Zdendula komentáře u knih

Pokud budete letos číst jedinou českou knihu, bude to právě tato kniha - krásný jazyk, příběh, postavy ... dokonalé!

17 02.03.2020

Krásné, smutné, dechberoucí vyprávění, které plyne jakoby nic a vlastně přináší všechno. Knihu jsem dlouho odkládala, bála jsem se, že se mi po tom vychvalování všude ani tak líbit nebude, ale opak je pravdou. Nemám slov a ani nevím, zda brečet nebo křičet. Silný čtenářský zážitek.

15 26.03.2019

Tuto knížku jsem četla už na střední škole a čas od času se k ní vracím a stále se mi líbí. Je to taková snová pohádka o klukovi, který měl černého pantera a říkal mu tygr. A ať už ho měl fyzicky nebo si to jen představoval, může si tento příběh každý vykládat po svém a možná i v průběhu života různě. Důležité je stále věřit, držet se svých snů a milovat.

9 29.12.2019

Pro mne geniální - od skvělého grafického provedení po sugestivní text, který se čte jedním dechem. V knize jsou místa, kde se na jedné straně člověk směje a jen o kousek níž skoro pláče a nevěřícně zítra. Zajímavý je způsob uvažování hlavního "hrdiny" - máme v rodině mentálně postiženého, který skončil v léčebně pod prášky, ale některé pasáže jsou tak silné, že jsem měla až déjà vu z dětství. Za mne objev letošního roku - díky!

9 25.04.2019

Super napínavý příběh okořeněný humorem a spoustou zmínek o knihách, které jsme všichni knihomolové většinou četli nebo si je nyní píšeme do svého "čtecího" seznamu. Krásná zmínka o mé milované Cestě ... A POKUD SE KNIHU TEPRVE CHYSTÁŠ ČÍST, DOPORUČENÍ: nečti nejdříve doslov a ani žádné komentáře, užij si to, ta kniha za to stojí.

9 22.02.2019

Dokonalé!

7 18.02.2020

Angus se narodil ve Skotsku, ale už jako kluk obdivoval ruštinu, kterou občas naladil na svém rádiu. Líbila se mu jeho zvukomalebnost a tak s pořídil i učebnici nevalné kvality a chtěl se tomuto jazyku naučit - trvalo to dlouho, ale byl trpělivý a Rusku věnoval nakonec celý život. V Rusku žil i pracoval - nejdříve jako překladatel, pak novinář, televizní zpravodaj i jako mediální konzultant v Kremlu. V knize popisuje svou kariéru i postřehy z obyčejného života v Rusku, kde nejdůležitější byly gumové holínky, trpělivost ve frontách, nebát se švábů ani byrokracie a najít si dobré přátele.Příjemným a srozumitelným jazykem vlastně vypráví nedávnou historii Ruska a přilehlých států a ač chvíli působí jako Forrest Gump, který byl také u všech důležitých událostí své doby, působí důvěryhodně a erudovaně. Čtení mne bavilo, i když to bylo často smutné a drsné a doporučuji k přečtení všem - je dobré si zavzpomínat, že svoboda kdysi nebyla automatická, stejně jako plné regály a byty bez odposlechu.

6 23.07.2020

Todle byla opravdu jízda. Trošku jsem se bála srovnávání s Tarantinem, tyto příměry sice navnadí, ale na druhou stranu pak zas člověk očekává moc a může být rychle zklamaný. Já byla spokojená a určitě by to byl i dobrý film - něco mezi Thelmou a Luisou a Jackie Brown, ale jinak. Miluju dobré akční filmy, honičky, mafiány a silné ženy a to všechno tu je. Vdova Rena se nikdy moc nestarala o aktivity svého manžela a žila slušný, spořádaný život, ve kterém mělo své místo kafíčko s kamarádkou i návštěva kostela. Až neslušný návrh souseda a jeho neodbytnost ji vyšlou na cestu ukradeným vozem za dcerou a vnučkou, které s ní přerušily styky a přinesou jí do života kromě nebezpečí i několik nových přátel.

