Adele02
přečtené 657
Sen o říši krásy
1932,
Jiří Karásek ze Lvovic
Nádhera. Parnasistní a dekadentní symbióza par excellence.
Baletky
2020,
Miřenka Čechová
Tak tohle byla síla. Každá škola je očividně svůj vlastní svět... a nahlédnutí pod pokličku baletu bolelo. Užití du-formy tu fungovalo skvěle a i navzdory těm těžkým tématům se to četlo strašně dobře. Zajímavé zakomponování paralely mezi sestrou a hlavní hrdinkou. Zřejmě to bude jeden z letošních nejsilnějších zážitků.... celý text
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Tohle mi akorát sedlo do noty. Jo, su na to stará, jo, místy už to šlo trochu mimo mě, ale celkově to byla roztomilá oddechovka, a nic víc jsem od toho nežádala. Bavilo mě to víc než Miluju tě. Já vím, zdejší lovestory za mě fungovala mnohem líp a bylo to víc cute.... celý text
Křivoklad
1926,
Karel Hynek Mácha
Že on má ta schémata vždycky tak podobná... kdoví, jestli by se to vyvíjelo stejným směrem jako Cikáni, kdyby to dopsal.
Dědictví krve
2021,
Amélie Wen Zhao
Něco mezi 3/5 a 4/5. Moje druhá kniha od Wen Zhao a v podstatě dopadla úplně stejně - je to kreativní, není to vždycky jen černobílé, ale zároveň... je to občas takové nijaké. Upřímně, moc se mi nelíbí to popření komunistické historie a variace na ruskou kulturu; worldbuilding, který probíhá hlavně stylem, že všemu dáme názvy velmi podobné určitému jazyku, zrovna v lásce nemám. Ale budiž. Hlavní postavy jsou skutečně na stupních šedi, jak se i samy popisují, a to je fajn, ale Ana mi lezla na nervy. Že je postava cíleně hloupá, aby prošla vývojem, to je jasný, a říkala jsem si, že když jde o trilogii, třeba jí to prostě bude trvat déle, ale autorka opakuje v podstatě stejné scény a Ana se pořád chová úplně stejně. A co mi lezlo krkem maximálně, byla deus ex machina zjevení, která absolutně nedávala smysl a byla tam jenom proto, aby se děj posunul. Uf. Celkově jsem od toho čekala krapet víc, ale do pokračování určitě půjdu.... celý text
Se špetkou skořice
2021,
Elizabeth Acevedo
Čtivější, než jsem čekala. Povedeně zpracované nejistoty a trable života náctileté matky, která je rozkročená mezi tím, co chce, co by měla chtít a co se od ní očekává. Jasně, místy to bylo trochu připitomělé, ale jako oddechovka ideální. Jen mě trochu mrzelo, že Tyrone od počátku působil jako docela fajn postava, jen pak to vypadalo, že se z něj narychlo musel udělat „ten špatnej"... stejně tak mě strašně vytáčela ta všudypřítomná Holčička.... celý text
