VeruHoráková
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Strach, bolest, válka, láska, osud, naděje
Za mě nejlépe napsaný román, zasazený do skutečných válečných událostí, kdy člověk cítí tíhu dané doby. Není třeba více slov.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Asi půjdu proti proudu, ale já jsem si z té knížky na zadek nesedla a spíš zůstávají smíšené pocity. Kniha se čte snadno a sama, ale dvě třetiny knihy se v podstatě nic neděje a ten příběh je takový nijaký. Ale protože to napsala Mornštajnová, tak člověk čte dál, protože stále čeká, kdy to přijde a začne to být zajímavý. Když jsem se konečně dostala k tomu, o čem kniha má být, tak to samozřejmě zanechalo hořkou pachuť, ale tím, že mi to celý dost připomnělo knihu od Viktorie Hanišové (názvem knihy nechci spoilerovat, ale kdo četl, tak ví), tak jsem si říkala, že tohle tu už bylo. V knize se hodně hraje na depresi, bezmoc a bezpráví, což je asi to hlavní, co má čtenáře zaujmout, ale mně to tady nějak nestačilo. Jiné knihy s podobnou tématikou, právě třeba od Hanišové, mě dostaly víc.
Tvorbu autorky miluju, všechny její knihy byly skvělý. I proto jsem měla vysoká očekávání a v uvozovkách můžu říct, že ta kniha byla fajn (uvozovky vzhledem k tématu), ale od Mornštajnové jsem čekala víc.
Cop
Lætitia Colombani
Wow, skvělá kniha. Dojemná, silná, krásná a za mě by mohla být mnohem delší. V knize se proplétají osudy tří žen z různých kontinentů a společenských vrstev. Neznají se, ale pojí je stejná touha změnit svůj vlastní život a nevzdat se.
Musím říct, že román mě zasáhl a zcela pohltil a do všech tří žen jsem se vžila. Nejvíce mě zaujal příběh Indky Smity a Kanaďanky Sarah. U Smity mi bylo až líto, že na konci nebylo uvedeno, jak to s ní bude dál. I když člověk nemá valné mínění o životě v Indii, tak mě její příběh stejně překvapil. U Sarah mě bohužel naopak nepřekvapilo, jak se k ní firma během nemoci zachovala a fandila jsem ji, aby se tomu dokázala postavit.
Za mě je to kniha, kterou neodložíte a rozhodně tedy doporučuji!
Vraní oko
Michaela Klevisová
Případy Josefa Bergmana od Michaely Klevisové jsou už pro mě sázka na jistotu a Vraní oko byl tak další skvělý díl, který mě bavil od začátku do konce.
Ačkoliv je autorka označována za královnu českých detektivek, tak vyšetřování není to hlavní o co v knize běží. V popředí se vždy více řeší vztahy mezi sousedy na vesnici nebo ve městě a dozvídáme se tak, kdo komu závidí, kdo se s kým nemusí nebo kdo má jaký tajemství a to celé je právě doplněno vyšetřováním vraždy kriminalistou Bergmanem. A je to právě to, co mě na tom tak baví.
Kniha se mi četla už klasicky hezky, postavy byly sympatické a líbil se mi i popis přírody, kde se děj odehrával. Vyšetřování mělo spád a líbilo se mi, že vraha jsem opět vůbec neodhadla.
Kdo od autorky zatím nic nečetl, tak určitě neváhejte, protože všechny knihy, které jsem zatím četla, byly skvělé. Já tak doufám, že další díl na sebe nenechá dlouho čekat a brzo se dočkáme dalšího případu.
Listopád
Alena Mornštajnová
Na knihu jsem se těšila několik měsíců a musím říct, že jsem z ní nadšená. Příběh se četl jedním dechem, ostatně jako všechny knihy od Mornštajnové. Líbilo se mi, že tentokrát je to trochu něco jiného, historie, která se diky bohu nestala. Marii jsem celou dobu fandila. Líbí se mi styl psaní Mornštajnové, kdy si k hlavní postavě vytvoříte vztah. Jen mi bylo líto, jak příběh dopadl. Čekala jsem na závěr něco pozitivního. Ale jinak pecka!
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Moje druhé setkání s Michaelou Klevisovou a opět to bylo skvělý. Začátek byl sice trochu pomalejší, ale pak se příběh rozjel a při čtení jsem si v knihovně rezervovala rovnou další díl. Opět to byl čtivý, svižný psychologický román s detektivní zápletkou a víte, co se mi na těchto knihách líbí nejvíc? To postupné odkrývání karet, několik možných pachatelů, a že do poslední chvíle nevíte, kdo je vrah. Knihy od Klevisové mě opravdu baví a můžu je tak doporučit.
Zahrada
Petra Dvořáková
Když jsem se dozvěděla, že Petra Dvořáková napsala novou knihu, tak jsem si ani nečetla anotaci a už z principu jsem si ji chtěla přečíst. Než jsem knihu ale začala číst, tak jsem na ni zaznamenala rozporuplné reakce, a o to víc jsem na ni byla zvědavá.
