vladimir5170 komentáře u knih
Jednodenní čtení za 5*. Nezdolná síla a životní optimismus z hlavní hrdinky jen čiší. Za všechny moudrosti jedna, která mne zaujala nejvíc: "Neodsuzuj chybujícího, nevíš, co trápí jeho duši."
Dávám jednoznačně 5 *****. Za příběh i za formát. Doporučuji opravdu všem. Nejvíce těm, kteří "nemají čas" číst. U těch by to mohlo vyvolat několik efektů. ;-)
Drsné čtení, syrové příběhy. Doporučuji všem. Především lidem, kteří si stěžují na život v dnešní době. Válečná a poválečná doba, život v ní, temná atmosféra jsou popsány K.Lednickou uvěřitelně a žít to prostě nechceš. Uff...
Tak tato kniha mne vůbec nepustila k žádné práci. Po obědě jsem otevřel a za odpoledne i přečetl. Ještěže pršelo. Je to velmi čtivé a nutí rychle dočíst, aby člověk věděl, jak to dopadne. Na závěr nechybělo ani "překvapení", takže za mne spokojenost. Slabším povahám však z důvodu neuvěřitelně nechutného chování několika hlavních postav nedoporučuji. Kvůli přímočarosti a v podstatě jednoduchému, nevětvenému ději, se čte lehce. Až tedy na ty okolnosti.... Řadím k nejlepším knihám Aleny Mornštajnové.
Nepříliš komplikovaný příběh, srozumitelně napsaný a naštěstí chybí zbytečná senzace na závěr. Myslím, že jedna z nejlepších knih A.M. Kniha na zimní odpoledne jako dělaná.
První kniha, kterou jsem nečetl, ale odposlouchal. A trefa do černého. Těch 9 hodin stálo za to. Realistické, obyčejné, bez senzací a přesto - nebo možná právě proto - skvělé čtení/poslouchání. Doporučuji.
To pošlapávání jakékoliv naděje je fakt vopruz. Čte se pěkně, i když je to děsivé.
Knížka na cestu vlakem z Brna do Prahy. A pak ji zapomenout ve vlaku a hledat jinde pozitivní věci.
Skvěle napsaná kniha. A na základě reálií, což mne vždy přitahuje víc než čistě smyšlené příběhy. Překvapilo mne, jak brutálním způsobem byla secu prorostlá celou společností a pochopitelně pak to, jaké psycho to muselo být, když "udavač do každé rodiny". Ani se pak není co divit brutálnímu konci tohoto nechutného režimu. Každá akce vyvolá reakci. Režim v ostatních státech socialistického bloku byl přeci jen lidštější. A ještě jedna věc mne překvapila a to, jak Nicolae Ceaușescu oblafl celý svět. Neuvěřitelné. Knihu pak doporučuji především kvůli skvěle vykreslenému, absolutně nesvobodnému životu obyčejných lidí, kteří žili pod neustálým obrovským stresem, strachem. To muselo být hrozné psycho.
Zhruba od půlky je úplně jasné, jak příběh skončí. Přesto nebo možná právě proto se na konec těšíte. Žádné hluboké filozofování, že se po každých dvou větách musíte o tři věty vrátit, přesto jasné poselství. Vlastně dvě, jedno trochu skryté. Příjemné překvapení.
Zajímavé téma a spousta odvedené práce po archivech je důvod, proč "se skřípěním zubů" dávám 3 hvězdičky. 50,01%. Vlastní autorčin přínos takovémuto tématu, dle mého názoru, příliš popularizaci takto silného tématu nepomohl a historickými dokumenty prolínající se příběh je nepoutavě psaný a místy přehnaně ambiciózně temně senzační. Po skvělých Žítkovských bohyních jsem OD AUTORKY čekal daleko více. Omlouvám se za upřímnost.
Hodnotím z pozice, že jsem již pár knih o pracovních táborech a GULAGu v SSSR četl a zároveň jsem již četl autorčinu knihu "Musím Tě zradit". Ve srovnání se Solženicynem chybí širší záběr, popis fungování lágrů a naštěstí i osobní zkušenost autorky. Ve srovnání s "Musím Tě zradit" je patrné, že "V šedých tónech" je psaná dříve a autorka je ještě "nevypsaná". Obecně mi přišlo, že je celý příběh nedokončený a očekával bych silnější pointu postav příběhu. Jinak velmi dobré a pro čtenáře "nepostižené" možným srovnáváním jistě silný příběh.
Opět skvělé. Minimálně tak dobré jako jednička. Jenže u prvního dílu se ta nenávist dala chápat odplatou Němcům za jejich příkoří. Ta nenávist komunistů ve dvojce ničím předchozím podložit nejde, proto je to snad ještě horší. Dopsáno s otevřeným koncem a musí následovat trojka. Už se těším.
Ale jó. Chytlavě napsané. Ždíme emoce už v půlce knihy. Směřované na sentimentální čtenářky závislé na dojemných příbězích. Každá z nich by dala 5*. Nejsem z této množiny čtenářek. Dávám 6* ;-).
Má první kniha, u které jsem bytostně přesvědčen, že autor jede na slušným matroši. Neskutečná kravina, ale sranda to je, o tom žádná. 4*
Dvě hvězdy. (Spíš jeden a půl.) A to ta druhá z nostalgie po jinak pěkných knihách paní Mornštajnové. Není to špatně napsáno, ale .... Téma alternativní budoucnosti v minulosti aneb "co by kdyby" autorce nesedlo. Nebo možná spíš mě. Přestože jsem se prokousal za polovinu, přesto jsem nedočetl, až tak moc mne nezajímal závěr.
Příjemné překvapení. K pěti hvězdám mne nepostrčil příliš komplikovaný, čti akční závěr, jakoby psaný pro případný scénář ke zfilmování, to ke knize tak nějak nepotřebuji. Naopak ke čtyřem hvězdám mne pobídlo zajímavé prostředí, vykreslení soukromí jednotlivých postav a některé vtipně psané dialogy, myšlenky a "moudra". U mě dobrý, jen tak dál.
Výborně napsáno. Jen mám pocit, že autor sportovní stránku poněkud zjednodušil a stejně tak charaktery a příběhy lidí. Tak trochu pro děti, což na poutavosti děje neubírá. Spíš naopak. Jdu na druhý díl.
Film jsem neviděl, ani se nenechal jinak dopředu ovlivnit. Úplně nerozumím tak nízkému hodnocení zde. Vtipný, možná občas příliš košatě opsaný, vypointovaný příběh. Ani jsem při čtení klidné, vtipné knihy nečekal takové mravní poselství v závěru. Jednoznačných 5*.
Lepší, dramatičtější než Medvědín. Na druhou stranu až plánovitě ždímající emoce. A hokejově to taky moc neštimuje. Ale četlo se to teda parádně. Prásk. A třetí část si ujít nenechám. Prásk. Prásk. Prásk.