Wrent komentáře u knih

Ani Poslední hlídka nezklamala a upřímně doufám, že název nakonec nebude pravdivý. Ač jsem na ni neslyšel úplně nejlepší názory a bál se "příliš namakaného" Antona, bylo to ok. Skvělý jsou klasicky autorovy narážky na popkulturu aj. Závěr možná trochu přehnanej, ale to už se dalo čekat od několika knih zpátky. Hlavně se mi líbila narážka na film, to by mě zajímalo, jestli to i podle Lukjaněnka mělo vyznít takhle posměšně. Doufám, že jo. :)

Jinak zase jedna kniha, kterou jsem přečetl v podstatě v kuse

2 04.12.2011

Oproti prvnímu dílu kniha již potlačuje silně prosrbské vyznění a více se soustředí na příběh, který je ale neskutečně přitažený za vlasy. Text je plný chyb (zdvojená slova ve větách, střídání ich a er formy v jednom odstavci, věty bez smyslu - četl tu knihu vůbec editor?) a autorových erotických fantazií, které se kupodivu v prvním díle v podstatě nevyskytovaly. Inu, dočetl jsem to, ale možná jsem měl přestat před neuvěřitelným koncem a představovat si, že je kniha pouhým chabým pokusem o popis nikdy nekončící sisyfovské cesty do Albánie...

1 28.11.2022

Je až neskutečné, jak je každý jednotlivý příběh od Liou Cch’-sina unikátní a zároveň navozuje pocit, že ho už důvěrně známe a tušíme, kam se asi bude posouvat a jaké budou jeho kulisy. Všechny povídky v Toulavé Zemi jsou však stále vskutku originální a napínavé.

Titulní Toulavá Země obnovuje popisem lidského úsilí v zoufalé touze se zachránit vzpomínky na trilogii Vzpomínka na Zemi. Hora přináší naprosto dokonalý popis světa, kde svět neobklopuje prázdnota, ale naopak hmota. ČÍnské Slunce je zajímavým příběhem malého člověka na pozadí velkých, ač smyšlených, dějin. Povídka Pro Dobro Lidstva nechává hodně věci skrytých a tím se mírně liší od ostatních. Láska z Tchaj-Juanu opět naprosto mění styl na tragikomické post-apo. Mikroéra znovu ukazuje autorovu neomezenou představivost podloženou zároveň dobrou znalostí zákonitostí fyziky. Požírač se opět blíží klasickému boji proti nebezpečí, zatímco Vejminek Boží je skvělým popisem lidských limitů poznání a solidarity. Poslední dvě povídky Oči v Batohu a Zemdělo se k mému překvapení očividně odehrávají ve stejném univerzu a asi ve mně svým důrazem na vynálezy a jejich dopady zanechaly největší stopu.

1 10.03.2022

Musím říct, že oproti Sapiens je kniha znatelně slabší. V první polovině ještě docela drží úroveň (ale zároveň i díky tomu, že zhusta opakuje, co již bylo řečeno v knize předchozí), ale s přibývajícím počtem stran jde kvalita dolů.

Harariho apokalyptické vize mají samozřejmě svou opodstatnitelnost a autor se je snaží dokládat řadou referencí na aktuální vědu a průmysl, ale zdá se mi, že ten ucelený a vysvětlitelný obrázek historie a budoucnosti lidstva, který vykreslil v první knize, se mu rozpadá. Mnoho představených technologických konceptů je tak zjednodušeno, až se člověk obává, jakých nepřesností se autor dopustil i v Sapiens a já si toho akorát kvůli ne tak velké znalosti historie nevšiml.

Zároveň se Harariho názor zdá příliš nepřesný a zjednodušující, např. jeho tvrzení, že všem státům vládnou vládci staré školy, kteří si pod technologickou nadvládou představují maximálně tak nukleární zbraně. Přitom už v roce 2015, kdy kniha vyšla, např. Čína mohutně investovala do šmírování svých obyvatel a i dnes tolik populární "bodovací systém" byl ve fázi vývoje.

Oproti první knize Home Deus trpí i českým překladem plným podivně skloňovaných anglicismů a nepřesností.

Obecně je Homo Deus stále poměrně inspirativní čtení, ale první kniha Sapiens mi dávala mnohem větší smysl.

1 18.01.2019

Úplný nováček v komiksech nejsem a o Sandmnovi jsem dlouho jen slýchal, než jsem si ho konečně mohl přečíst, ale teď už vím, že na další díly takhle dlouho rozhodně čekat nechci. Každá část příběhu vlastně začíná stejně, chvíli trvá, než se v tom zorientujete, ale pak vás příběh vtáhne dovnitř a jste najednou u další části. Skvělé.

1 25.12.2016

Dlouho jsem se k tomu chystal, dokonce tak dlouho, že už úplně opadlo původní neskutečné nadšení okolo knihy. A já ho asi musím znovu rozvířit, protože mě kniha opravdu zaujala. Dokonce se odvažuji polemizovat s ostatními komentáři, že "začátek nic moc", protože i popisování manipulací na finančních trzích bylo zachyceno moc zajímavě. A dál? Jakmile se začnete nořit do skrývané historie Vangerů, přestanete vnímat čas...

Další kniha, kterou prostě nejde jen tak přestat číst...

Jsem však velice zvědav, o čem mají být další díly...

