Vlčice.N komentáře u knih

Zpočátku mi dělalo problém ponořit se do příběhu a pochopit, o co tam vůbec jde. Aniž bych si to uvědomila, postupně jsem se začetla a během jednoho dne knihu zhltala. Byl to pro mě rozhodně neotřelý nápad, na podobný jsem zatím ve fantasy nenarazila. Co mě však mrzí, jsou postavy v příběhu, které na mě neudělaly žádný dojem, nedokázala jsem si k nim vytvořit vztah, to mi přijde škoda.

04.04.2015

Už dlouho se mi nestalo, abych četla po nocích, protože není možné od příběhu se odtrhnout. Teď to ale jinak nešlo. Opět jsem jednou objevila skvělé fantasy. Knihu jsem dlouho odkládala, asi rok, teď ale vůbec netuším, proč vlastně. Mám trochu problém s hrdiny, kteří jsou geniální a mají pro vše nadání, často totiž mají tendence sklouzávat až k neuvěřitelnosti. Tady jsem ten pocit ale neměla - Kvothe byl naprosto skvěle vykreslený (lidský), a já jeho příběh hltala opravdu s chutí. Charaktery postav jsou tu obecně skvěle vykresleny. Kniha mě také učí trpělivosti - naskýtá se tu víc otázek než odpovědí. Autor má také zálibu v různých detailech, které pro příběh nejsou zase tak postatné, přesto mají své kouzlo, a kdyby tam nebyly, něco by mi asi chybělo. Přečtením určitě nemáte co ztratit, jen doporučuju mít po ruce i pokračování.

Nebylo to špatný počtení, přesto sérii nezařadím mezi ty oblíbenější, něco mi tam moc nesedlo, jen stále přemýšlím, co to bylo. Možná Amy, místy mi trochu lezla na nervy. U všech dílů musím ocenit nepředvídatelnost některých událostí, kolikrát jsem byla skutečně překvapená. A upřímně, konec by byl mnohem lepší bez té poslední kapitoly, ta na mě působila nějak nadbytečně a našroubovaně, předposlední byla uzavřená skvěle a myslela jsem, že to takhle autorka zamýšlela ukončit, vážně škoda, že tomu tak nebylo.

12.11.2014

Nečekala jsem, že na mě kniha až tak zapůsobí, je to krásný a smutný příběh nejen pro děti. Spoustu dětských příběhů objevuji až teď, v dospělosti, a někdy mě to mrzí... Na druhou stranu, teď můžu objevovat jiná zákoutí knih a nesmírně si to užívám.

Z této knihy jsem upřímně zmatená, čekala jsem od ní asi víc, než mi nakonec dokázala dát. Rozhodně mě nenudila, ale neodnesla jsem si z ní to, co jsem si odnést zřejmě měla. Nepřišla mi nijak působivá, postavy mi občas přišly vykreslené celkem zvláštně.. Třeba Simonina matka na mě působila místy poměrně nevěrohodně. Smrt blízkého člověka jistě každého změní, ale nějak jsem jí to chování chvílemi nevěřila. A nevím, proč Simone bylo jen deset, hádala bych jí víc.
Když to shrnu, kniha neurazila, ale ani nezanechala hlubší dojem a už se k ní nikdy vracet zřejmě nebudu.

Od knihy jsem toho zase tolik neočekávala, četla jsem ji jen ze zvědavosti, co na tom všichni vidí. Nebyla pro mě proto zrovna zklamáním, ale že bych z ní byla nějak uchvácená, to se taky říct nedá. Sympatický mi byl černý humor postav, a i některé scény byly celkem silné, ale za nějaký zázrak to nepovažuju. Nakonec to, co ostatní tolik bavilo, mi přišlo nudné - jedná se o to filozofování šestnáctiletých dětí. Rakovina a jiné smrtelné nemoci možná děti nutí dřív dospívat, ale že by až takhle, tomu se mi věřit vážně nechce. Pro mě je to zkrátka kniha průměrná, ničím výjimečná. Za chvíli už si zřejmě pomalu nevzpomenu, o čem byla, špatně se mi ale nečetla.

12.10.2014

Čtení této knihy jsem dlouho odkládala, ale nakonec nelituju, že jsem se do ní pustila. Právě jsem ji dočetla, a rozhodně ji řadím k těm zdařilejším dílům. Atmosféra táhnoucí se celým příběhem byla skvěle vystižená, a nenudila jsem se snad ani na jedné stránce. A ten konec... Ten byl pro mě naprosto nečekaný a přitom absolutně skvěle vymyšlený. Ostatním knihu mohu jen a jen doporučit.

11.10.2014