Příběh je vyprávěn postupně několika vypravěči a je zajímavé sledovat, jak každý vidí situaci jinak, ale všichni mají vlastně jedno společné - i pod vrstvami krve a tvrdosti všichni toužíme po lásce a přátelství. Původní název knihy to krásně popisuje: A Friend Is a Gift You Give Yourself (Přítel je dar, který dáváte sami sobě), ale chápu, že pod tímto názvem by to směřovalo u nás do jiných poliček ????

6 24.01.2020

Troufnu si říct, že je to nejlepší komiks, který jsem kdy četla. Pokud máte tip na lepší, klidně mi napište ... Krásný příběh, který má hloubku a dokonalá kresba, co víc si přát? Snad jen dalšího Sandmana :o)

6 28.05.2019

50 slov může být někdy až moc ... takovou rodinu asi nikdo nechce. Sice jsem o trošku mladší než El, ale spoustu věcí si živě pamatuji, na některé jsem už málem zapomněla - vajíčka balená do novin a schovávání pytlíků od mouky či cukru nebo vitacit. Velmi zajímavé vyprávění, občas vtipné, častěji trpké a hořké - rychle přečteno, ale rezonuje i za pár dnů ...

6 27.01.2019

Tak tato kniha mne bavila a moc. Úvodní seznam osob sice málem odradil, ale stačilo pár stránek a byla jsem lapena jak můra na světlo ... Jen jsem trochu skeptická k závěrečnému rozhodnutí žen ... :o)

6 27.01.2019

Krásná kniha - grafickým zpracováním i obsahem. Neměla jsem žádná očekávání a naprosto mne to strhlo, takový život se prostě musel zaznamenat.

6 09.01.2019

"Jen velká literatura obhájí malý jazyk."

"Tak. Tak. Vlak jede, jede vlak." Vlakem se s Radkou Denemarkovou projedeme devatenáctým stoletím a budeme sledovat životy tří osobností - John D. Rockefeller je americký průmyslník, nejbohatší člověk své doby, ale také "pažravý virus", George Sand je bohatá francouzská spisovatelka, která proslula svými romány, dopisy, ale i milenci a pak tu máme ikonu české literatury Boženu Němcovou, kterou tehdejší "wlastenci" nechali zemřít hlady. Na jejich osudech, ale i na životech dalších jejich současníků, autorka neskutečně barvitě popisuje tehdejší dobu, poměry, názory a celou společnost. Radka Denemarková miluje češtinu, ona "nepopisuje", ale maluje obrazy - velká plátna, pořádnou epopej 19. století. Vlak jede přes výhybky, občas poskočí v čase dozadu nebo dopředu, ale může se vyřítit i do našeho století, dát nám políček a zase se vrátit do své doby. "Tak. Tak. Vlak jede, jede vlak."

Čokoládová krev poukazuje na rozdíly mezi nimi, reflektuje, jak rozdílné jazyky, společenská třída i země původu ovlivňují člověka a jeho možnosti vlivu, ale nachází i něco společného, třeba jako je zasněný pohled k venkovu. Autorka se soustředí na lidská práva, postavení a možnosti žen, jejich finanční závislost, vrtkavost vztahů, domácí násilí, vlastenectví nebo potřeby umělců a vše spojuje s událostmi ze současnosti včetně vlastního života. "Tak. Tak. Vlak jede, jede vlak."

Radka Denemarková má neskutečný cit pro jazyk, se slovy si hraje, její text má melodičnost a ke konci románu dost zrychluje a najednou tančíme kvapík. Malebnost její češtiny rozhodně není na úkor obsahu, ba naopak jen podtrhuje naléhavost a důležitost všech témat, která se v románu ocitnou. Z každé věty je cítit zápal pro věc i to, jak jí osobně vadí, jaké možnosti dostala do vínku Božena Němcová nebo jaké naopak dával John D. Rockefeller jiným. "Tak. Tak. Vlak jede, jede vlak."