První polovina knihy poměrně rychle odsýpá, s Jaroslavem odkrýváte jeho životní příběh, jeho důvody proč se vrátil do domu svého dětství, a proč je pro něj ta zahrada tak důležitá. Říkala jsem si, o co v příběhu asi půjde, a i když jsem to podvědomě tušila, tak jsem si to nechtěla úplně připustit. V druhé půlce knihy se to poté ve mně trochu bilo, protože postava byla pro mě napsaná tak, že mi byla od začátku sympatická a člověk pak neví, jak se k tomu postavit. Odsoudit ho? Litovat ho? A to je důvod, proč je ta kniha tak skvělá. Nutí vás na tím přemýšlet, dojmy z knihy se ve vás perou a děj si budete pamatovat i za pár let. Autorku musím pochválit jaké téma si tentokrát vybrala a jak jej podala. Opět se mi tak potvrdilo, že Dvořáková umí napsat silný příběh plný emocí.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Moje první kniha od Klevisové a musím říct, že jsem nadšená. Nejedná se o typickou detektivku, spíš bych řekla, že se jedná o román s detektivní zápletkou, která začne gradovat na konci knihy. Do poslední chvíle jsem nevěděla, kdo je vrah a v závěru knihy jsem byla hodně napnutá, jak příběh dopadne. Kniha byl pěkně propracovaná, čtivá a hlavní vyšetřovatel mi hned padl do oka. Určitě budu v sérii pokračovat a jsem moc ráda, že je přede mnou ještě tolik knih.
Chirurg
Petra Dvořáková
Chirurga jsem četla pár let zpátky a je to přesně jedna z těch knih, kterou budu číst vícekrát. Dvořáková je skvělá spisovatelka, příběh z lékařského prostředí umí dokonale vykreslit, stejně tak jako životní přešlapy a průsery jednoho chirurga, který ač to kdysi podělal, tak je to doktor, který tu svoji práci umí dělat. Kniha mě opravdu bavila a s Gráblem jsem sympatizovala, člověk ho svým způsobem chápe a přeje mu, aby se z těch průserů už jednou provždy konečně vyhrabal a tenhleten typ knih mě prostě baví, určitě tak můžu doporučit.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Film asi viděl každý, ale četli jste i knihu? Film jsem viděla několikrát a dost na mě zapůsobil, a ačkoliv jsem tedy věděla o čem kniha bude a jak příběh dopadne, tak mě zajímala i knižní verze, podle které je film natočen. Kniha obsahuje více situací a detailů a musím říct, že jsem se těšila, až ji dočtu. Přece jen, film za dvě hodiny skončí, ale knihu čtete třeba i více dní a tak ji i více vstřebáváte a nebylo to zrovna příjemné téma. Ale je to působivý, neuvěřitelný. Jak kniha, tak i film stojí za to.
Stvůra
Kristýna Trpková
Moje první kniha od Kristýny Trpkové a jsem nadšená! Za mě to byla skvělá detektivka, která měla švih a spád a bavila mě od začátku do konce. Do oka mi padli i hlavní vyšetřovatelé, Laura a Adam, kteří k sobě jako parťáci skvěle ladili a vzájemně se doplňovali. Líbilo se mi jejich špičkovaní, hádky, ale i to jak spolu dokázali spolupracovat. Běžně mám raději, když je hlavní vyšetřoval muž, ale na Lauře se mi líbilo, že si na nic nehrála. Nenažila se být sympatická nebo vtíravá, naopak, byl to takový ten vyděděnec týmu, který ale umí tu svoji práci dělat sakra dobře.
Příběh byl čtivý, napínavý, během vyšetřování se v příběhu vyskytlo více podezřelých, což se mi líbilo. Líbil se mi i způsob vyšetřování a české prostředí, a i když jsem tak od půlky knihy tušila, kdo je vrah, musela jsem knihu co nejdřív dočíst, abych věděla, jak to celý dopadne.
V sérii tak budu určitě pokračovat a těším se až si přečtu další díl.
Listopád
Alena Mornštajnová
Na knihu jsem se těšila několik měsíců a musím říct, že jsem z ní nadšená. Příběh se četl jedním dechem, ostatně jako všechny knihy od Mornštajnové. Líbilo se mi, že tentokrát je to trochu něco jiného, historie, která se diky bohu nestala. Marii jsem celou dobu fandila. Líbí se mi styl psaní Mornštajnové, kdy si k hlavní postavě vytvoříte vztah. Jen mi bylo líto, jak příběh dopadl. Čekala jsem na závěr něco pozitivního. Ale jinak pecka!
