu!... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Ke knize jsem se poprvé dostala ve svých dvanácti letech. Každý mi ji tehdy vychvaloval a já se nemohla dočkat společného čtení v šesté třídě. Věřila jsem, že to bude kniha mého života. Bohužel bylo mi dvanáct...Moji spolužáci četli strašně pomalu a já donekonečna usínala. Celé mi to přišlo jako strašný ,,hejt" na dospěláky. Já si tehdy tak moc přála být dospělá. Autor mi přišel jako velký blázen. Nyní jsem o něco starší a ke knize se skepticky dostávám o pár let později kvůli maturitě. Musím říct, že nyní jsem již poznala důvod lásky všech v mém okolí ke knize. Všechno najednou dávalo smysl a co nedávalo, vím, že v určité chvíli mého života dávat smysl bude. U knihy jsem nebyla naposled!... celý text

Birthday Girl 2017, Haruki Murakami

Knihu si pravděpodobně budu muset přečíst vícekrát, abych ji pochopila. Každopádně nějaké poselství jsem pochytila. Ale zatím není určeno k mé etapě života. Uvidím až budu číst podruhé:)... celý text

Sítě 2016, Petra Dvořáková

Kniha mě rozhodně nenechala chladnou. Každá povídka měla něco do sebe. Každá byla jiná. Jinak smutná. Jinak (ne)sebevědomá. Nedokážu asi plně říci, která se mi líbila nejmíň největší sympatie však sdílím s povídkou- Kdyby byl jen můj. Ukazuje krásně kam víra může zajít a jak nás může postupně zničit. Přemýšlím, která z povídek vlastně končí dobře. 1) Tak tohle jsem já První povídka mě na jednu stranu strašně štvala naivitou Kristýny. Ač mě naivita sebevíc štvala, vím, že bych dlouhou dobu reagovala stejně :D. Chvílemi jsem se nedokázala kvůli samotné naivitě začíst. Možná to byl jen můj problém. Ještě mě štvala na mě krátká ,,sezení" s psychologem. Vzhledem k tomu, že já u něj strávím minimálně hodinu. Toto mi přišlo jako pětiminutové setkání, což je samozřejmě nereálné. Chápu však, že autorka nemohla psát dlouhé ódy z psychologických sezení. Zvláště když jde o povídku. 2) Ještě jednou letět Tato povídka mě zasáhla nejvíc. Karolíny příběh byl silný. Nedokážu říci, jak bych se v této situaci zachovala. Radši nad tím ani nechci přemýšlet při vší upřímnosti. Konverzace s Ambrožem byla krásná a přišla mi velmi reálná. Povídku samu o sobě hodnotím jako nejčtivější a nejlepší:) 3) Kdyby byl jen můj Nepřijetí sebe sama. Myslím, že toto byl Nadin největší problém. Šlo o velmi hořký a upřímný příběh, kam až nás malé sebevědomí může zavést. Chvílemi jsem si u povídky lámala hlavu s tím, že mě nebavila. Ke konci se však začala stupňovat. Poslední strany mě zasáhly nejvíce. Nejvíc mi v hlavě utkvěla věta ,,Bez prsu se nedá žít." Tahle věta krásně ukazuje obrovskost problému. Mrazilo mě na zádech. Děkuji autorce za toto úžasné dílo:)... celý text

Zuzanin dech 2020, Jakuba Katalpa (p)

Mám z knihy strašně smíšené pocity. Ačkoli je kniha protkaná cukrem, cítím hořkost na jazyku. Zuzanu rozhodně obdivuji. Za to co si v životě vytrpěla si zaslouží určitě náš obdiv. Já osobně vím, že bych nezvládla ani polovinu toho, co Zuzana. Jsem velmi ráda, že autorka neukazuje pouze koncentrační tábory, ale i chvíle před nimi a po nich. To je asi na knize speciální. Kniha je rozhodně velmi čtivá (přečetla jsem ji asi za pět dní a to jsem pomaločtenář:)) Rozhodně věřím, že na čtenáře udělá dojem i to, že ne vše končí, tak jak si přejeme. Troufám si říct, že Hanu to nepřekoná, ale i tak příjemné překvapení:)... celý text

