Vixiene komentáře u knih

Na Horrorstor jsem se nadmíru těšila, kvůli jeho originálnímu zpracování. Díky tomu, v jaké formátu kniha je - obdoba Ikea katalogu - a také tomu, že není plná pouze textu, ale je zde i grafika, tak utíká velmi rychle a máte ji za jeden večer přečtenou.

Nicméně obsah už dle mého není až tak slavný, byť námět se mi líbil a hlavně zezačátku mě kniha fakt bavila, bohužel potom začal být děj dosti repetetivní a ani ne úsměvný, spíš nudný. Dialogy postav mi přišly hodně tlačené na sílu a místy až trapné a ani jsem si vlastně žádnou z postav neoblíbila. Mohlo to být hezky děsivé vyprávění, to mi Horrorstor ale bohužel nakonec vůbec nenabídl.

B-čkové horory mám ráda na koukání, ovšem ne na čtení.

3 06.11.2022

Manželé, o kterých je toto vyprávění jsou poměrně šťastným párem, ale jednoho dne žena zmizí a objeví se v nemocnici se ztrátou paměti. Po návratu domů má pocit, že v domě je ještě někdo další...

Do knih od Shari Lapena se mi nechtělo vůbec pouštět, ale když jsem měla možnost poslechnout si audioknihu, tak jsem do toho přeci jen šla. Víceméně chápu, proč je autorka u nás docela oblíbená. Krátké kapitoly a čtivý, jednoduchý styl psaní je určitě fajn i pro nečtenáře, navíc pokud moc neholdujete thrillerům (byť bych toto úplně za thriller neoznačila), tak bude nejspíše příjemnou vstupní bránou do tohoto žánru a příběhy se vám budou líbit.

Pokud máte ovšem už něco načteno, nemohu knihu doporučit. Nečekané zvraty, které slibuje anotace vůbec nejsou nečekané a víceméně od poloviny knihy tušíte kdo, co, s kým, proč a za kolik.

Na autorku nejspíše nezanevřu a s odstupem času zkusím ještě něco dalšího, pozitivní názor na její tvorbu ovšem bohužel zatím nemám.

3 08.09.2022

Konečně jsem se pustila do posledního dílu tohoto knižního skvostu a dočetla tím celou sérii. Jedním slovem - zbožňuju! :-D Ikdyž mě Katniss občas rozčilovala, tak mi to už neubíralo na tom, že jsem si děj užívala, byť závěr mi přišel celkem napěchovaný akcí, jakoby se autorka rozhodla dohánět co nejvíc toho jde na posledních pár stránkách.

Za sebe doporučuji celou sérii a snad se brzy vrhnu na Baladu o ptácích a hadech, teď se na ni těším ještě víc :-)

3 08.09.2022

Hunger Games jsou prostě božííí. Po delší pauze (skoro 2 roky) od prvního dílu jsem se konečně vrhla na druhý díl, částečně jsem ho četla, částečně poslouchala jako audioknihu. Slupla jsem to jako malinu :-D Do série jsem se vrhla z toho důvodu, abych si osvěžila příběh a užila si Baladu o ptácích a hadech, na kterou si brousím pomalu, ale jistě zuby. Suzanne Collinsová vypráví celý příběh s takovou strhující lehkostí, že si připadáte, jakoby Katniss s Peetou stáli přímo vedle vás a vy prožívali radosti i strasti přímo s nimi. Po posledním dílu sáhnu určitě velice brzy, protože nadšení po dočtení tohoto dílu ze mě ještě nevyprchalo. Jasných pět hvězd a doporučuji všemi deseti všem, kdo se k Hunger Games třeba ještě nedostali :)

3 12.03.2022

První setkání s autorkou, pro jistotu jsem zvolila nejtenčí kousek, ikdyž knih mám od ní doma už více :-D Nečekala jsem něco kdovíjak strašidelného, to už jsem pochopila, že u Darcy Coates nehrozí. Ale těšila jsem se na tajemnou atmosféru, u které mě možná občas lehce zamrazí. No, mrazení jsem se moc nedočkala, ale vzhledem k tomu, že jsem knihu slupla během jednoho dne, tak můžu říct, že čtivost se autorce rozhodně upřít nedá. Pokud chcete příběh, u kterého se budete bát, tak rozhodně zvolte něco jiného. Toto je taková fajnová oddechovka, která ale nemá moc čím šokovat nebo vyloženě nadchnout, byť závěr knihy pro mě osobně překvapivý byl, ale trvalo mi pár dnů po dočtení knížky, abych si ujasnila, jestli se mi závěr vůbec líbil. Za mě byl teda dost přitažený za vlasy, ale svým způsobem to k tomu sedlo.

