Maska Červené smrti / Maska Rudé smrti / Škraboška rudé smrti
Povídka od:
Edgar Allan Poe
Z knihy:
Anděl pitvornosti / The Angel of the Odd, Vraždy v ulici Morgue, Edgar – Devět povídek E. A. Poea, Pád do Maelströmu a jiné povídky (14 povídek), Zrádné srdce: Výbor z díla, Předčasný pohřeb (12 povídek), Poviedky a básne, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek), Fantastické povídky, Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy, Jama a kyvadlo, V mistrově stínu, Podivuhodné historie, Maska červené smrti a jiné novelly, Démon zvrácenosti (39 povídek), Fantastické příběhy / Fantastic tales, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek), Anglické povídky, Zlatý chrobák a jiné novely, Zlatý skarabeus, Maska červené smrti (13 povídek), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (4 povídky), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek)
Jedno království zasáhla morová nákaza, kterou nazývali Červaný smrt pro příznačné krvácení z pórů. Princ Prespero se chtěl před ní ochránit, a tak vybral ze svého panství tisíc mužů a žen a společně odešli do odlehlého kláštera. Vchod nechal zapečetit, aby se nikdo nedostal dovnitř, ale ani ven. Zde si užívali a bavili se ve společnosti herců a hudebníků.
Jednoho dne uspořádal princ maškarní ples. Konal se v sedmi komnatách, při němž každá z nich byla vyzdobené do jiné barvy a ladily i okna - modré, purpurové, zelené, oranžové, bílé, fialové a černé. V tomto posledním pokoji byla však okna červená a vydávaly až krvavé světlo, pro které se sem nikdo neodvažoval vejít. Vždy, když odbíjely hodiny celou, se celá společnost zastavila a naslouchala jejich zvuku, jenž se jim zarýval pod kůži. Když hodiny odbily půlnoc, objevila se v sálu postava s maskou Červené smrti. Prošla přes všech šest sálů až do toho posledního černého. Teprve nyní se princ zmohl a rozběhl se za ní s mečem. Chtěl ji zabít, ale místo toho padl mrtev k zemi. Ostatní hosté se Červené smrti pokusili sundat masku. Maska však nebyla maska a Červená smrt si pro ně opravdu přišla a nikdo jí nyní již neunikne.
The Masque of the Red Death
Rok vydání originálu: 1842
Komentáře (12)
Přidat komentář
Na povídku jsem narazil v málo známém filmu Pan Jones. Byla zde zmíněna a přemýšlel jsem proč asi. Více než samotný film a přenesení významu povídky do doby Sovětského svazu, mě zaujaly hodiny. Připadal jsem si jako ve čtvrté sérii Stranger Things. Tolik myšlenek pouze z jedné povídky. Asi mám v mé palici guláš.
Velmi mrazivá povídka s morové epidemie. Ani sebevetsi zdi nezabranili moru se dostat kam se chtěl dostat.
Poe a jeho představivost! Maska Červené smrti byla docela překvapivou povídkou, s myšlenkou hlubší, než se může na první pohled zdát. Taková alegorie morové rány a nevyhnutelnosti osudu. Co mě však nejvíce bavilo, byla Poeova schopnost užití barev. Ta barevnost temných odstínů a práce s nimi bylo to, co povídku učinilo originální. Ačkoliv celý příběh, včetně hrůzného vyvrcholení, možná nebude patřit mezi ty nejvíc zapamatovatelné povídkové příběhy, co jsem četl, rozhodně bude patřit mezi ty, které strhnou svou atmosférou pokaždé, když jejich stránky náhodou či cíleně otevřu.
Povídka Maska červené smrti, navzdory tomu jak je krátká, zaseje do člověka pocit úzkosti a strachu z nevyhnutelného. Tíživá atmosféra povídky do člověka zasekává svůj dráp každou větou.
Maska červenej smrti je úžasné imaginatívne dielo majstra hororov a "pošuka" svojej doby Edgara Allana Poea, v ktorom okrem výrazného napätia a básnického podania deja s nadneseným pátosom obrazne opisuje strach vtedajších ľudí z ešte stále obrovského strašiaka menom Bubonický mor.
Poviedka ako taká veľa informácii neprináša, no čo zvláda na jednotku je už práve zmienená atmosféra. Na trinástich stránkach (záleží na vydaní) stručne zhrnutá podstata dnešného moderného hororu.
Dielo, ktoré nezostarlo...
Na 3 strany v poriadku... 4/5... ale stale ten wau efekt neprisiel... kde beriete to napatie???
Jedná z nejlepších povídek celé povídkové sbírky. Mrazivé, temné, a podle mě obsahující krásné metafory a snad i nějakou tu společenskou kritiku.
Na této povídce byly nejlepší ty hodiny... Přišlo mi to strašně děsivé: když odbívají tak všichni strnou a naslouchají tomu zvuku a jakmile přestanou, všichni se vrátí k tomu, co dělali předtím... I popis barevných komnat mi přišel tak zvláštně tíživý... Nevím, přišlo mi děsivější to popisování prostředí a zvyků lidí z paláce než samotné vyvrcholení...
Tajemně mrazivá a dechberoucí povídka. Jedna z nejlepších z celé knihy. Červená smrt je krutá a tajemná, její pařáty se rozpínají rychle a nečekaně a co v té chvíli kdy sejme masku a vplíží se do komnat paláce....
Tato povídka má vše a ještě něco navíc. Poetické popisy (hehe), práci s časem, životem i smrtí. Za mě povinná četba pro každého Poeholica.