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Musím říci, že jsem od knihy nic moc neočekávala. Proto pro mě byla celkem příjemným překvapením:) Mám podobné myšlenky a v knize jsem si pár oblíbených podtrhla:) Jednu hvězdičku ubírám jen z důvodu, že postupem času se mi zdály fejetony všechny stejné. Ale možná jde jen o mou osobní domněnku.... celý text

Aristokratka na koni 2016, Evžen Boček

3,5/5 Nevím, nevím. Musím říct, že druhý díl mě bavil o hodně víc. Samozřejmě kniha je čtivá, ale přijde mi, že autor už vaří malinko (malinko dost) z vody a knihu spíše vydává, protože je čtená. Může to být jistě jen moje domněnka. Nechci autora nijak osočovat. Každopádně děkuji za zabavení knihou:), stále je můj největší oblíbenec Josef:)... celý text

E-den 2015, Mikäel Ollivier

Kniha mě asi nějak extra nenadchla. Lepší by bylo víc se o droze rozepsat. Autorův styl psaní mi ale osobně nesedl, proto jsem se každou stranou modlila, abych měla dočteno. Jak už se zde mnohokrát psalo: nápad výborný provedení pokulhává... celý text

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Nevím proč, ale čekala jsem něco trochu jiného. Ano místy šlo o vtipný příběh, ale že bych ho potřebovala mít doma to ne. Jsem však zvědavá, co přinesou další díly.... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Tato kniha už mě zaujala o malinko více. Děj plyne přirozeně. Jediná osoba, na kterou jsem si nedokázala zvyknout, byla Vivian. Chápu, že je pro děj důležitá, ale mě vážně víc extrémně štvala. Naopak velkou oblibu jsem si našla u Josefa, který nikdy nezklame:)... celý text

Kdo chytá v síti 2020, Marika Pecháčková

Knihu jsem našla vlastně náhodou. Nevěděla jsem, co čekat, ale jelikož dokument V síti mi nepřišel úplně špatný, sáhla jsem o ní. Nyní po dočtení mám hodně smíšené pocity. Kniha se místy četla extrémně rychle a místy jsem se vážně nudila. Text je psán víceméně formou rozhovorů, kde byl klíčový bod autorka, co se ptala. Bohužel ta mě zklamala nejvíce. Někdy mě její narážky a celkově otázky spíše vytáčely. Co naopak chválím jsou fotografie a případ Piškot a Meluzín. Jinak bych knihu označila za slabší průměr :)... celý text

Osobnosti plus 1997, Florence Littauer

Autorka krásně vysvětluje povahové rysy, plus si můžeme udělat test, co vlastně jsme. Konečně jsem zjistila, že to jak jsem náladová a strašně dlouho se utápím ve smutku, či přehnaném štěstí, není má vada, nýbrž to že jsem melancholik s rysy sangvinika. Hodně mi to pomohlo si spoustu věcí uvědomit, třeba to proč mě určité typy lidí dovedou vytočit a jak jim porozumět. Doporučuju!:) +Knihu nechám bez hodnocení, jelikož tyto ,,naučné knihy" se velmi těžce srovnávají třeba s YA knihami+... celý text

Nikolina cesta 2012, Michaela Fišarová

Nejsem cílová skupina, každopádně kdybych se vžila do svého mladšího já, vím, že bych byla nadšená. Autorka krásně popisuje útrapy týraných dětí nenásilnou formou, tak aby to mladší čtenáři pochopili a začali si vážit toho, co doma mají, nebo jim kniha otevře oči, že to co se děje doma není ok. Navíc můžeme nalézt v knize i krásné ilustrace v podobě koláží, které knize přidávají sílu. Kdybych měla dítě určitě mu dám Nikolinu cestu přečíst:)... celý text