1 25.12.2012

Kdo čeká pokračování příběhů z pohledu mladého čaroděje z prvního dílu, může mít krapet zklamán, středobodem celé knihy bude totiž kněžka Arha. Pozřená. Bezejmená. Popisování jejích pocitů jde ale autorce snad ještě líp (že by v tom hrála své "shoda pohlaví"?) než ji šlo rychlé vypravování příběhu v předchozí knize. S Gedem se však také setkáme. Děj se tentokrát nepřelévá z jednoho místa na druhý a je tak přeci jen krapet přehlednější a snad i napínavější, ač to v této recenzi nedokážu úplně posoudit, protože ani několikaletá pauza od prvního čtení nezpůsobila, že bych zápletku zapomněl...

I tak jsem se ale dost bavil, Guinin styl je výjimečný.

1 22.04.2012

Dlouho jsem nečetl zajímavější a inspirativnější knihu. Život je jen náhoda vás zavede do podivuhodného světa jednoho z odvětví matematiky, které se od těch ostatních tak trochu liší. Do světa pravděpodobnosti a statistiky. Nejde však o žádné nudné příklady, naopak. Autor nám v textu ukazuje, jak špatně je lidský mozek uzpůsoben k vnímání pravděbodbností (a nepravděpodobností), jak špatně umíme rozpoznat náhodu a jak ji vlastně ani neumíme vytvořit.

jedním slovem - geniální. Naprosto geniální.

1 17.03.2012

I na třetí přečtení nenacházím skoro nic, co bych knize vytkl (snad jen poezii, navíc občas ve zvláštním překladu, většinou přeskakuji). I když znám děj už skoro nazpaměť, nenudí mě a naopak jsem při čtení velice napjat. Musím však také vyzdvihnout práci scénáristů k filmu, kteří opravdu z knihy vybrali, co to šlo. Pán Prstenů je prostě základní knihou fantasy a těžko se jí něco vyrovná...

1 17.03.2012

Obyčejný dárek k Vánocům se rázem proměnil ve velice zajímavou hororovou detektivku. Čekal jsem něco nudného, rádoby strašidelného, ale dostal jsem pravý opak.

Neklidný Hrob patří mezi tu elitní sortu knih, od kterých se budete jen velice velice těžko odtrhávat, a to i v případě, že se v některých částech budete bát. Už od počátku dokázala kniha skvěle navodit ponurou depresivní atmosféru a zápletka se stále vyvíjela dost překvapivým směrem.

Mám chuť sehnat si další případ Luise Kincaida...

1 06.01.2012

Velice zajímavá detektivka s úžasnou postavou Sherlocka Holmese, který je určitě tím největším, co A.C Doyle světu dal. Ač v knize on sám dlouhou dobu chybí, nepřestanete být napnuti a z vlastní zkušenosti vím, že se budete snažit knihu dočíst při každé příležitosti. (Kvůli tomu nečtěte na mobilu s velice malou kapacitou baterie :-) )

1 14.11.2011

Průměrná paperback fantasy s několika zajímavými nápady (např. vznik samotného Zničení). Lore League of Legends moc neznám, takže tento aspekt pro mě byl poměrně zajímavý a odhalení některých postav dokonce překvapivé.

14.12.2023

Trvalo mi dlouho, než jsem se do knihy dostal a nikdy jsem si nepřipadal, úplně zažraný. Navíc mi velkou část knihy tak trochu unikal její smysl, dokud jsem na konci v Keitově hazardním opojení nepochopil, že jde hlavně o zmar a zároveň obyčejnou každodennost, které se nevyhnutelně objeví i po přežitém smrtelném útoku. V tu chvíli jsem si také začal užívat překotné chrlení "myšlenek" hlavních hrdinů a začal na knihu nahlížet naopak docela pozitivně.

28.07.2016

Adam KučeraMěl jsem možnost knihu přečíst ještě před jejím vydáním v angličtině a to ve mně zanechala opravdu docela hluboký dojem. V porovnání s předcházející knihou Příliv Temnoty je Za Temným Portálem o kategorii výš. Já osobně to přičítám hlavně vlivu Christie Golden, která má s Warcraft literaturou přece jen jiné zkušenosti než Aaron...

Kniha popisuje dění datadisku hry Warcraft II a myslím, že si s tou látkou pohrála více než dobře. Oproti suchému předchozímu dílu, kde se šlo od nudné bitvy přes patos konverzací jen k další bitvě, se zde dočkáme větší akce a hlavně mnohem lepších dialogů a v podstatě i zápletky.

Hrdinský motiv výpravy do neznámého světa, Deathwingovy interference, milostné pletky mezi dvěma hlavními postavami a hlavně takové ty malé detaily, které dokáží potěšit každého fanouška nebo hráče World of Warcraft (setkání s mladým Garroshem, Ner'zhulova touha po "lepším trůnu"), dělají z knihy jednu z mých oblíbených Warcraft novel.

06.01.2012

Tentokrát Pratchett zamířil své kritické pero na ekonomii a s využitím hrdinů z knihy Zaslaná Pošta opět stvořil zajímavé dílo. Zlatý standard je velice důležité téma i v našem světě a je opravdu vtipné, jak si s tímto tématem na konci Pratchett zahraje. Vynikající jsou samozřejmě i oba "patricijové". Bohužel dávám jen čtyři hvězdy, protože jako u některý dalších Zeměploch, i u této knihy jsem měl pocit, že tohle je až moc absurdní. To už mi místy prostě nesedí.

06.01.2012