Ač spousta čtenářů hodnotí Duchové rodiny Folcroftů jako nejslabší knihu Darcy, tak já jsem ráda, že jsem po ní sáhla jak poprvé - aspoň nenasadila příliš vysokou laťku! :)

Každopádně do dalších autorčiných knih se určitě pustím a už teď jsem zvědavá, jak se mi budou líbit :-)

3 23.01.2022

Bohužel se stalo přesně to, čeho jsem se u knihy bála. Ze slibného příběhu se stalo vyprávění plné těch nejtypičtějších klišé, které veřejnost u rokenrolu může hledat. Sex, drogy, pochybování o sebe sama, neopětovaná láska. Teda, hlavně ty drogy.

Od autorky jsem četla už Jediné pravé lásky a Daisy Jones si udržela přesně to, co mi nejvíce vadilo právě u Jediných pravých lásek. Hlavní hrdinku, která je nesympatická, protivná, sobecká. Dějově je kniha také plochá, vlastně se tam jen fetuje, nahrávají písničky a jezdí turné (to je nejspíš trochu přehnané, ale ráda bych tím zdůraznila, jak negativně celou knihu vnímám :-D)

Moc mi nepomáhalo ani to, že byl příběh psán formou rozhovoru, snad jen v tom, že se díky tomu četl celkem svižně. Nicméně styl psaní - Billy: Daisy řekla: "...." - to bylo prostě špatné, kolikrát jsem se musela vrátit zpět k začátku věty, abych pobrala, kdo co vlastně řekl.

Dvě hvězdy za hezký design knihy a za to, že si autorka dala práci sepsat texty písní přelomového alba Daisy Jones and The Six, nicméně za týden už si nevzpomenu ani na jména hlavních postav.

3 23.01.2022

Uff toto bylo super :-) Příběh utíkal a moc mě bavily strašidelné scény, kterými byla kniha protkaná. Ne vždy se mi stává, že by mi při čtení bylo vyloženě nepříjemně, ale tato kniha to splnila náležitě, což jsem fakt nečekala :-D

Tento jakože young adult horor/fantasy bych teda dětem číst nenechala. Příběh vypráví o dvanácti sestrách, které jsou, zdá se, prokleté. Jedna po druhé postupně umírají. Kniha je retellingem na příběh bratří Grimmů Roztrhané střevíce, nicméně musím se přiznat - já Roztrhané střevíce vůbec neznám :-D

Konec knihy je pro mnoho čtenářů trochu rozporuplný, někdo je s ním spokojený, někoho rozčílil... to už je samozřejmě na každém, jak toto zakončení stráví, já byla poměrně spokojená :-)

3 09.12.2021

Byť mi nějakou chvíli trvalo, než jsem se knihou prokousala, moc mě bavila :-)

Námět je velmi originální a z literatury druhé světové války neokoukaný, je to zkrátka zase něco trochu jiného, než vyloženě koncentrační tábory, na které je většina těchto knih zaměřená. Stejně jako jsem ještě nečetla knihu vyloženě z prostředí Paříže, i to mě moc bavilo.

Musím říct, že i přesto, co vše Lucien dělal pro záchranu Židů mi nebyl vůbec sympatický. Nicméně po celý příběh sledujete vývoj Lucienova charakteru, dá-li se to tak říct a ke konci i já jsem k němu přilnula. Příběh z pohledu architekta byl moc zajímavý (a koneckonců důvěryhodnost příběhu dává i to, že sám pan autor je architekt :-)) Co se ale týká sympatií k postavám, ono jich vlastně moc nebylo, ke kterým bych nějaké cítila :-D (samozřejmě ale světlé výjimky tam jsou).