Eleanor & Park 2014, Rainbow Rowell

Knihu jsem četla před časem (cca. 3 roky zpět, možná čtyři?). Nějak jsem tomu celému nerozuměla. Věděla jsem jen, že to čtou ostatní, tak já musím také. Samozřejmě jsem si z toho jako dvanáctiletá/třináctiletá holčička moc neodnesla. Dnes už na knihu koukám jinak. Všichni sice víme, že neskončí dobře, ale když se dostáváme hrdinům hlouběji ,,pod kůži" ,chceme se hrozně moc splést. Kniha vám na jednu stranu dá ten krásný pocit jemné romantiky, na druhou stranu od ní můžete čekat pády a bolest. Plus je celá ,,vintage" takže něco pro mě:)) Další pozitivum je čtivost knihy. Jako člověk, co vážně nemá na nic čas, jsem ji byla schopna přečíst za tři dny! Což je na mě fajn:)... celý text

Malý pražský erotikon 2014, Patrik Hartl

Stále nějak nevím, co si o knize myslet. Chvilkami mi přišla výborná, následovně jsem mentalitu určitých osob nechápala. Přišlo mi, že kniha mi dala konstantní dávku ,,depek", že neexistuje nic jako věrnost či pravá láska. Kromě určitých výjimek nebyl nikdo, kdo by byl věrný svému protějšku. Jediný příběh, co mě zaujal byl příběh Táni a stále si říkám, co bych na jejím místě dělala já. Příběhy psů mi přišly až moc...no ani nevím, jak to popsat. Čekala jsem jen, kdy přijdou s milostnými příběhy rybiček. 3,5/5... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Kniha byla něčím zase malinko jiná. Velmi se mi líbila čtivost a spletitost samotného příběhu, bohužel jak se na to dívám zpětně, kniha neměla téměř žádný děj, což samozřejmě není úplně nejideálnější. Líbilo se mi, jak je ukázána celá problematika komunismu a že se někteří lidé po revoluci nemuseli mít nejlépe. Vlastní vinou? Kdo ví... Na ,,hlavního hrdinu" nemám asi nijaký názor. Ano, nezachoval se nejlépe, ale proč asi víme. Nevadil mi, ale že by mi přirostl k srdci to nikoli. Nejvíce mi bylo líto Oldřicha, jehož režim, chování a částečně i ,,postavení v rodině" nepřivedli k hezkému životu.... celý text

Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii 2011, Isabelle Caro

Velmi silné čtení. Nejhorší je pomyslet, kam to mohla Isabelle dotáhnout, kdyby se jí nestaly tak zlé věci. Hodně se mi líbilo na poukázání psychiatrií a celkově postupy u léčby anorexii, sama se s nemocí potýkám a nikde mi zatím psychiku nespravili, spíše zhoršili. Čímž samozřejmě nenadávám na nemocnice spíše poukazuji na problém. Kniha mě také velmi potěšila čtivostí a odkrývání všemožných koutů anorexie, děkuji.... celý text

Černobylské dívky 2021, Anne Blankman

(4,5 hvězd) Musím říci, že jsem do půlky knihy byla rozhodnuta dát 5 hvězd, bohužel postupem času jsem si uvědomila, že to není na plný počet. V první řadě jsem se chtěla dozvědět něco více o Černobylu, což se mi bohužel nepoštěstilo. Víc jsme se dozvídali o době, což samozřejmě není na škodu, ale očekávala jsem více o Černobylu. V knize mi přijde, že se často snaží až ne moc realistickými náhodami ukázat na to, že ne všichni lidé, co jsou jiní, mohou být zlí. Jinak však šlo o hezké dílo a jsem ráda za přečtení.... celý text