DuSiČíst
komentáře u částí děl
Jak mě neoslovila první povídka od Barrona (Sosák), tak tahle mi sedla maximálně. Chci číst takový věci. Konec... No, ten bych si přál jinej.
Povídka se četla velmi dobře a měla atmosféru, která se jen tak nenajde.
Ten konec zaslouží čtyři hvězdy. Pomrvil to ale vydavatel, obrázek v úvodu povídky je prostě obyčejnej spoiler... (sbírka Měsíční močál).
Premisa povídky mi zněla trochu přihlouple, ale vyklubal se z toho celkem příjemný a citlivý kousek.
Opět velmi podobný námět jiným povídkám, z něhož si po čase nejspíš vybavím asi jen ty představy ve finále povídky.
Typické lovecraftovské motivy, jen tentokrát poměrně zdlouhavě podané. Pointa bylo dobré krmivo představivosti :)
Autora jsem neznal, ale pokud má povídky stavěné takhle podivně, asi to nebude můj šálek kávy. I na té krátké ploše jsem se vlastně úplně ztratil v ději a jednání postav. Kde jsem čekal začátek nějakého finále, tak text prostě najednou skončí... Škoda, začalo to celkem zajímavě.