Mnoho scén mě rozesmutnilo, u některých jsem se pousmála, tahle kniha skýtá opravdu velké množství emocí. Pokud chcete nějakou neokoukanou a originální knihu z druhé světové války, mohu vřele doporučit :-)

3 02.05.2021

Tak u této knihy musím hodně přemýšlet, abych našla nějaká pozitiva. Snad jen krátké kapitoly a relativně čtivý sloh, který ubíhá. Spící Beatrice se zrodila na Wattpadu a tam také měla zůstat.

Podle anotace jsem čekala sice jednodušší, ale přeci jen výzkumem a vědou nabitou knihu se špetkou romance. Dostala jsem knihu plnou "romance". Celým příběhem vás provází hloupoučké postavy, které nepoznají ani DNA, romantická linka hlavní hrdinky se mnou ani nehnula a už vůbec ne případná úmrtí.

Na druhou stranu, kdyby výzkum a vývoj vakcín/léků probíhal tak, jak si autorka představuje, pravděpodobně bychom se stali nesmrtelnými pány tvorstva.

Je to škoda, anotace se mi líbila, ale absence děje a to, že slibovaný "neznámý virus" se zde prakticky vůbec neřeší tu knihu úplně pohřbilo. Charakterizovala bych to spíš jako podprůměrnou romanci se zmínkou o viru, na který se pár lidí snaží najít lék.

Thriller Zlatíčka je o Lauren, které se narodí dvojčata a už v porodnici se k ní vloupá neznámá žena, která jí chce její děti unést. Nepovede se jí to a nejsou nalezeny žádné usvědčující důkazy, proto policie nechá případ být. Lauren odjíždí s dětmi domů za manželem Patrikem, ale necítí se v bezpečí, protože tajemná žena ji pronásleduje....

Víc není nutné k ději vědět, anotace toho možná prozrazuje až moc, ikdyž chápu, že to, co je v ní uvedené zní mnohem lákavěji :-D

Námět knihy mě nadchnul tak moc, že jsem si pro ni musela zajít do knihovny a hned přečíst. Na DK Zlatíčka svítí modře, čemuž se mi během čtení knihy těžko věřilo, protože mě doslova vtáhla. Nutno dodat, že určitě není pro všechny. Je v mnoha ohledech hodně specifická a "jiná" a ne každému tento styl thrilleru může sednout. Abych se přiznala, opravdu mi místy běhal mráz po zádech, čtení ve mně vyvolávalo fakt nepříjemné pocity, možná jsem se místy i bála :-D Atmosféra byla zkrátka naprosto parádní a skvěle ji dokreslovaly úryvky temných pohádek a pověstí na začátku některých kapitol. Víceméně skoro celou knihu jsem si říkala, že to je jasných 5 hvězd, ale... pak přišel konec :-D Neříkám, že se mi nelíbil styl konce, právě naopak, sednul mi k tomu. ALE bohužel mi přišlo, že autorka některé věci do příběhu napasovala "na efekt", ale na konci už pak nevěděla, jak je vysvětlit, proto je zcela úspěšně odignorovala a to se mi fakt nelíbí, proto nakonec končím na 4 hvězdičkách. Takže se dá říct, že konec je tak nějak otevřený a je na čtenáři, jak si jej vyloží. ANEBO jsem to tak úplně nepochopila? I to je možné :-D

K přečtení určitě doporučuji, ale připravte se na maličko jiný způsob vyprávění thrilleru, než je obvyklý :-)

3 25.03.2021

2,5/5

Targa je tajná agentka, která je moc dobrá v tom, co dělá. Má za úkol dostat univerzitního profesora psychologie, který si nahrává poslední slova svých obětí, proniknout do jeho života jakožto další oběť a usvědčit jej.

Nečekala jsem nic vyloženě skvělého a také jsem nic skvělého nedostala. Relativně průměrný (možná i krapítek podprůměrný) thriller, s přenádhernou "badass" hlavní hrdinkou, která může všecko, protože je prostě ve všem nejlepší :-D a navíc má za sebou velice krušnou minulost, jak už to tak poslední dobou v thrillerech bývá. Jak už z těchto řádků vyplývá, Targa mi nebyla vůbec sympatická.

Infiltrace k vrahovi mi přišla úsměvná, stejně jako drtivá většina scén. Repetetivní děj nezachránilo ani pár rádoby šokujících zvratů. Musím se přiznat, že jsem v knížce přeskakovala a ani tak jsem o nic nepřicházela.

