zuzana2599 komentáře u knih

A Kya, bez slz a bez odsuzování, zašeptala : "Sbohem, mami !"
A já si dnes dovolím se ke Kye připojit a se slzami zašeptám: "Sbohem, tati !"
Když jsem četla tento nádherný román bylo mi hrozně smutno a těžko. Zrovna totiž odešel můj milý tatínek, možná je už tam, kde zpívají raci... Sedí si s Kyou ve člunu a povídají si, krmí spolu racky, proplouvají bažinou a jsou šťastni. Jen Tate je osamělý ve své chatrči a já jsem smutná tady doma...
Kniha se mi moc líbila. Skrývá překrásný a procítěný příběh o lásce k přírodě, do kterého je elegantně vsazena i detektivní zápletka.

108 26.01.2021

Také já jsem s knihou spokojená a nejenom to. Nadšená ! Šikmý kostel zcela splnil mé očekávání, už od prvních stránek jsem se zcela ponořila do tohoto zaniklého havířského světa a nechala se unášet jeho příběhem. Postavy jsou tak skutečné, připomínají mi pohlednici s pohyblivými obrázky, krásný, nostalgický i krutý čas minulý, na který rádi vzpomínáme... Nechybí přátelství, láska a naděje. Barbora, Julka a Ludwik, jejich mimořádná životní pouť. Děkuji autorce za tento jedinečný zážitek !

105 30.03.2020

Milá cácorko,
ano, teď už znám Tvůj příběh a nemyslím si, že můžeš být šťastná. Snad pak až čas zahojí ty největší a nejhlubší rány, pak pocítíš úlevu a v životě
se ti zableskne i první paprsek štěstí. To Ti přeji z celého srdce !

Nikdo z nás by nechtěl ani neměl mít les v domě. Je to smutný, silný, temný, drásavý příběh z pera Aleny Mornštajnové, skvěle napsaný...

101 22.05.2023

Ach, Barunko, také já bych si někdy ráda nasadila křídla ….. ! Jak já ti rozumím !
Krátká a silná jednohubka, smutná, dojemná, čtivá, bez příkras a na dřeň.

101 06.02.2020

Při čtení Zuzanina dechu jsem dech zadržovala a konec příběhu mi dech vyrazil !
Pro jistotu a abych uvěřila jsem si poslední strany přečetla ještě jednou. A bylo to tam. Vůbec ne proto, že se jmenuji také Zuzana, jsem knihou nadšená. Tohle byla ta nejvybranější a nejsladší lahůdka, kterou znám. Každičkou stránku jsem si vychutnala a bylo mi líto, že jsem ji již přečetla. Je to vynikající a dechberoucí čtení !!
Autorčin styl psaní bez přímé řeči, vše v čase přítomném, mi dokonale sedl, hned mě pohltil a vůbec mi nevadil, nepřekážel.
Zuzanin dech je na mém pomyslném řebříčku hodně vysoko. Šplhá až na první příčku ! Děkuji paní autorce za tak jedinečný čtenářský zážitek !!

99 24.02.2021

Ach, milá Anno, máte můj obdiv ! Tolik vnitřní, síly, odvahy, pokory a lásky, to se jen tak nevidí. Nechť je ten váš úděl a životní příběh poučením mnohým z nás !
Silný příběh, nezapomenutelný a fascinující. V dnešní době dokonce těžko uvěřitelný, ale já vůbec nepochybuji, že se stal a že Anna toho tolik prožila. Vlastně jsem moc ráda, že jsem sáhla po této knize a když mi občas bude ouvej, vzpomenu si na ni a nebudu škemrat.
Kdo ještě nečetl Heřmánkové údolí, ať si prosím přečte !

97 04.09.2020

I já se řadím mezi ty, kdo mají rádi knížky Michaely Klevisové. Vůbec nevadí, že Prokletý kraj není typická detektivka. Odkrývání rodinné historie, dávné minulosti, které se odehrává v pošumavských lesích je vždy dobré a napínavé téma pro knížku. A hlavně, když tu knížku píše skvělá Míša Klevisová. Příběh má podzimní, nostalgickou atmosféru, která prostupuje celým příběhem, tajemství starého deníku, pejsky a hlavně kočičku Barušku, kterou jsem si oblíbila.
Výborné čtení, obalte se do deky, uvařte si horký čaj a šup do Jelení Hory !

