Vidlička komentáře u knih

Tak já se snad na starý kolena dám ještě na poezii!
Nalákal mě název, páč jsem ujetá na paneláky a autor byl zárukou i nějaké té srandy. Ale to jsem ještě netušila, jak moc úžasně si umí hrát se slovy a významy, no prostě básník:

...za plyšovej drát...

...když leze nebem fosforovej rohlík a svítí hlava nehlava...

...tvé oči, párek guillotin, mě setnou svými víčky...

...plní pokoj nepokojem...

...když se k sobě vlci tulí,
levý voní levandulí,
pravý voní pravandulí.
Spí a spí a spí. ...

...gramotný lidi jsou tak samotný...

No, je toho tam prostě spousta. A jak píše pode mnou Sněžková, taky mě kolikrát mrazilo. A obzvláštní pozornosti p.t. čtenářstva doporučuju báseň Ponurá chvíle:

Dobabral sem se ke štěstí,
tak aby bylo evidentní,
když na mě padla bůhvíproč
ponurá chvíle a dekadentní:
Hopsa, hejsa, hopsa,
náladu mám pod psa.

Prý na mě působí magické vlny,
kosmické záření, sluneční skvrny.

Tak vylezu na balkón a zaspílám slunci,
jak mizerně plní svou skvrnitou funkci,

co je to nedělí,
než začně hřát,
než ledu zavelí:
Zastavit - tát!!!

Slunce však hicuje, spějeme k dubnu,
jenom já, miláčku, blbnu a blbnu.

To je tím, že už Tě nevídám zblízka,
to je tím, že se mi to Tobě stýská.

To se mi stýská po vláskách
jemných jak ruka po mechu,
jak tráva v lesních jahodách,
jak pampelišky po dechu,
jak heboučká srst slunečnic.
To se mi stýská z plných plic.

11 19.12.2023

Jakej je rozdíl mezi trifidem nebo jakýmkoliv jiným živočichem a člověkem, když přece oba jednají především pudově? Ten, že my máme neustále plnou hubu humanity, inteligence a civilizace a stačí málo (nemluvím teď přímo o knize) a 99,9% lidí se chová hůř než ta zvěř. Čímž nechci říct, že já bych byla jiná, jo...
Lidstvo je prevít, na kterej je zatím i ta příroda krátká, ale už brzo se, doufám, vybije buď samo nebo konečně přiletí mimozemští stvořitelé a svými masivními biči tu udělají konečně pořádek, Rimmere.
Wyndham byl úžasnej filozof, pragmatik a prognostik (to trefil, že trifidy vyšlechtili Číňani :-)), příběh jako takovej je samozřejmě perfektní, ale mě se celou dobu dělalo na blití. Kde už je konečně ten slibovanej věk Vodnáře?!

Musím si povzdechnout - jak se tak kolem sebe dívám, pořád čte ty bajky nějak moc málo lidí, ale i kdyby nečetlo, tak by přece stačilo občas přemýšlet i o ostatních než jen o sobě. No nic...

A páně Bornovy ilustrace? Krásné, vtipné, roztomilé, prostě nepřekonatelné jako vždy.

5 12.12.2023

Girgal rules! Křesadlo rules ještě víc!!

6 12.12.2023

Nevkusnej děs. Dort pejska a kočičky je proti tomuto výtvoru vrchol dovednosti. Obzvlášť ty rádoby dekorační fotky jsou totální pelmel. Vytvořeno stylem Ctrl+c - Ctrl+v. Raději sáhněte po jakékoliv jiné knížce o Vanocích.

5 10.12.2023

Filozofická a sociální poselství v romanetovém hávu. Leckde lehce rozvláčné ale také napínavé a ve své době jistě originální. Chvílemi sice trochu přeháněná, ale medle překrásná a košatá soudobá čeština. Těch přechodníků! Mňam.

Ach bože, jak ta mě srala! (slzy smíchu)

6 05.12.2023

Ach ta ruská satira, to je prostě přesně můj šálek вареньего! Nesmírně jsem se bavila.

Myslím, že spravedlivě se dá hodnotit pouze první, dokončený díl, který by byl pro mě ale, stejně jako Dantovo peklo, ten nejlepší z trojice. Nástin druhého dílu byl už zbytečně mravokárný a na hrdinovo obrácení vůbec nedošlo, protože si bohužel pro Nikolaje Vasiljeviče sáhlo před dokončením tohoto opusu jeho vlastní peklo...

13 05.12.2023

Bomba! Super! Totální pecka! Geniální! Smích, smích, smích!!!

Asi se budu zuby nehty bránit skouknout nějaké divadelní nastudování, abych si Zvonka "nezkazila".

Další z mého seznamu "Co si chci přečíst", k čemu jsem se dostala až teď, ale nelituju ani trochu. Občas se totiž začínám bát, že většinu skvělých věcí jsem už jakž takž přečetla, a ejhle - naděje, že je svět ještě plný podobných perel, žije!

Zlaté ruce, pane Smočku!