Na druhou stranu, díky velkému fontu, poloprázdným stránkách a tomu, že je kniha čtivě napsaná (přemýšlím, kdy jsem o nějaké napsala, že není čtivě napsaná... :-D ) stránky docela ubíhají. Prostě celé to bylo takové zvláštní, překombinované pravděpodobně zaujmout co nejširší okruh čtenářů a šokovat, bohužel se to podle mého názoru nepovedlo.

Malé varování - konec je otevřený a kdoví, jestli vyjde další díl, tak pokud toto nemáte rádi, tak se možná do knihy raději nepouštějte :-D

3 23.03.2021

Po přečtení Holubice a hada jsem se opravdu těšila na pokračování. Zároveň jsem se své nadšení ale snažila podržet na uzdě, protože všichni víme, jak to s "prostředními" díly a jejich kvalitou bývá. Bohužel musím říct, že klesající tendencí mě trošku zklamala i Krev a med. Ovšem i přesto si moji pozornost kniha udržela prakticky po celou dobu. Nutno podotknout, že je opravdu cítit, že je série určená pro mladší čtenáře. Svět, který autorka vytvořila by si rozhodně zasloužil více její pozornosti - rozepsat co, proč, jak, ... hrozně by mě bavilo zaměření na jednotlivé typy magie, které autorka nastínila, ale to je tak vše. Co mě hodně iritovalo, bylo občasné protiřečení si jednotlivých postav a to třeba v rámci pouhých pár stran a nemyslím si, že by to bylo charakterovými vadami těch postav, spíš to na mě působilo, jakoby autorka psala rychle a nepřečetla si po sobě, co napsala. Chyběla mi jiskřivá hate-love romantika Lou a Reida, Louina vtipná "oprsklost" se místy změnila na cosi, za co by ji člověk profackoval, ale to bych nebrala úplně jako negativum, vzhledem k tomu, jak se jako postava vyvíjí.

Už jsem si bohužel trochu zvykla, že nakladatelství Cooboo dává důraz spíše na kvantitu, než na kvalitu, ovšem v případě této knihy to byla katastrofa - překlepy, zdvojená písmena/slova, naopak chybějící písmena/slova. Dokonce i nějaká ta gramatická chybka se našla. Pokud bych tvrdila, že je chyba na každé páté straně knihy, tak jí ještě fandím.

Byť se může zdát, že na tuto sérii jen "prskám" samá negativa, i přesto se těším na závěrečný díl a doufám, že se kvalita alespoň trochu zvedne, byť teď už nemám tak velká očekávání. Nahlížím na ni jako na odpočinkovou a jednoduchou fajn fantasy, která má ale much jak máku a je veliká škoda, že na mě působí tak nedotaženě. Kdyby zpracování příběhu bylo tak skvělé, jako nápad na něj a na charaktery postav, nemohla bych být spokojenější :-)

3 13.03.2021

2,5/5

Pátý díl detektivní série Kim Stone.

Relativně krátce po sobě jsou nalezena dvě ženská těla. Mladé narkomanky a hodné postarší paní pracující jako sociální pracovnice. Obě mají stejnou bodnou ránu, na kterou zemřely.

Zpočátku jsem byla z tohoto příběhu rozpačitá. Od začátku až téměř do tří čtvrtin mi kniha přišla utahaná, nezajímavá a naopak konec uspěchaný.

Velkou část zde tvoří prolnutí s osobním životem hlavní detektiv inspektorky Kim Stone. Samotná Kim i její vyšetřovací tým mě baví, jejich spolupráce i pošťuchování. Zároveň mě baví i pozvolný vývoj osobnosti Kim, jen kdyby nebyl tak moc osekaný. Ocenila bych, kdyby měl v knihách více prostoru Kimin pejsek Barney :-D

Jak už jsem u některého z předchozích dílů zmiňovala, moc se mi nelíbí, jak Kim zničehonic na něco přijde, odkryje se jí "opona" v hlavě a najednou jí všechno dojde a voilá, případ rozluštěn. Tento vzorec se opakuje v prakticky každém díle a prostě mi to přijde na sílu, odfláknuté.