Anežka
Viktorie Hanišová
Kniha se četla jedním dechem. Ač to bylo smutný a místy depresivní, tak to bylo velmi čtivě napsaný, realistický. Zpočátku mi bylo líto Julie, v průběhu čtení pak Agnes. Silný příběh, který nemohl dopadnout dobře. Je to rozhodně kniha, na kterou se nezapomíná.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Ačkoliv nejsem příznivce povídkových knížek, Dlouhá trať mě bavila. Líbilo se mi, jak autorka dokázala popsat pocity postav, beznaděj a zmar.. Nejvíce mě chytla za srdce povídka Vrátíš se? Uměla jsem si představit, že by z toho mohla být celá knížka. Od Viktorie Hanišové je to moje druhá knížka a jenom se mi potvrdilo, že patří mezi top české autorky.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Skvělá kniha! Na téma 2. sv. války jsem četla více knih od více autorů, ale Zuzanin dech je jedna z těch nejlepších. Srovnatelná s Hanou od Mornštajnové. Doporučuji!
V temnotě
Cara Hunter
Knihy od Cary Hunter mě prostě baví. Druhý díl je ještě lepší než ten první. Je to typ knihy, kdy musíte číst dál a dál, protože s každou další stránkou vás ten příběh zajímá víc a víc. Knihy od této spisovatelky doporučuji!
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Tak tohle mě bavilo. Mám ráda příběhy z poválečného období a z období komunismu a Kdo šije u Podolské? je krásná kniha se silným příběhem zasazeným právě do této nelehké doby.
Kniha popisuje osudy salonu od roku 1947 do roku 1971 a během této doby můžeme sledovat nejen změny, které salon provázely, ale i to, jak se měnila doba, jak lidé nechápali, co se vlastně děje a jak se optimismus po válce pomalu vytrácel a vystřídaly jej obavy a strach. Autorka období nástupu komunismu dobře vykreslila a při čtení jsem měla tísnivé pocity, které mám často, když čtu knihy právě z tohoto období.
O salonu jsem do této doby moc nevěděla a ráda jsem o něm něco dozvěděla. Osud paní Podolské mi nebyl z vyprávění lhostejný a bylo mi ji líto. Celý život budovala svůj salon, na který byla právem pyšná, aby o něj pak kvůli komunistům přišla. Nicméně i přes nepřízeň osudu ale zůstávala silná a o to víc se mě její příběh dotkl.
Líbilo se mi, že příběh se ale netočil jen kolem paní Podolské. V knize lze sledovat i osudy švadlen salonu - Květy a Mileny nebo syna paní Podolské a více hlavních postav já vždy kvituji, příběh je tak o to bohatější a zajímavější. Knihu tak můžu určitě doporučit a od autorky si určitě přečtu i její další knihy.
Smrt číhá na jarmarku
Anders de la Motte
Smrt číhá na jarmarku je druhý díl feel good detektivní série Vraždy v Österlenu a musím říct, že jsem z něj stejně nadšená jako z prvního dílu Smrt přichází na prohlídku. Pohodová atmosféra, sympatičtí vyšetřovatelé, ale i vyšetřování, které má spád, už k příběhu neodmyslitelně patří a to je to, co mě na této sérii baví.
Pokud hledáte příjemnou detektivku, kde budete napnutí, kdo je vrah, ale zároveň nepotřebujete detailní popisy vražd jako v knihách od Jo Nesbøho, pak si knihu určitě užijete. A kdo si myslí, že detektivka nemůže být provázena pohodovou atmosférou idylickým venkovem, pak ho kniha rychle vyvede z omylu. Knihu mohu tak jednoznačně doporučit a myslím, že na slunné léto je jak dělaná.
Zároveň pokud jste nečetli první díl, tak doporučuji jím začít, protože knihy na sebe navazují co se týče vztahů hlavních postav. Já doufám, že série tímto dílem nekončí a příští rok se dočkáme třetího dílu.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Knihu Za zavřenými dveřmi jsem četla zhruba před 4 lety a vzpomínám si, jak jsem hltala každou stránku a během dvou dnů jsem ji měla přečtenou. Už v té době jsem si říkala, že je to jedna z těch knih, kterou si určitě ještě někdy přečtu a ten čas přišel nyní. Člověk by řekl, že když to budu číst podruhé, tak už to na mě tak nebude působit, ale bylo to přesně naopak. Při čtení jsem cítila z příběhu snad ještě větší úzkost a snažila jsem se ji rychle přečíst, protože jsem se těšila na ten konec, kdy jsem si oddychla, jak to dopadlo. Knihu rozhodně doporučuji, protože ten příběh vás nutí číst dál a dál.
Vířivka
Lucie Konečná
Množstvím stran je kniha jednohubka na jedno odpoledne, obsahem a emocemi však kniha vydá za víc než jiné 400stránkové knihy. Líbilo se mi, jak autorka pracovala s hlavní postavou. Skvěle v knize prolínala současnost s minulostí a postupně tak odkrývala momenty, které způsobily, že Helena skončila ve vězení. Helena mi byla od začátku sympatická, s každou další stránkou jsem ji fandila víc a víc a byla jsem zvědavá, jak příběh dopadne. Doporučuji.