5 05.12.2023

Nadmíru lákavé konečně se dozvědět odkud že se Saturnin vlastně vzal. Ano, vzal, protože Saturnin je spíše neobvyklý jev než osoba! Dětství a školní léta bych si představovala přesně nějak takhle. Pak se z něj ale stala zlatá mládež a seladon, což mi při jeho inteligenci k němu vůbec, ale vůbec nepasuje! Obzvlášť všechno to dívčí hemžení kolem něj. "Můj" Saturnin je nad něco tak nepoťouchlého, jako jsou pletky s děvčaty, povznesen. A konec už šel dolů kopcom, ako hovoria bratia. Chyběl hausbot a kariéra osobního sluhy byla na příběh hodně na sílu našroubovaná. Moc mě to mrzí, protože až doposavaď jsem byla s jeho novými příběhy docela spokojená. A když jsem si přečetla, co se schystá v následujícím díle, nevím, nevím, jestli se do něj pustím...
Ale jó, samozřejmě že jó, snad to návrat starých dobrých postav zase trochu zachrání.

4 05.12.2023

Vyčerpávající práce. Velmi srozumitelně je vysvětlena hlavně ohromná změna společenského a hospodářského zřízení, které se odehrávalo v této době, z ranně feudálního na vrcholně feudální, a co všechno z toho nejen pro Přemysla Otakara I. ale i jeho zemi a lid vyplývalo.
Kromě bohatě ozdrojovaných faktů se dozvíme i pár decentních perliček z kuloárů, fotografická příloha vše doplňuje. Co mi chybělo, byla příloha s rodokmeny.
Čemu jsem se naopak zasmála bylo mnou oblíbené nazývání "dojčlandu" - celou knihu se hovořilo o "Němcích". Člověk už to málokdy slyší...
No, a vzhledem k roku vydání knihy, počítám že byla psána už nějakou dobu předtím, se textem line ještě trošku socialistický tón, ale tuto úlitbu autorovi s klidným srdcem odpouštím, protože jinak je kniha excelentní.
Doporučuju.

8 23.11.2023

"No, neříkal jsem to?! To je ale chlapík!"

To mi to ale trvalo, než jsem se ke KHB konečně dostala, ale odměna stojí za to. Byl to skutečně chlapík!

9 20.11.2023

"No, neříkal jsem to?! To je ale chlapík!"

Hezky sestavená knížka, až na ty propagandistický padesátkový kecy samozřejmě...

5 20.11.2023

Opakuju se u každé Dickouškovy knihy, ale nedá se nic dělat. Moc se mi líbí, jak se pokaždé vedle dostihů dozvíme ještě habakuk o nějakém dalším oboru lidské činnosti a naprosto miluju ty jeho hrdiny! Detektivky nemusím, ale bez jednoho dvou Francisů ročně to u mě prostě nejde.

9 20.11.2023

Tenhle díl mi přišel trochu slabší a i na Garfielda poměrně depresivní... Přesto se pár dobrých frků samozřejmě našlo.

Jon: Přál bych si, abys rozuměl všemu, co říkám, Garfielde. - Abych ti mohl říct, že tě mám rád.
Gar: Chápu, co se v tobě odehrává. - Já se mám taky rád.

Jon: Nesnáším filmy o lidožravých lvech. -Jak vůbec můžou zvířata požírat nevinné oběti?
Gar: To vysvětli tomu kuřeti, co jsi měl k večeři.

5 20.11.2023

Tak jsem celou dobu špekulovala, za co knížce strhnu hvězdičku, ale nic jsem prostě nenašla. Je to fakt chytrý, zajímavý, odborný (přepočítávat to po něm teda nebudu...) a i mega vtipný - hlavně ty ilustrace. Jediný co mi malinko vadilo byl klasický amerikocentrismus, ale jasný - kdybych to psala já, tak ty příklady taky neumístím třeba někam do Laosu, že jo... Doporučuju jako takovou vědeckou oddechovku.

11 07.11.2023

Napětí dávkované až do posledních stránek! Wilkieho beru spíš jako žertovnou kratochvíli, ale tohle bylo fakt napínací. Jen ty ženské postavy by nemusely bejt takový... no, slepice.

10 06.11.2023

Moc bych si chtěla přečíst něco takového, ale o alespoň pětistech stranách :-)))

5 02.11.2023

Heslo "nástup internetu" mě hodně rozesmálo... rok vydání 1999.

4 02.11.2023

Možná aktuálnější teď než v době vzniku! Příběh nebo spíše svět tohoto příběhu má sice často nelogické trhliny, ale to autorovi s lehkým srdcem odpouštím, protože to není pro vyznění knihy podstatné. Každopádně mě zaujalo spousta myšlenek, některé obzvlášť jako paralela s dneškem:

- Je to strašný pocit. Být zamilován, to je opravdu strašný pocit.

- Bob zná skoro všechno, ale kdy a proč přestali lidé číst, neví. "Lidé jsou většinou hrozně líní." řekl mi. "Touží jenom po rozptýlení a po zábavách."

- Mladí lidé, s nimiž pracuji - pornohvězdy, vitální mladí režiséři soutěžních pořadů, specialisté přes zábavu, manipulátoři lidskými city, tvůrci reklam -, nemají tušení, co čtení je, a vůbec je to nezajímá.

- Současná demografie vykládá snížení počtu obyvatel planety mnoha různými, často zcela protichůdnými teoriemi. Nejpřesvědčivější obvykle uvádějí jeden nebo více z těchto faktorů:
1. obava z přelidnění
2. zdokonalování sterilizačních procedur
3. vymizení rodiny
4. stoupající zájem o "vnitřní" prožitky
5. ztráta zájmu o děti
6. všeobecná nechuť k převzetí jakékoli zodpovědnosti

Musím říct, že mě by vymizení většiny lidstva a neustálý rauš a nerušené soukromí teda ale vůbec nevadilo, ono to tak nakonec stejně asi dopadne, ale ty "čtecí negativa" mě rmoutí.

26 01.11.2023