96 22.09.2021

Přečtu spoustu knih a Hana mě nějak míjela. Napravila jsem svůj čtenářský rest a mám Hanu přečtenou. Krásný a silný zážitek, dojemná a nezapomenutelná kniha !!
Četla jsem Hanu opravdu jedním dechem a s velkým očekáváním. Nejsem zklamaná, ale nadšená !! Ještě dlouho na Hanu nezapomenu, na příběh Rosy a Hany, dvou sester, které měly ten nejtěžší osud. Budou ještě dlouho v mých vzpomínkách !!

96 21.02.2019

Ještě pořád ve mně doznívají a v myšlenkách se s nimi loučím... ty těžké osudy hlavních hrdinů Barky, Ludwika, Julky a jejich rodin. A přemýšlím nad tím, jaký byl dříve život krutý, těžký a my dnes jsme již nějak změkčilí a slabí, nemáme tolik vnitřní síly a odolnosti... I Šikmý kostel nás v tomto smyslu může posílit a dodat energii. Díky za něj !!
P.S. Já byla šťastná z té naděje, která se objevila na úplném konci. Tolik jsem ji potřebovala, zrovna jsem byla z tolika ran osudu ve smutné náladě a naděje všechno změnila ! Naděje pro Ženku...

94 26.05.2021

Nestává se často, že se při čtení detektivky kloubí napětí s dojetím, a i proto je asi Matčin hrob tak bezvadným čtením. Jossie je neuvěřitelně silná postava a zrovna v tomto díle se čtenář dozví víc o jejím nesmírně krutém, bezútěšném a smutném dětství. Jossie se i tak dokáže vypořádat se stíny minulosti a jít dál...
Co dodat ? Skvělé čtení plné napětí a na konci jsem ani nedýchala ! Prostě paráda !!!!

93 07.01.2022

Tato detektivka se mi moc líbila, neboť Michaela Klevisová patří mezi mé nejoblíbenější české autorky. Její knihy se čtou skvěle, baví mě a nenudí.
DRAK SPÍ, no není to dokonalý název ? Však se čtenář brzy dozví, jak je to vlastně s tím spícím drakem... Atmosféra malé jihočeské vesničky s pár chalupami byla úžasná. Zcela mě pohltila a okouzlila. A že se stane mezi jejími pár obyvateli vražda, to jsem tedy nečekala. Na scénu přijíždí kriminalista Josef Bergman s kolegyní Sylvií, aby zjistili, kdo zabil mladou ženu. Vraha jsem tedy vůbec neodhadla. No, občas bývá pod svícnem tma. Přečtěte si !!

89 29.08.2020

Vraní oko není jenom oko vrány, ale i bylinka. Věděli jste to ? Já vesničanka neznalá bylinkářství jsem to netušila. Tolik na úvod jako zpestření i poučení.
Vraní oko je úžasná detektivka. Moje nejoblíbenější česká autorka opět napsala tak čtivou a napínavou detektivku, že jsem ji přečetla za dva večery. Moc se mi líbila ! Moc ! Bavila mě hned od prvních stránek, kde jsem se seznámila s rodinou Straussových. Krásné a nevšední prostředí příběhu vytvořilo parádní atmosféru celé knihy.
Detektivka z českého prostředí, uvěřitelná, taková jako život sám ! Doporučuji !!

87 21.04.2023

Autorka krásně zpracovala tento citlivý a smutný příběh. Nahlíží do lidských duší, zná naši českou minulost a píše o ní.... O obyčejných lidech, které denně potkáváme. Třeba Svatopluk mohl být můj děda a Eva pak určitě má slovenská teta. Tolik se na ni podobá, i smrt ji dostihla stejně rychle jako Evu. Přečetla jsem všechny autorčiny knihy, každá je krásná, každá jedinečná, každá malý poklad. Pište dál, prosím !

