Velekněžka komentáře u knih

Zajíc na divoko servírovaný bez předkrmu či aperitivu prolézá krkem jen s největšími obtížemi. Při nekonečném trávení intenzivně přemýšlíte o záměrech kuchaře a místy dokonce o předčasném odchodu z restaurace. Záchranná katarze naštěstí přichází se závěrečným moučníkem, kdy ze zajíce ovšem zbyly už jen ohlodané kosti. A mám takové neblahé tušení, že jediným kulatým razítkem na krátkou omluvu v dodatku může být pouze společná fotka Nicka, Avril a Kylie (ideálně oblečených)…

41 20.01.2022

Jen si to představte… Narodíte se se vzhledem, jenž odpovídá stáří vaší duše namísto vašeho nového fyzického těla :-)

41 14.01.2022

Bio literární řepný (neplést prosím s řepkovým) joint z vyhlášené Robbinsovy myšlenkové pěstírny s léčivou vůní jasmínu, ale nežádoucím účinkem pro každého, komu uletěly včely :-)

41 28.09.2021

(Tak to nebylo, ale klidně mohlo být…)

Večer před usnutím pročítám Tvé básně,
na duši, na těle doposud klid,
však zuby mě rozbolí, otečou dásně,
o srdci nemluvě, přestává bít.

Říkám si, co to čtu, kdo je ten skeptik?
S talentem od Boha, co píše snad z musu,
mezitím procházím Tvůj veršovaný septik,
naplněn bolestí, démony hnusu.

Popíjím červené, ty liješ bílé,
před sebou hromady kvalitního hnoje,
proto se scházíme, ne z dlouhé chvíle,
začínám nacházet uvnitř to svoje.

Váhám zda sbírce dát raději vale,
náhle však nacházím k pečení rum,
v uších mi zazvoní důrazné ALE,
už vím jak docenit svérázný um.

Již respektem nešetřím, ač přidáváš vrásek,
rum značně otupil, že neznáš hranu,
od Tebe sotva kdy uslyším hlásek,
co by rád oslovil perlu svých lásek (a nesměle zakoktal – to všechno Krchovský, ne Jirka Hásek)
vždy volíš si raději opačnou stranu.

Svět není jen temnota, hrůza a zmatek,
život je poslání, volbou, dar matek.
Já básní se neživím, přesto však cítím,
jak za hordou bolesti, trnovým kvítím,
i básníci ocení domácí večeři,
když síly čerpají, když vody nečeří.

41 05.01.2020

...a tak pokorně přemýšlím nad svým vlastním obrazem.

41 26.09.2019

Co pozemských klínů slova tvá podráží (kritika, cenzura, ničení, neuchopitelnost, nepochopení, čas, překlad…), leč energie navždy nepodraženou zůstane…

40 22.02.2022

Před pár lety mi v noci nad knihou poletoval vyzáblý a zmatený Modrý ptáček a slabounce si prozpěvoval, že přilétá ze srdce zraněného, kde dýchat přes den nedokáže. A když duše toho těla odtržena po nocích bloudí sama zoufalá, nabírá tvář citlivého introverta masku všemi rozpoznanou. A ten ptáček, ráno vždy se do toho srdce navrací, neboť tak dohoda zní. Prosil mne, stůj při něm vždy, i když se třebas do všech zadnic světa propadá. Tak tedy činím :-)

40 14.01.2022

(Jacku) Někdy jsi tak blízko, promiň,
až je mi to nepříjemné -
pak se spolu leknem

40 15.08.2021

Snít svůj sen, či žít svůj sen? ...na první pohled nepatrný rozdíl :-)

40 09.06.2021

Žene se přes obec (na radaru kilo),
do Barber shopu necelá hodina.
Proboha co to tam u značky bylo?
Podle něj blázen, pro blázny hrdina.

Nezbylo než zacouvat pro dobrý skutek,
lépe si prohlédnout s kartonem joudu,
a k jeho zděšení v mé tváři žádný smutek,
přestože vypadám, že sdílím s psem boudu.

Navíc se nestarám, co je teď v kurzu
naopak blbosti, ty bych rád zažil,
on mi však tlumočí akciovou burzu
a radí mi zkušeně, abych se snažil.

Chovám se podivně, tak musím z vozu,
prý ať si nezvykám z lidí dělat vola,
já chtěl jen do Karpat, podojit si kozu,
on žije prý dneškem - ipad, litá kola… :-)

40 07.10.2020

Slaboučký hlásek co ne a ne utichnout,
to duše se najednou třese,
rozum však nazval ji neklidným svědomím,
zkouší, co vydrží, snese…

V bludech a horečkách hledáš pak slova,
sirénám prohlédneš vábivou lest,
jak skutek odčinit, jak začít znova,
láska ti pomůže překonat trest...

40 02.01.2020

I když některé pozpátku letící divoké kachny z mého zorného pole hravě ufrnkly, jednoznačně se přikláním k jedné méně známé ornitologické pověře, která praví, že zahlédnout kdekoliv jejich hejno znamená nejméně 7 let, 14 měsíců a 34 dní neustálého potěšení pro vaši duši :-)

39 22.12.2021

Emoční tajfun Norské dřevo ovlivnil před časem oblast mé vnitřní literární krajiny takovým způsobem, že bylo vcelku nezbytné obratem dokoupit i tuto drobnou příručku s popisem jeho příčin. Naštěstí se nejedná o manuál technického rázu, nýbrž férově upřímný příběh o tom jak z drobného vánku dennodenním pracným foukáním vzniká vítr, z něj vichr a tak dále. Rád si poletuje svobodně, vlastním tempem, pro samotnou radost z pohybu, vždy poháněn citem na tónech vnitřní hudby. Ano, odtud vzniká ta konečná úžasná síla, balzám i lék spřízněných duší, jež před časem zasáhla i do mého života.

39 08.03.2020

Přes důvěrná slova smysl ztracen v mlze,
netřeba však zoufat či chovat se drze.
Nálady s ním vnímám,
verš nese je zvukem,
snad budím se psem
a on zůstal vlkem...

39 04.12.2019

Hlava zpočátku přínos nechápala, srdce si však knihu okamžitě prosadilo. Zřejmě proto, že byla napsána citem, nikoliv hlavou :-)

39 22.06.2019

Současný ultraprogresivní vývoj séra pravdy (dnes však již spadá pod kompetenci softwarových měst) jistě šokoval nejednoho spolučtenáře, když dlouhodobý nedostatek kvalitního testovacího materiálu (vzhledem k upadajícímu zájmu o práci v dobrovolné sebeobětovací službě) obratem nahradila alarmující prudká masová účast nejen mladých uchazečů z řad tzv. sociálně síťových fetišistů...

38 23.04.2023

Další volně pohozená perla v Bukowskiho zátoce, kde chytrý, slušný a poctivý potají v noci rybaří :-)

38 01.07.2022

Ztráty bolest překoná
času, místa, nedbajíc
sama lehce zmatená
vína kalich třímajíc.
Dešti, větru odolá
křehká lásky pavučinka…

38 02.02.2022

Balím kufry a mizím na dovolenou do jáMORU. Vypadá to, že tam je svět relativně v pořádku :-)

38 02.12.2021

Bohužel, svoboda a demokracie nikdy nebyly synonyma samozřejmosti...
Starý „trezorový“ protestsong, v dnešní době ovšem opět s potenciálem megahitu...

38 29.08.2021