Co považuji za pozitivum tohoto příběhu je, že narozdíl od předchozích dílů jsem tentokrát neodhadla hlavního pachatele, byť samotná zápletka nebyla příliš originální a moc mě nechytla. Stále je kniha ale napsaná na principu krátkých kapitol a čtivých jednoduchých vět, takže ikdyž vás to moc nebaví, tak stránky relativně ubíhají. Snad se mi další díly budou líbit víc, ale bohužel má pro mě zatím tato série spíše sestupnou tendenci.

3 07.02.2021

Buď vděčná za čas, který máš, místo aby ses užírala časem, který ti byl odepřen.

Krásná kniha. Asi mě žádná kniha ještě nedojala tolik, jako Když jsi odešel. Tolik emocí na tak málo stránkách. Příběh o silných lidských vztazích, ať už pozitivně nebo negativně založených. Příběh o bolesti, umírání, smutku ale i lásce, pochopení a radosti z maličkostí, které jsou zároveň velkými věcmi. Příběh o uvědomění. Nejdříve jsem si myslela, že si ji budu muset dávkovat, ale nešlo to, musela jsem ji číst pořád.

Kniha je rozdělená na dvě časové roviny. Jedna vypráví o Holly, která se stará o svou umírající babičku a zároveň řeší trable ze svého osobního života. Druhá rovina je z minulosti a hlavní postavou je zde právě Hollyina babička Annie, která se postupně zamilovává do svého kamaráda z dětství Skicáka. A můžu říct, že jsem se do něj zamilovala také :-D

Musím se přiznat, že hlavně zezačátku mě Hollyina linka příliš nebavila a kdybych to měla vztáhnout na celou knihu, tak jsem se vždy více těšila na kapitoly s Annie, než s Holly. Právě Hollyino chování mě někdy štvalo a přišlo mi nepochopitelné a možná někdy i sobecké. Ovšem, když jsem četla právě o Annie, tak jsem si v některých momentech říkala -panebože, ať to skončí, já si potřebuji oddechnout u Holly. Annie totiž neměla úplně růžový život. Nechci to rozvádět, protože bych tím přímo vyzradila pointu knihy. Ale můžu říct, že jistá postava v knize ve mně vzbuzovala tak naturalistickou nenávist, že jsem někdy ten "oddech" od kapitol s Annie opravdu potřebovala.

Posledních asi 50 stran jsem probrečela prakticky v kuse, z čehož jsem si odnesla solidní bolehlav a oteklé oči. :-) ALE tato kniha za to stála každou stránkou.

Na závěr snad už jen: Když prší, hledej duhu. Když je tma, hledej hvězdy.

3 29.01.2021

2,5/5

Za mě to teda nebyla žádná hitparáda. Dějově celkem průměrná kniha, ba dokonce bych řekla, že to bylo dějově až chabé. Naopak násilí nás nenechalo dlouho čekat, nějaká ta krev, střílení - to bylo jejím hlavním obsahem. Nestěžuju si, sedělo to tam. Nějaké velké napětí nebo zvraty tady nečekejte. Občas fajn vtipná hláška, u které jsem se uchechtla. Postavy mi přišly docela ploché, nijak extra popsané - pravděpodobně to patří ke stylu psaní autora, těžko říct.

Polovinu knihy jsem přečetla klasicky, druhou polovinu jsem poslouchala ve formě audioknihy. Co se týče knihy jako takové, tak v papírové formě se četla docela dobře a rychle - malý formát knihy způsobuje rychlé ubíhání stránek pod rukama. U audioknihy jsem byla doslova nadšená jejím zpracováním. Pan Kapitančik ji načetl vskutku bravurně a já si nedovedu představit snad nikoho lepšího pro tuto knihu. Popřemýšlím, jestli se vrhnu na další díly anebo raději zkusím od autora něco jiného. Hodnotím tedy jako průměr - neurazí, nenadchne, znovu už po ní nesáhnu.