87 08.05.2019

Dočetla jsem svůj první thriller od autora s pseudonymem J.P. Delaney. A zajisté ne poslední. Byl to jistě slušný thriller, čtení odsýpalo, bavilo mě, napínalo a závěr knihy pak zvýšil můj celkový dojem. Závěr vskutku thrillerový, nečekaný, šokující, i když do jisté míry uspokojivý ! Téma výměny novorozeňat je velmi atraktivní a jen stěží se dokáži vžít do pocitů Maddie a Peteho ! Já sama se stanu za chvíli babičkou a i proto jsem ráda, že jsem výměnu dětí prožila jen knižně. Tedy doufám...
Ale opravdu to byli nejdříve slušní lidé, že ? Miles a Lucy. Kdo komu může věřit ?

86 13.03.2022

Tenhle ztřeštěný, veselý, úsměvný, ale i hluboce lidský román Fredrika Backmana byl příjemným čtením, ale určitě nepředčil mého oblíbeného Oveho, či nezapomenutelnou uklízečku Britt - Marii. Tito dva hrdinové totiž již navždy zůstaly v mé mysli, v mém srdci.
Úzkosti a jejich lidé je opravdu bláznivá komedie, která má v sobě kromě lidskosti také poselství. Jen mu musíme naslouchat a porozumět. Rozumět tomu, co nám pan Backman sděluje mezi řádky, cítit a vnímat jeho slova. Stará paní Estelle v knize podtrhla:
Láska je, že chci, abys byl.

85 13.08.2020

Jeden z nás to být musí. Ale kdo z nás je vrahem ?
Opět skvělý, neodložitelný a poutavý thriller z pera oblíbené Shari Lapeny. Je těžké přestat číst, když se každičkou chvilku blíží rozuzlení, ba ne, je nemožné přestat číst hned od začátku. Já prostě a jednoduše miluji tyto sousedské autorčiny thrillery ! Je to PECKA !

85 18.06.2020

Děj románu plyne poklidně jako líná řeka a stejně tak klidně, s pokorou a obdivuhodnou nezlomností snáší hlavní hrdinka Victorie svůj osud... I já bych chtěla být jako řeka, jako ona, silná, statečná, oddaná i věrná. Věrná odkazu své rodiny, věrná jednomu muži. Očekávání krásy tohoto příběhu se naplnilo. Mám pocit, že všechna slova jsou zbytečná. Stačí začít číst a porozumět životu uprostřed divoké coloradské přírody, životu na farmě a životní síle Viktorie.
Nádherný příběh, jistě jeden z nejlepších příběhů čtených v tomto roce !

83 05.10.2023

Ano, velmi útlá knížka a velmi citlivé téma, jednohubka a lahůdka v jednom !
Petra Dvořáková napsala opět procítěný, svérázný příběh, který nutí k zamyšlení, příběh plný pocitů, dojmů, ztrát i hledání. Příběh o muži, který se vrací z nepovedené duchovní cesty domů. Otvírá starý, zrezivělý zámek u domu své babičky, otvírá zahradu, kde znovu najde sám sebe i svou vlastní minulost a budoucnost. Návraty domů nejsou nikdy lehké.

83 14.11.2022

Tak konečně je vytoužený thriller od Shari dočten ! Kniha se klidně mohla jmenovat Jeho konec, no to by asi autorka prozradila čtenářům příliš, tak je to správně Její konec. Super čtení, nic nechybělo, nepřebývalo, s každou další a další stránkou napětí a adrenalin nabýval na síle a láska Stephanie a Patricka naopak slábla a slábla až zmizela zcela. A pak ten příšerný konec ! To jsem tedy nečekala, zase tak dokonalý obrat, tleskám paní autorce, i když se přiznávám, že mé sympatie k Stephanii ze začátku byly docela velké...
Její konec - dramatický a nečekaný konec jedné rodiny.

P.S. Tato kniha je má výroční na DK, s číslem 800. Děkuji vám, milí přátelé za každičký paleček. Mám vás ráda, jste super ! Krásné léto !

83 28.06.2021

Druhý případ detektiv Josie Quinnové se mi zamlouval, čtení mě bavilo od samotného začátku až ke svému srdceryvnému konci. Závěr knihy se autorce skutečně velmi povedl a já jej četla se zatajeným dechem a s určitou lítostí. Ach, Luke, to se nemělo stát. Takový krásný pár, ty a Josie.
Zase se těším na podzimní díl s názvem Matčin hrob. Slibný název, že ?

83 26.04.2021