Já jsem nadšená, Čokoládová krev je už nyní mezi mými nejlepšími knihami letošního roku a budu na ni ještě dlouho vzpomínat. Dovedu si představit, jak ji budete milovat úplně stejně, ale zároveň chápu, že tento styl vyprávění nebude vyhovovat všem. Jsem moc zvědavá, jaké budou další ohlasy... Magnesia Litera se bude udělovat v dubnu a jsem přesvědčená, že je slušně našlápnuto k páté ceně pro Radku Denemarkovou.

5 11.12.2023

Nejdříve varování: kniha je nevhodná pro osoby držící dietu nebo pro ty, kteří musí čas zůstat nalačno. Nechcete se přeci týrat, že?
Felicity ráda jí, píše o jídle a rozhodla se objet Francii na kole a ochutnat to nejlepší, co tato země nabízí. Cyklistiku trošku šidí popovážením vlakem, ale v jídle se ošidit nenechá - míří do míst, kde má spousta místních pokrmů původ a chce ochutnat ty nejlepší varianty, zároveň cestou ochutnává a hodnotí croissanty. Přidává informace o místních zvyklostech, mentalitě i pamětihodnostech a i na neúspěchy se dovede dívat s nadhledem. V knize je i několik receptů a tak můžete vyzkoušet svou Francii doma.
Je to skvělé čtení s lákavou obálkou a má to jen dvě chyby - v knize nejsou fotky a Felicity nás nevzala s sebou.

5 23.07.2020

I když mám Kingovo dílo moc ráda, tuto knihu jsem dříve vědomě přehlížela - raději jsem sáhla po románu než po "poučování". Jak dalece jsem byla od pravdy: je to skvělé, je to vtipné, je to výborně napsané a je to bohužel krátké.
Doporučuji k přečtení všem fanouškům. Jen bych byla opatrná u nováčků - je zde u spousty děl vyzrazen děj či dokonce konec, tak raději nechat na později, ale o to víc si to užijete.

5 02.03.2020

Kniha byla dobrá, ale zároveň to pro mne bylo zklamání. Jako fanoušek seriálu jsem prostě čekala víc.
Příběh je čtivý, bylo zajímavé sledovat jak se matka Eleven měnila ze zvídavé studentky v zoufalou matku, ale doufala jsem, že se dozvíme něco víc o úmyslech Dr. Brennera, nestvůrách, mládí dalších hrdinů (Hopper, Joyce?)... Třeba budou další knihy nebo pokračování seriálu a bude se zas na co těšit. Tento svět mne asi nepřestane fascinovat.

5 18.07.2019

Tak tato kniha byla vážně dobrá, můj strejda by si zamnul ruce a ohodnotil to jako "krásnej hnus" ... Má to atmosféru, zajímavý příběh korunovaný tím, že je to dle skutečných událostí. Bála jsem se při čtení a bála jsem se pak usnout ... jsem matkou 11leté dívky, takže nemám slov, nepředstavitelné ... A obálka krásně udělaná, uhrančivá.

5 02.02.2019

Tatér z Osvětimi je pro mne bohužel zklamáním. Tolik nadšených recenzí jsem četla a tak se těšila, protože mám knihy z období 2. světové války ráda ... možná je to tím a dobře mi tak, neměla jsem se tak těšit. Osvětimská knihovnice byla dokonalá, toto na mne působí hodně neuvěřitelně a spíš jako červená knihovna a to já nemusím ... škoda. Knize dávám 2 hvězdičky, třetí je za obálku :o)

5 06.11.2018

První kniha od Hilla, kterou jsem přečetla (krom pár povídek), a jsem nadšená. Čtení ve vánočním čase tomu dodalo krásnou atmosféru, příběh byl napínavý a při poslechu koled běhal mráz po zádech. Paráda :o)

4 09.01.2020

Krásný počin nabízí adventní katalog zimních příšer - od 1. prosince do Štědrého dne se představuje zástup od známých skřítků, krampusů přes Dědu Mráze po méně známé příšery z celé Evropy. Vždy je uvedena míra nebezpečnosti, doporučená ochrana a také vyobrazení, které je lepší prohlížet za světla. Osobně miluju Island a toužila jsem tam jet za pravou zimou a polární září, teď už vím, že v prosinci nikdy.

4 29.12.2019