3 04.01.2021

Scifi knihy moc nečtu, tento žánr raději sleduji ve formě filmů, či seriálů. Úplně zezačátku jsem se do čtení nemohla dostat, což dávám za "vinu" formě, kterou je kniha psaná - není to jednolitý text, ale výslechy, případně zápisy z deníků, či jak to nazvat. V tomhle ohledu to možná trošičku svádí přirovnat k Illuminae. Nicméně, bavilo mě to víc, než Illuminae. Byly sice chvíle, kdy jsem se u knihy nudila, ale také chvíle, kdy jsem nemohla přestat číst. Samotná kniha začíná objevem obří kovové ruky, která se jeví jako mimozemská. Je potřeba být připraven na to, že je do knihy přímíchána politika, ale ne tak, že by byla otravná nebo nudná, jen v takové dobře únosné míře :) Co se týče postav, ikdyž vlastně nebyly nijak napřímo popsané, tak jsem si k nim našla cestičku a bavily mě, nejvíce "inkognito týpek", který celou knihu jakoby vedl :-D.

Dějově je kniha velice jednoduchá, ovšem podaná tak, že ikdyž nebudete kdovíjak odvaření z námětu, tak vás nejspíš bude držet od počátku do konce. Brala bych ji spíše jako oddechové čtení, ne jako nějakou hlubokou literaturu. Takže za mě krásné 4 hvězdičky a těším se, až se někdy dostanu k dalšímu dílu :-)

3 10.12.2020

Úžasné, napínavé, pohlcující. S poznámkami pod čarou jsou se již díky prvnímu dílu sžila, takže mi tolik nevadily. Některé zvraty byly sice předvídatelné, ale ani to mi neubralo na mém očarování z celkového příběhu a světa, který Jay Kristoff vytvořil.

3 30.08.2020

(SPOILER) Skvělý příběh (byť horor to opravdu není), hltala jsem každou stránku. Ikdyž jsme se na konci vlastně nedozvěděli nic bližšího o těch "stvořeních", to mě trošku zklamalo, na druhou stranu si tak kniha uchovala své tajemno. A taky jsem samozřejmě nemohla rozdýchat násilí popsané na psech, ale to je spíš můj osobní problém :-D Ale proboha, ty překlepy a chyby v tomhle vydání, to byla katastrofa. Styděla bych se něco takového vydat. Příběh bych hodnotila 4 hvězdami, ale kvůli zpracování tohoto vydání dávám 3.
(vydání z roku 2016, nakl. Zelený kocúr)

3 08.07.2020

Příliš často se mi nestává, že bych bezprostředně po dočtení prvního dílu série pokračovala v druhém. Hra o dědictví mě ale tak nalákala na pokračování, že jsem hned sáhla po Odkazu Hawthornů. Zcela upřímně jsem čekala úpadek - druhé díly bývají většinou výplňkové, natahované a často skoro až zbytečné, zde zklamání ale nenastalo.

Ačkoli mě čtení bavilo, místy mi trošku přišlo, že autorka ztrácí nápady na hádanky, které jsou gró tohoto příběhu a alespoň jednou tam vyřešení hádanky nebylo dokonce nijak vysvětlené.

Áchání a óchání Avery nad Jamesonem a Graysonem je trošku únavné, stejně jako popisy neustále napjatých svalů, ostře řezaných čelistí, či pronikavých očí, ale mhouřím oči, vzhledem k tomu, do jaké kategorie kniha spadá.

Když to vezmu kolem a kolem - za mě stále spokojenost, stejně jako u prvního dílu jsou krátké a svižné kapitoly, které často končí cliffhangerem do kapitoly druhé a autorce se nemůže upřít čtivost. Snad se kvalita udrží i do třetího dílu :-)

2 21.04.2024

Hra o dědictví pro mě byla příjemným překvapením. Po young adult knihách se už snažím sahat s rozvahou, přeci jen už ani zdaleka nespadám do cílové kategorie čtenářů. Upřímně jsem dle anotace čekala mnohem více hádanek, do kterých budou moct být zapojeni i čtenáři, ale z mého pohledu se jednalo o to si spíš domýšlet, což platilo hlavně pro Avery, která se zničehonic stala dědičkou miliard a snažila se zjistit proč. Klasické romantické zápletky a jiskření také nemohlo chybět, z popisu bratrů Hawthornových jsem skoro dostávala cukrovku (narozdíl od Avery, která při každém pohledu na ně dostala nejspíš slintavku).

Když to vezmu kolem a kolem - kniha mě moc bavila, děj utíká, krátké svižné kapitoly, cliffhangery na jejich koncích. Cílovka je z ní jistě nadšená. Konec mě přesvědčil k návštěvě knihkupectví a ke koupi zbylých vydaných dílů :)

2 06.04.2024