JackieDecker
komentáře u částí děl
Povídka je v mnoha ohledech jiná. Plná emocí, nostalgie, naděje, zmaru i životních tragédií a také naděje pro všední den. Text mě vtáhl do sebe a romantika v řádcích i mezi nimi byla neskutečně kouzelná. Děkuji za skvělé čtení.
Kvalitní jednohubka. Jen s tím, že ono zpracování potulných duší nebylo úplně promyšleno. To třeba ve filmu Šestý smysl to bylo zpracováno uvěřitelněji. Každopádně to nebyla špatná práce a četla se docela dobře.
Zajímavá povídka. Jen těžko k ní říct víc. Napsat hororový příběh na v tak malém formátu je úctyhodné, býť jsou v něm nějaké ty mouchy... Chtěla bych si to přečíst delší s s lepší atmosférou .
Moc krásná jednohubka. Opravdu Vánoční! I ten konec.
Byl skvělý a parádní rozuzlení .
Pět hvězdiček nedám jen proto, že jsou ve sborníku i nezapomenutelnější kousky.
Napsané to bylo čtivě, chytlavě. Ale je na povídce vidět jistá prvoplánovost. Autorka nám předložila morální dilema a téma k zamyšlení. Nebylo to špatné. Mělo to myšlenku a to je velké plus. Bohužel má povídka i jisté mínusy. Ale to už každý čtenář posoudí sám.
Smutná povídka plná emocí a nostalgie. Text se nečetl zrovna lehce, ale ve výsledku zanechal zajímavý dojem. Nejsem z generace, která by si tohle mohla pamatovat, ale je vždy dobře se o historii něco dozvědět. Formou povídek je to příjemnější než nějaké strohé poznámky. Děkuji autorce za hodinu dějepisu.
Povídka všehovšudy průměrná. Četla se ale příjemně a i když ničím nepřekvapila a nedojala , ale na druhé straně ani neurazila. Docela slušná práce.
Povídka s opravdu originálním až fantasy nápadem, je jen škoda jak autor zabil potenciál vlastního nápadu a nedokázal z něj nic vytěžit. Přesto se mi zápletka s živými stíny opravdu moc líbí. Narozdíl od zbytku povídky, který je průměrný.
Tohle byla strašně smutná povídka. Chlapci sice první propařená noc pomohla k pocitu štěstí, ale to jen vypovídá o prázdnotě jeho zbylého života a depresích a jejich hloubkách, které se skrývají za pozlátkem laserů a neonů a hudby. Povídka mě téměř rozplakala, i když se domnívám, že to nebyl autorčin záměr. Chlapci lhali rodičům a jediné ponaučení je, že když budou chtít pocit slunce mají se jít opít do klubu... Vážně moc smutné, za mě. Vadil mi přítomný čas, ne příliš dobře zvládnutý, ale jinak to bylo dobré.
Povídka byla slušná. Přišla mi divná jména. Proč se dědovi jménem Gamaj říká Baťuška? A celkově Gamaj a Lidka jsou dost nekonzistentně působící jména. Také mi celkově neseděl ten začátek u upovídaného dědy se zbytkem povídky...
Ale celkově se to dalo číst a ani konec neurazil.
Povídka se hezky četla. Měla pěkný styl. Takový čtivý a k povídce a jejímu tématu se hodil. Sice bych radši, kdyby se ukázalo, že Nelin přítel byl Karolinum manžel, ale to už je jen taková třešnička na dortu. Celkově mi konec trochu zklamal. A povídka mi nakonec připadala jako bez zápletky. Škoda.
Povídka měla správný psychopatický nádech onoho lovce. Konec se snažil o překvapení, bohužel mě spíše zklamal. Nápad byl však originální a práce s gradací byla velmi dobrá.
Povídka se četla skvěle. Měla krásnou atmosféru a až na těch pár opravdu stylisticky nevydařených vět se mi opravdu líbila. Nevím co na tom je či není historický správné, ale věřila bych autorce každé slovo .
Povídka mi úplně nesedla. Autorčin styl mě dvakrát neoslovil a příběh byl jisto jistě zajímavý, ale tam to tak nějak končí. Myšlenka je dobrá, zpracování ovšem za ní trochu pokulhává.
Povídka se mi líbila. Autorka používá nádherná a neotřelá přirovnání a popisy. Povídka byla nádherně romantická a plná emocí. Místy mi připadala zmatečná, ale bylo to méně než jsem u této autorky zvyklá. Za mě se povídka četla velice příjemně.
Pokusit se o hororový žánr v rozsahu 3NS, tomu se říká autorská odvaha. Povídka se četla příjemně. Byla jsem napjatá a čekala, co se z toho vyvine. Závěr mne ale bohužel trochu zklamal. Připadalo mi, že přišel nečekaně rychle a zároveň svým způsobem očekávatelný. Co mi ale vadilo víc, že nebylo nic vysvětleno. Pointa se nedá uchopit stejně, jako stín, který nový majitel domu v noci vídal. Ve výsledku se však jedná o pohodové příjemné čtení, které neurazí, a drží se standartu celého sborníku.
Tato povídka mi při čtení přišla zmatená a silně rozporuplná. Nedokážu o ní příliš napsat, protože jednoduše byla zvláštní. Problém je v tom, že tak nějak netuším, co se jí autorka snažila říct. Bylo nějaké poselství mezi řádky? Nějaké filozofično, které mi vyklouzlo jako úhoř ze sítě? Nevím... Za mě asi zatím nejhůř uchopitelná povídka. Na druhé straně nemůžu říct, že by se četla přímo špatně. Ačkoliv to je asi všechno, co o ní mohu říct.
Milý vtipný příběh, který se ani nesnaží o duchařskou atmosféru přímo. Nutno říct, že je to dobře. Povídce je to totiž jen kuprospěchu. Čtenář nepotřebuje mrazení v zádech, aby si její děj užil, protože je jednoduše humorný svou nenásilnou formou. Přestože zatím málokterý závěr povídky ve sborníku jsem mohla pochválit, tady tak učiním ráda, protože za mě se opravdu povedl. Povídka se hezky čte, příjemně plyne a čtenář se ani nenedá a už je konec a on se přistihne, že se usmívá opd ucha k uchu.
škoda těch neúměrných časových skoků. Tu je večer, ovce voní v ohradě, smečka na lovu. Ale najednou se blíží lovci. Vlci se dávají na útěk a blíží se svítání. (...) Myslím, že mi někde něco uniklo.
Povídka byla akční a děj odsýpal. Jen možná až příliš rychle. Oceňuji konec, pro svou pointu, jen škoda že v tak krátkém formátu povídky zkrátka nevyzněla.
Tahle povídka mě oslovila. Přestože mi její téma přišlo vtíravé a násilné, vzhledem k povaze soutěže, a přestože jsem od první stránky ve sborníku tušila jak bude pokračovat, četla se mi velmi pěkně. Ve výsledku si myslím, že je jedena z těch povídek, kterou si budu ještě chvíli pamatovat...