Adele02
přečtené 657
Všechny barvy duhy
2021,
* antologie
Předně musím říct, že jsem si ani u jedné povídky nemyslela, ať už konečně skončí, že to chci mít za sebou - vlastně tady žádnou nehodnotím hůř než třemi hvězdičkami, což je naprosto skvělý, a jsou tu tři, které jsem si užívala od začátku do konce (a dvě, u kterých ta pětice hvězd dlouho hrozila taky), což je víc než naprosto skvělý. Všechny barvy duhy v sobě mají různorodé příběhy o různorodých lidech, tak, jak to prostě je. A díky za takovou knihu.... celý text
Němý hlas: Kniha první
2021,
Jošitoki Óima
Zajímavý vhled od života kluka, který jen tak, aby se nenudil, šikanuje ostatní - dokud se sám nestane terčem šikany. Ale až v podstatě do konce jsem měla strašný zmatek v některých postavách a je škoda, že se to v sérii tolik natahuje, tady to je opravdu jen „úvod".... celý text
Blízko
2024,
Kevin Panetta
Roztomilý, jen teda děsně rychlý, hlavně ke konci. Ari je pitomec. Ale bylo super, jak si Hector uvědomoval vlastní hodnotu. A ta tyrkysová kresba je prostě nádherná. (Hodně se to tu v recenzích srovnává se Srdcerváči, takže jo - ti jdou rozhodně víc do hloubky, nekloužou tak po povrchu. Ale kresba se mi teda líbila víc tady. :D)... celý text
Rozložíš paměť
2023,
Marek Torčík
Moc ve výsledku nevím, co si o tom myslet. Chápu, že koncept vzpomínek a zapomínání si asi neříká o soudržnost, ale přesto mi tam chybělo nějaké propojení, návaznost, postrádám ten moment, kdy by mi to všechno zacvaklo do sebe a já na to zůstala vyjeveně hledět.... celý text
Recept na lásku
2023,
Jarrett Melendez
Asi 3,5*. Recept na lásku je vtipný, milý příběh s krásnou kresbou a řeší důležitá témata. Jenže pak tam je tolik věcí přitažených za vlasy, že jsem z toho byla spíš rozpačitá. Že se v kuchyni pohybuje tady pět kuchařů a nikdy se nevaří pro lidi, ok. S Watsonem to je pak taky hodně pohádkové (a trochu to ubírá vážnosti, kterou nastoluje Benova situace doma nebo s přáteli). Lovestory ale klouzala hrozně po povrchu a já fakt nenávidím takovéhle zacházení s alkoholem v knihách - Ben jde dvakrát ven s přáteli a dvakrát se ožere tak, že si nic nepamatuje. A samozřejmě Liamovi nikdy nepřizná, že se mu líbí, dokud není namol. Ale jinak to bylo cute, to jo.... celý text
Pokání
2008,
Ian McEwan
Nemůžu se rozhodnout mezi 2* a 3*; dost dlouho jsem se nemohla začíst, Robbieho část šla úplně mimo mě. Ale mělo to svoje místa a chápu, proč je kolem toho takový haló. Na těch knihách, které vás na konci přimějí pochybovat úplně o všem, co se stalo, přece jen něco je.... celý text
Krvavá komnata
1997,
Angela Carter
2,5* Nejdřív jsem byla jako: ok, random furry fetiš povídky, cajk. A pak přišla Sněhurka. Ugh.
Propast mezi námi
2023,
Tess M. Puffrová
Wow. (Bylo by to capsolockový wow, kdyby se na konci stalo to, co jsem užuž překvapená čekala, že se stane.) Poslední dobou mám štěstí na knihy, které mě překvapí. Propast mezi námi se zpočátku zdála jako typická NA vztahovka, ale brzo se to nečekaně rozjelo. Donnu jsem dost dlouho neměla ráda (což ale asi bylo cílené, ostatně nakonec podstoupila jistý vývoj), Sebastian mi sedl hned (a v určitých ohledech mi na „NA borce" přišel taky dost netypický), bavilo mě to a od určité chvíle jsem byla sakra zvědavá, co se stane, jestli se to nějak netradičně přetočí a podobně. Za mě super!... celý text
Trnitá kletba
2023,
Anežka Kočová
Klidně bych se přiklonila k 4,5*, protože tohle bylo ve výsledku mnohem lepší, než jsem myslela, že bude. Dynamika mezi Elin a Épinem je boží (sám Épine je poměrně netradiční a v tomto duchu rozhodně osvěžující postava). Ten svět je skvělej, je vidět, že toho skrývá ještě dost, co se ukáže v dalších částech (místy to je znát, ale ne že by to bylo na škodu, naopak to funguje dobře, rozhodně to podnítilo mou zvědavost). A ten konec?! Sem s dalším dílem!... celý text
Ilustrovaná máma
2003,
Jacqueline Wilson
Možná spíš 3,5*. Wilson jsem četla jako malá a tohle byl příjemný návrat do autorčina stylu - literatura pro děti, vážná témata, nesnaží se to barvit růžově a ne všechno dopadne dobře, ale taky ne všechno dopadne špatně. A pořád miluju její držkatý hlavní hrdinky.... celý text
Neopouštěj mě
2007,
Kazuo Ishiguro
Uf. Tak tohle bylo hodně silný. Miluju momenty, kdy vám to začne docházet. Že něco neštimuje. Že tam bude něco jinak. Docela dobře znám film Ostrov, takže tady mi to bylo jasné brzy, o to zvědavější jsem byla, jak se k celkovému konceptu přistoupí. A možná proto mi tam pak pár věcí nesedělo (třeba jako nedořešení rodiče, zapojení do společnosti... je jasné, že o to tak nějak šlo, ostatně ty postavy to dávají dost najevo, jak to vnímají, ale přece jen jsem trochu doufala, že toho třeba slečna Emily práskne víc). Ale jo, ta myšlenka je děsivá a autorovi se povedlo mě do toho vtáhnout se vším všudy.... celý text
